Předsedající místopředseda
FS J. Bartončík: Děkuji. Ve vystoupení
pánů poslanců Dymáčka i Šabaty
byly obsaženy návrhy na přijetí usnesení.
Podle mého názoru tyto návrhy nejsou kontradikční,
právě naopak na sebe navazují. Můžeme
samozřejmě pokračovat v diskusi, ale já
bych se chtěl obou poslanců dotázat, zda
by souhlasili s tím, aby to bylo možno chápat
jako jedno usnesení, které by mělo tři
body. (Souhlasí se.)
Poslanec SL J. Šabata: Souhlasím s jistou
výhradou, protože duch obou usnesení není
identický. Nicméně usnesení sama o
sobě nestojí zase natolik proti sobě, aby
nemohla vedle stát, pokud je budeme číst
v obecné poloze.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Je ještě jedna možnost, že zatímco
bude diskuse pokračovat, že byste mohli konzultovat
a případně sjednotit ducha těchto
dvou návrhů. Ptám se, má ještě
někdo nějaké připomínky? Prosím.
Poslanec SL J. Kučerák: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni, myslím, že proti tejto iniciatíve nie je možné nič namietať. Vieme, že štát je silný vtedy, keď sú silné mestá, keď sú silní občania. Preto túto iniciatívu je možné podporiť. Nezná sa mi dosť seriózne, aby sme my zo slovenskej strany zasahovali nejak radikálne a odsúhlasovali alebo neodsúhlasovali spôsob zdaňovania atď. v rámci Českej republiky. Či by nemohlo byť v uznesení povedané, že všetky tieto záležitosti okolo zdanenia sa vyriešia v rámci pripravovaných ústav národných republík? Konkrétne sa to týka Českej republiky a Slovenskej republiky. Vlastne ide o autonómiu, alebo určitú formu samosprávy v Českej republike, ku ktorej by sme sa nemali vyjadrovať.
Pokiaľ ide o urýchlenie systému daní,
i v tom, myslím, že sme zajedno a súvisí
to s tým, aby sme podporili tú radikálnu
reformu, ktorá je jednou z variant reforiem, o ktorých
sa hovorí. Čím skôr sa presadí
radikálna reforma, tým skôr sa podarí
vytvoriť systém spolupráce v otázke
tvorby federálneho rozpočtu a zdaňovania,
ktorý vyplynie vlastne z určitých kompromisov
a dohôd medzi ústavami národných štátov.
Ďakujem.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji vám, pane kolego. Chce ještě
někdo vystoupit? Pan JUDr. Kučera.
Místopředseda FS B. Kučera: Pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
myslím, že iniciativa pan poslance Dymáčka
si zaslouží pozornosti, protože otázka
vzájemného vztahu našich národů
je nesmírně důležitá. Zdůraznil
to ve svém včerejším projevu i pan prezident
Havel, i předseda Federálního shromáždění.
Jde o to, aby tyto práce skutečně probíhaly
koordinovaným způsobem, protože jsme se dočetli
v novinách, že v současné době
i Slovenská národní rada posuzovala jakési
varianty slovenské ústavy. Bylo by dobré,
aby tyto práce byly koordinovány a byly koordinovány
i prostřednictvím federální vlády
a samozřejmě především na půdě
budoucího Federálního shromáždění.
Osobně se domnívám, že v poznámce
pana kolegy Kučeráka, že není žádný
důvod, aby se k otázce země moravsko-slezské
nevyjádřili i poslanci ze Slovenska, protože
se to samozřejmě dotýká celé
České a Slovenské Federativní Republiky.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji. S faktickou poznámkou
se přihlásil poslanec Dymáček. Myslím,
že už je sjednocen duch obou návrhů.
Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedající, dámy a pánové, k otázkám zdanění bych chtěl říci, že se nenavrhuje žádné konkrétní řešení. V usnesení se požaduje, aby se o věcech přemýšlelo. Když se zjistí, že je lépe tyto otázky řešit na úrovni federální, ať se řeší na úrovni federální, když se s tužkou a papírem zjistí, že je to potřeba řešit jinak, ať se to řeší jinak.
My jsme se domluvili, že sjednotíme oba dva návrhy, že nejdou proti sobě. Přečtu znovu to, co jsem navrhoval. PhDr. Šabata přečte vzápětí to, co navrhoval on. Kdybyste souhlasili, bylo by to jako jedno usnesení. Když budete pozorně poslouchat, tak zjistíte, že se tam nenavrhuje nic nepřijatelného. Podstata vystoupení je, aby se do uvažování vznesla racionalita, nic víc. Federální shromáždění je přesvědčeno, že řešení státoprávních otázek musí plně respektovat požadavky sebeurčení, historické i budoucí spravedlnosti, ekonomické, správní i sociální funkčnosti, a to v přísné vazbě na pravidla tržního hospodářství a neméně pevné vazbě k procesům evropské integrace.
Současně konstatuje, že to mj. znamená
vytvoření legislativních, zejména
daňových a jiných předpokladů
efektivní samosprávy obcí, měst, případně
i vyšších integračních celků.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji. Prosím pana
poslance Šabatu.
Poslanec SL J. Šabata: Návrh usnesení
k otázce moravskoslezské samosprávy by se
chápal jako druhý bod usnesení. Zněl
by takto: "Federální shromáždění
ČSFR považuje zrušení země Moravskoslezské
od 1. ledna 1949 v rámci nového, územně
správního uspořádání
za akt nespravedlivý a poplatný totalitní
a byrokratickocentralistické praxi, za krok, který
byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který
tak podstatně přispěl k deformovanému
vývoji v československé společnosti.
Vyslovuje proto pevné přesvědčení,
že ústavní uspořádání
republiky, které vzejde z jednání svobodně
zvolených zákonodárných sborů,
tuto nespravedlnost napraví." Zároveň
vyzývám vládu ČSFR, aby podstatně
urychlila vypracování nové daňové
soustavy, zajišťující samostatný
rozvoj obcí, měst a všech svébytných
územních celků republik. Poslední
věta se poněkud kryje se závěrem předcházejícího
bodu, nicméně kryje se jen částečně,
není obsahem zcela identická, a tak jsme se dohodli,
že to v této podobě necháme.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Přeje si ještě někdo hovořit?
Pan PhDr. Fišera.
Poslanec SL I. Fišera: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mně stručné poznámky. Nedomnívám se, že bychom měli budoucí Federální shromáždění zavazovat k racionalitě, funkčnosti a urychlování. Promiňte mi, ale jsem hluboce přesvědčen, že Federální shromáždění, které vzejde z nových voleb, bude tyto obecné imperativy považovat za evidentní.
Konkrétní řešení problémů, faktické řešení problémů, bude věc složitou a my obecným prohlášením nic nezměníme.
Pokud jde o urychlení daní, domnívám se, že to je velmi obecná proklamace, že všichni bychom byli velmi rádi, kdyby se daňová reforma provedla co nejrychleji. Nevím, zda budu přesně citovat pana ministra Klause - "Rakousku to bude trvat 6 let, my bychom to chtěli udělat za dva, případně tři roky." Myslím si, že to je věc opravdu technického promyšlení.
Myslím si ale, že část, kterou navrhuje
pan doktor Šabata, je uvážlivá a ukazuje
na řešení určité historické
křivdy, která se v minulosti stala. Doporučuji,
aby tato část - kromě části
o daních - byla přijata. Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil
poslanec Hradílek.
Poslanec SL T. Hradílek: Dovolil bych si
připomenout k panu dr. Šabatovi a Dymáčkovi,
že na včerejším jednání
Klubu moravských poslanců jsme se dohodli na konsensu
ve vztahu ke stanovisku, které přečetl dr.
Šabata, nikoliv ve vztahu ke stanovisku, které přednesl
kolega Dymáček.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji. Slovo má
pan Kudláček.
Poslanec SL L. Kudláček: Vážené Federální shromáždění, posunu to trochu jinam. Přihlásil jsem se jen s faktickou poznámkou. Nebudu nyní mluvit o diskusi, která se týkala federativního uspořádání, ale v podstatě toho, co spadá do kompetence české vlády, respektive České národní rady. Při české vládě existuje dnes, respektive založila svoji existenci a začala pracovat komise, vlastně několik komisí, které se zabývají přípravou budoucího státně právního a státně správního systému a uspořádání.
Chtěl bych jen upozornit iniciativu moravských poslanců, že by bylo asi velmi užitečné navázat s těmito aktivitami kontakt, protože řada problémů se objevuje v podstatě v odbornější poloze, než v jaké jsme my schopni prakticky den před koncem činnosti tohoto shromáždění řešit.
Otázka Moravy je samozřejmě diskutována v těchto komisích. V diskusi se bude pokračovat, a jak bylo upozorněno, největší nebezpečí nyní je přijímat akty, které budou zavazovat budoucí zákonodárné sbory k něčemu, co se mezi tím do té doby posune jinam.
Proti textu usnesení nic nemám, v podstatě
se spíše jedná o reminiscenci na něco,
co se stalo. Dovoluji si ještě jednou přizvat
zástupce Klubu moravských poslanců na tato
jednání, protože by to bylo nesmírně
užitečné a propojení na federální
uspořádání asi bude nutné.
Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí
pan profesor Šabata.
Poslanec SL J. Šabata: Mám dvě důležité připomínky k rozpravě. Kolega Hradílek má zcela pravdu. Pokud šlo o dvě hlediska, která se diskutovala ve sdružení moravských poslanců, pak souhlas získalo jenom jedno. Nebylo to hledisko kolegy Dymáčka. V návrhu, který předložil Michal Dymáček nyní, je ovšem obsažena vskutku jen velmi abstraktní zásada, proti které jako takové vlastně nelze nic namítat. To ostatně je důvod, proč kolega Fišera soudí, že je zbytečné takovéto prohlášení přijmout.
V každém případě, proti obecné formulaci poslance Dymáčka nic nemám. Souhlasím s obecnou výzvou - rozhodovat o věci uvážlivě, racionálně a funkčně. S tímto se nedá polemizovat. Ale od přijetí obou návrhů jako dvou bodů jednoho usnesení můžeme ustoupit, jestliže to uznáte za vhodné.
Pokud jde o připomínku kolegy Kudláčka,
samozřejmě, že víme o existenci komisí
při České národní radě.
Ale to je v tomto okamžiku jiná věc. Poslanci
Federálního shromáždění
už nebudou ve styk s těmito komisemi bezpochyby vstupovat,
nebylo by to účelné. Jak se bude vyvíjet
jednání na půdě příštích
zákonodárných sborů, není věcí
tohoto sboru, i když to může být věcí
některých z nás. Nám jde o to, že
v tomto okamžiku chceme, aby shoda, konsensus - v určité
základní otázce - totiž v tom, že
při řešení otázek souvisejících
s územně správním uspořádáním
republiky ke křivdě došlo - byla také
vyjádřena. Nebude-li vyjádřena, pak
vznikne podezření, že toto shromáždění,
které přijalo tolik radikálních rozhodnutí,
a tak neobyčejně závažných rozhodnutí,
usilujíc napravit co se deformovalo za 40 let - a navíc
způsobem, který vskutku nedává možnost
pochybovat o radikálnosti našeho postoje - se vyhne
otázce, která Moravany bolí, a dá
tak najevo, že má k tomuto problému minimálně
laxní postoj. Nechtěl bych, aby takovýto
dojem vznikl. Zvlášť už ne z důvodu,
že jsme naprosto loajálně do diskusí
o symbolech, názvech republiky apod. - nevnášeli
další komplikující faktory, vědouce,
že bychom atmosféru jitřili neúměrně,
a v obrovské časové tísni možná
dokonce přispěli k tomu, aby tato jednání
ztroskotala. Nebyli jsme za to doma chváleni. To asi chápete.
Ale jestli je nyní možnost se vyjádřit
k otázce, která je pro mnoho našich spoluobčanů
významná, pak si myslím, že nestojí
nic v cestě v tomto smyslu jednat, a diskusní příspěvky,
které následovaly po našich vystoupeních,
to ostatně potvrzují. Děkuji.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji. Má ještě
někdo něco do rozpravy? Prosím, poslanec
Dymáček.
Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedající, dámy a pánové, mám dvě stručné poznámky. O racionalitě jsme mluvili záměrně a považujeme to za důležité.
Pokud jsme byli informováni, na půdě komisí české vlády se mimo jiné uvažuje alternativa, která by tyto věci v rámci České republiky řešila tak, že by zde existovaly 4 země - hlavní město Praha, zbytek Čech, Slezsko a zbytek Moravy. Nepovažujeme právě tento návrh za příliš racionální. Pokud se v našem vystoupení objevila určitá polemika s politikou od zeleného stolu, bylo to míněno i na tyto záležitosti. Čili požadavek - jakkoli si uvědomujeme, že část našeho usnesení, které navrhujeme, zní velmi abstraktně - považujeme ho z těchto důvodů za velmi důležitý.
Druhá poznámka. Včera na Klubu moravských
poslanců se z jakéhosi organizačního
nedopatření, či z jiných důvodů
projednávala především otázka
dopisu Společnosti pro Moravu a Slezsko. Kde nedošlo
ke konsensu, nedošlo z toho důvodu, že to bylo
chápáno jako jakýsi doprovod tohoto dopisu,
nikoliv naopak. Děkuji.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji. Slovo má
poslanec Mezník.
Poslanec SN J. Mezník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, připojuji se k poslanci Hradílkovi, aby se hlasovalo zvlášť o obou částech, protože jde o dvě úplně různé věci. To, co navrhuje kolega Dymáček a s čím můžeme asi všichni souhlasit, je naprosto obecné. To, co navrhuje kolega Šabata a co vzniklo na schůzce poslanců z Moravy, se týká konkrétně problémů Moravy.
K tomu, co říkal jeden z našich kolegů
- je to otázka vysloveně politická. Poslanci
z Moravy se skutečně v těchto otázkách
drželi velmi zkrátka a ukázněně.
Prosili by tedy poslance z českých zemí i
ze Slovenska, aby jejich stanovisko podpořili. Nyní
mluvím konkrétně o textu, který navrhoval
kolega Šabata. Doporučuji, aby se o obou textech hlasovalo
zvlášť.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Jsou ještě další připomínky k tomuto tématu. (Nejsou.) Ne. Myslím, že návrh, který zde naposledy zazněl, aby se v obou částech návrhu na usnesení hlasovalo zvlášť, je racionální. Chtěl bych upozornit, že budeme o otázkách, týkajících se odpovědi na interpelaci pana poslance Dymáčka hlasovat o dvou věcech. Jednak budeme hlasovat o návrzích na usnesení (a to zvlášť o každém návrhu), jednak budeme ještě brát hlasováním na vědomí odpověď na interpelaci panu poslanci Dymáčkovi. Budeme tedy v prvé řadě hlasovat o té části usnesení, kterou navrhl pan poslanec Dymáček. Prosím sčitatele hlasů, aby zaujali svá místa.
(Hlas z pléna: Chtěl bych zdůraznit, že
když jsme se s poslanci z Moravy sešli, přijali
jsme drtivou většinou návrh, který přednesl
pan poslanec Šabata. Nejde o nějaký návrh
jen pana Šabaty, ale jde o návrh poslanců z
Moravy.)
Předsedající předseda SL J. Bartončík: I já to chápu jako návrh poslanců z Moravy. Samozřejmě to nebude znít jako usnesení o návrhu pana poslance Šabaty a pana poslance Dymáčka. Můžeme hlasovat? (Ano.) Ano. V tuto chvíli je v Sněmovně lidu přítomno 126 poslanců, ve Sněmovně národů 53 poslanci zvolení v České republice a 34 poslanci zvolení ve Slovenské republice. Hlasuje nejprve Sněmovna lidu o návrhu předloženém panem Dymáčkem. Kdo je pro? (Hlasuje se.) (Šedesát dva.) Šedesát dva. To je méně než polovina, znamená to, že Sněmovna lidu tento návrh nepřijala.
Budeme hlasovat ve Sněmovně národů, i když se jedná o hlasování víceméně formální, protože je zcela evidentní, že souhlasné usnesení v tomto směru nebude. Prosím poslance Sněmovny národů. Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Dymáčka, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) (Třicet pět.) Třicet pět.
Ani Sněmovna národů návrh nepřijala. Konstatuji, že návrh usnesení předložený panem poslancem Dymáčkem nebyl přijat.
Budeme nyní hlasovat o návrhu na usnesení předloženém panem poslancem profesorem Šabatou. Nejdříve bude hlasovat Sněmovna národů. Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s předloženým návrhem? (Hlasuje se.) Většina pro.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Šest.) Šest.
Konstatuji, že Sněmovna národů návrh přijala.
Budeme hlasovat ve Sněmovně lidu. Kdo souhlasí s návrhem předloženým panem poslancem profesorem Šabatou, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Většina pro.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Třináct.) Třináct.
Konstatuji, že Sněmovnou lidu byl návrh přijat.
Obě sněmovny Federálního shromáždění
přijaly návrh na usnesení předložený
panem poslancem Šabatou.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 212, SL
č. 306, SN č. 316)
Nyní budeme hlasovat - pouze ve Sněmovně lidu - o vzetí na vědomí odpovědi na interpelaci poslance Dymáčka. Doporučuji, abychom hlasovali o usnesení, že Sněmovna lidu bere na vědomí odpověď místopředsedy federální vlády pana JUDr. Čarnogurského na interpelaci pana poslance Dymáčka. Kdo souhlasí s tímto návrhem na usnesení, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) (Většina.) Většina.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Devět.) Devět.
Sněmovna lidu vzala, s výjimkou devíti poslanců, tuto odpověď na interpelaci na vědomí.
Máme dále projednat odpověď na interpelaci poslance Sněmovny národů Jozefa Comby, který se zabýval dopadem snížených neinvestičních dotací na těžbu a úpravu rud, zejména na železnorudné baně Spišská Nová Ves, tisk 359, odpověď tisk 455.
Ptám se pana poslance Comby, zda souhlasí s odpovědí? (Ano.) Konečně máme odpověď místopředsedy federální vlády akademika Čiče k problematice škod soukromých podnikatelů v době návštěvy sv. otce v Bratislavě. Je to odpověď na interpelaci poslance Kanise (tisk 459). Je přítomen pan poslanec? (Ne.) Není, takže odpověď na tuto interpelaci nebudeme projednávat.
Máme zde poslední stanovisko k interpelaci pana
poslance Kováře ve věci zpráv o JZD
Slušovice, kterou adresoval panu ministru zemědělství.
Prosím.
Poslanec SN M. Kovář: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, odpovídám tímto na odpověď pana ministra zemědělství a výživy, pana Burského.
Vážený pane ministře, obracím se na vás jako na představitele zemědělského resortu s tím, že jsem se na 27. společném zasedání Federálního shromáždění se dotázal ohledně údajných nezákonných činností v JZD AK Slušovice. Mimo jiné jsem uváděl, že Slušovice nemají vlastní výzkum, ale že se zmocňují s porušováním autorských práv výsledků výzkumů jiných a že dostávají neoprávněné dotace. Vážený pane ministře, ve vaší odpovědi je tato skutečnost jistě až netušeně plně potvrzena. Pro úplnost cituji nejprve vaši zprávu.
"K dotazu pana poslance ohledně transferu vědy a výzkumu do praxe chci sdělit následující. V uplynulém období řešilo JZD AK Slušovice v rámci státního úkolu C 03329801 zvyšování úrovně provozu služeb na úseku krmivářského průmyslu, posklizňových úprav a ACHP s ohledem na dílčí úkol. Byl řešen vývoj technologie pro výrobu biopesticidu baturin a nedostatkových dezinfekčních látek pro zemědělství." Dále pokračujete: "Od roku 1987 bylo v JZD Slušovice zahájeno řešení výzkumného úkolu C 01329 818, vývoj nových pesticidů s cílem maximálně nahradit chemické ochranné látky prostředky biologickými. Celková cena úkolu činí 16 mil. 296 tisíc, z toho státní rozpočet 7,02 mil. Kčs." Tolik vaše citace.
Uvádíte tedy výslovně dotovaný
výzkumný úkol, dokonce s čísly
státního plánu. Především
je třeba se pozastavit nad nepříjemnou mýlkou
ve vztahu obou nesouvisejících úkolů,
totiž k prvému úkolu, to jest zvýšení
úrovně provozu služeb na úseku krmivářského
průmyslu, nemůže patřit další
věta, že v rámci tohoto úkolu byl řešen
vývoj biopesticidu Baturin, který se může
vztahovat jen ke druhému úkolu, to je vývoj
nových pesticidů.