Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Belko, Dvořák, Jendrejčáková, Kanis, Kapitola, Kubinský, Kuljovský, Kusý, Laluha, Petrželková, Stračár, Štrbová, Takács, Trefný, Vácha

5 poslanců rezignovalo

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Dvořák, Glac, Hadrava, Hrbotický, Hyková, Muraško, Nemec, Pilch, Pithart, Řehková, Slavětínský

1 poslankyně rezignovala

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Duray, Holčík, Konvit, Kováč, Kulan, Micovčin, Popély, Rusnák, Šádek, Šimúth, Šulka, Vitézová

1 poslanec rezignoval

(Řízení schůze místopředseda FS Z. Jičínský.)

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Paní poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat ve společné schůzi obou sněmoven.

Program dopolední schůze je takovýto: Nejprve by byl vládní návrh zákona o státním svátku a o dnech pracovního klidu (tisk 375), potom novela zákona o akciových společnostech (tisk 438), dále návrh ústavního zákona o zřízení Federálního výboru pro životní prostředí (tisk 406), návrh zákona, kterým se mění zákon o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy (tisk 407), zpráva komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu loňského roku a zpráva komise pro odsun sovětských vojsk. Dopolední schůze by skončila projevem předsedy Federálního shromáždění. Program je plánován tak, abychom končili v 11.30 hod., potom by byla přestávka do 13,30 hod. Pokud by snad některé dopolední body se protáhly, tak bychom operativně udělali určité změny.

Přistoupíme k prvnímu bodu, kterým je

Než budeme jednat, konstatuji, že obě sněmovny jsou schopné usnášení. Ve Sněmovně lidu je přítomno 137 poslanců, ve Sněmovně národů jsou přítomni 52 poslanci zvolení v České republice a 52 zvolení ve Slovenské republice. Čili obě sněmovny jsou schopné usnášení.

Návrh byl projednáván už na minulé společné schůzi sněmoven. Poslanci se v rozpravě k návrhu vyjádřili, ale pro nepřítomnost členů vlády a pro nedořešený ekonomický dopad tohoto návrhu bylo konečné rozhodnutí odloženo na dnešní schůzi.

Prosím nyní poslance Karla Stomeho, aby návrh odůvodnil za iniciativní skupinu poslanců Federálního shromáždění.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající, vážení hosté, paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi, abych se znovu vrátil k otázce státních svátků. Ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění se znovu zabývaly novelou zákona č. 93/1951 Sb., ve znění pozdějších předpisů o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech. Touto otázkou se zabývaly i výbory pro plán a rozpočet. Z tohoto jednání poté, co plénum toto doporučilo, z důvodů, které pan předsedající uvedl, vyplynuly tyto závěry. Navrhuji, aby byla novela tisku 375 přijata v tomto znění:

Paragraf 1: Státními svátky jsou 9. květen, Den osvobození od fašismu, 5. červenec, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu. Tyto dny se prohlašují za státní svátky České a Slovenské Federativní Republiky.

Paragraf 2 odst. 1: 9. květen, 5. červenec, 28. říjen jsou dny pracovního klidu.

Paragraf 3: Významnými dny České a Slovenské Federativní Republiky jsou 5. květen, 29. srpen a 17. listopad.

Paragraf 4: Památným dnem České a Slovenské Federativní Republiky je 6. červenec se vztahem k Mistru Janu Husovi.

V souvislosti s navrhovaným zněním novely zákona o státním svátku, o dnech pracovního klidu a památných a významných dnech ve znění pozdějších předpisů je navrhováno upravit též § 2, odst. 2, takto:

Ostatní dny pracovního klidu vedle nedělí jsou:

a) 1. leden, Nový rok,

b) pondělí velikonoční,

c) 1. květen, Svátek práce,

d) 25. prosinec, první svátek vánoční, 26. prosinec, druhý svátek vánoční.

To znamená, že § 2 odst. 3 zůstane beze změny. Doporučuji Sněmovně národů a Sněmovně lidu schválit předložený návrh, kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech ve znění pozdějších předpisů (tisk 375) se změnami a doplňky, které jsem uvedl. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Stomemu. Návrh projednaly výbory ústavně právní a pro kulturu a výchovu obou sněmoven.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Milana Šútovce, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Šútovec: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, vážené dámy, vážení páni. Výbory pre kultúru a výchovu sa nezaoberali verziou, ktorú tu predniesol JUDr. K. Stome a zotrvávajú - zrejme musia zotrvávať - na zmenách, ktoré som tu predniesol a ktoré obsahovali aj návrh na určenie dňa 24. 12. ako dňa pracovného voľna.

Musím konštatovať, že pri minulej rozprave tu zazneli niektoré pozmeňovacie návrhy a síce návrh, ktorým sa má vyhlásiť sviatok Majstra J. Husa za štátny sviatok a ďalší pozmeňujúci návrh, ktorý predniesol pán poslanec Brodský, aby sa zaradil do zákona § 7 so znením, že členovia cirkví majú právo žiadať svojich zamestnávateľov o uhradenia voľna v čase ich cirkevných sviatkov.

Upozorňujem teda, že boli podané ešte tieto pozmeňovacie návrhy.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má společný zpravodaj poslanec Cuhra.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Cuhra: Pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, domnívám se, co mělo být řečeno již řečeno bylo, jednak minule, jednak dnes. Nemám tedy v úmyslu protahovat naše jednání a podávat další vysvětlení, protože žádná nejsou.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů bych doporučoval, aby tato novela zákona byla přijata po projednání námětů a návrhů na změny, které byly dány již minule, které zde budu citovat, případně které podají další.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Cuhrovi. Písemně se do rozpravy přihlásil poslanec Zeman. Prosím další poslance, kteří se hlásí do rozpravy, aby se přihlásili. Do rozpravy se přihlásila také ministryně Kořínková, která by podala stanovisko vlády v této věci.

Ministryně-předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSFR K. Kořínková: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve stanovisku vlády ČSFR z dubna letošního roku bylo uvedeno, že vzhledem k tomu, že návrh zákona rozšiřuje počet dní pracovního klidu proti současnému stavu o jeden den, to jest o státní svátek 5. července, dne slovanských věrozvěstů, že je třeba znovu vyjádřit dopad takovéhoto opatření na státní rozpočet. Vláda znovu projednala důsledky tohoto opatření na státní rozpočet a souhlasí - na rozdíl od svého stanoviska původního - se zařazením svátku 5. července do dnů pracovního klidu. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, předkládám jediný pozměňovací návrh, který zní: "V § 2 bod d) nahradit datum 9. května datem 8. května."

Zdůvodnění: Původní název státního svátku zněl "Den osvobození Československa Sovětskou armádou". Nový název je "Den osvobození Československa od fašismu". Z hlediska obsahu je podle mého názoru tento nový název správný, z hlediska datace nikoliv. Každý národ, každý stát, má slavit svátek svého osvobození v době, kdy k němu skutečně došlo. Historicky se stalo, že v Československu bylo jako poslední od fašismu osvobozeno jeho hlavní město. Pokud známe historická fakta, víme, že se tak stalo 8. května, kdy německá armáda, vedená generálem Tovissantem složila kapitulaci do rukou České národní rady. Tento kapitulační akt Česká národní rada komentovala ještě 11. května téhož roku, kdy sdělovala tehdejší vládě, že Praha se osvobodila sama.

Fakt č. 2: Kapitulace německých vojsk byla podepsána v Remeši 7. května a vstoupila v platnost 8. května. Většina civilizovaných národů slaví právě tento den jako den ukončení 2. světové války a tedy jako den osvobození od fašismu. Výjimkou je Francie, která jej slaví již 7. května, patrně proto, že Remeš je na francouzské půdě. Naproti tomu Sovětský svaz a jeho satelité z prestižních důvodů a z důvodů historické falsifikace tento svátek vždy slavily 9. května.

Fakt č. 3: Americká armáda mohla osvobodit Prahu podle vyjádření generála Pattona již 6. května a pouze z politických, nikoliv vojenských důvodů, k tomu nedošlo, na přímý zásah Sovětského svazu, neboť Stalin si přál, aby Praha byla osvobozena Sovětskou armádou a k tomu došlo 9. května. Tím bylo zbytečně prodlužováno utrpení lidí v bojující Praze a došlo - i když v mikroměřítcích - k opakování Varšavského povstání, kdy nekomunistická opozice byla určena k likvidaci německými vojsky.

Fakt č. 4: Vojenští a političtí velitelé Pražského povstání byli počátkem 50. let právě proto, že toto povstání zvítězilo vlastními silami, i když samozřejmě v rámci obecné kapitulace, perzekuováni. Vojenský velitel Pražského povstání byl odsouzen k doživotnímu vězení, řada jeho spolupracovníků byla popravena a ostatní dostali dlouholeté tresty. Totéž se týkalo osudu tehdejší ČNR.

Vážené Federální shromáždění, domnívám se, že je naší povinností odstranit fikci stalinské historiografie. Každý národ má právo na své dějiny. Santajána kdysi napsal, že národ, který svoji minulost zapomíná, je odsouzen k tomu prožít ji znovu. Máme-li povinnost vůči lidem, kteří se účastnili Pražského povstání, vrátit jim čest, pak jim tuto čest vrátíme právě tím, když autentické datum osvobození Prahy, a to je 8. květen, vyhlásíme v zákoně o státních svátcích dnem osvobození od fašismu. Kromě toho se tímto datem začleníme do data obdobně slaveného civilizovanými evropskými státy, což je malý, ale přece jen krok k našemu návratu do Evropy. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Zemanovi. Slovo má poslanec Novosád.

Poslanec SL K. Novosád: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, byl jsem pověřen přípravným výborem KAN, abych přečetl pozměňovací návrh, který dávají.

"Vážené Federální shromáždění, v souvislosti s projednávaným zákonem o státních svátcích a památných dnech vás žádáme, abyste projednali a přijali náš návrh a zařadili 17. listopad jako památný den naší vlasti pod názvem "Den boje českého studentstva proti nacistické a komunistické zvůli". Tento den pak i do budoucna připomíná nejen historické události s ním spojené, ať je též mementem, že proti zlu je nutno bojovat, příkladem budoucím, oslavou těch, kteří se proti nacistické a komunistické zvůli dne 17. 11. postavili. Ať nám též připomíná, že povinností inteligence je stát v čele boje za svobodu a pokrok a tuto svou morální povinnost naše inteligence vždy svými skutky projevovala a hájila. V Praze dne 7. 5. 1990. Dr. Z. Landa, za přípravný výbor KAN."

To je vše, děkuji.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Novosádovi. Dále se do rozpravy přihlásil poslanec Brodský. Vzdáváte se slova? (Ano.) Ano. Kdo se dále hlásí? Poslanec Fišera.

Poslanec SL I. Fišera: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, když jsme projednávali ve výborech pro kulturu a výchovu otázku oslav května, diskutovali jsme o podobném problému, o kterém přede mnou mluvil poslanec Zeman. V řadě ohledů má naprostou pravdu. Jsem přesvědčen stejně jako on, že plnou pravdu o Pražském povstání, jeho historickém významu a skutečném průběhu je třeba v každém případě obnovit a na jejím základě také zvýšit naše státní sebevědomí.

Na druhé straně se domnívám, že 9. květen byl výrazem uznání celé tragické povahy 2. světové války a strašného utrpení prostých nevinných lidí, kteří prošli tisíce kilometrů v zoufalých podmínkách za tragické strategie stalinského vedení. Myslím si, že v daných historických souvislostech se nedopustíme chyby, když ponecháme 9. květen jako státní svátek. (Potlesk.)

Dovolte mi, abych se ještě vrátil k tomu, že jsme navrhovali 24. prosinec jako den pracovního klidu nebo den pracovního volna. 24. prosinec je dnem, kdy by většina z nás měla projít jakousi duševní přípravou na připomínku slavného okamžiku, kdy evropské dějiny dostali nový rozměr a kdy do nich byla vložena myšlenka neobyčejného lidství, která nikdy nebyla zapomenuta a na věky ovlivnila elementární mravní kodex naší společnosti. To je první důvod, který bychom měli vzít v úvahu.

Naší tradicí se také stalo, že 24. prosinec je den jakéhosi rodinného klidu, slavnostní chvíle, kdy se naše rodiny scházejí a který bychom měli proměnit na něco jiného, než čím byl v minulosti. Byl dnem zoufalého spěchu neobyčejného množství zaměstnaných matek, byl dnem snížené pracovní výkonnosti. Byl dnem, který nepřinášel národnímu hospodářství žádné velké zisky, ale přinášel mu vlastně jen morální a lidské ztráty. Jsem hluboce přesvědčen, že pokud přijmeme tento den jako den pracovního klidu nebo pracovního volna, uděláme pro naše lidi tolik, kolik si opravdu v této chvíli zaslouží, aniž by tím vznikly národnímu hospodářství vážné ztráty.

Pokud jde o ostatní svátky a ostatní možnosti, myslím, že bychom v souladu s našimi ekonomickými podmínkami, měli být zatím velmi skromní. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? S faktickou poznámkou se přihlásil poslanec Šabata.

Poslanec SL J. Šabata: Já mám faktickou, ale zásadní poznámku k vystoupení poslance Novosáda. Myslím, že v této dikci by jsme jeho návrh přijímat neměli. Nejsem proti tomu, aby byl zvýrazněn význam 17. listopadu. Domnívám se, že jde o dikci, která odpovídá spíše dopisu prokurátora Sokola ÚV KSČ, než skutečnému duchu 17. listopadu, na němž se konec konců podílel i tehdejší Svaz socialistické mládeže, což je historická skutečnost, a z něhož konec konců vzešla vláda národního porozumění, o jejímž charakteru podle mého názoru v tomto shromáždění nemůže být pochyb, neboť toto shromáždění za jistých okolností vzniklo, jistým způsobem se vyvíjí a jistým duchem se řídí. Jsem tedy proti tomuto návrhu. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Vébr.

Poslanec SL K. Vébr: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, minulý týden při projednávání tohoto bodu pořadu jsem navrhoval, aby 6. červenec byl státním svátkem a dnem pracovního volna. I po vysvětlení zástupkyně vlády paní ministryně Kořínkové na svém návrhu trvám.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Hovořit bude poslanec Zelenay.

Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, vážené kolegyne, vážení kolegovia, dovoľte, aby som podporil návrh na deň pracovného kľudu 24. 12. Už sme o tom dosť hovorili minule. I ja som k tomu vystupoval. Neviem, či by som to dokázal tak pekne ako môj priateľ Fišera, ale predsa len sa pokúsim vás poprosiť, aby sme uvážili, aký je tento sviatok významný pre naše národy. Má svoju tradíciu niekoľko storočí. Tento deň je skutočne dňom, kedy sa stretávajú rodiny. Povedal by som, že okrem toho, že je to deň, kedy sa narodil Ježiš Kristus, je to zároveň rodinný sviatok, je to možno jediný deň v roku, kedy sa všetci členovia rodín schádzajú bez ohľadu na to, kde sú, a pokiaľ sa stretnúť nemôžu, aspoň na seba symbolicky myslia.

Myslím, že po zvážení všetkých faktorov by sme tento návrh mali podporiť a schváliť.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Mezník.

Poslanec SN J. Mezník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem sem přišel jen ze zoufalství. Já totiž už vůbec nevím, o čem budeme hlasovat. Je tu původní návrh skupiny poslanců, tisk 375. Pak byly připomínky ústavně právních výborů, které jsme nedostali písemně. Odložení bylo odůvodněno tím, že musí být známo stanovisko vlády. Jenomže stanovisko vlády, které zde bylo předneseno, se týkalo jen 5. července a ne navrhovaného 24. prosince, nemluvě už o dalším navrhovaném dni 6. července. Pak zde JUDr. Stome vystoupil s dalším upraveným návrhem, který do značné míry původní návrh měnil. Já mohu říci jen jedno, že dříve než budeme hlasovat, nám zcela přesně musí být řečeno, o čem vlastně máme hlasovat. Přimlouvám se za návrh kolegy Zemana, aby svátkem byl 8. květen a nikoliv 9. květen. Souhlasím se stanoviskem kolegy Šabaty. Minule jsem vyslovili jisté pochybnosti o tom, zda si za současné situace můžeme dovolit další svátek, to je 24. prosince. Já nevím, kde kolega Fišera pracoval. Já jsem dělal v továrně, a tam si tento den lidé skutečně museli napracovávat.