To všechno, vážení poslanci, vážené poslankyně, k pochodu patří. Je to známka toho, že opravdu putujeme, že ještě unaveni tím vším, od 17. listopadu jsme si neusedli u cesty, ba dokonce, že jsme se nedali zavést do už námi vybudovaných paláců nebo nejrůznějších struktur, které si obvykle buduje každý stát; nejprve říká jako pomocná a služebná zařízení a netrvá žádnému státu dlouho a už se v nich usadí a petrifikuje je.
Uvědomíme-li si, že žijeme v pluralitě nejen mezi sebou, ale také v pluralitě moderního světa, tím spíše budeme muset se učit a chápat rozumět tomu, že hledání smyslu tohoto konsensu a všemi respektovaného není naprosto snadné. Naše rozhodování i v tomto parlamentu má držet jediná snaha naší společné odpovědnosti přes nepředstavitelnou - jak jsem zahlédl - rozdílnost pohledů.
Kde je tato odpovědnost nejen u jednotlivých občanů, ale také i u politických stran, hnutí a národnostních seskupení, kde bude větší než egoistický pud politického nebo nacionálního nebo ideoligického sebeprosazování, tam teprve je veden pravý zápas o vytvoření svobodné a participující společnosti.
Vědomí této odpovědnosti nás, vážené poslankyně, vážení poslanci, i tento parlament, který má sečteny dny, zavazuje ke spolupráci. Nechť zlikviduje lhostejnost, tradicionalistickou zkostnatělost, ale také na druhé straně bezbřehé, opakuji, bezbřehé politické experimentátorství často spojené s výsostnou dosebezahleděností.
Potvrzuje se, že na jedné straně mrtvá tradičnost a na druhé straně sektářská ukvapenost táhnou za jeden provaz jen poněkud odlišné člověčiny.
Proto věřím, že za rozmanitým aktivismem tolika stran, tolika hnutí, seskupení, které se dnes právem hlásí o slovo, že za tím vším stojí odpovědný občan i poslanec, který má rád svou zemi, nikoliv sentimentálně nebo sobeckou láskou, která je filtrována připojením se k jedné nebo k druhé politické straně nebo nějakému hnutí, ale láskou, která jedině nás povede k dělné spolupráci nejprve mezi sebou, tedy doma, v jedné i druhé republice i ve federativní republice, abychom byli vůbec něco platní v evropském domě, o němž do nekonečna hovoříme a chceme do něho vstupovat. Přál bych si, aby tam nevstupovali dva otrhaní žebráci, ale společenství, které by bylo důstojné odkazu jež oba národy v evropském kontextu znamenají.
A tak věřím, že vy, jako významní
zástupci lidu této země, v nejvyšším
zákonodárném sboru tohoto státu přijmete
jako vážný závazek rozhodnutí
o věcech, které jsou v tomto bodu před vámi,
aby konečně vaše činy a rozhodování
promluvily za vás víc, než jenom parlamentní
řečí k níž jsem já také
sáhl v této chvíli. (Potlesk.)
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánovi Hromádkovi.
Návrh ústavného zákona prerokovali všetky výbory obidvoch snemovní, okrem výborov mandátových a imunitných.
Navrhujem prestávku na 20 minút.
(Jednání přerušeno v 11.50 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 12.14 hodin.)
Předseda FS A. Dubček: Pokračujeme
v rokovaní. Ďalej má slovo poslanec Roman Zelenay
ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Zelenay: Vážený pán predseda, vážené dámy poslankyne, vážení páni poslanci, vážení hostia, dovoľte, aby som ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov Federálneho zhromaždenia predložil stanovisko výborov Snemovne národov k návrhu prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky o štátnych symboloch.
Medzi štátne symboly patrí štátny znak, štátna vlajka, štandarta prezidenta republiky, štátna pečať a štátna hymna. Dovoľte niekoľko slov najprv k štátnemu znaku. V československej verejnosti, ako aj u členov výborov Snemovne národov je dnes koncens v tom, že československý štátny erb má pozostávať z heraldického symbolu českého a z heraldického symbolu slovenského. Preto na tomto mieste nie je potrebné zdôvodňovať historickú alebo inú oprávnenosť týchto dvoch symbolov pri tvorbe československého štátneho znaku.
Už z dôvodovej správy ako aj z diskusie vo výboroch všetci dobre vieme, že súčasný znak Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky je neakceptovateľný z dôvodov historických, z dôvodov právnych, z dôvodov heraldických. Súčasný československý štátny znak sa nachádza na štíte na pavéze, ktorá bola odôvodnená tým, že ju používali husiti, bola odôvodnená v roku 1960, pričom sa zabudlo, že tú istú pavézu používali aj križiacke vojská.
Čo sa týka samotného obsahu štátneho znaku, vypadol z neho symbol Slovenska, dvojkríž na troch kopcoch, a bol nahradený vymysleným symbolom, ktorý nikdy predtým nikde v histórii nikomu nebol známy a nikým nebol používaný. Tento symbol nebol akceptovaný. Tento symbol však ešte do dnešného dňa na hrudi leva je. Koruna nad českým levom, ktorá neznázorňovala len monarchiu, ale znázorňovala suverenitu a svojbytnosť národa, ktorého symbol táto koruna má, bola odstránená a nahradzená hviezdou, ktorá mala znázorňovať ideologický smer a stav, nachádzajúci sa a vystupujúci v našom štáte.
Tieto všetky dôvody viedli navrhovateľa, prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, k veľmi správnej úvahe v tom, že súčasný znak je pre obidva naše národy, pre všetkých ľudí žijúcich na území našej vlasti, neakceptovateľný. Na základe toho nám predložil návrh na nový znak, ktorý jednoznačne odzrkadľuje súčasné štátoprávne usporiadanie našej vlasti.
Dobre vieme, že vyjadrenie federatívneho usporiadania alebo vôbec spojenie dvoch menších štátnych svojbytných útvarov do väčšieho celku je možné tromi spôsobmi: je možné jednoduchým štiepením alebo polením štítu, je možné štvrtením štítu a je možné spojením dvoch štítov do tzv. aliančného štítu.
Dovoľte niekoľko slov na vysvetlenie k jednotlivým typom. Štiepený štít bol pôvodne navrhovaný a odstúpilo sa od neho v súvislosti s niektorými príčinami, ale hlavne preto, že jeho pravá časť, čiže český lev, bol v tomto štíte neúnosne deformovaný. Jeho charakteristický symbol, dvojitý chvost, ktorý rozlišoval českého leva od všetkých heraldických smerov na celom svete a znamenal jeho výnimočnosť už niekoľko rokov, bol práve v takej forme štítu deformovaný. Preto sa použila nová forma, lebo forma, ktorá je používaná, ale u nás nebolo až natoľko známa, je forma štvrtenia. Forma štvrtenia nie je vôbec novou formou v heraldike. Prakticky od začiatku historických heraldických čias sa táto forma používala na spojenie dvoch symbolov do jedného väčšieho symbolu. K najstarším patrí napr. pôvodný erb Španielska z roku 1126, keď sa v štvrtenom erbe objavuje dva razy erb kráľovstva Kastílie a Leónu. Podobne to bolo aj napr. s erbom Anglicka, ktorého králi boli krátky čas kráľmi francúzskymi, kde prvá a štvrtá časť obsahovala francúzske ľalie a druhá a tretia časť obsahovala anglických leopardov.
Pri vzniku poľského štátu, spojeného poľského štátu a litovského štátu sa takisto stretávame so štvrtením. Podobnú situáciu poznáme v množstve iných štátov. V prípadoch, v ktorých išlo o snahu vyjadriť rovnocenné postavenie dvoch krajín v jednom štáte, volilo sa štvrtenie štítu ako spôsob pre tento účel vhodný.
Čo sa týka výtvarného a heraldického hľadiska, má toto riešenie tú výhodu, že oba symbolické prvky možno reprodukovať vo všetkých štyroch štvrteniach do zhruba štvorcového priestoru bez toho, že by bolo potrebné prispôsobovať alebo deformovať, čo je zväčša potrebné pri vkladaní symbolu do polovice štítu, ktorá je vytvorená štiepením alebo zvislým delením.
Ešte niekoľko slov o tom, či toto štvrtenie vôbec v našom štáte bolo používané. Musím povedať, že áno. Tak český lev, ako aj dvojramenný kríž na trojvrší sa vyskytujú na celom rade heraldických historických artefaktov dvojmo, v rôznych štvrtiach štvrtených štítov. Napr. erbovník Karla IV. v aule Carolina nachádzame českého leva štvrteného s cisárskym orlom. Na pečati Vladislava Jagellonského z roku 1490 je uhorský viackrát delený erb štvrtený s českým erbom.
V Znojemskej právnej knihe z roku 1523 nachádzame obe zložky uhorského erbu v štvrtenej podobe a nie v štiepenom erbe. Napríklad český lev umiestnený prednostne v 1. a 4. štvrti na vyobrazení erbu Ferdinanda I., ktorého autorom je slávny Albrecht Dürer z prvej polovice 16. storočia. Čiže vidíme, že takéto umiestnenie je u nás úplne normálne a odzrkadľuje to, čo sa od neho očakáva. To je, čo sa týka štátneho znaku.
Čo sa týka štátnej vlajky, ostáva štátna vlajka pôvodná, ktorá odzrkadľuje všetky vyššie uvedené výhody, o ktorých som hovoril pri znaku.
Čo sa týka vlajky a štandarty prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, podobá sa na štandarty, používané predtým s tým, že v strede sa navrhuje nový štvrtený znak, pričom pod ním je latinský nápis Veritas Vincit. Je to preklad českého názvu Pravda víťazí. K tomuto názvu boli trochu diskusie vo výboroch, ale treba povedať, že latinský názov plne odzrkadľuje starobylosť tohto hesla, na heraldických symboloch je latinčina bežne používaná a okrem toho sa vyhneme určitej dvojjazyčnosti, ktorá by mohla spôsobovať problémy. Zobrazenie štandarty ako aj zobrazenie znaku ste dostali spolu s vlajkou v prílohách, ktoré máte k návrhu zákona.
Čo sa týka štátnej pečate našej vlasti, tvorí ju novonavrhovaný štátny znak s lipovými ratolesťami po stranách, okolo ktorého je kruhový nápis, odzrkadľujúci názov našej vlasti.
Čo sa týka štátnej hymny našej vlasti, skladá sa z dvoch častí z hymny Českej republiky a z 1. slohy hymny Slovenskej republiky. Pri hraní a spievaní sa, samozrejme, zachováva toto poradie, ako som ho uvádzal.
Na základe vyššie uvedených faktov, ako
aj na základe rozhodnutia výborov Snemovne národov
Federálneho zhromaždenia odporúčam všetkým
mojim kolegyniam a kolegom, aby tento návrh takto schválili
a prijali. Ďakujem.
Předseda FS A. Dubček: Ďalej má
slovo JUDr. Masopust, spoločný spravodajca výborov
Snemovne ľudu a prosím ho, aby predniesol spravodajskú
správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec Z. Masopust: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, po obšírném vyjádření zpravodaje Sněmovny národů už pro mne nezbývá mnoho co říci. Nicméně něco zbývá, a to bych říci chtěl.
Bylo už zde zmíněno, že problematika státních symbolů vyvolala určitou diskusi ve výborech, jimž tento návrh ústavního zákona byl přikázán, a že vyvolala také určitou nejednotnost stanovisek.
Byly to především dvě otázky, na které se soustředila pozornost. Otázka státního znaku a otázka prezidentské standarty. Nejprve k té první otázce. Už výchozí idea prezidenta republiky - jakožto navrhovatele - spočívala v tom, aby federální znak byl vyjádřením společné federativní státnosti obou našich národních republik, aby tedy začleňoval do sebe národní znaky, aby byl - mohu-li se tak vyjádřit - jejich koláží. Dovedeno do důsledku to znamená, že jak verbální popis, tak grafické vyjádření federálního znaku musí odpovídat syntéze znaků národních republik. Po jistou dobu tomu tak nebylo, když byly předkládány odlišné návrhy grafické podoby a k zejména českého a federálního znaku tomu se zaměřovala nikoliv malá část diskusí.
Rád bych informoval plénum Federálního shromáždění, že v tuto chvíli už žádné pochybnosti v tomto směru být nemohou. Federální znak, jak je předkládán ve své grafické podobě - a tu máte všichni v rukou - je skutečně - znovu používám toho neoficiálního slova - koláží obou národních znaků, to znamená, že český lev "republikový" odpovídá českému lvu na federálním znaku a slovenský kříž "republikový" slovenskému kříži na federálním znaku. V tomto bodě jakékoliv pochybnosti byly rozptýleny, a žádné nejasnosti už neexistují.
Určitá diskuse - a nyní přecházím ke druhé otázce - se také týkala hesla Veritas vincit, jak o tom mluvil pan zpravodaj. Myslím, že jeho vysvětlení je v tomto smyslu dostatečné, přestože některé výbory jednotlivých sněmoven zaujaly v této otázce své stanovisko. Myslím, že je klidně možné z tohoto místa doporučit vám, poslancům obou sněmoven, i s touto ideou se ztotožnit a pro zákon nebo jeho partii - teď mám specificky na mysli tu, která reguluje prezidentskou standartu, s klidným svědomím hlasovat.
Chtěl bych ovšem - to můj předřečník neudělal - ještě říci dvě věci. Za prvé - to, že tisk, jak ho máte před sebou, používá všude, kde se to vyskytuje, názvu Česká a Slovenská Federativní Republika, a tudíž není - jak je v tisku uvedeno - ústavním zákonem o změně názvu Československé socialistické republiky a o státních symbolech, nýbrž ústavním zákonem o státních symbolech. Jeho článek I. v dosavadní podobě se proto vypouští a číslování následujících článků se tomu odpovídajícím způsobem mění.
Článek (v tisku šestý) ve svém prvním odstavci jedna zní nově takto: "Státní pečeť České a Slovenské Federativní Republiky tvoří státní znak s lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je kruhový opis názvu státu v českém a slovenském jazyce." To je logická konsekvence vývoje, který název našeho federativního státu prodělal od chvíle, kdy byl návrh podán.
Na závěr mi dovolte říci, že pravomoci Federálního shromáždění upravovat tyto otázky nemůže být sebemenších pochyb. Celá problematika je dosud upravena - ovšem fragmentárně - v článku 110 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., který zejména v odstavci tři stanoví, že podrobnosti o státním znaku, státní vlajce i způsobu jejich používání stanoví zákon. My nyní realizujeme první část, druhou budeme realizovat za chvíli.
Končím apelem na Federální shromáždění,
aby návrh ústavního zákona o státních
symbolech přijalo. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu
poslancovi Masopustovi. Hlásí sa niekto do rozpravy?
Poslanec Konečný.
Poslanec SL J. Konečný: Vážený pane předsedo, vážené shromáždění, dámy a pánové, já ani tak nechci příliš diskutovat k navrhovanému státnímu znaku. Myslím, že oba zpravodajové velmi přesně a dobře vysvětlili problematiku znaku, a to, proč je takový. Je i po heraldické stránce skutečně správný. Například stávající lev je lev, který spíše jde, kdežto heraldicky je to pochopitelný nesmysl, protože každý heraldický lev musí být ve skoku. Tady je to všechno respektováno. Symbolika našich slovenských přátel je naprosto jasná, k tomu není diskuse.
Proč vystupuji? Jde o takovou věc, o které
se možná ani nediskutovalo. Znak bude zřejmě
přenášen i na razítka a mince. Představte
si třeba naši korunu, na které tento znak bude
vyražen. Jde mi o to, jestli pak bude znak skutečně
zřetelný. To je spíše otázka,
kterou kladu. Totéž se týká razítka.
Nejsou jen velká, okrouhlá, ale i taková,
která mají přibližně stejný
průměr jako koruna.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem.
Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Praje si slovo pán
Hromádka? (Ne.) Nepraje. Pán Zelenay.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Zelenay: Ja by som chcel v prvom rade poďakovať všetkým kolegom a kolegyniam za veľmi dobrú prácu vo výboroch. I napriek tomu, že moji kolegovia nie sú profesionálnymi heraldikmi, mnohé pripomienky boli veľmi konkrétne a správne a napomohli tomu, aby náš nový štátny znak vyzeral pekne.
A teraz by som reagoval na otázku pána poslanca Konečného. Priznávam sa, že som nevidel tento znak zmenšený na veľkosť desaťhalierovej mince. Pri stretnutí heraldikov však kolegovia heraldici hovorili, že návrh znaku zmenšili na xeroxe a že vyzeral špatne.
Z mojej praxe v tejto oblasti vám môžem povedať, že toto je otázkou schopnosti rytca. Pri slovenskom znaku problém vôbec nie je vzhľadom na to, že ide o znak geometrický. Videl som však mince iných štátov vo veľkosti desaťhaliernika, na ktorých boli iné heraldické zvieratá a boli viditeľné. Myslím však, že mincu tejto veľkosti máme len jednu. Všetky ostatné mince budú väčšie.
Pokiaľ ide o razítka, osobne si nemyslím, že budú používané menšie razítka ako jeden centimeter. Ak prijmeme tento zákon, budeme za chvíľu prerokúvať zákon ďalší, ktorý bude presne určovať, kde sa tento znak bude používať. Tam, kde sa budú používať štátne symboly republík. Razítka, týkajúce sa celého nášho federálneho štátu budú vždy väčších rozmerov. Priznám sa, že v európskej praxi nepoznám prípad malého razítka so štátnym znakom, ktorý by bol menší ako centimeter. Sú väčšinou o priemere 4-5 cm, kde už je znak veľmi krásne viditeľný.
Na prsteňových pečiatiach, ktoré používali
šľachtické rody, sa štvrtené erby
normálne vyskytovali a znaky boli viditeľné,
i keď boli komplikované. Podľa môjho názoru
je to aj otázka schopného rytca, ktorý robí
tú-ktorú predlohu. Stačí poslancovi
Konečnému táto odpoveď? (Poslanec Konečný
nic nenamítá.)
Předseda FS A. Dubček: Praje si slovo poslanec Masopust? (Ne přeje.) Nie.
Vzhľadom na to, že sa už nikto nehlási do rozpravy, môžeme pristúpiť k hlasovaniu.
V zasadacej sále je prítomných 141 poslancov Snemovne ľudu, 55 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike a 52 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike.
Snemovne sú schopné uznášať sa.
Pre prijatie ústavného zákona je treba súhlas trojpätinovej väčšiny poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike a trojpätinovej väčšiny poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike, ako aj súhlasu trojpätinovej väčšiny poslancov Snemovne ľudu.
Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Slovenskej republike.
Kto súhlasí s návrhom ústavného zákona o štátnom symbole Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (tlač 311), v znení spoločnej správy výborov a podľa odporúčania spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku! (Padesát dva.) Päťdesiaťdva. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa hlasovania? (Dva.) Dvaja.
Poslanci Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Slovenskej republike ústavný zákon schválili.
Ďalej budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Českej republike.
Kto súhlasí s prerokovaným návrhom ústavného zákona a so zmenami uvedenými v spoločnej správe výborov a podľa odporúčania, ktoré predniesol spoločný spravodajca výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku! (Padesát jedna.) Päťdesiaťjedna. Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa hlasovania? (Čtyři.) Štyria.
Aj poslanci Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Českej republike ústavný zákon schválili.
Snemovna národov ústavný zákon prijala.
A teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto súhlasí s návrhom ústavného zákona (tlač 311) v znení spoločnej správy (tlač 373) a podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku! (Sto třicet tři.) Stotridsaťtri. Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto? (Dvanáct.) Dvanásť.
Aj poslanci Snemovne ľudu ústavný zákon schválili.
Vážené Federálne zhromaždenie,
vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie schválilo
ústavný zákon o štátnych symboloch
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. (Potlesk.)
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 180, SL
č. 270, SN č. 280)