Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Kto súhlasí s návrhom zákona podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Poslanci Snemovne národov tiež zákon schválili.

Vzhľadom na súhlasné hlasovanie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie schválilo zákon, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 47/1956 Zb. o civilnom letectve, v znení zákona č. 40/1964 Zb. a zákona č. 43/1976 Zb.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 155, SL č. 242, SN č. 252)

Vážené poslankyne a vážení poslanci, teraz ešte prerokujeme

Návrh bol už prejednaný snemovňami s odporučaním, aby bol posúdený za osobnej účasti všetkých nasledujúcich sudcov.

O slovo sa za navrhovateľa prihlásil výkonný tajomník zhromaždenia politických strán a spoločenských organizácií pán Ing. J. Krejčí. Prosím, aby sa ujal slova.

Výkonný tajemník Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací ČSSR J. Krejčí: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi přednést návrh Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací na volbu soudců z. povolání vojenských soudů, tisk 265. Tento materiál byl projednáván na 25. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů, konané dne 28. února letošního roku a nebyl schválen z důvodů neúplných charakteristik, které nedávaly dostatečný podklad pro odpovědné posouzení jednotlivých předkládaných návrhů k volbě. Společným rozhodnutím obou sněmoven bylo usneseno doplnit předložené charakteristiky a pozvat kandidující vojenské soudce před branné a bezpečnostní a ústavně právní výbory k posouzení jejich vhodnosti k zastávání soudcovských funkcí.

V původním návrhu bylo předloženo 11 kandidatur pro volbu, v průběhu dalšího projednávání byl stažen návrh na volbu vojenského soudce z povolání plukovníka Josefa Hendrycha z důvodu kandidatury na jinou soudcovskou funkci. Protože nebylo možno zabezpečit společné jednání branných a bezpečnostních a ústavně právních výborů, kde by se kandidující vojenští soudci představili, bylo rozhodnuto předvolat je před branné a bezpečnostní výbory a závěr jednání tohoto orgánu předložit ústavně právním výborům k posouzení a zaujetí stanoviska.

Dne 16. března letošního roku se 10 kandidujících vojenských soudců představilo před brannými a bezpečnostními výbory. Po jednotlivém posouzení vhodnosti kandidatury byli doporučeni k volbě následující soudci: plukovník dr. Jiří Bernát, plukovník dr. Stanislav Hajiček, plukovník dr. Milan Horkel, plukovník dr. Vladimír Hudák, major dr. František Kováč, major dr. Ondrej Samaš, plukovník dr. Ján Vorobel a plukovník dr. Milan Zdražil. S těmito kandidáty byl vysloven souhlas i v ústavně právních výborech.

Na základě stanoviska branných a bezpečnostních a ústavně právních výborů byly z pořadu jednání staženy kandidatury plukovníka dr. Jiřího Brunclíka a podplukovníka dr. Miloše Horáčka.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, branné a bezpečnostní a ústavně právní výbory tedy doporučují k volbě osm výše jmenovaných vojenských soudců. Doporučuji, aby o jejich zvolení bylo rozhodnuto hlasováním najednou. Doplněné a rozšířené charakteristiky vám byly dány k dispozici. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem ing. Krejčímu. S výsledkami rokovania výborov branných a bezpečnostných a ústavnoprávnych nás soznámí členka branných a bezpečnostných výborov poslankyňa Petrová.

Poslankyně SL J. Petrová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na minulé společné schůzi sněmoven jsme jako poslanci Federálního shromáždění měli schválit do funkcí soudce z povolání vojenských soudů. Jako poslanci jsme to odmítli a podle mého názoru to bylo správné. Rozhodli jsme se budoucí soudce z povolání pozvat k rozhovoru a osobně se s nimi seznámit. Tato práce připadla gesčnímu výboru brannému a bezpečnostnímu.

Nejprve musím upozornit stejně jako pan Krejčí, že tohoto osobního jednání se nezúčastnil pplk. Josef Hendrych, který je zaznamenán na tisku 265 a tím ho výbor branný a bezpečnostní automaticky nedoporučuje. Ostatním kandidátům výbor branný a bezpečnostní věnoval celý den, v rozhovoru byly posuzovány jejich občanské postoje a odborná způsobilost.

Členové výboru branného a bezpečnostního též přihlédli k informacím o profesionálním působení v minulosti a informacím z místa bydliště. Myslím, že otázky členů VBB byly vyčerpávající a dostačující.

Na základě těchto všech informací výbor branný a bezpečnostní po poradách s odborníky dospěl k následujícím závěrům. Výbor branný a bezpečnostní doporučuje ke schválení plk. Jiřího Bernáta, plk. Stanislava Hajička, plk. Milana Horkela, plk. Vladimíra Hudáka, mjr. Františka Kováče, mjr. Ondreje Samaše, plk. Jána Vorobela a plk. Milana Zdražila.

Výbor branný a bezpečnostní nedoporučuje ke schválení plk. Jiřího Brunclíka a plk. Miloše Horáčka.

Souhlasím také s tím a navrhuji, aby hlasování o všech kandidátech na vojenské soudce z povolání proběhlo najednou a ztotožňuji se se zprávou navrhovatele pana Krejčího. Mohu říci, že s tímto stanoviskem souhlasí i výbor ústavně právní.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslankyni Petrovej. O slovo sa prihlásila poslankyňa Parkánová.

Poslankyně SL V. Parkánová: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, vážení hosté, dnes s jednoměsíčním odkladem máme rozhodnout o soudcích vojenských soudů pro příští období. Odklad byl velmi důležitý a znamenal pro nás možnost ověřit si alespoň částečně předložené údaje a přistoupit k hlasování s větší odpovědností.

Dva z původně navrhovaných kandidátů nejsou výbory brannými a bezpečnostními k volbě doporučeni. Tuto skutečnost velmi vítám, neboť plně odráží stanoviska, skutečnosti a informace, se kterými se na mne v průběhu tohoto měsíce obraceli občané celé České republiky. Skutečnost, že tito kandidáti, ke kterým byli ze strany veřejnosti výhrady, dnes nejsou k volbě doporučeni, jistě napomůže ke znovuobrození důvěry občanské veřejnosti k vojenské justici.

Až potud neříkám nic nového, pouze konstatuji. Hlavním důvodem mého dnešního vystoupení je následující skutečnost. Mám k dispozici materiály, které se týkají dalšího z navrhovaných kandidátů, o kterém dnes budeme rozhodovat. Tyto materiály svědčí o tom, že ani on není s největší pravděpodobností hoden zastávat tak společensky významnou funkci. Jistě se teď v duchu ptáte, proč tyto skutečnosti nezveřejním nebo proč jsem to již neučinila. Ze zásadních důvodů to nemohu udělat. Ačkoliv jsem tyto informace dostala nezávisle na sobě z několika krajů naší republiky a tyto informace nejsou ve vzájemném rozporu, žádný z pisatelů se nepodepsal. Mám odpor k anonymům a nevím o skutečnosti, která by mohla fakt, že se pisatel nepodepíše, mluvit. Jak je například možné naložit s informacemi, pod kterými je podpis, cituji: "rodiče jednoho z klientů vojenského soudce X". Tito rodiče píší: "promiňte, velmi se stydíme, ale ještě pořád máme strach". Současně nám, poslancům, radí, abychom byli velmi opatrní a velmi přísní při posuzování kandidátů. Avšak jakými prostředky můžeme zabránit nesprávné volbě, když lidé, kteří kandidáty znají, nám sice své informace poskytnou, ale současně nejsou ochotni vystoupit z pohodlné anonymity.

Obracím se na sdělovací prostředky, aby veřejnosti tlumočily tuto moji výzvu. Já totiž nevím, jak jinak mám komunikovat s anonymními pisateli, kteří dosud nedokázali překonat strach a pod uváděné informace se podepsat. Pouze jedno podání týkající se činnosti tohoto soudce bylo podepsané, a to občany z Ostravy. Protože však jejich případ souvisí s rozsáhlou majetkovou trestnou činností a jenom rozsudek vydaný v této věci je v rozsahu 85 stran, nelze k němu v našich podmínkách zaujmout stanovisko a tuto věc bude nutné prověřit v přezkumovém řízení.

Závěrem mi dovolte konstatování. Není vyloučeno, že jeden ze soudců, kterého dnes pravděpodobně zvolíme, není pro tuto funkci vhodným kandidátem. Novou společnost, má-li být dobrá, nevytvoříme my, vláda a pan prezident sami bez aktivní součinnosti veřejnosti. Pisatelům všech dopisů sděluji, že nepodepsanými dopisy se nebudu zabývat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslankyni Parkánovej. Má ešte nekto dotazy alebo pripomienky k prednesené informácii?

Poslanec SN F. Šulka: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, my sme dostali návrhy týchto sudcov a mňa tu upútala jedna vec. Hovorí sa tu o tom, že boli členmi KSČ a po zrušení základných organizácií KSČ vystúpili zo strany. U plukovníka Milana Horkela je doslova napísané, že zostal členom KSČ. Je navrhovaný do funkcie. Nemám voči tomu námietku, ale teraz ide o to, či platí zákon ako taký alebo nie.

Poslanec SL J. Pospíšil: Já na to odpovím. Kandidát tou dobou byl členem KSČ a bylo to před schválením zákona, kterým se přerušuje členství v KSČ. Se svým přesvědčením se netajil a pro nás přesvědčení není žádným důvodem k odmítnutí kandidáta.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Pospíšilovi. Chce sa ešte niekto vyjadriť? Pán Krejčí.

Výkonný tajemník Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací ČSSR J. Krejčí: Chtěl bych odkázat na to, co zde řekl poslanec Pospíšil, že členství v politických stranách bylo vymezeno v té míře, že příslušníci Československé armády nemohou aktivně pracovat v žádné politické straně změnou branného zákona a bylo ještě v prováděcí podobě doplněno o rozkaz ministra národní obrany č. 15 z 15. 3., který znovu potvrzuje tuto klauzuli uvedenou ve změně branného zákona.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem ing. Krejčímu. Keď nie sú ďalšie dotazy ani pripomienky, odporúčam hlasovať o návrhu na voľbu sudcov z povolania vojenských súdov ako celku. Ide o parlamentnú tlač 265, s výnimkou plukovníka Brunclíka, podplukovníka Horáčka a podplukovníka Hendrycha. Do funkcií sudcov sú navrhovaní: plukovník Bernát, plukovník Hajiček, plukovník Horkel, plukovník Hudák, major Kováč, major Samaš, plukovník Vorobel a plukovník Zdražil.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej sieni je prítomných 135 poslancov Snemovne ľudu, 55 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike a 57 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Prosím poslancov Snemovne národov.

Kto súhlasí s návrhom na voľbu sudcov z povolania vojenských súdov - tlač 265 - s navrhovanou zmenou, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Osm.) Osem poslancov sa zdržalo.

Snemovňa národov návrhy schválila.

Teraz prosím poslancov Snemovne ľudu o hlasovanie.

Kto súhlasí s predloženým návrhom, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet dva.) Dvadsať dva poslancov sa zdržalo.

Tiež Snemovňa ľudu návrh schválila.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie zvolilo sudcov z povolania vojenských súdov - Vyššieho vojenského súdu Tábor plk. dr. Jiřího Bernáta, Vyššieho vojenského súdu Trenčín plk. dr. Stanislava Hajička, Vojenského obvodového súdu Brno plk. dr. Milana Horkela, Vyššieho vojenského súdu Trenčín plk. dr. Vladimíra Hudáka, Vyššieho vojenského súdu Trenčín mjr. dr. Františka Kováča, Vyššieho vojenského súdu Trenčín mjr. dr. Ondreja Samaša, Vojenského obvodového súdu Prešov plk. dr. Jána Vorobela a Vojenského obvodového súdu Hradec Králové plk. dr. Milana Zdražilu.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 143, SL č. 224, SN č. 254)

Ďakujem ing. Krejčímu i poslankyni Petrovej.

Teraz bude nasledovať obedňajšia prestávka do 12.30 hodín. O 12.30 hodín sa stretnú poslanecké kluby k problematike, ktorá bola predmetom rokovania dnes vo výboroch, tzn. k názvu republiky, a to takto :

Občianske fórum a Verejnosť proti násiliu v zasadacej sále Snemovne ľudu, KSČ v zasadacej sále Snemovne národov, Československá strana socialistická v miestnosti č. 534, Československá strana lidová v miestnosti č. 214, Demokratická strana v kancelárii príslušného podpredsedu Federálneho zhromaždenia a v kancelárii príslušného podpredsedu Federálneho zhromaždenia Strana slobody.

Prerušujem rokovanie do 13.30 hodín.

(Jednání přerušeno v 11.35 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13,54 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda FS J. Jenerál.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v jednání 26. schůze sněmoven. Na pořadu je

Prosím místopředsedu federální vlády JUDr. Josefa Hromádku, aby návrh odůvodnil.

Místopředseda vlády ČSSR JUDr. J. Hromádka: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážení poslanci Federálního shromáždění. Materiál, který máme před sebou, je materiál zcela vážný, ale mám za to, neproblematický již do té míry, že se můžeme na něm snadněji shodnout.

Institut občanského práva tradičně nazývaný v československém právním řádu i v právu mezinárodním jako právo autorské, plní v životě každé kulturně vyspělé společnosti několik významných společenských funkcí, které jsou nezastupitelné. Nejdůležitější z nich, nikoliv však jedinou, je stimulace tvůrčí, literární, umělecké i vědecké činnosti tím, že autorům přiznávají zvláštní výlučná práva v souvislosti s užíváním - a podtrhuji slovo - originálních výsledků jejich duševní tvorby za účelem dosažení materiálního ocenění této činnosti. Společnost tak přispívá k vytváření příznivých podmínek pro svůj kulturní, sociální a ekonomický rozvoj a je šťastna každá společnost, která této tvorby má dostatek a umí ji také ocenit.

Uplatňování autorské tvorby ve společnosti je nutno chápat v mnohých případech i jako ekonomicky nezanedbatelnou podnikatelskou činnost specializovaných organizací, zaměřených na masové šíření kulturních statků, které je spojeno i s přiměřeným hospodářským výsledkem. Chci upozornit, že autor sám se většinou touto podnikatelskou činností nezabývá a prostě disponuje pouze právy, která mu ve vztahu k výsledku jeho vlastní tvorby přiznává zákon. A za to se mu dostává přiměřené odměny, úměrné hodnotě a společenskému významu toho kterého díla.