Sněmovna lidu a Sněmovna národů Federálního shromáždění má pouze možnost iniciativní a kontrolní činnosti, nemůže vést přímá vyšetřování. Z tohoto hlediska vám sděluji, že iniciativní skupina poslanců má k dispozici tři svědky, kteří na výrobě Baturinu přímo pracovali, a kteří vědí, že základní komponent tohoto biopreparátu nebyl vyvinut ve Slušovicích, které - jak jsem uváděl - žádnou výzkumnou činnost nemají, ale v Praze a mimo tento podnik. JZD Slušovice tento preparát pouze vyrábělo v rámci běžné komerční činnosti, prodávalo v ČSFR zpočátku se ziskem. Žádám vás proto o upřesňující informace:
1. Od kdy, do kdy byly oba výzkumné úkoly plánovány, zejména kdy byly skončeny?
2. Jaké průběžné kontroly plnění tohoto rozpočtového a tedy dotovaného úkolu byly prováděny? Je vám jistě známo, že státní úkoly podléhají půlroční a roční kontrole plnění, zvláště úkoly s 16 mil. a 7 mil. státní dotace.
3. Jaká licenční a patentová oprávnění má JZD Slušovice k tomuto preparátu a zda byl úspěšný zahraniční atest?
4. Z jakého důvodu JZD Slušovice tento preparát nevyrábí?
Tolik k úkolům vývoje nových biopesticidů a Baturinu. K prvnímu úkolu, to je zvyšování služeb na úseku krmivářského průmyslu atd., uvádím, že mohlo jít opět o pouhou vysoce lukrativní komerční činnost v oblasti prodeje krmných směsí, které JZD Slušovice mělo nasmlouvánu se ZZN, které dále tyto směsi prodávalo. V současné době ZZN od smlouvy se Slušovicemi odstoupil. Žádáme vás tedy o upřesnění, co vlastně mělo být ve Slušovicích vyvinuto v rámci státního výzkumného úkolu C 03329801. K vaší informaci uvádím, že JZD Slušovice dostalo územní rozhodnutí na stavbu vlastního výzkumného ústavu. Když byla budova, větší a luxusnější než budova Federálního shromáždění, dostavěna, začala sloužit jako administrativní budova, kde o nějakém výzkumu není ani potuchy.
Dále uvádíte, cituji doslova: "Tak tomu bylo v zavádění systému kukuřice, který měl být původně správně zajišťován VHJ Oseva, ale vzhledem k tomu, že tato nedisponovala potřebnými ochrannými prostředky a stroji, ujalo se této iniciativy JZD Slušovice za podpory ministerstva zemědělství a výživy ČR." Tolik váš citát.
Máme dostatek svědků, kteří dosvědčí, že Slušovice žádné nové osivo kukuřice nevyvinuly, pouze nakoupily v zahraničí a předaly k pěstování řadě jiných JZD, od kterých po sklizni vybíraly doslova feudální desátek za toto předání. Tedy opět žádná výzkumná činnost, ale lichvářská komerce s bezplatným ziskem, podobající se ranému kapitalismu. Žádám vás o sdělení, jak je třeba konkrétně vykládat slova: "Za podpory MZVž ČR", zejména zda tu opět nebyly poskytovány dotace.
Vážený pane ministře dále ve své odpovědi uvádíte, opět cituji: "Ze zemědělských přebytků byl převeden federálním ministerstvem zemědělství a výživy vývoj 800 tun sušeného mléka, med, mák, česnek, kmín, padaná jablka a jako protidovoz byly realizovány většinou řídící systémy."
Ze slov "ze zemědělských přebytků" vyplývá, že se domníváte, že šlo o přebytek z vlastní produkce JZD Slušovice. Dovoluji si uvést pro vás jistě překvapivě, že jiné ministerstvo, totiž zahraničního obchodu, povolilo Slušovicím v roce 1988 vývoz 3320 tun sušeného mléka, a to z mlékárny Klatovy. Pro rok 1989 byl se stejným povolením realizován vývoz 175 tun sušeného mléka. Žádám vás o dodatečné sdělení v tomto smyslu:
1. Jak bylo kontrolováno z hlediska resortu ministerstva zemědělství, zda skutečně jde o zemědělský přebytek, tedy vlastní produkci.
2. Ke kompetenčnímu konfliktu dvou ministerstev žádám o vyjasnění, které ministerstvo je vlastně oprávněno taková povolení vývozu potravin vydávat.
3. Protože cena sušeného mléka v NSR činí zhruba 20 marek, jde o částky, které vyžadují k vašemu příliš bagatelizujícímu vyjádření další specifikaci cen.
Ze slov "ze zemědělských přebytků" je nutno dále vyvozovat, že i další komodity jako med, mák, kmín, padaná jablka, česnek byly rovněž z vlastní produkce tohoto družstva. Ani v jediném případě nešlo o vlastní produkci, tím méně o nějaké zemědělské přebytky. Česnek nakupovali v JZD Bánov, med rovněž jinde, protože Slušovice vlastní včelíny nemají. Kmín a mák byly nakupovány buď od pěstitelů, nebo z maloobchodní sítě, čímž byl rozvrácen vnitřní trh a naplněn paragraf o poškozování spotřebitele, neboť uvedené zboží nebylo pro spotřebitele v prodeji více než dva roky. Disponujeme svědky, kteří tyto výkupy přímo ze sítě n. p. Zelenina prováděli.
Vaše tvrzení, že "Federální ministerstvo zemědělství a výživy důrazně přihlíželo k zásobování vnitřního trhu výrobky požadovanými k vývozu a dále z pohledu plnění státního plánu vývozu a odvodu do centrálního devizového zdroje", by mohlo být považováno za přímé spolupachatelství, pokud by ovšem byly vaše odpovědi vámi podepsány, což jste neučinil, a pokud by měly alespoň jednací číslo, což jste rovněž neučinil.
Domnívám se proto, že budete nucen pravdivost
odpovědí, dodaných jako odpověď
na moji interpelaci, prostě popřít. Jména
svědků, včetně kompletních
odpovědí na tyto elaboráty, předáváme
orgánům ministerstva vnitra. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji. Prosím pana
ministra zemědělství MVDr. Burského,
aby se vyjádřil.
Ministr zemědělství a výživy ČSFR MVDr. O. Burský: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, já bych nejdříve chtěl upřesnit, že pan poslanec Kovář se 24. dubna obrátil na předsedu federální vlády JUDr. Čalfu s rozsáhlou interpelací, kde panu premiérovi dal termín, do kdy má odpovědět - do 2. května, což od této společné schůze bylo 8 pracovních dní. Interpelace byla tak rozsáhlá, že si nedovedu představit, že by pan premiér mohl fundovaně na všechny otázky odpovědět do 5. května, aniž by požádal o spolupráci ministerstvo a Výbor lidové kontroly.
Mne pan předseda vlády požádal dopisem 3. května (já jsem tento dopis obdržel odpoledne 4. května, což byl pátek), abych se k interpelaci pana Kováře vyjádřil. To pro mne znamenalo pouhé dva pracovní dny, pondělí a úterý.
Vzhledem k tomu, že JZD Slušovice a vůbec zemědělské závody České republiky neřídí přímo federální ministerstvo zemědělství, obrátil jsem se se žádostí o spolupráci na svého resortního kolegu pana ing. Vodehnala, který mi poslal vyjádření, z něhož pan poslanec Kovář citoval. Toto vyjádření nebylo citováno úplně, takže já bych citaci doplnil. V polovině března letošního roku informovala ministryně-předsedkyně Výboru lidové kontroly ČR ministra zemědělství a výživy ČR o podezření z trestné činnosti v některých oblastech činnosti JZD Agrokombinát Slušovice. Celá záležitost byla projednána s Výborem lidové kontroly ČR a orgány ministerstva vnitra ČR a byl stanoven postup šetření v JZD Agrokombinát Slušovice, které v současné době probíhá. Je především prověřováno hospodaření detašovaných skladů, montážních závodů, hospodaření ve skladech závodu potravin, prodej některých výrobků a dostavba hotelu Všemina. Revizí byly zatím zjištěny dílčí nedostatky v oblasti likvidace mank. Podezření z trestné činnosti se v těchto oblastech nepotvrdilo.
Dále jsou pasáže, které citoval poslanec Kovář, i když zase ne úplně. Já bych jen rád zdůraznil, že se na mne obrací s dotazy, které já sám ani pracovníci ministerstva nemohou zodpovědět tak promtně, jak on žádá, ale chtěl bych ho ujistit, že ve spolupráci s českým ministerstvem zemědělství a eventuálně s orgány činnými v trestním řízení, pokud poskytne informace, které tu uváděl, a uvede svědky, tak ze strany obou ministerstev zemědělství bude poskytnuta tomuto šetření maximální výpomoc.
Já bych navrhoval poslanci Kovářovi, aby
všechny údaje, které uváděl,
neprodleně předal orgánům ministerstva
vnitra tak, aby mohlo být zahájeno pátrání,
jestli tam byla nějaká trestná činnost.
Já si myslím, že se na moji osobu obrací
neoprávněně. Chci znovu zdůraznit,
že federální ministerstvo neřídí
přímo JZD Agrokombinát Slušovice. Dále
bych ho chtěl požádat, aby byl trpělivý,
poněvadž to, co dnes uváděl, jsou tak
závažné věci, že si to vyžádá
delší dobu, ne několik pracovních dní.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Můžeme konstatovat, že na interpelaci poslance Kováře bude reagováno písemně.
Vážení kolegové a kolegyně, program našeho jednání nabobtnává. Máme zde ještě několik nových interpelací poslanců. Necháme je do dalšího bodu jednání vzhledem k tomu, že s ohledem na přítomnost některých funkcionářů bude třeba alespoň trochu dodržet předpokládaný časový plán.
Přistoupíme nyní k hlasování. Ve Sněmovně lidu je přítomno 100 poslanců, ve Sněmovně národů 43 poslanci zvolení v České republice a 38 poslanců zvolených ve Slovenské republice.
Předkládám Sněmovně lidu návrh usnesení, kterým se berou na vědomí odpovědi na interpelace, které jsou obsaženy v parlamentním tisku č. 414-416, 421, 437, 439-442, 444, 445, 448, 450-453, 457, 459, 461, 465, 467-469.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem usnesení, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) To je většina.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden.
Sněmovna lidu návrh usnesení přijala.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení, kterým se berou na vědomí odpovědi na interpelace, obsažené v parlamentním tisku č. 374, 440-442, 446, 447, 450, 454-457, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Sněmovna národů návrh usnesení schválila.
Tím jsme projednali všechny došlé odpovědi
s výjimkou jedné, o které se momentálně
vede jednání.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 214, SL
č. 308, SN č. 318)
Přistoupíme k dalšímu bodu našeho
programu, kterým je
K této problematice podá vysvětlení
předseda příslušné komise poslanec
Petr Kučera. Vzhledem k tomu, že jeho vystoupení
navazuje na zprávu, kterou připravil Výbor
lidové kontroly, bude před ním ještě
hovořit paní ministryně Kořínková,
a aby to bylo všechno v opačném postupu, vzhledem
k tomu, že se dostavil náměstek generálního
prokurátora ČSFR JUDr. Veleta, který má
některé zajímavé připomínky
a informace k tomuto bodu jednání, avšak bude
se muset za chvíli z naléhavých služebních
důvodů vzdálit, doporučuji, aby nejprve
vystoupil on.
Náměstek generálního prokurátora ČSFR JUDr. O. Veleta: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, zprostředkovaně rozhlasem jsem se dnes dopoledne dověděl o interpelaci, která zde ve Federálním shromáždění byla vznesena na vládu a týká se majetku KSČ a dispozic s ním. Spojil jsem se s Federálním shromáždění a v zastoupení nepřítomného generálního prokurátora Böhma bych vás chtěl informovat o jedné věci, kterou Generální prokuratura z hlediska posouzení možnosti trestního stíhání již šetří a říci vám průběžný výsledek tohoto šetření.
Na základě různých podnětů dal v polovině dubna t. r. generální prokurátor Böhm pokyn staršímu prokurátoru JUDr. Nechanickému, aby zahájil objasňování podle § 158 odst. 3 trestního řádu, zda v hospodaření ÚV KSČ nedošlo k neoprávněnému nakládání s finančními prostředky, což by u odpovědných hospodářských pracovníků i dalších účastníků (protože účastnic tví je zde možné) mohlo naplňovat skutkovou podstatu trestného činu dle § 127 trestního zákona.
Provedli jsme šetření na FMF, vyslechli jsme již řadu rozhodujících státních (bývalých i stávajících funkcionářů KSČ včetně bývalých ministrů financí, pana Biľaka, Štefaňáka a Urbánka). Šetření před vlastním zahájením trestního stíhání ve věci není ještě skončeno. Příští týden dojde k vyhodnocení výsledků tohoto objasňování a budeme Federální shromáždění, a s ohledem na konec vaši činnosti i veřejnost informovat o tom, zda a v jakém směru dojde, či nedojde k zahájení trestního stíhání ve věci.
Z dosavadních výsledků se ukazuje, že již 3. 12. 1971 uzavřel ÚV KSČ v zastoupení pana Biľaka písemnou dohodu s FMF, v zastoupení tehdejšího ministra financí pana Rohlíčka, která se nazývala tzv. rámcová dohoda a měla zajišťovat investiční výstavbu KSČ. Zdroje měly plynout z příspěvků členů, výtěžků z vlastní hospodářské činnosti. Ovšem tyto zdroje, jak se ukazuje, z výsledků šetření zdaleka nestačily a proto docházelo rok co rok k čerpání podle vyslechnutých, alespoň nejméně 70 mil. Kčs z kapitoly 41 státního rozpočtu, znějící jako "všeobecná pokladní správa". Tato kapitola byla přísně tajná. O čerpání věděli - dle vyslechnutých - jen někteří poslanci, úzká skupina poslanců pro plán a rozpočet Federálního shromáždění.
ÚV KSČ takto získalo podle našich zjištění od roku 1969 do roku 1989 nejméně kolem 5 mld. Kčs ze státního rozpočtu. Provádělo se to tak, že ÚV KSČ zasílalo pak při investiční činnosti na FMF faktury, a toto je proplácelo. ÚV KSČ tyto státní peníze investoval většinou do ininvestičních celků, staveb, budov a po kolaudaci stavby předávalo. jak se zatím jeví státu. Ovšem - stát mu je pak dával do trvalého, a zdůrazňuji, bezplatného užívání. Bude tedy třeba posoudit, zda takovéto hospodaření bezplatného užívání se státními penězi ve prospěch jedné strany nenaplňuje skutková podstata zmíněného trestného činu.
Pokud jde o přímé osobní obohacování osob, nelze zatím nic takového dokumentovat. Nechceme tvrdit něco a opírat se o něco, co není dokumentováno.
Dále jsme zjistili z tohoto šetření, že každý rok generální tajemník ÚV KSČ Husák zasílal FMF dopis, v němž ho žádal o zabezpečení, (u předsedy tehdejší SBČS) o proplacení v průměru 500 000 amerických dolarů pro KSČ, které byly zřejmě placeny v příslušném kursu za koruny. Tyto dolary byly na základě toho ÚV KSČ předávány v hotovosti a byly odváženy do Moskvy, kde byly ukládány na zvláštní fond pro komunistické strany nesocialistických zemí.
Dosud vám mohu jenom říci, že pan Biľak toto vysvětluje, že permanentně zdroj těchto devizových prostředků vypadal tak, že v zahraničí na Západě bylo 10-11 000 členů této strany, kteří podle něho právě tyto devizy k nám přinášeli (snad měli platit příspěvky v dolarech). Podle našeho prozatímního zjištění se tak u těch, u kterých jsme věci zjišťovali, nedělo. Je to ojedinělé tvrzení. Budeme toto prověřovat. stejně tak i jiné verze, a v tomto směru očekáváme, že v nejbližší době uzavřeme toto objasňování a přikročíme k dalšímu stupni, před zahájením trestního řízení.
Tolik jsem vás chtěl informovat, protože se domnívám, že v rámci zájmu naší veřejnosti a Federálního shromáždění o hospodaření KSČ a o dispozicích s jeho majetkem je zde velký zájem. Některým se možná zdá, že generální prokuratura spí, jak nás někteří čtenáři v tomto směru atakují ... Nechceme dělat závěry dříve, než skutečně budeme schopni provést seriózní zákonné závěry.
Proto tato informace, prosil bych vás, aby byla vzata jako
prozatímní. Budeme ve styku s Výborem lidové
kontroly. S paní ministryní Kořínkovou
jsme se dohodli, že podklady, které oni ze svého
šetření získají (a o nichž
vás bude patrně paní ministryně dnes
informovat), si budeme vyměňovat a budou-li podklady
VLK takové, že budou mít svou moc po posouzení
z hlediska trestní politiky, potom k nim neprodleně
přistoupíme. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji panu náměstku
generálního prokurátora. Nyní prosím
paní ministryni Kořínkovou o slovo.
Ministryně-předsedkyně VLK ČSFR K. Kořínková: Vážený pane předsedající, vážné dámy a páni poslanci, je mým úkolem, jak jsem vám slíbila na vaší společné schůzi 3. 5., abych před ukončením prací na prověrce nemovitého majetku politických stran, který nám byl uložen jednáním federální vlády z 26. 3. 1990, kde je přímo uvedeno, že se ukládá zjistit objem neoprávněně nabytého majetku - tzn. nemovitostí, výrobních prostředků u politických stran a způsoby jeho nabytí a formy užívání.
Materiál po dalších konfrontacích bude dopracován koncem tohoto týdne a bude v nejbližších dnech předložen federální vládě. S ohledem na termíny vašeho jednání mi dovolte, abych vás seznámila s některými skutečnostmi, které se jeví zcela prokazatelné.
Na tomto šetření pracovalo více než 200 kontrolorů všech tří úřadů (federace i obou národních republik). Samozřejmě, že byla zapojena celá kontrolní soustava - tzn., že pracovali převážně pracovníci VLK krajských a okresních národních výborů.
Probíhala kontrola v termínu od 9. 4. do 4. 5. podle společně přijatého kontrolního postupu tak, aby údaje získané na ústředních výborech politických stran, byly konfrontovány s údaji získanými v jednotlivých okresních a krajských výborech politických stran ověřených v evidenci nemovitostí v pozemkových knihách a na příslušných národních výborech.
Se zahájením této prověrky byli seznámeni na našem úřadu za přítomnosti představitelů obou národních kontrolních orgánů všichni představitelé politických stran, kterých se to týkalo, to znamená politických stran existujících do 17. listopadu loňského roku. Můžeme tedy konstatovat, že ke dni 31. 12. 1989 disponovaly politické strany tímto nemovitým majetkem a výrobními prostředky, to znamená mimo objektů v pronájmu.
Komunistická strana Československa nemovitý majetek ve výši 7 miliard 988 miliónů korun, výrobní prostředky 1 miliarda 539 miliónů korun, to znamená celkem 9 miliard 527 miliónů korun. Československá strana socialistická 12 miliónů korun, výrobní prostředky žádné, celkem 12 miliónů korun. Československá strana lidová 13 miliónů korun, rovněž bez výrobních prostředků. Strana slobody pouze 0,10 miliónu korun a Demokratická strana rovněž 0,10 miliónu korun. Celkový nemovitý majetek. Rozsah majetku ostatních politických stran je ve srovnání s majetkem KSČ malý. Lze ho uvést v přepočtu na jednoho člena, a to k termínu 31. 12. 1989 ve výši nemovitého majetku asi následovně. Komunistická strana Československa na jednoho člena měla nemovitý majetek ve výši 5140,20 Kčs, Československá strana socialistická ve výši 757 Kčs, Československá strana lidová ve výši 278,20 Kčs, Strana slobody ve výši 84 Kčs a Demokratická strana ve výši 90,50 Kčs. Na rozdíl od KSČ rozhodující většina krajských a okresních sekretariátů ostatních politických stran sídlila v místnostech, případně v budovách, které měly v dočasném užívání, za které platily roční nájem v celkové výši cca 1,1 mil. Kčs. KSČ využívala dočasné užívání prakticky pro městské a místní výbory a pro tiskové závody. Tak jako KSČ i ostatní politické strany, dostávaly na svoji činnost dotace. V tomto případě prostřednictvím bývalých NF České a Slovenské republiky. Tyto dotace se poskytovaly v hodnotě od cca 3 mil. Kčs, např. pro Stranu slobody, do 9 mil. Kčs pro Československou stranu lidovou.
V této souvislosti bych chtěla uvést, že nejmenší dotace v období roku 1969-1989 podle zásad, které zde uvedl zástupce generálního prokurátora JUDr. Veleta, byly poskytnuty ve výši 70 mil. Kčs, a to v letech 1981-88. Nejvyšší dotace se pohybovaly v letech 1972 a 1978 v rozmezí 170 miliónů do 100 miliónů Kčs.
Porovnání výše těchto dotací na jednoho člena ukazuje následující přehled v průměru za léta 1981 až 1989. U KSČ vysoké dotace, které byly motivovány velkým počtem členů, se pohybovaly na 162 Kčs, u Československé strany socialistické to bylo 292 Kčs, u Československé strany lidové 136 Kčs, u Strany slobody 3913 Kčs a u Demokratické strany 6633 Kčs.
Zajímavé je i srovnání členských
příspěvků jednotlivých stran
v přepočtu na jednoho člena. Je to za rok
1969. Dotace na jednoho člena s ohledem na jeho členské
příspěvky u KSČ je 752 Kčs,
u Československé strany socialistické 42
Kčs, u Československé strany lidové
27 Kčs, u Strany slobody 17 Kčs a u Demokratické
strany 37 Kčs.