Omezování držení zbraní občany
bylo a je průvodním jevem totalitních režimů.
Veškeré argumenty proti civilním zbraním
jsme prakticky v tomtéž znění slyšeli
od předchozího režimu v sedmdesátých
a počátkem osmdesátých let. V této
době myslivci závistivě shlíželi
k západním sousedům a věřili,
že jednou budeme mít podobné předpisy
pro držení zbraní a střeliva, což
samozřejmě očekávali i od demokratických
změn v našem státě. Jaký smysl
a také jakou logiku by tedy mělo naše předpisy
ještě dále zpřísnit?
Naši západní sousedé, Rakousko, Německá
spolková republika a Švýcarsko vycházejí
ze stejných kulturních základů a tradic
pro provozování myslivosti. Srovnejme tedy zásady
jejich zákonů vztahujících se k držení
zbraní a střeliva z hlediska myslivce a pokud možno
i počet držených zbraní. V Německé
spolkové republice je počet držených
civilních zbraní na stejný počet osob
9,8 krát vyšší než v Československu
(NSR údaje za rok 1987, Československo údaje
za rok 1988). Počet loveckých zbraní prakticky
není omezován. V Rakousku mi počet zbraní
není znám, asi jej ani nelze zodpovědně
stanovit, poněvadž zbraně střeleckých
spolků nejsou vůbec evidovány. Počet
zbraní u držitele loveckého lístku není
omezován vůbec. Nejvyšší počet
zbraní u občanů je ve Švýcarsku,
kde je držení zbraní v podstatě volné.
Přitom ani v jednom z těchto států
nejsou žádné problémy se zbraněmi
charakteru bezpečnostního. Stav by měl být
při dnešním otevření se světu
do značné míry unifikován se sousedními
státy.
Myslivci jsou neobyčejně citliví na prověrky
držení zbraní. Zažili je v sedmdesátých
letech, starší i v padesátých letech
a za II. světové války. Lovecké zbraně
jsou mnohdy uměleckými díly a chloubou jejich
majitelů, kteří do nich také uložili
značné úspory.
Držení loveckých zbraní neovlivňuje
a také nemůže ovlivňovat vnitřní
bezpečnost státu. Nikdy v historii našeho státu
nebylo a ani v budoucnosti nebude zneužito loveckých
zbraní proti lidem. Jde o osoby ze všech vrstev obyvatelstva
a také všech politických názorů,
navíc rozptýlené po celé ploše
státu.
Myslivec, samozřejmě podle rozsahu své činnosti
nemůže většinou v našich podmínkách
vystačit s jednou kulovou zbraní. Myslivců,
držících kolem deseti loveckých kulových
zbraní, jak bylo uvedeno v tisku, je u nás nepatrné
množství a jsou to zřejmě jen bývalí
prominenti.
V stanovisku celostátního aktivu zástupců
OV a OF Českého mysliveckého svazu se uvádí,
že Český myslivecký svaz má v
současné době 118 tisíc členů
všech sociálních vrstev společnosti.
Z tohoto aktivu vzešlo doporučení, že
lovecké zbraně (brokové i kulové)
je nutno považovat za přísně účelové,
které jsou používány k výkonu
práva myslivosti, a to plnění hospodářských
úkolů, včetně omezování
škod způsobovaných zvěří.
Oprávnění k jejich držení přísluší
pouze členům Českého mysliveckého
svazu, na Slovensku Slovenského mysliveckého zväzu,
kteří mají platný lovecký lístek.
S ohledem na rozdílné způsoby lovu různých
druhů zvěře nestačí pro výkon
práva myslivosti v mnohých případech
vlastnit jen jednu kulovou a brokovou zbraň. V důsledku
toho nelze vyloučit držení a používání
více kulových a brokových zbraní různých
ráží. Tomuto hledisku je třeba podřídit
na základě individuálního posouzení
počet zbraní, které jednotlivý člen
ČMS může mít v držení.
Všechny zbraně brokové i kulové členů
ČMS s platným loveckým lístkem v zájmu
snížení administrativy se budou evidovat u
jednoho orgánu v okrese s vydáním jednoho
dokladu. Zde hovoříme o zbrojním průkazu,
dříve bylo všechno evidováno v loveckém
lístku.
K ohlášenému posuzování oprávněnosti
držení jednotlivých druhů loveckých
zbraní a jejich počtu v občanských
komisích požadují účast zástupce
ČMS, přičemž považují za
vhodné, aby k osobnímu jednání před
komisí byli členové ČMS zváni
jen v nejasných případech. To bylo projednáno
na aktivu 17. 2. Zároveň mně byl předán
požadavek sportovních střelců a biatlonistů
SVAZARMu, mimochodem, sportovní střelci SVAZARMu
patří k evropské a světové
špičce, aby byl navrhovaný zákon doplněn
v bodě 4 čl. II. takto: V podstatě jde o
stejné znění, kde se píše, že
s výjimkou zbrojních průkazů na kulové
zbraně pro lovecké, oni požadují, aby
tam bylo dodáno a sportovní účely.
Dávám tento návrh ke zvážení.
Jinak plně souhlasím s navrhovaným zákonem
a doporučuji jeho přijetí.
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji a prosím
poslance Dobrovolného.
Poslanec SN J. Dobrovolný: Vážený
pán predseda, vážené poslankyne, vážení
poslanci, pretože som tiež jeden z členov Zväzu
poľovníckych združení, cítil som
potrebu konzultovať novelizáciu zákona na okresnej
správe ZNB a OV ZPZ vo svojom volebnom obvode číslo
119, a to v Prievidzi, Martine i OV ZPZ Žilina.
Po konzultácii s týmito uvedenými orgánmi
a niektorými poľovníckymi združeniami
vo volebnom obvode vzišlo niekoľko pripomienok a návrhov
k tejto novelizácii. Dovoľte, vážení
poslanci, aby som niektoré predniesol.
Členovia Zväzu poľovníckych združení
si myslia, že trojročný cyklus obnovy držby
zbrojného preukazu dáva dostatočnú
záruku pre vykonanie prehľadu o držiteľoch
zbraní, posudzovania ich spoľahlivosti a bezúhonnosti.
Pokiaľ by bolo nutné, vzhľadom na súčasnú
politickú situáciu, vykonať jednorázové
odobratie zbraní, pokladáme to za vyslovenie nedôvery
veľkej a statočnej väčšine poľovníkov
a športových strelcov. Kto nepozná ceny guľových
zbraní, môžem uviesť ceny - od 3000 do
10 000 Kčs, pričom sú zbrane aj drahšie.
Po informácii, získanej na OS ZNB, je v okrese Prievidza
evidovaných 802 guľových poľovníckych
zbraní, vrátane malokalibroviek, na ktoré
OS ZNB nemá pripravenú žiadnu miestnosť,
ktorá by vyhovovala uskladneniu takého veľkého
množstva guľových poľovníckych zbraní
a streliva. Bol by tu problém s odoberaním a potom
nasledovne vydávaním zbrojných preukazov
a zbraní, pretože na každej správe ZNB
je na to určený len jeden pracovník. V krátkosti
spomeniem, ako prebiehalo a prebieha vybavovanie na nákup
guľovej zbrane a predlžovanie zbrojného preukazu,
a to každé 3 roky. Postup je nasledovný: vyplnenú
žiadosť muselo prerokovať poľovnícke
združenie, v ktorom poľovník pôsobí.
K žiadosti sa ďalej vyjadroval lekár k zdravotnému
stavu žiadateľa, potom to bol podnik, v ktorom žiadateľ
pracoval, a u dôchodcov príslušný NV.
Táto židosť ďalej postupovala na OV ZPZ
na potvrdenie a odtiaľ na OS ZNB, kde sa celá žiadosť
prešetruje a prihliada sa aj na občiansku bezúhonnosť,
to znamená, že žiadosť musí byť
doložená výpisom z registra trestov. Teda toto
šetrenie, ktoré je zdĺhavé, a javí
sa dostatočne rozsiahle, je zárukou, že nedôjde
k zneužitiu poľovníckych zbraní.
Vznikom týchto prieťahov by došlo k ďalším
následkom v podobe neplnenia plánu odstrelu, nakoľko
s odstrelom srnca, podľa vyhlášky sa má
začať už 15. 5., nehovoriac o tom, že diviak
sa v ČSR loví celoročne a v SSR v posledných
rokoch následkom škôd, spôsobených
na poľnohospodárskych a lesných kultúrach,
sa začína loviť tiež skôr, pričom
za tieto škody zodpovedajú rukou spoločnou
a nerozdielnou práve poľovníci. Prevažná
väčšina členov ZPZ a ČMS patrí
medzi čestných občanov, z prevažnej
väčšiny nepartajných, ktorí na
úkor svojho voľného času a svojich rodín
plnia významnú úlohu pri ochrane prírody
a zveri, pričom všetku prácu vykonávajú
zadarmo, na úkor výkonu práva poľovníctva
sa neobohacujú, ba naopak, sami do poľovníckej
činnosti dávajú značné vlastné
finančné prostriedky.
Zároveň spoločnosti prinášajú
finančné prostriedky, plynúce z dodávok
diviny na verejné zásobovanie a hlavne vývozu
divočiny do cudziny.
Na záver by som chcel povedať, že sa vôbec
nebránime uskutočneniu previerky držby guľových
zbraní, odporúčame však uskutočniť
ju priebežne, po jednotlivých poľovníckych
združeniach. Týmto by som chcel ubezpečiť
Federálne zhromaždenie a vládu ČSSR,
že my, poľovníci, sa vyslovujeme za právny
štát, hlásime sa k súčasnému
procesu a chceme ho podporiť svojou čestnou prácou
pri zveľaďovaní zverených revírov
a ochrane prírody. Dávame záruku, že
sme schopní vlastnými silami zabrániť
zneužitiu poľovníckych zbraní na nepoľovnícke
účely.
Mám ešte jednu otázku - aj keď tu nie
je prítomný - na pána ministra Sachera: Koľko
guľových zbraní môže mať poľovník,
ktorý vykonáva okrem iného i poľovnícku
športovú streľbu, od ktorej výkonnostnej
triedy to závisí a kde si máme kupovať
zbrane, keď poľovnícke predajne so zbraňami
sú prázdne, čo sa týka - okrem iného
- aj kvalitnejšieho streliva?
Inak odporúčam novelizáciu zákona
schváliť.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Prosím
poslance Škovieru.
Poslanec SN Š. Škoviera: Vážený
pán predseda, vážené poslankyne, vážení
poslanci, iniciatívny návrh skupiny poslancov k
novelizácii zákona o zbraniach a strelive číslo
147/83 Zb., vyvolal medzi poľovníkmi velký
rozruch a nespokojnosť, hlavne článok II ods.
1 a 2 o zrušení platnosti zbrojných preukazov
vydaných pred účinnosťou tohto zákona
o odovzdaní guľových zbraní a streliva.
Poľovníci okresu Zvolen ma požiadali, aby som
tlmočil ich stanovisko k novelizácii tohto zákona.
Návrh výborov ústavnoprávnych, branných
a bezpečnostných - uvedený v spoločnej
správe, tlač č. 274 - však upravuje
novelizáciu zákona a možno s ním súhlasiť.
Vyskytuje se však otázka, kto bude robiť kontrolu
guľových zbraní, či poverení
členovia ZNB alebo občianske komisie, ako sa povráva.
Ak občianske komisie, potom je tu požiadavka poľovníkov,
aby v nej boli zastúpení členovia okresného
výboru Slovenského poľovníckeho zväzu,
príp. zástupcovia výborov slovenských
poľovníckych združení. Ďalej - koľko
guľových poľovníckych zbraní môže
poľovník - držiteľ zbrojného preukazu
- vlastniť? Som toho názoru, že ak mu bola daná
dôvera vo forme zbrojného preukazu, pre správny
výkon práva poľovníctva ich môže
vlastniť viacej, ako to odôvodnil dr. Trefný.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? Ptám
se poslance Stomeho, zda se chce vyjádřit v závěrečném
slově?
Poslanec SN K. Stome: Vážení přítomní, v podstatě zde padl návrh na doplnění článku II v bodě 1: "Zbraně určené pro lovecké nebo sportovní účely", což by muselo být sledováno i v bodě 2
"držitelé zbrojních průkazů
na kulové zbraně určené pro lovecké
nebo sportovní účely jsou povinni předložit
..." A posléze i v bodě 3: "Držitelé
zbrojních průkazů na kulové zbraně,
které nejsou určeny pro lovecké nebo sportovní
účely, jsou povinni odevzdat ..." Vycházím
z textu 274, neboť je to jednodušší.
V mezidobí jsme dostali zprávu o počtu těchto
zbraní, kterých není příliš
mnoho. Domnívám se, že pozměňovací
návrh by mohl být přijat. tak jak vyplývá
z textu, který jsem zde reprodukoval. To znamená
návrh kolegy, který hovořil jako první
o sportovních zbraních. Tím by se situace
účelu novely žádným způsobem
nezvrátila. To je vše, jinak nemám, co bych
dodal, než už jsem uvedl.
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím vás,
pane poslanče, abyste změny přesně
formuloval.
Poslanec SN K. Stome: Ano. Tisk 274, strana 2, bod 4,
článek II.
Bod 1: "Zbrojní průkazy vydané okresní
správou Sboru národní bezpečnosti
před účinností tohoto zákona
pozbývají platnosti dnem 1. března 1990 s
výjimkou zbrojních průkazů na kulové
zbraně určené pro lovecké nebo sportovní
účely:"
Bod 2: "Držitelé zbrojních průkazů
na kulové zbraně určené pro lovecké
nebo sportovní účely jsou povinni předložit
tyto zbraně do 31. března 1990 ke kontrole okresní
správě Sboru národní bezpečnosti
příslušné podle místa jejich
trvalého pobytu." Pokud tuto povinnost nesplní,
tato věta zůstává dál beze
změny.
Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3 s těmito
změnami v textu - začátek první věty
odstavce zní: "Držitelé zbrojních
průkazů na kulové zbraně, které
nejsou určeny pro lovecké nebo sportovní
účely (bod 2) , jsou povinni ..."
Domnívám se, že tak by mohl být návrh
přijat.
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Ptám
se společných zpravodajů, zda si přejí
slovo. (Ne.) Nepřejí. Poslanec Toman? (Ne.) Děkuji.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
V zasedacím sále je přítomno 145 poslanců
Sněmovny lidu, 50 poslanců Sněmovny národů
zvolených v České socialistické republice
a 50 poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice. Obě
sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo z nich
souhlasí s návrhem zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, tisk 258 ve
znění společné zprávy výborů
- tisk 274 - se změnami, které formuloval JUDr.
Stome? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Dva.) Dva.
Sněmovna lidu zákon schválila.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu
(tisk 258) ve znění společné zprávy
výborů (tisk 274) ? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Také Sněmovna národů zákon
schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky zákon
schválilo.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 137, SL
č. 221, SN č. 232)
Dalším bodem programu je
- na zproštění z funkcí soudců z povolání vojenských soudů (tisk 263)
- na volbu soudců z povolání vojenských soudů (tisk 265)
- na zproštění z funkce místopředsedy
Nejvyššího soudu ČSSR a na volbu
místopředsedy a soudců Nejvyššího
soudu ČSSR (tisk 264).
Návrh projednaly výbory ústavně právní
obou sněmoven. Po kladném vyjádření
předsedy Nejvyššího soudu vyjádřily
s návrhem souhlas. Písemné podklady jste
obdrželi. Doporučuji návrh projednat jako celek.
Prosím tedy místopředsedu Federálního
shromáždění a předsedu Sněmovny
lidu poslance JUDr. Bartončíka, aby návrh
zdůvodnil.
Předseda SL J. Bartončík: Vážené
kolegyně a kolegové, písemně vám
byly předloženy návrhy shromáždění
představitelů politických stran a společenských
organizací ČSSR na volbu místopředsedy
a soudců a na zproštění místopředsedy
Nejvyššího soudu Československé
socialistické republiky a návrh na volbu a zproštění
soudců z povolání vojenských soudů.
Shromáždění představitelů
politických stran a společenských organizací
ČSSR schválilo tyto návrhy dne 7. 2. 1990
a 16. 2. 1990. V souladu s příslušnými
ustanoveními zákona o organizaci soudů a
volbách soudců navrhuji, aby byl zvolen soudcem
a místopředsedou Nejvyššího soudu
JUDr. Bohumil Repík, CSc., dosavadní předseda
senátu Nejvyššího soudu ČSSR.
JUDr. Repík je navržen k opětovnému
zvolení k Nejvyššímu soudu, kde působí
v různých funkcích od roku 1970. Jeho zkušenosti
v soudnictví i jeho vlastnosti zaručují řádné
plnění pracovních úkolů. Jsou
u něj splněny všechny předpoklady pro
zvolení do funkce místopředsedy Nejvyššího
soudu ČSSR a soudce Nejvyššího soudu ČSSR.
V souvislosti s potřebou doplnění Nejvyššího soudu ČSSR dále navrhuji, aby byli nově zvoleni soudci Nejvyššího soudu ČSSR mjr. JUDr. Jiří Horák, dosavadní předseda senátu vyššího vojenského soudu Tábor a pplk. JUDr. Jan Lansberg, dosavadní předseda senátu vojenského obvodového soudu Praha.
Mjr. JUDr. Jiří Horák, předseda senátu
vyššího vojenského soudu v Táboře,
39 let, ženatý, národnost česká,
voják z povolání.
Pracoval jako předseda senátu, zástupce náčelníka
vojenského soudu, soudce vyššího vojenského
soudu a předseda senátu vyššího
vojenského soudu. Na všech justičních
pracovištích se osvědčil, má
dobré teoretické i praktické soudcovské
zkušenosti. Jeho vlastnosti zaručují zásadovost
při řešení pracovních úkolů.
Pplk. JUDr. Jan Lansberg, předseda senátu vojenského
obvodového soudu Praha, 51 let, ženatý, české
národnosti, je vojákem z povolání.
Převážnou část vojenské
činné služby byl zařazen jako předseda
senátu vojenského obvodového soudu, vykonával
však i funkci zástupce náčelníka
vyššího leteckého soudu. Ve všech
funkcích, které vykonává, se projevuje
jako kvalifikovaný, což zaručuje úspěšný
výkon funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR
i jeho vojenského kolegia.
Navrhovaní splňují zákonné
podmínky a se svojí kandidaturou souhlasí.
Dále navrhuji, aby byl podle příslušné
právní úpravy na základě vlastní
žádosti proštěn z funkce místopředsedy
Nejvyššího soudu ČSSR JUDr. Jaromír
Svoboda, dále, aby byli opětovně zvoleni
soudci z povolání vojenských soudů:
plk. JUDr. Jiří Bernát, vyšší vojenský soud Tábor,
plk. JUDr. Jiří Brunclík, vyšší vojenský soud Příbram,
plk. JUDr. Stanislav Hajiček, vyšší vojenský soud Trenčín,
pplk. Josef Hendrych, vyšší vojenský soud Příbram,
pplk. JUDr. Miloš Horáček, vyšší vojenský soud Tábor,
plk. JUDr. Milan Horkel, vojenský obvodový soud Brno,
pplk. JUDr. Vladimír Hudák, vyšší vojenský soud Trenčín,
mjr. JUDr. František Kováč, vyšší vojenský soud Trenčín,
mjr. JUDr. Ondrej Samaš, vyšší vojenský soud Trenčín,
plk. JUDr. Ján Vorobel, vojenský obvodový soud Prešov,
plk. JUDr. Milan Zdražil, vojenský obvodový
soud Hradec Králové.
Všech jedenáct navrhovaných kandidátů
působilo ve funkcích soudců z povolání
vojenských soudů a ve své činnosti
se v uplynulém desetiletém období osvědčilo.
Proto jsou navrhováni k opětovnému zvolení.
Navrhovaní splňují všechny zákonné
podmínky a se svou kandidaturou souhlasí.