Středa 28. února 1990

Vážené poslankyne, vážení poslanci, v nastávajúcej dobe budeme prerokúvať celý rad právnych predpisov, umožňujúcich prechod k trhovému hospodárstvu. Nesmieme pri tom zabúdať na našich spoluobčanov všetkých spoločenských vrstiev a sociálnych skupín. Výsledkom všetkých úprav by mala byť podpora rozvoja národného hospodárstva, rastu príjmov štátneho rozpočtu a minimalizácia negatívnych dôsledkov na životnú úroveň väčšiny pracujúceho ľudu.

Ďakujem za pozornosť.

Přdsedající předseda J. Stank: Ďakujem poslancovi Kmeťovi. Slovo má poslanec Trško, pripraví sa poslanec Fišera.

Poslanec SN Š. Trško: Vážený pán predseda, vážené kolegyne poslankyne, vážení kolegovia poslanci, vážení hostia, vážené Federálne zhromaždenie, menujem sa Štefan Trško, som poslancom za volebný obvod 117 Považská Bystrica, bez politickej príslušnosti.

Vo svojom diskusnom príspevku by som sa chcel zaoberať oblasťou, ktorej sa ministerský predseda pán Čalfa vo svojej správe dotkol iba jednou vetou. Je to oblasť telovýchovy a športu, ktorej sa, samozrejme, nevyhli taktiež hlboké revolučné zmeny, prebiehajúce v celej našej spoločnosti. V celej telovýchovnej organizácii, ktorá má viac ako 2 milióny členov, prebieha široká diskusia a hlhoké štrukturálne zmeny v jej výstavbe. Prebieha proces osamostatňovania sa zväzov, klubov i jednotlivých oddielov.

Základným problémom, ktorý sa touto diskusiou vinie ako niť je oblasť ekonomického zabezpečenia činnosti, pri súčasnom prenikavom obmedzení dotácií z vládnych zdrojov. I pri orientácii na financovanie činnosti telovýchovných jednôt z vlastných zdrojov je jasné, že telovýchovné hnutie sa bez podpory štátu nezaobíde, ak len nechceme, aby telesná výchova a šport sa stali v našej spoločnosti popoluškami a aby sa nedostali na perifériu záujmu našich ľudí. Myslím, že o význame telesnej výchovy a športu nie je treba diskutovať. Či už na úrovni štátnej reprezentácie, alebo v oblasti masovej telovýchovy, vykonávanej pre telesnú kondíciu a zdravie našich občanov. Okrem ekonomického zabezpečenia je, podľa môjho názoru, potrebné vykonať i niektoré legislatívne zmeny, aby sa telovýchove dostalo miesto zodpovedajúce jej významu.

Diskusia prebiehajúca na úrovni centra, krajov, okresov i medzi radovými členmi telovýchovnej organizácie, vyúsťuje do viacerých návrhov, z ktorých niektoré odporúčam poslancom Federálneho zhromaždenia i vláde ČSSR do pozornosti:

Po prvé. Zakotviť do novej Ústavy ČSSR i ústav republík povinnosť štátu starať sa o rozvoj telesnej výchovy a športu.

Po druhé. Doteraz platný zákon o telesnej výchove zrušiť a tento nahradiť novým, ktorý by nestratil na aktuálnosti najbližších 10 rokov.

Po tretie. Zriadiť štátny orgán pre telesnú výchovu a šport - štátny výbor v každej republike, pričom jeho orientácia by mala byť zameraná na

- finančné zabezpečovanie investičnej výstavby, údržby, prevádzkovanie a prenájom telovýchovných objektov a zariadení,

- zabezpečovanie štátnej reprezentácie a vrcholového športu,

- zabezpečovanie športu, telesnej výchovy a turistiky mládeže.

Po štvrté. Partnerom štátneho programu starostlivosti o šport a telovýchovu by malo byť dobrovoľné združovanie rôznych záujmových skupín (telovýchovných jednôt, klubov, organizácií a pod.), ktorého hlavným poslaním by mala byť predovšetkým myšlienka "Šport pre všetkých".

Po piate. Súčasne s prechodom na trhový mechanizmus ekonomiky štátu zakotviť v príslušnom zákone (pravdepodobne daňovom), aby podniky, závody, družstvá i súkromní podnikatelia, ktorí poskytnú finančné prostriedky pre potreby telovýchovy (sponzorstvo), boli o výšku týchto prostriedkov oslobodení od zdanenia.

Po šieste. Uzákoniť podiel telesnej výchovy a športu na rozdeľovaní a prerozdeľovaní národného dôchodku tak, aby prideľované prostriedky zabezpečovali súčasné i budúce požiadavky zodpovedajúce rozvoju tohto odvetvia, tak významného pre zdravie národa a reprezentácii Československa.

Na záver chcem položiť dve otázky, keď tu nie je predseda federálnej vlády, prvému podpredsedovi: šině snažil poctivou prací udržet náš společný státní dům alespoň diť v tejto oblasti? Akým spôsobom chce federálna vláda prispieť k ďalšiemu rozvoju telovýchovy a športu v najbližšom obdohí?

Keď už mám slovo, chcem využiť príležitosť k jednej faktickej poznámke, týkajúcej sa rokovania nášho Federálneho zhromaždenia. Navrhujem, pokiaľ to časový rozvrh ministra financií Klausa dovolí, aby sme dnes pokračovali až do prerokovania celého programu a aby seminár k štátnemu rozpočtu sa uskutočnil zajtra. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Trškovi. Predtým než dáme slovo poslancovi Fišerovi sa prihlásil s faktickou poznámkou poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, nechtěl jsem mluvit, k faktické připomínce mne vyprovokoval poslanec, který hovořil za komunistickou stranu. Domnívám se, že žijeme-li v domě, který byl zděděn v poměrně dobrém stavu, ale 40 let nebyl opravován a po padajících taškách ze střechy začala oprýskávat omítka a nakonec se bortilo obvodové zdivo, je dosti logické, že budeme muset zvýšit nájemné, abychom překonali vnitřní zadlužení, které u nás představuje zhruba tři bilióny korun. Pokládám přinejmenším za nevkusné, jestliže riziko zvýšení tohoto nájemného kritizuje právě ten, kdo těchto 40 let onen dům devastoval. To je vše. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem panu Zemanovi, slovo má poslanec Fišera a pripraví sa poslanec Bezecný.

Poslanec SL I. Fišera: Pane předsedo, dámy a pánové, jmenuji se Ivan Fišera, jsem za volební obvod 14 a přirozeně za Občanské fórum. Já jsem své připomínky a dotazy už řekl panu místopředsedovi vlády Komárkovi a on mi slíbil, že na ně bude reagovat.

Chtěl bych se zmínit jenom o několika málo bodech. Za prvé k filozofii samotné zprávy: byla velmi zajímavá a velmi podnětná a ukázala, jak těžká byla doba, ze které jsme právě vyšli. Já vím, že následující otázka bude znít nyní demagogicky a že je nevyčíslitelná, ale položme si ji přesto. Jak by vypadal náš společný dům, kdyby 15 miliónů lidí nebylo vzdorovalo svou prací tlaku těch, kteří už dnes naštěstí mezi námi nesedí. Občané této země se ve své většině snažili poctivou prací udržet náš společný státní dům alespoň v takovém stavu, že dnes jsme jednou ze zemí, která je nejvíc přitažlivou pro zahraniční kapitál.

Chtěl bych vás také poprosit, abychom se na to, co řešíme, dívali z hledisek obecných a nikoliv z hledisek lokálních zájmů. Je to velmi důležité. V minulosti platila zásada: pomož si sám, politbyro ti to pokazí. Dnes, když vstupujeme do tržní ekonomiky, bude platit zásada jiná: pomož si sám, vláda ti pomůže, i když pan ministr Klaus ti právem mnoho nedá.

Bylo by smutné, kdyby se mezi lidmi říkalo, že Federální shromáždění si potom o všem popovídá. Chtěl bych říci, že vstupujeme do doby, kdy bude nutná politická odvaha nejen na straně politického hnutí jako je VPN a OF, ale i jiných stran, abychom této vládě, která převzala jeden z nejtěžších úkolů v naší historii, dali podporu i ve chvílích, kdy budeme muset přijímat ta opatření, která nebudou právě populární. My všichni snadno voláme, že jsme pro plnou zaměstnanost, ale osobně jsem přesvědčen už dlouhou dobu, že zaměstnávat lidi na něčem, co ničí materiál a spotřebovává energii a není to k ničemu, je to nejméně morální, co si vůbec můžeme dovolit. Je to horší než když budeme platit podpory v nezaměstnanosti a když uvolníme lidi k tomu, aby mohli začít znovu budovat a vytvářet nové podnikatelské možnosti.

Na závěr bych chtěl navrhnout zcela konkrétní krok: budeme stát před velmi vážným úkolem, abychom přijali řadu hospodářských zákonů. Předznamenají náš budoucí ekonomický život, který bude páteří naší budoucnosti. Jeden z našich amerických přátel nám řekl: "V roce 1968 vás zničily tanky; mohlo by se vám stát - a je to vaše nešťastné dědictví - že dnes by vás mohla zničit ekonomika".

Já vás proto prosím a navrhuji, zda by bylo možné, aby naše vláda nám předložila ne rozsáhlý, ale přesto velmi sevřený program, jakýsi scénář svého ekonomického postupu a své ekonomické reformy, a to těsně před tím, než budeme přijímat ekonomické zákony. Navrhuji, abychom se pokusili rozšířit aspoň o jeden den naše společné zasedání, kdy tyto ekonomické zákony budeme přijímat. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Fišerovi. Vystúpi ďalej poslanec Bezecný. Predtým by som vás chcel požiadať, aby ste prípadné pripomienky, ktoré máte k návrhu uznesenia - návrh uznesenia k tomuto bodu programu ste dostali - si pripravili a potom pracovníčky Federálneho zhromaždenia je od vás pozbierajú.

Prosím poslanca Bezecného, pripraví sa poslanec Rábel.

Poslanec SL J. Bezecný: Jsem Jiří Bezecný, Československá strana socialistická, volební obvod Jindřichův Hradec, předseda výboru pro plán a rozpočet Sněmovny lidu.

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, protože jsem poslanec disciplinovaný a necítím se býti televizní hvězdou budu mluvit pouze v heslech.

K rozboru naší ekonomiky: Je to výborný rozbor, bohužel, závady, nedostatky naší ekonomiky slyšíme ve vládním prohlášení už po páté. Je víc otevřený než byl, ale zajímalo by nás daleko více, kdy přikročíme ke konkrétnímu řešení, protože to druhé, směry a záměry řešení naší ekonomiky, už bohužel tak konkrétní nejsou. Tam bychom potřebovali, aby byly stanoveny přesné postupy tak, jak už tady někteří mí předřečníci řekli, abychom už dostali určitý časový harmonogram věcí, které bude třeba řešit ještě do voleb.

Pokud jde o stav podniků, domnívám se, že není nutné čekat na novelizaci zákona o státním podniku, že by už vláda měla začít konečně vládnout a začít řešit otázky, které jsou dnes na podnicích, protože čím déle budeme čekat, tím hůř budou naše podniky své výkony, své úkoly plnit. A víme, že situace - mluvilo se tady dnes o tom už mnohokrát - je skutečně dosti vážná.

Pokud jde o restriktivní finančně měnovou politiku, já pracuji už 35 let v bance, pomalu už žádnou jinou politiku neznám. Přesto jsme měli inflaci, přesto nám rostly zásoby, přesto jsme měli vysokou rozestavěnost. Domnívám se, že i v tomto směru bychom se měli naučit využívat nástroje, které jsou běžné ve finanční a úvěrové politice v tržním hospodářství, to znamená řídit se především cenou peněz, cenou úvěrů, a nikoliv limity nebo omezováním úvěrů.

V souvislosti s tím bych chtěl velice stručně, pokud jde o změnu kursu: vláda uvádí, že se jí podařilo tak, jak nám slíbila, sjednotit kursy pro obchodní a neobchodní platy, bohužel, z kursů neobchodních platů vytrhla tu nejdůležitější část, kursy turistické. Nechtěl bych rovněž opakovat všechno, co se tady stalo, ale jeden jasný fakt, že zatím, co dříve tak trochu cizopasili na naší ekonomice, na dotacích, které do ní dáváme, naši východní sousedé, teď už začínají i sousedé západní.

Pokud jde o jadernou energetiku, plně souhlasím s paní poslankyní Moltašovou, protože si musíme uvědomit, že nejenom svět, ale naše republika zvlášť nemá jinou alternativu, ať chceme nebo nechceme. Bohužel, jiná alternativa k řešení problémů ekonomických i ekologických není. Já si velice vážím nabídky paní ministryně od sousedů, že nám pomůže řešit věci, jak šetřit naše energetické zdroje, ale to je otázka osmi, deseti let a my to budeme potřebovat dřív. S tím bych tedy chtěl se plně připojit k tomu, co zde vláda řekla ve svém prohlášení, a říci jednu věc. Je to třeba rozhodnout velice rychle a velice jasně, protože například výstavba Temelínu, která byla snad jediná z velkých staveb v tomto státě, která šla podle plánu, už začíná velmi rychle a velice vážně váznout, i první dva bloky, protože dodavatelé čekají, až se všechno vyjasní.

Ještě maličkost, připomínka k odvodům: Odvody z výrobních fondů, které jsme prosazovali v parlamentě a přijaty nebyly, mohly být základem i pro to, co připravujeme, aby se ze všech vložených prostředků, ať jsou jakoukoliv formou do podniku, také platilo, a myslím si, že i tuto záležitost by bylo třeba řešit v nejbližší době.

Chtěl bych ocenit snížení výdajů na obranu. Jsem rád, že to, co se nepodařilo bývalé vládě, tato vláda vzala skutečně vážně, protože jestliže dochází ke snížení, a v loňském roce došlo nebo mělo dojít ke snížení alespoň slibovanému, tak nemělo dojít k žádnému snížení prostředků. A to je samozřejmě nesrovnatelné.

Nakonec poslední věc, která se týká Jihočeského kraje, a projednávala se tady už dnes; ještě bych chtěl, aby se vláda znovu trochu zamyslela nad dotacemi do potravinářského průmyslu, protože je třeba rozhodnout, jestli zastavit rozestavěné stavby anebo do jisté míry k jejich dokončení finančně pomoci, co tedy bude nebo nebude účelnější, zvláště pokud jde o to, co v nejbližší době je u nás nejvíce vykupováno, a to jsou masné výrobky. Děkuji.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Bezecnému. Bude ďalej hovoriť poslanec Rábel. Udeľujem mu slovo. Pripraví sa poslankyňa Sachetová.

Poslanec SL J. Rábel: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, jsem Rábel, člen Československé strany lidové. Podotýkám, že moje vystoupení je odkonzultováno i s představiteli Křesťansko-demokratického hnutí na Slovensku.

Na podzim roku 1988 jsem navrhl zařadit na pořad samostatné schůze Sněmovny lidu pro rok 1989 otázku zabezpečení výroby kvalitních potravin a rozvoje potravinářského průmyslu, který se stává limitujícím činitelem. Můj návrh v tehdejší sestavě předsednictva Federálního shromáždění nebyl v původním znění sice přijat, byl však zařazen na jednání zemědělských výborů. Proto ve svém vystoupení budu hovořit o vážné situaci, která nastala u státních podniků potravinářského průmyslu z profinancování investiční výstavby v letošním roce. Vzhledem k jeho závažnosti chci současně požádat i vládu o jeho řešení.

Přes značné úsilí se v posledních letech nepodařilo dosáhnout souladu mezi objemem zemědělské produkce a zpracovatelskými kapacitami v průmyslu. Tento kritický stav vyžaduje okamžité řešení, pokud nemá v nejbližších letech dojít k výpadku při zpracování surovin a zabezpečení trhu potravinami.

Již v minulém roce zůstala v resortu zemědělsko-potravinářského komplexu nedořešena řada problémů v oblasti financování. U podniků potravinářského průmyslu vznikl v hospodářských plánech pro minulý rok nedostatek zdrojů pro financování investičních potřeb na úrovni 8. pětiletky. Tento nedostatek byl řešen s ohledem na povinnost uzavřít tento problém do 30. 6. minulého roku poskytnutím mimořádných překlenovacích bankovních úvěrů ve výši 790 mil. Kčs, za jejichž splacení převzalo národní ministerstvo zemědělství záruku se splatností do 30. 6. 1990.

K dalšímu podstatnému zhoršení situace investiční výstavby v potravinářském průmyslu však dochází v letošním roce. Týká se to jak rozestavěných akcí, tak i těch, které jsou připraveny k zahájení. Přestavbou hodnotových nástrojů došlo k výrazné diferenciaci v tvorbě zdrojů mezi podniky, a to i v rámci jednotlivých oborů. Příčiny jsou v různé vybavenosti podniků, v různé míře opotřebení i struktuře výroby. Potravinářské podniky mají realizovat akce zařazené do vládami schváleného státního plánu jako závazné úkoly, případně jako centrálně posuzované, s ohledem na zrušení mezioborové redistribuce zisku a faktických odpisů a nedořešení dotace ze státního rozpočtu na neuplatňované nezdanitelné minimum podle pravidel schválených usnesením federální vlády č. 187/1988. Nejsou však schopny samy vyprodukovat objem finančních zdrojů ani na jejich dokončení.

Ze souhrnu projednaného výbory pro zemědělství a výživu vyplývá celková nezajištěnost zdrojů ve výši 1,5 mld. Kčs, v ČSR ve výši 1,27 mld. Kčs, v SSR 230 mil. Kčs. Z toho připadá na rozestavěné akce 1,008 mld., z této částky dále představuje závazný úkol státního plánu a centrálně posuzované stavby 693,3 mil. Kčs. Jmenovitě jde např. o dokončení pekárny v Jihozápadním Městě v Praze. která má zásobovat přibližně 1/3 Prahy, přičemž mají být zlikvidovány staré pekárny uvnitř města. Na tomto závazném úkolu státního plánu už bylo prostavěno 201 mil. Kčs a bylo by nehospodárné tuto akci zastavit, protože má být dokončena ještě letos.

V současné době investor není schopen platit faktury a ministerstvo zemědělství a výživy ČSR nemá rovněž finanční zdroje na krytí tohoto závazného úkolu státního plánu ve výši 174,9 mil. Kčs.

Obdobná situace je cukrovar Kopidlno, kde již bylo prostavěno 372 mil. Kčs. Pro letošní rok je potřeba 159,2 mil. Kčs a je dobře známo, že situace v našem cukrovarnickém průmyslu je kritická.

Neméně vážná je situace u investora státní podnik Mrazírny Praha, kde výstavby mrazíren Dýšiná a Litoměřice - schválené národní vládou - nejsou investorem kryty a hrozí jim zastavení. Jde v tomto případě o polské dodávky, které si polská strana bude účtovat, neboť je má komplexně připravené a samozřejmě pracuje s předstihem.

Souběh uvedených problémů ukazuje na řešení prostřednictvím státního rozpočtu. Neřešení povede k zastavení rozestavěných a omezení nově zahajovaných staveb a tím k nárůstu dříve uvedených problémů v národohospodářské efektivnosti výroby potravin.

Ve smyslu závěrů jednání výborů pro zemědělství a výživu obou sněmoven doporučuji, aby při sestavení státního rozpočtu federální vláda zohlednila dokončení rozestavěnosti staveb potravinářského průmyslu federace částkou 1,5 mld. Kčs účelově vázaných dotací.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP