Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Bartončík, Bartošková, Belko, Dvořák, Jankovič, Jendrejčáková, Kapitola, Klíma, Kolda, Kontríková, Pažák, Stračár, Kubinský, Kuljovský, Kusý, Ládr, Štrbová, Trefný, Vébr, Zeman

5 poslanců rezignovalo

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Dvořák Ladislav, Glac, Hadrava, Hyková, Klůzová, Krauskopf, Lux, Muraško, Nemec, Pithart, Řehková, Slavětínský, Svoboda, Vlček

1 poslankyně rezignovala

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Daráž, Duray, Gogová, Holčík, Kačicová, Konvit, Kováč, Mede, Micovčin, Popély, Rusnák, Seman, Šádek, Zán

1 poslanec rezignoval

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění J. Jenerál.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abychom zahájili práci přerušené 28. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Omlouvám se za určité zpoždění, od časných ranních hodin ještě některé výbory pracují, zejména ústavně právní výbory v tomto okamžiku posuzují některé zákony, které bychom měli do ukončení naší práce, nejpozději do 10. května, projednávat.

Doporučujeme tedy pokračovat podle schváleného programu, čili na pořadu je

Prosím místopředsedu federální vlády doc. Valtra Komárka, aby vládní návrh odůvodnil.

Místopředseda vlády ČSFR V. Komárek: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Návrh zákona o družstvech zahrnuje velmi rozsáhlou oblast činnosti, reprezentující rozsáhlý počet několika set tisíc pracovníků a rozsáhlé hodnoty fondů.

Smyslem zákona je dát tomuto velkému družstevnímu sektoru výraznější demokratický a tržní základ. V těchto souvislostech práce na zákonu byla bezprostředně spojena s celým tzv. "balíkem reformních zákonů", zákonů, připravujících legislativní základnu pro výrazný praktický pokrok ekonomické reformy v našem státě.

To znamená, že dosavadní zákonné normy se oprošťují od všech těch obvyklých ideologických klausulí, kterými bylo družstevnictví dříve vázáno, že se oprošťují od celé řady atributů donucení, kde družstva byla manipulována národními výbory a nadřízenými svazy, celým systémem centrálního plánování, což vše bylo zakotveno v dosavadních zákonných normách.

Nyní jde o to, aby podobně jako v zákoně o soukromém podnikání individuálních osob také na půdě družstev bylo možno velice pružně a rychle vykročit k samostatnému, skutečně demokraticky orientovanému družstevnímu podnikání. Čili v novém zákoně se zásadně mění vznik družstev. Stačí, když se pět účastníků dohodne na založení družstva a založení družstva se realizuje registrací v podnikovém rejstříku. Odpadá složité schvalovací a posuzovací řízení národními výbory, a zejména nadřízenými svazy. Odpadá vůbec celé to další řízení družstevní činnosti příslušnými svazy, které vyplývalo ze zákona, a které v podstatě tedy poručníkovalo každý významný, jak majetkový, tak operační krok družstva.

Družstva se nadále v novém zákoně mohou dobrovolně sdružovat v různé zájmové svazy a žádná zákonná možnost těchto svazů řídit hospodářství družstev, což bylo dáno v minulých normách, z nového zákona nevyplývá.

Stejně flexibilní je pak decentralizování družstev a drobení družstev, nebo likvidace družstev. Zejména decentralizace je žádoucím procesem současnosti, protože jak víte, v posledních letech byly vládnoucími strukturami podporovány tendence až násilného slučování družstev a vytváření mamutích, velkých družstev bytových nebo jiných výrobních. Zde se tedy usnadňuje proces decentralizace, který podle dosavadních zákonných norem byl velmi složitý a opět podléhal schvalovacímu řízení z pozice národních výborů a existujících družstevních svazů a jejich ústředního výboru.

Nyní je v podstatě možné, aby na členské schůzi určitá skupina družstevníků z dřívějších menších družstev vyjádřila svoji vůli vytvořit družstevní základnu v té podobě, nebo v té své představě s tím, že po schválení družstevní schůzí je možno okamžitě tento postup, tento jednoduchý postup realizovat.

Také vypořádání družstva se svými členy, čili likvidace, činnost likvidátorů a vypořádání majetku družstva, rozdělení mezi členy, vypořádání přebytků tím, že u starých družstev, která byla velmi silně opírána o dotace, tyto přebytky budou vypořádány s místními orgány, kdežto u nových družstev budou tyto přebytky vyrovnány s účastníky družstva, i celý tento proces se zjednodušuje.

Jak jsem již upozornil, odpadá v tomto novém zákonném pojetí celá ta superstruktura právě svazu družstev a řízení družstev i častého manipulování družstev svazy a jejich ústředními výbory a národními výbory. Čili družstevní vztahy se zprůzračňují, zjednodušují a dostávají možnost pružné a rychlé reakce. Takto mohou vznikat rychlé družstevní podniky tam, kde to bude v zájmu obyvatelstva, tam, kde se budou chtít podnikatelé sdružovat a podnikat v rámci družstev a budou moci postupovat rychle a konkurenceschopně s jinými sektory i soukromými podnikateli.

Jinak vlastní zákon je jednoduchý, nemá žádnou ambici podrobně limitovat činnost družstev, je to věc spíše stanov a skutečně demokratického postupu družstev, čili v tomto smyslu má, jak právníci říkají, spíš dispozitivní orientační charakter a nechává velkou vůli skutečně stanovám a demokratickému postupu samotných družstevníků.

Proto myslím, že jsou předpoklady, že je rozumné, aby tento zákon byl akceptován, aby byl aplikován tak, že by přispěl k dalšímu zpružnění rozvoje československé ekonomiky. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji docentu Komárkovi za úvodní slovo, návrh projednaly všechny výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů, kromě výborů mandátových a imunitních.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Lubomíra Fantu, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec L. Fanta: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví navazuje na řadu norem, kterými jsme na minulé schůzi sněmoven položili právní základy přechodu našeho hospodářství k otevřené tržní ekonomice. Po úpravě smluvního podnikání občanů a vymezení některých dalších právních forem podnikatelských subjektů, zejména nejběžnějších druhů obchodních společností a státních podniků, přistupujeme nyní k problematice družstev. Jim totiž v současné době, i v budoucnu, připadá velmi významné místo při rozvoji ekonomické aktivity obyvatelstva.

Stejně, jak už u schválených úprav, vychází vládní návrh zákona i pokud jde o vznik bytových, spotřebních, výrobních i jiných družstev, z maximální podpory iniciativy občanů. Odstraňuje administrativní komplikace a nutnost předchozích projednávání se státními nebo družstevními orgány. Souhlas orgánu státní správy zůstává jen tam, kde družstvo hodlá provozovat činnost, pro kterou je takový souhlas ve veřejném zájmu vyžadován zvláštními předpisy. Tak je tomu např. podle zákona o bankách a spořitelnách, kde eventuální vznik nového bankovního ústavu musí být posouzen z odborného hlediska v zájmu jistoty jeho budoucích klientů, popřípadě podle zákona o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, jehož novelizací jsme se na poslední společné schůzi zabývali v souvislosti s rozšířením možností soukromého podnikání a souhlas orgánů státní správy jsme omezili v podstatě na případy, kde je třeba koordinace se sítí veřejné silniční dopravy. Jinak půjde především o hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, tedy např. o souhlas podle předpisů o práci s výbušninami nebo chemikáliemi a jinými látkami škodlivými zdraví.

V této souvislosti bych se chtěl zmínit o doplnění, které v souladu s požadavky vyjádřenými ve stanoviscích národních rad a výborů obou sněmoven Federálního shromáždění doporučily ústavně právní výbory provést ve vládním návrhu zákona. Jako nové ustanovení se vkládá § 7 (je to bod 4 společné zprávy, to znamená tisku 435). Toto ustanovení vymezuje povinnost družstva v otázkách ochrany životního prostředí a zdraví občanů, které musí odpovídat nárokům, jež zákon o soukromém podnikání občanů a zákon o státním podniku klade na jiné, ekonomicky činné subjekty.

Při doporučeních, obsažených ve společné zprávě, ústavně právní výbory vycházely ze stanovisek obou národních rad a společných usnesení výborů sněmoven. Federální shromáždění i v dalších směrech, jak je tomu např. v upřesnění § 3 podle návrhu České národní rady, § 7 odst. 4 původního číslování podle stanoviska Slovenské národní rady a výborů pro průmysl, dopravu a obchod Federálního shromáždění; tyto výbory daly také podnět k úpravě § 38 a § 47, kterými se řeší některá předchozí opatření, týkající se stanov a orgánů družstva a jejich obsazení, zejména termínů, do kterých tyto úpravy musí být provedeny.

Na druhé straně nebylo možno vyhovět požadavkům, obsaženým v návrzích projednaných zahraničními výbory, které požadovaly převod družstevních bytů po dokončení jejich výstavby do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Taková změna je totiž v rozporu s povahou družstva jako právnické osoby, to je mimo jiné i vlastníka vybudovaného majetku. Požadované řešení naproti tomu odpovídalo formě občansko-právního sdružení, založeného k účelům splnění úkolů společné výstavby, a to na základě smlouvy uzavřené podle příslušného ustanovení občanského zákoníku. Ta by mohla vymezit rozsah finanční i jiné účasti sdružených občanů, aniž by bylo dotčeno jejich vlastnické právo k bytům.

Jedná se tedy o návrh, který vybočuje z úpravy tohoto zákona o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví.

V souladu se stanovisky všech výborů obou sněmoven i orgánů obou národních rad doporučuji vládní návrh zákona o bytových, spotřebních, výrobních a jiných družstvech přijmout jako potřebný podklad pro další rozvoj družstevního hnutí v nových podmínkách naší společnosti.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Lubomíru Fantovi. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Václav Vokál, člen výboru pro průmyslu, dopravu a obchod.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec V. Vokál: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci a hosté, předkládaný návrh zákona o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví je výsledkem téměř pěti měsíčních úvah, kombinací a názorových střetů na koncepci a právní úpravu družstevnictví v této současné době.

Deformace uplynulých 40ti let zasáhly družstva především přes oblast majetkových vztahů, poznamenaly jak jeho povahu, tak i jeho postavení. Teprve zákon č. 90 o zemědělském družstevnictví a č. 94, oba z roku 1988, o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví daly družstvům zase po dlouhých letech alespoň samostatnou právní úpravu, zlepšené postavení a jakousi naději. Nicméně až současná ústavně politická situace dává předpoklad. odpovídajícího řešení družstevnictví, a to především v umožnění jeho svobodného rozvoje. Proto kvalita a množství už nyní navrhovaných změn v předkládaném návrhu zákona přesáhly únosnou mez pouhé novely či změny zákona, původně vypracované, a rozhodnutí vytvořit zase zcela nový zákon vyprovokovalo však pokus o zákon, který by byl společný i pro zemědělské družstevnictví. Jeho verze ve velmi krátké době zrozená však též nakonec nebyla uznána za vhodnou.

Předkládá se tedy návrh nového zákona, vycházející ze zákona dosavadního, proto si nelze nepovšimnout, že neopouští ani jeho stavbu, ani jeho filozofii. Jde tedy v konečném důsledku o přestavbu zákona provedenou na starých základech a v mnohém i z původního materiálu. Zvolený způsob právní úpravy však není na škodu věci, naopak požadavku doby odpovídá.

Představa, např. jediného družstevního zákona, má jistě svoji logiku, potřeba naší současnosti je však především v umožnění rozvoje, a proto, jestliže důvodová zpráva uvádí, že smyslem zákona je odstranit deformace, ke kterým postupně docházelo, potom jde nepochybně o cíl správný, konkrétní a reálný, i když z hlediska družstevnicví nikoli konečný.

Je třeba říci, že jednotlivá ustanovení zákona s tímto vyhlášením korespondují. Uvolňuje se podnikatelská iniciativa družstev na úrovni ostatních subjektů, dále i tím, že není svazována dosud trvajícím resortismem, vymezováním charakteristiky její hospodářské činnosti, takže dosavadní dělení družstev na bytová, spotřební a výrobní se prakticky objevuje už jen v názvu zákona nyní rozšířeného o jiná družstva.

V zásadě se odstraňují i zbylé formální překážky při zakládání družstev, protože napříště odpadá obligatorní projednávání s národním výborem a příslušným družstevním svazem.

Umožňuje se větší zainteresovanost členů na hospodářské činnosti družstva, a to další majetkovou účastí členů s určitým podílem na zisku, takže se posiluje členský vztah, což je pro družstvo mimořádně důležité.

Mění se postavení a činnost dosavadních svazů družstev, které se přetvářejí na zájmové organizace. Tím se dává - to bych chtěl zdůraznit - ale jen právní předpoklad odstranění administrativně direktivního řízení družstevnictví.

V širším měřítku než dosud se ponechává také úprava vnitřních poměrů družstva stanovám, i když na druhé straně zákon snad až nad rámec nutnosti se zabývá úpravou činnosti družstevních orgánů, ale to je zřejmě daň ještě odváděná minulosti. Obecně je jistě kladem právní úpravy i fakt, že zákon z velké části vypouští ustanovení, která byla jen proklamací, a také i charakteristika družstva podaná v § 2 odst. 1 zákona mnohem lépe odpovídá skutečnému účelu družstva než dosud.

V této souvislosti bych chtěl poznamenat, že družstevnictví při své téměř stopadesátileté existenci je spjaté s určitými zásadami, které ho charakterizují. Vedle dobrovolnosti, rovnosti členů, demokracie atd. je takovým výrazným povahovým rysem i vzájemná spolupráce na různých úrovních. Nedomnívám se, že v tomto směru jde o pouhé obecné, morální zvyklosti, nepsaný zákon či proklamaci. Vzájemná spolupráce je neoddělitelná od podstaty a ideji družstevnictví a má i svůj praktický obsah. Zákon sice ve svých ustanoveních respektuje většinu existujících družstevních zásad, nicméně zásadu spolupráce v textu nijak zřetelně neprezentuje. Navíc tyto existující zásady přímo ani nespojuje charakteristikou družstva, jak je podána v § 1 zákona, a proto se domnívám, že toto ustanovení si nemůže činit jaksi úplný nárok na definici družstva jako takového.

Vážené Federální shromáždění, vládní návrh zákona o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví - tisk 369 - projednaly na svých schůzích výbory ústavně právní, zahraniční, branné a bezpečnostní, pro plán a rozpočet, výbor pro průmyslu, dopravu a obchod, výbor pro zemědělství a výživu, pro kulturu a výchovu, pro sociální politiku a výbor pro životní prostředí Sněmovny národů. Úpravy obsažené ve společné zprávě odpovídají duchu zákona, jeho stavbě a tříbí jeho ustanovení. Jde o zákon sice nový, nikoliv však převratně nový. Řeší dnešek a dnešku odpovídá. Proto také spojuje staré s novým a může být tedy mostem, po kterém lze přejít.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů doporučuji proto s předloženým návrhem vyslovit souhlas, a to včetně úprav navrhovaných ve společné zprávě výborů - tisk 435. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Václavu Vokálovi. Písemně se do rozpravy přihlásil poslanec Kontra a Zižka. Uděluji slovo poslanci Martinu Kontrovi.

Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, poslanci, vážení hostia. Medzi vysoko pozitívny zákonodarný akt nášho orgánu treba považovať i prerokúvanie nového zákona o bytovom, spotrebnom, výrobnom a inom družstevníctve. Prijatím tohto zákona sa odstráni doterajší mýtus o tzv. družstevnej demokracii, o ktorej dokázali celé hodiny hovoriť protagonisti družstevných zväzových orgánov a oficiálnej politickej ekonómie a ďalších odnoží marxizmu-leninizmu, hoci aj tu sa v celej šírke uplatňoval totalitný centrálno-direktívny model riadenia. Široké masy členstva to cítili a v rôznej podobe to dávali najavo - že aj v družstevníctve ide o falošne proklamovanú demokraciu, ktorá, rovnako ako v iných, najmä národných a neskoršie štátnych podnikoch, neznamená nič iné ako púhu realizáciu kádrovej politiky KSČ na všetkých úrovniach riadenia.

Akáže to bola slobodná voľba členov predstavenstiev družstiev a ich predsedov, keď vopred boli odsúhlasení príslušným územným orgánom strany, alebo voľby predstavenstiev ústredných výborov českých alebo slovenských zväzov družstiev a hlavne ich predsedov a podpredsedov, keď títo boli nomenklatúrnymi kádrami ÚV KSS a ÚV KSČ? Okrem toho republikové zväzy všetkých typov družstiev poslúžili ako vhodný odpadový kôš pre pracovníkov ústredných orgánov strany alebo ministerstiev, ktorí sa pre tieto orgány stali nepohodlnými, pričom v rámci zväzov nenastupovali len do nižších funkcií, ale do funkcií podpredsedov, ak nie predsedov.

Centrálne direktívny systém uplatňovania v celom národnom hospodárstve umožnil, aby sa aj z národných zväzov družstiev stali silne byrokratické orgány, ktoré vo vzťahu k družstvám používali tie isté metódy riadenia, ako ministerstvá k svojim podnikom. Preto je treba súhlasiť s návrhom zákona, ktorý práve v otázke vzťahu medzi družstvami a vyššími orgánmi tento vzťah upravuje ako vzťah družstiev v záujmovej organizácii, ktorú si môžu družstvá vytvoriť na prehĺbenie vzájomnej pomoci a spolupráce a na podporu svojich profesných záujmov, a to na báze dobrovoľnosti.

Ak je najvyšším orgánom družstva členská schôdza, na ktorej členovia uplatňujú svoje právo rozhodovať o záležitostiach družstva, navrhujem do § 15 odsek 4 zaradiť aj písm. e) s týmto textom: "Rozhodovať o základných otázkach koncepcie rozvoja družstva." Bola by to obdoba práva riaditeľa štátneho podniku, ktoré je zakotvené v § 19 odsek 3 príslušného zákona o štátnom podniku.

Rovnako odporúčam upraviť text v § 39 vo všetkých troch odsekoch. V prvom odseku namiesto druhej časti vety, znejúcej: "Zvláštny zreteľ berie na družstvá invalidov a ich sociálne poslanie, na družstvá zabezpečujúce výstavbu a prevádzku družstevných bytov v rámci sociálnych programov štátu," - navrhujem text nahradiť znením: "Finančnými prostriedkami prispieva družstvám invalidov v záujme ich sociálneho poslania a družstvám zabezpečujúcim výstavbu a prevádzku družstevných bytov v rámci sociálnych programov štátu." Tým sa ekonomicky a právne bezobsažný zmysel druhej časti vety vyjadrí adresnejšie čo do svojho poslania.