Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Poslanec SN P. Kulan: Vážený pán predsedajúci, vážený pán predseda, vážené dámy a páni poslanci, vážení hostia, je toho veľa, čo sa za tri mesiace novej éry nášho štátu podarilo. Nechcem a nebudem rekriminovať tieto pozitívne javy. Vašu pozornosť chcem obrátiť k monolitu našej armády. Predchádzajúci minister národnej obrany generál Václavík nás po 17. novembri minulého roku skalopevne ubezpečoval, že ČSĽA nikdy nebola a ani nebude použitá proti ľudu. Na občerstvenie pamäti použijem niektoré fakty z článku "Svobodného slova" zo dňa 27. 2. 1990:

- v r. 1948 sa komunistický puč podaril vďaka tomu, že kľúčové miesta v armáde obsadila KSČ

- v r. 1968 sklamala ČSĽA z toho istého dôvodu, keď bola na po kyn sovietskej generality paralizovaná

- 21. 8. 1968 boli vybrané jednotky ČSĽA nasadené pri demonštráciách občanov (1. výročie okupácie)

- k 21. 8. 1989 a k 28. 10. 1989 mali proti demonštrantom zasiahnuť vojenské jednotky v súlade s tajnými poplachovými smernicami "Zásah" a "Ochrana". Tieto bolo nariadené zničiť až v decembri (začiatkom) roku 1989

- na porade štábu ĽM na sekretariáte KSČ Praha 1 dňa 21. 12. 1989 sa pri akcii obsadenia VŠ a divadiel taktiež rátalo s ČSĽA.

Formulácia niektorých častí prísahy, ktorou naša armáda je podľa zákona 122/1978 ešte stále viazaná je dôvodom, prečo by mala armáda znovu prisahať.

Pasáž "... aby som mohol na rozkaz prezidenta a vlády ČSSR čo najlepšie brániť svoju rodnú vlasť a jej socialistický poriadok proti každému nepriateľovi ...", svedčí skôr o tom, že to ani tak nebola armáda ľudová ako bola proklamovaná, ale že skôr išlo o armádu komunistickú.

Znepokojenie prinášala aj tá časť, ktorá vymedzovala použitie ani nie tak voči nepriateľom vonkajším, ako voči nepriateľom komunistickej strany. V poslednom čase sa zo slovníka komunistickej strany vytratili pojmy ako "triedny boj", "diktatúra proletariátu", "internacionálna pomoc" (nie vždy chápaná ako pomoc hospodárska). Rád by som však pripomenul, že až doteraz mala naša armáda tieto nepacifistické pojmy reálne predložené svojím obsahom a určením.

S potešením sme prijali (teraz dúfam, že nehovorím len za seba) novú formuláciu vojenskej prísahy, ktorá už môže byť chápaná ako apolitická. Je, a bude to tak aj s armádou ako takou? Podľa mojich informácií tomu tak zďaleka nie je. Zrušenie vedúcej úlohy strany v štáte sa armády dotklo de jure. Približne 82 % vojakov z povolania zostáva organizovaných v KSČ, preto sa de facto vedúca úloha strany v armáde uplatňuje naďalej. Z rozhovorov s dôstojníkmi je zrejmé, že v armáde nebola ukončená, ba ani obmedzená vedúca úloha strany, nebola dodržaná ani litera, ani zmysel demokratických opatrení. Tieto skutočnosti potvrdzujú aj vojaci základnej služby. V prípade ukončenia členstva v KSČ sú vojaci vo veľmi ťažkej pozícii voči svojim stranícky organizovaným veliteľom. Dodnes vystúpilo z KSČ len asi 1 až 5 % vojakov z povolania. Politický vplyv komunistickej strany na armádu sa uskutočňoval prostredníctvom politických pracovníkov útvarov, ale aj nižších jednotiek. Prakticky 2/3 tohoto bývalého politického aparátu boli len prevedené pod iné tabuľkové označenie. Celé politické oddelenia belo kompletne zakonšpirované, premenované a bezo zmeny zachované.

Armáda vďaka pochopiteľným princípom funguje ako prísne hierarchická a značne autokratická štruktúra. Nedeliteľná právomoc a pochopiteľná neuplatniteľnosť demokratických princípov vo vedení armády z nej takto vytvára blok odolný voči vnútorným silám. Úzke spojenie velenia armády s komunistickým vedením vypestovalo v ľuďoch averziu voči nej a voči vojakom z povolania, taktiež voči armáde ako takej. Obmedzenie výdajov na armádu a z neho vyplývajúce znižovanie početných stavov našej armády postavilo značnú časť vojakov z povolania pred fakt "holej existencie". Všetky tieto skutočnosti spôsobujú v armáde určité napätie a to by sa malo odstrániť.

Zo súčasného politického zloženia veliteľských kádrov vyplýva i problém indokrinácie armády. Riešenie by bolo jednoduché: dostatočná informovanosť vojakov v základnej služhe. Práve požiadavka plnej informovanosti bola jedným z hlavných dôvodov vlny hladoviek a nepokojov v armáde. Na to sa určite všetci dobre pamätáte. Vojaci vyžadujú také prirodzené veci ako je prísun všetkej dennej tlače, možnosť sledovania televíznych novín a rozhlasu. Tieto opatrenia komplikuje aj skutočnosť, že Hlavná politická správa síce bola zrušená, avšak politickí pracovníci -politruci v armáde väčšinou zostávajú, dokonca ako výchovní pracovníci. Práve z týchto horeuvedených skutočností spôsobujú v širokej verejnosti nedôveru v našu armádu. Navrhujem preto:

a) Pomocou zákonných prostriedkov apolitizovať armádu, to znamená zakázať politickú príslušnosť všetkým vojakom z povolania (hlasy - je to uvedeno v branném zákoně).

b) Znižovanie početného stavu v našej armáde realizovať prioritne z radov bývalých politických pracovníkov, ktorí by mohli pôsobiť v radoch armády destabilizujúco.

c) Zriadiť pri Federalnom zhromaždení kontrolný orgán, ktorý bude vykonávať občiansku kontrolu v armáde.

d) Umožniť plnú a všestrannú informovanosť vojakov základnej služby o dianí v spoločnosti.

Dúfam, že tieto kroky pomôžu rehabilitovať armádu v očiach našej verejnosti. Tak, ako vo všetkých oblastiach obnovy našej spoločnosti, zdôrazňujem i v tejto sfére potrebu pracovať čo najrýchlejšie a čo najintenzívnejšie. Je to v záujme nás všetkých - v záujme našej slobody.

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda SN J. Stank.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Kulanovi, ďalej má slovo poslanec Valko.

Poslanec SL E. Valko: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci, predložený vládny návrh odporúčam zmeniť a doplniť v čl. 3 nasledovne: Zákon č. 100/1970 Zb., v zmysle zákona č. 63 z r. 1983 o služobnom pomere príslušníkov ZNB sa mení a doplňuje takto:

1) § 4 navrhuje sa doplniť o nový odsek 4, ktorý znie: príslušníkom ZNB sa po dobu výkonu tejto služby prerušuje členstvo a činnosť v politických stranách a v politických hnutiach. Pokiaľ ide o zdôvodnenie, domnievam sa, že i v brannom zákone, pri jeho prerokúvaní bolo veľmi pregnantne o tom rokované, takže to nebudem opakovať.

Pokiaľ ide o 2) tohto článku znie tak, ako máte v predloženom návrhu. Pre úplnosť by som poznamenal, že navrhovaná zmena sa v súlade s § 126 písmena a) citovaného zákona týka aj príslušníkov Zboru nápravnej výchovy.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Valkovi. To boli všetci písomne prihlásení poslanci do rozpravy k tomuto bodu programu. Praje si ešte niekto z poslancov slovo? (Ano.) Hlási sa poslanec Stűtz.

Poslanec SN J. Stűtz: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, na žádost mých voličů a v souladu se zákonem o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR využívám svého práva a interpeluji vládu a ministra vnitra ČSSR v této věci. Jsem poslancem za volební obvod č. 36, který zaujímá část okresu Most a Louny. Jedná se tedy o západní část Severočeského kraje, kde se v posledním období nápadně zvýšila, jako ostatně v celé republice, kriminalita. Náš kraj patří vedle Severomoravského a Středočeského kraje k nejprůmyslovějším oblastem, kde se vyskytuje kriminalita vyšší než v jiných krajích republiky.

Předsedající předseda SN J. Stank: Pán poslanec, domnievam sa, že táto interpelácia bezprostredne nesúvisí s programom, ktorý prerokúvame: Navrhoval by som preto, aby v poslednom bode programu, ktorý sme si schválili, bola táto interpelácia prednesená. (Potlesk.) Žiada ešte niekto o slovo? Poslanec Grebeníček.

Poslanec SL M. Grebeníček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, budu mluvit přímo k problému. Ubezpečuji předem, že vím, co je to politika, alespoň si to myslím, i morálka i co je to světonázorová orientace. Vím také, že tady jsou vždycky styčné plochy a samozřejmě si myslím, že naší snahou, a tak tady byla i diskuse jednoznačně orientována, pokud se týká branného zákona, je snaha skutečně utlumit vyhrocené politické napětí ve společnosti, a to i ve vztahu k armádě. To je to pozitivní, které je tady velmi nosné.

Mně se stalo také, že jsem byl na besedě s voliči a byli tam i důstojníci naší armády. Dostal jsem do rukou dotazníky, které teď vyplňují, nemohu zdržovat se vším, ale jenom jako ukázku je tam bod 3 - "účast a činnost v období konsolidace v roce 1968-1989". Tady se chce po nich účast v politickém i veřejném životě, funkce v politických organizacích a v občanském životě. Končím. Jenom ukazuji tady tyto aspekty: Vztah k Chartě 77 apod. Podle mého názoru se tady ukazují opět politické, morální i jiné aspekty. Domnívám se, jsem dokonce přesvědčen o tom, že bychom skutečně měli vycházet z branného zákona a z přísahy, kterou tady dnes budeme posuzovat, aby to byl skutečně základ pro profilaci naší armády, abychom tam skutečně nestavěli na nové demoralizaci, když si vyplní každý dotazník jak se mu zachce; samozřejmě si to udělá tak, aby tam zůstal. Čili, aby jsme skutečně stavěli na přísaze, která se profiluje ve vaší diskusi.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Černý.

Poslanec SL A. Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, podle vládního návrhu zákona o znění vojenské a služební přísahy jsou povinni příslušníci SNB a SNV v zákonem určené lhůtě znovu přísahat ve smyslu textu nové přísahy. Důvod tohoto ustanovení je zřejmý. Zavázat příslušníky SNB a SNV věrností státu a demokracii, nikoliv věrností politické či jakékoli jiné ideologii. Příslušník SNB i SNV je veřejným činitelem, o jehož službu se musí veřejnost opřít s největší důvěrou. A takovýmto veřejným činitelem je i voják z povolání, a ten o to víc, že na jeho spolehlivosti a důvěryhodnosti může v krajním případě záviset svoboda občanů tohoto státu.

Proto plně podporuji pozměňovací návrh, podle něhož by měli být povinni znovu přísahat i vojáci z povolání a z výše uvedených důvodů rovněž podporuji návrh, který zde zazněl, podle něhož by byla obdobně jako u vojáků z povolání pozastavena politická příslušnost a činnost u příslušníků SNB a SNV a vyzývám vás, abyste s těmito změnami souhlasili. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Černému. Kto ďalej žiada o slovo? Poslanec Haško.

Poslanec SL A. Haško: Vzhľadom na skutočnosť, že KSČ bola pred troma hodinami v Čs. armáde zrušená, považujem za nutné, aby tento fakt brali všetci funkcionári na vedomie a nepovažujem za nutné o tom ďalej diskutovať. Som za vykonanie prísahy dôstojnikov ČSA a súhlasím so spravodajcom Čubárom aj s iniciatívnou skupinou, aby sa tak stalo do dvoch mesiacov. Navrhujem, aby sme zákony odhlasovali aj s pripomienkami. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Kto sa ďalej hlási? Poslanec Mohorita.

Poslanec SL V. Mohorita: Budu citovat přesně, činnost KSČ v Československé lidové armádě nebyla zrušena. Jestli si dobře vzpomínám, co jsme dnes po dlouhé a náročné práci schválili, tak jste schválili doplněk, který se dotýká vojáků v činné službě s výjimkou vojáků povolaných na vojenské cvičení, kterým se po dobu výkonu v činné službě přerušuje členství a činnost v politických stranách a politických hnutích, ne tedy, že se ruší činnost KSČ v Československé armádě.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Balgavý.

Poslanec SL P. Balgavý: Vzhľadom na to, že som málokedy súhlasil s tým, čo hovoril poslanec Mohorita z tejto tribúny, dnes považujem za potrebné povedať, že plne súhlasím s tým, čo povedal teraz predo mnou, čiže, že sa u vojákov v činnej službe s výnimkou vojakov povolaných na vojenské cvičenie prerušuje členstvo a činnosť v politických stranách a politických hnutiach.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Balgavému. Chce ešte niekto vystúpiť v rozprave? (Ne.) Keď tomu tak nieje, ja by som prosil ministra národnej obrany, aby reagoval na námety, pripomienky, prípadne odporúčania.

Ministr národní obrany ČSSR generálplukovník M. Vacek: Vážené poslankyně, vážení poslanci. Chtěl bych se vyjádřit k několika věcem; já myslím, že to ani dotazy nebyly, ale jako resortní ministr považuji za nutné, nějaké slovo za armádu ztratit. Musel bych být špatný ministr, i když nyní jako bezpartijní. (Smích, potlesk.)

Takže pokud se týká dotazu snad logicky vyvozeného, proč není například přísaha, řádná dovolená v branném zákoně. Dovolte mi, stručně vysvětlit, že všechny tyto věci doposud jsou řešeny v zákoně o některých služebních poměrech vojáků, který v podstatě to, co teď schvalujeme, tento zákon je na správném místě, tak jak tomu bylo v minulosti - snad tomu ta minulost nevadí - a mělo by to zůstat. Tento zákon o některých služebních poměrech vojáků bude znovu přepracován tak, jak už se dovolávám po několikáté, po vydání nové ústavy.

Chtěl bych upozornit na drobnost, která snad není tak podstatná pro naše jednání, ale přesto bych si dovolil říci, že je rozdíl mezi přísahou vojáka a příslušníka SNB. Nikoli v obsahu, i když i tam rozdíly jsou. Totiž - a to už dovedu hůře zdůvodnit - pro vojáky je pouze slavnostním závazkem, protože služební poměr vzniká dnem přijetí, zatímco u příslušníka SNB je tomu tak, že služební poměr vzniká složením přísahy.

Já nevím, kde berou někteří páni poslanci informace o Československé armádě. Já jsem se domníval, že jsme si někdy nedávno řekli, že něco nového je v tom, že do věcí budou hovořit především ti, kdo by měli být jakýmisi odborníky. Takže já se budu do armády plést dál, i když punc na rozum nemám. Já si totiž nemyslím, že někdo v armádě - a já jsem to ještě neslyšel - by chtěl odmítnou složit přísahu. Neslyšel jsem to. Možná, že by bylo dobré, aby mi to řekli páni poslanci, kteří s tím vystupovali - i když zase nejsem tak zvědavý - nevím odkud posbírali informace. Já totiž takový případ neznám. Jak jsme si rozebrali, jsme na tom dokonce tak dobře, že všechny ty, které jsme nabrali a kteří představují málo prospěchu pro Československou armádu, ty vojáky z povolání, kteří přišli proto, že se nedostali na jiné vysoké školy - to je skutečnost, kterou jsme již několikrát opakovali - tak s nimi se rozloučíme a uděláme jim to lehčí v tom, že je propouštíme.

Včera jsem propustil šest set, před tím kolem tisíce pěti set. Když to dělám, tak s vědomím, že to musím mít něčím "posichrováno". To znamená, že vojenský život musí běžet dál - výcvik a jiné a jiné věci. Zde nepovažuji kritické připomínky na adresu armády za oprávněné.

Pan poslanec Kulan. Já vám, paní poslankyně a páni poslanci, navrhuji jednu věc. To by bylo povídání na dva dlouhé večery, z toho, z čeho jsem byl jako ministr obviněn - a já to jinak ani brát nemohu - a z toho, z čeho byla obviněna Československá armáda. Nevím, jestli si pan poslanec Kulan při všech právech, které jako poslanec má, uvědomuje, že nedávno zde bylo nějaké prohlášení federální vlády, ve kterém byla činnost armády oceněna. Myslím, že když se pan předseda vlády Čalfa "sníží" k tomu, že ohodnotí armádu - a bylo tam dost pozitivního - nevím, proč by měl pan poslanec Kulan mít právo zpochybňovat slova předsedy vlády. Vždyť asi - jestli byl přítomen - hlasoval za prohlášení, které pan Čalfa říkal. Že by za posledních čtrnáct dnů došlo k tak radikálním změnám k horšímu, že by pan poslanec Kulan musel takto vystupovat? Jinak se samozřejmě domnívám, že na to právo má.

Ještě mne mrzí jedna věc, pane poslanče Kulane, když už jsem si vás vybral. Vy jste si před tím vybral mne. Já jsem si totiž vůbec nic nepoznamenával. Ne že bych byl tak chytrý - v mém věku už to se mnou tak dobré není - ale vy jste se totiž nepřiznal k tomu. že to nebyly vaše myšlenky, ale že to byl dokument důsledně zpracovaný - neříkám kým, ale vím to. Když je napadán ústavně právní výbor a je zpochybňován, kolik je tam komunistů, říkám, že to nebyla komunistická záležitost a že tento materiál značně nervózně reagoval na mnohé věci, v podstatě asi s tím, že se nedaří narušovat život v armádě tak, jak se to dařilo v určitém období.

Chtěl bych se dovolat ještě toho, že i pan prezident Havel má poněkud jiný názor na armádu, jako vy. A to říkám s plným vědomím toho, že jsem ochoten z funkce odejít, pouze si myslím, že o tom nebude rozhodovat pan poslanec Kulan, ale budou o tom rozhodovat jiní. A odejdu ukázněně a říkám vám - a to je podstata, kterou chci říci - navrhuji, aby výbory branné a bezpečnostní rozebraly tyto věci. Jistě koneckonců je to správné. Myslím, že by mnohé z toho měly prověřit. Ale měli bychom se držet, vážené poslankyně a poslanci, v reálu. Jestliže stále vzpomínaných 80 % komunistů v Československé armádě bylo, tak se nevypařilo. Pokud mám co do činění s reálně přemýšlejícími politiky, tak si už jednou řekněme tolik - já garantuji, že Československá armáda nebude zneužita proti demokratizačnímu procesu. To už jsem zde na půdě parlamentu řekl. (Potlesk.)

V tomto dokumentu jste zapomněl přečíst jednu věc. Když jste vzpomenul, jak jsme byli neschopní v roce 1968 a paralyzovali jsme tuto republiku, říkám vám, že nebylo dokázáno, že by se někdo z vojenských funkcionářů podílel na vstupu vojsk. Otázka jiná je, co bylo po tom, když docházelo k tzv. konsolidaci. Ale vlastní vstup nebyl paralyzací činnosti armády. Znovu stavím otázku, co bylo v tu dobu rozumné - jestli poslechnout prezidenta republiky Svobodu, nebo jít podle vašeho dnešního návodu.