Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, vážení hosté, organickou součástí komplexu zákonných opatření, podmiňujících prosazení důsledné ekonomické reformy, je i dílčí novelizace zákona o dani z obratu, zákona, který dosud platí jako zákon č. 73/1952 ve znění další úpravy. Tento zákon je svou logikou úzce spjat s administrativně direktivním modelem řízení národního hospodářství a důsledné prosazování tohoto zákona vedlo v hospodářské praxi od počátku 50. let k faktickému oddělení hladiny velkoobchodních a maloobchodních cen a tím tedy k přerušení souvislosti podmínek výroby na straně jedné, s podmínkami realizace zboží na trhu na straně druhé.
Předkládaná novela zákona o dani z obratu zatím z řady důvodů neznamená zásadní změnu původní úlohy daně z obratu v hospodářském mechanismu. S takovou změnou počítáme až po vytvoření podmínek pro přímé propojení cenových hladin jednotnou nebo jen minimálně diferencovanou sazbou daně z obratu směřující k cílovému řešení, k přechodu čs. ekonomiky na systém daně z přidané hodnoty.
Už v dnešní době je však nezbytné do zákona o dani z obratu zapracovat změny, ke kterým došlo nebo dochází v našem ekonomickém mechanismu už nyní. V této souvislosti jde především o legalizaci nových typů podnikatelských subjektů v roli plátců daně z obratu, to je v postavení, které jim umožňuje stejně jako státním podnikům realizovat nákupy svých vstupů za velkoobchodní ceny. Návrh novely zákona v tomto smyslu rozšiřuje okruh plátců daně o subjekty reprezentující nový typ vlastnictví, tedy o akciové společnosti, o podniky se zahraniční majetkovou účastí, o fyzické osoby jako podnikatele a o subjekty se sídlem v cizině.
V oblasti individuálního podnikání fyzických osob pokládáme ze zásadních důvodů za nezbytné jednoznačně vymezit statut plátců daně z obratu tím, že do této kategorie jsou zařazeny pouze fyzické osoby zapsané v podnikovém rejstříku. Podmínky pro zápis fyzických osob do podnikového rejstříku obsažené v zákoně o soukromém podnikání občanů, umožňují zápis do podnikového rejstříku prakticky všem soukromým podnikatelům. Zápisem do podnikového rejstříku podnikatel volí princip podnikání adekvátní režimu státního podniku, včetně rozsahu povinně vedené účetní evidence. Pokud se soukromý podnikatel bude registrovat pouze jako živnostník u příslušného úřadu, je povinen vstupy pro svoji činnost nakupovat za maloobchodní ceny a svoje vstupy daní z obratu nebude zatěžovat. Hospodářský výsledek podléhá dani z příjmu obyvatelstva a tento podnikatel vede značně zjednodušené účetnictví. Je tedy na každém individuálním podnikateli, aby si zvolil pro sebe ekonomicky optimální variantu a administrativně únosnou formu evidence. To je první významnější změna.
V novele zákona dochází dále k upřesnění předmětu daně z obratu a je výslovně konstatováno, že zdanění nepodléhá obrat z prodeje zboží do zahraničí a dovoz neobchodního zboží. O obchodní zboží z dovozu se naopak zdanitelný obrat vymezený dosavadním zákonem doplňuje.
Třetí významnou změnou je to, že za zdanitelný obrat daně z obratu bude rovněž považována prodejní cena zboží realizovaného v tuzemsku v jednotkách cizí měny. Při zachování dominantního postavení čs. měny by měl tento doplněk zákona z daňového hlediska uspokojivě řešit požadavky a případy, které nelze v hospodářské praxi zcela vyloučit. Konkrétně jde o doplňkový prodej výrobků pro zahraniční klientelu v hotelích mezinárodní kategorie, prodej za valuty na palubách ČSA, nebo povolení výjimečně udělované zahraničnímu dovozci zboží. Z uvedeného vyplývá, že jde o okrajové záležitosti, které souvisejí s podporou rozvoje turistického ruchu nebo doplňkovou saturací vnitřního trhu omezeným okruhem výrobků. Tyto už existující individuální případy nelze považovat za rys, za prvek dolarizace naší ekonomiky.
Vznik nových typů podnikatelských subjektů podstatně zvyšuje náročnost na kontrolu ze strany daňových orgánů a s tím spojené riziko daňových úniků. V tomto kontextu se proto navrhuje podstatné zvýšení sankčních postihů jak za pozdní odvody daně, tak také za zkrácení výše zákonného odvodu daně a sazba penále za pozdní odvod daně se navrhuje v porovnání se současným stavem zvýšit na dvojnásobek. Nově se navrhuje uplatnit penále ve výši 20 procent dlužné částky v případě krácení odvodu daně. Ve srovnání se zahraničím nepovažujeme tyto zvýšené sazby za nadměrné a bereme v úvahu i to, že se řada podnikatelských subjektů bude s daňovou agendou nově seznamovat a úzce spolupracovat s dnešními finančními správami i s novým typem daňových orgánů, obdobou bývalých berních úřadů, s jejichž zřízením se počítá od 1. ledna 1991.
Tyto nové samostatné daňové úřady perspektivně převezmou všechny daňové poplatníky - tedy včetně těch, kteří dnes patří do kompetence národních výborů.
K dalším úpravám zákona dochází změnou lhůt pro odvod daně tak, aby lhůty navazovaly na systém výkaznictví národohospodářské evidence a na změny termínů v úpravách dalších zákonů a prováděcích předpisů.
Konečně - nelze pominout změny v organizaci správy daně, která přišla z národních výborů na finanční orgány republikových ministerstev financí, cen a mezd.
Závěrem bych chtěl konstatovat, že předložená novela zákona o dani z obratu je typickým opatřením přechodového období, které má umožnit adaptabilitu ekonomiky při transformaci do podmínek reálně fungujícího trhu, převod na tržní mechanismus a integrální začlenění Československa do Evropy a mezi průmyslově vyspělé daleko zásadnější změny v rámci připravované komplexní daňové reformy.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, jménem federální vlády vám
doporučuji vyslovit souhlas s předloženým
návrhem novely zákona o dani z obratu. Děkuji
vám za pozornost.
Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem ministrovi financí ing. Klausovi. Návrh bol predsedníctvami snemovní prikázaný výborom ústavnoprávnym, pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod a pre poľnohospodárstvo a výživu. Výbory oboch snemovní sa dohodli na spoločných spravodajcoch.
Prosím spoločného spravodajcu výborov
Snemovne národov, poslanca prof. H. Kočtúcha,
aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec H. Kočtúch: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, poslanci, milí hostia, každý ekonomický zákon či jeho novelizácia, vrátane novelizácie zákona o dani z obratu je vlastne logickou kaskádou piatich okruhov otázok. Po prvé filozofie, teda podstaty zmysluplnosti daného zákona, v zmysle čo a prečo, po druhé techniky realizácie danej filozofie v praxi, metódy, po tretie mechanizmu fungovania predmetného zákona v praxi, jeho inštrumentária, po štvrté informatiky i pôsobenia zákona a konečne po piate vlastného legislatívneho inštitucionálneho zakotvenia.
V praxi prerokúvania našich výborov vlastne pokračujeme akosi naopak. Vychádzame z legislatívnych dikcií a hľadáme týmto dikciám príslušnú filozofiu, technológiu, mechanizmus fungovania.
Odporúčam, keby sme sa v dôvodových správach držali vlastného legislatívno-inštitucionálneho zakotvenia, ušetrili by sme si mnoho zbytočných diskusií a sporov. Dávam na uváženie v ďalších riešeniach a ekonomických zákonoch návrhov, aby sme sa držali v dôvodových správach tejto logiky.
Pred nami je návrh úpravy dane z obratu.
Daň z obratu, známa vlastne už vo feudalizme, sa rozšírila po prvej svetovej vojne ako nepriama daň. Náš zákon dane z obratu č. 73/1952 vznikol vlastne ako dôsledok prevzatia stalinského modelu administratívno-prikazovacieho mechanizmu riadenia v zmysle tzv. novej metodiky plánovania, s ktorým sa automaticky prevzala sovietska metodika z r. 1951 s platnosťou od 1. 1. 1952.
Z tohto hľadiska je daň z obratu reliktom minulosti, ktorý bude treba odstrániť. V stalinskom modeli plnila daň z obratu vlastne stabilný vysoký zdroj príjmov štátneho rozpočtu. V rokoch 1954 až 1955 napríklad dosahovala až 50 percent podielu v maloobchodných cenách. V roku 1965 činila 47 miliárd korún, v roku 1975 66,5 mld. Kčs, v roku 1980 85,5 mld. a v roku 1985 82 mld. korún. Je to teda suma nesmierne veľká.
Konfigurácia veľkoobchodných cien sa zakladala na tzv. nákladovom type ceny, keď sa k priemerným odvetvovým nákladom prirážala rentabilita 3-5 % a takto napočítané ceny nemohli výškou zisku vykrývať akumulačné potreby či zdroje.
Bolo teda treba kanál, ktorý by kryl potreby vysokej miery akumulácie národného dôchodku. Popri odpisoch a zisku plnila daň z obratu takúto funkciu. Koruna odpisov, koruna zisku a koruna dane z obratu mala, samozrejme, rozdielny národohospodársky rozmer. Práve preto má daň z obratu veľké systémové nedostatky a jej novelizácia, aj keď pri krátkej životnosti, je veľmi potrebná. Novela zákona teda novelizuje starý zákon.
S pokusmi nahradit zákon o dani z obratu sme sa stretli už na konci šesťdesiatych rokov, kedy sa mala namiesto toho zaviesť daň z pridanej hodnoty. Po prvýkrát táto daň z pridanej hodnoty bola zavedená v roku 1954 vo Francii a neskôr sa rozšírila i v ďalších krajinách. Na konci šesťdesiatych rokov v dôsledku známych okolností k tejto zmene nedošlo. Odôvodňovalo sa to rozpornosťou dane z pridanej hodnoty vo vzťahu k tzv. dani z obratu v socialistickej ekonomike. Teraz sa k filozofii dane z pridanej hodnoty opäť vraciame a od 1. 1. 1953, po vyriešení mnohých problémov a predpokladov, chceme daň z obratu pretransformovať do dane z pridanej hodnoty. Novelizácia bude mať veľmi krátku životnosť, pretože ministerstvo financií mieni už v júni 1990 vydať nové zásady zdaňovania. Jednako však je táto novelizácia potrebná.
Pán minister Klaus uviedol veľmi pregnantné dôvody. Hlavným dôvodom je potreba v zákone vyjadriť nové podnikateľské subjekty, ako platiteľov dane z obratu. Teda odstrániť obmedzený priestor, keď daň z obratu sa týkala výlučne socialistického sektoru ekonomiky. Sféra dane z obratu sa takto rozšíri. Rozšíri sa pravdepodobne aj objem dane z obratu. Bude sa vzťahovať na súkromných podnikateľov, zapísaných do podnikového registra. V súvislosti s tým ide o podstatné skvalitňovanie spravovania a kontroly.
Spoločné správy výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 385) vcelku rešpektujú pripomienky i návrhy jednotlivých výborov Federálneho zhromaždenia i Českej a Slovenskej národnej rady. Odstraňujú sa nepresnosti, lepšie sa formulujú legislatívne dikcie jednotlivých paragrafov. Napr. v § 8 odsek 4 a v § 9 odsek 1 sa zrigorózňuje ich povinnosť podať vyúčtovanie a prihlásiť sa k daňovej registrácii.
Výbory Českej národnej rady vyslovujú s vládnym návrhom zákona súhlas s tým, že za a) tento návrh treba považovať za prechodný a za b) treba spracovať novú daňovú sústavu, s tým sa ráta.
Výbory Slovenskej národnej rady mali 7 pripomienok, zlepšujúcich dikciu zákona. Všeobecné pripomienky sa týkali úprav, odporúčania, napr. zosúladiť dikciu zákona s tými zákonmi, ktoré sme už prijali, a ktoré majú účinnosť, s názvom štátu a pod.
Výbory Federálneho zhromaždenia, Českej a Slovenskej národnej rady podporujú vládny návrh zákona, odporúčajú ho prijať. Niektoré formálne úpravy neboli rešpektované, ale sú skutočne len formálneho charakteru. Ide o stanovisko výboru pre plán a rozpočet Federálneho zhromaždenia, ktorý navrhoval niektoré menšie úpravy, ako napr. v § 1, že daň z obratu je nástrojom pri rozdeľovaní národného dôchodku a bol z hľadiska § 8 a § 9 menej rigoróznejší, takže na veci to vlastne nič nemení. Zákonná dikcia, navrhovaná v spoločnej správe (tlač 385) je rigoróznejšia, teda správnejšia.
Pripájam sa k súhlasnému stanovisku všetkých
výborov a odporúčam Federálnemu zhromaždeniu
prijať tento návrh.
Předsedající místopředseda
FS J. Šimúth: Ďakujem poslancovi Kočtúchovi.
Slovo má spoločný spravodajca výborov
Snemovne ľudu poslanec P. Bagín.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec P. Bagín: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, predložený vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 73/1952 Zb., o da ni z obratu, prerokovalo 8 výborov obidvoch snemovní Federálneho zhromaždenia a výbory Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady. Ich pripomienky sú obsiahnuté v spoločnej správe výborov, tlač 385.
Z ústavnoprávneho hľadiska uvádzam, že úprava dane z obratu, zákon Federálneho zhromaždenia je zakotvený v čl. 12 odst. 2 zákona č. 143/1968 Zb., o čs. federácii.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
ľudu sa pripájam k správe prednesenej poslancom
Kočtúchom a odporúčam predložený
návrh zákona, tlač 339, schváliť
so zmenami, uvedenými v spoločnej správe
výborov, tlač 385.
Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem poslancovi Bagínovi. Otváram rozpravu. Písomne sa do rozpravy doposiaľ nikto neprihlásil. Chce niekto zaujať stanovisko, pripomienku, alebo vystúpiť s doplňujúcim návrhom? (Nikdo.) Nikto. Praje si záverečné slovo minister Klaus? Nepraje.
Skôr ako pristúpime k hlasovaniu dávam slovo
podpredsedovi Federálneho zhromaždenia a predsedovi
Snemovne národov pánovi Stankovi, ako včerajšiemu
predsedajúcemu pri schvaľovaní zákona
o akciových spoločnostiach.
Předseda SN J. Stank: Vážení poslanci, vážené poslankyne. Ako som vás už včera na záver schôdze informoval, došlo včera pri vyhlasovaní výsledkov hlasovania o jednom z pozmeňovacích návrhov k vládnemu návrhu zákona o akciových spoločnostiach, k mylnému hodnoteniu tohto hlasovania. Pri schvaľovaní doplnku § 1 odst. 1 za slová "akciová spoločnosť je právnickou osobou pre podnikateľskú činnosť" bolo navrhnuté, aby tam bolo vložené "vyňať z hospodárenia s poľnohospodárskou pôdou". Hlasovali sme o tomto doplnku, Snemovna ľudu tento doplnok prijala, poslanci Snemovne národov, pretože tam platí zákaz majorizácie, v slovenskej časti prijali, v českej časti hlasovalo len 36 poslancov. Tým priznávam aj moju chybu na tomto hlasovaní. Vyhlásil som, že je potrebné len 33 hlasov k tomu, aby to bolo prijaté. Vychádzal som z toho, že je potrebná nadpolovičná väčšina z prítomných poslancov. Bohužiaľ, bola potrebná nadpolovičná väčšina zo všetkých poslancov, ktorí v tom čase sú. Bolo treba 38 hlasov. Tento doplnok nebol Snemovňou národov prijatý a musíme preto výsledky hlasovania opraviť a konštatovať, že § 1 odst. 1 zákona o akciových spoločnostiach nebol Federálnym zhromaždením schválený.
Po prerokovaní s predsedom výboru pre poľnohospodárstvo a výživu Snemovne národov poslancom Luxom odporúčam, aby sa poslanci s týmto návrhom zaoberali pri prerokúvaní vládneho návrhu zákona o poľnohospodárskom družstevníctve.
Dokonca sme sa dohodli na tom, že sa stretneme ešte v prvej prestávke tohto dnešného zasadania s pánom ministrom, prípadne pánom poslancom Novosadom a ďalšími, aby sme vecne riešili tento problém.
Procedurálne je to tak, že, bohužiaľ, nebol
tento doplnok prijatý na rozdiel od konštatovania,
ktoré som uvádzal včera, že doplnok
prijatý je. To nič nemení na tom, že
zákon o akciových spoločnostiach bol prijatý
a platí, samozrejme, okrem tohoto doplnku "vyňat
z hospodárenia s poľnohospodárskou pôdou".
Tento doplnok prijatý nebol.
Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem podpredsedovi Federálneho zhromaždenia Stankovi. Hlási sa o slovo poslanec Novosad.
Ja iba na upresnenie, prečo tento vstup do rokovania práve
tohto zákona. Aby sme tento zákon mohli schváliť,
je podmienený platnosťou tohto zákona, o ktorom
se teraz zmienil pán podpredseda Stank.
Poslanec SL K. Novosad: Vážené předsednictvo,
vážení kolegové, mám další
pozměňovací návrh, a to k § 2,
písmeno a). "Plátci daně jsou",
ponechat vše - akciové společnosti - vyškrtnout.
Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem za faktickú poznámku. Pýtam sa, či poslanec Novosad súhlasí s vysvetlením predsedu Stanka? (Ano.) Ďakujem.
Je tu pozmeňovací návrh. Prosím predkladateľa,
aby sa k pozmeňovaciemu návrhu vyjadril.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Rozumím
tomu tak, že v § 2 vyškrtnout akciové
společnosti? To principiálně není
možné a myšlenka je to zcela absurdní.
Není nutné proti tomu ani argumentovat. Je to nepředstavitelný
nápad.
Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Trvá poslanec Novosad na tomto pozmeňovacom návrhu? (Ano.)
Dávam hlasovať o pozmeňovacom návrhu poslanca Novosada. Hlasujú poslanci Snemovne ľudu. Kto je za pozmeňovací návrh poslanca Novosada? (Jeden.) Jeden.
Môžeme konštatovať, že Snemovňa ľudu pozmeňovací návrh neprijala.
Dávam hlasovať poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike. Kto je za pozmeňovací návrh poslanca Novosada? (Nikdo.) Nikto.
Ani poslanci Snemovne národov zvolení v Českej republike návrh neprijali.
Dávam hlasovať poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike. Kdo je za pozmeňovací návrh poslanca Novosada? (Nikdo.) Nikto.
Konštatujem, že ani poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej republike pozmeňovací návrh poslanca Novosada neprijali.
Keď sa nikto do rozpravy nehlási, dávam hlasovať o tomto zákone. Pri schvaľovaní tohto zákona platí podľa č. 42 odst. 2 písmeno h) zákona o čs. federácii zákaz majorizácie. To znamená, že oddelene hlasujú poslanci Snemovne národov zvolení v Českej a v Slovenskej republike.
V zasadacej sále je prítomných 147 poslancov Snemovne ľudu, 55 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike a 53 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike.
Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovně národov zvolení v Českej republike.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporúčaní spoločnej správy výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Jeden.) Jeden sa zdržal hlasovania. Poslanci Snemovne národov zvolení v Českej republike zákon schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Slovenskej republike.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporúčaní spoločnej správy výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Aj poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej republike zákon schválili.
Konštatujem, že zákon bol Snemovňou národov schválený.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne ľudu a podľa odporúčania spoločnej správy výborov Snemovne ľudu? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Jeden.) Jeden poslanec sa zdržal.
Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Česko-slovenskej
federatívnej republiky schválilo zákon, ktorým
sa mení a dopĺňa zákon č. 73/1952
Zb., o dani z obratu, v znení zákona č. 112/1966
Zb., o poľnohospodárskej dani.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 172, SL
č. 262, SN č. 272)