Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Každý z nás má iste vzťah ku kraju, odkiaľ pochádza, prípadne ktorý zastupuje. Každý sa chce určitým spôsobom zasadiť o jeho rozkvet, ale na toto obdobie odložme i lokálne záujmy a svoj um a prácu plne venujme vytvoreniu právnych základov novej spoločnosti.

Nie menej dôležitou úlohou je spoločnými silami napomôcť vláde národného porozumenia, aby mohla pokojne pracovať. V žiadnom prípade to neznamená, že by kontrolná funkcia parlamentu mala byť paralizovaná. V priebehu štyroch desaťročí sa nakopilo niekedy až šokujúce množstvo problémov. Práve preto ešte raz opakujem, pomôžme vláde. Bolo by od nás všetkých nepekné a naivné využívať túto dobu na priorizáciu vlastných lokálnych záujmov a v dobe, ktorá je, na problémoch republiky budovať vlastný politický kapitál. Všetci sme občania tejto republiky, bez rozdielu politickej príslušnosti a podľa toho sa i v politickom živote republiky chovajme.

Jedným z poslaní parlamentu nasledujúcich dní bude v čo najkratšom čase prebudiť v občanoch tejto republiky znovu pocit občianstva a hlavne záujem o "vec verejnú", všeobecne nazývanú republika.

Je namieste pripomenúť biblický príklad o tom, čo je užitočnejšie: či hladnému rybu darovať, alebo či je užitočnejšie naučiť hladného ryby chytať. Tento biblický príklad je obzvlášť aktuálny v dnešnej dobe, kedy by bolo veľmi jednoduché a z politického hľadiska určite úspešné, našim národom túto symbolickú ryhu darovať a tak si lacno získať popularitu u voličov. Našim poslaním je však budovanie republiky na pevných základoch a práve preto bude namieste menej populárne opatrenie, v biblickom prípade označené ako schopnosť naučiť sa ryby chytať. Politická kultúra, akou sa naše národy svetu predstavili, je zárukou, že toto bude pochopené.

Zastavme preto tok požiadaviek o finančné dotácie a zaraďme problémy prioritné a takto aj pristupujme k ich riešeniu. Bol by veľmi smutný obraz parlamentu a taktiež celej politickej scény v úlohe biblických vojakov pri delení Kristovho plášťa.

Záverom by som chcel nadviazať na prejav poslanca Snemovne ľudu pána Michaela Kocába, ktorý aj napriek veľmi závažnému dosahu, ustrnul v rozpačitej nerozhodnosti a vyzval k intenzívnejším snahám poslancov oboch snemovní o kontrolu a prípadne i skrátenie termínu odsunu sovietskych vojsk. Bolo jednoznačne preukázané, že ide o protiprávny akt okupácie. Práve preto bude ťažké rozprávať o nastávajúcich voľbách ako o voľbách skutočne slobodných v republike, nad kterou visí tento Damoklov meč. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Kulanovi, dále má slovo poslanec Muraško.

Poslanec SN P. Muraško: Vážené Federální shromáždění, k dotazu o stranické příslušnosti sděluji, že se považuji za bezpartijního, i když pracuji v koordinačním centru Občanského fóra v Praze jako předseda národnostní komise.

Hned na začátku bych chtěl navázat na poslance Kulana a chtěl bych říci, že zde zastupuji občany Prahy 6 a na několika shromážděních, kde jsem se s nimi setkal v souvislosti s volbami, mne žádali, abych využil příležitosti ve Federálním shromáždění a tlumočil jejich názor, že pokud zde budou volby při přítomnosti sovětských vojsk, že občané nemohou považovat tyto volby za svobodné. Proto se připojuji k předcházejícímu návrhu, abychom ještě jednou zvážili všechny okolnosti odsunu sovětských vojsk z Československa a usilovali o maximální zkrácení této lhůty. Lid této země nepožaduje odchod techniky a zbraní, ale vojsk, pokud oni nejsou schopni zabezpečit odchod techniky - ať tedy odejdou sami a ty věci se pošlou dodatečně za nimi.

Chci ale především mluvit k národnostní problematice. V řadě příspěvků, které zde dnes odezněly, bylo poukazováno na nedostatečné řešení národnostní problematiky ve volebním zákoně, který projednáváme. Národnostní komise Občanského fóra již před měsícem poukázala na to, a to naprosto jednoznačně a písemnou formou, že tento zákon nepočítá s národnostmi, prostě, jako by národnosti zde nebyly. Je však známo, že Československo je mnohonárodnostní stát, a z tohoto hlediska je tento zákon pro národnosti diskriminující a nelze ho považovat za demokratický. Abychom unikli vyhrocení této problematiky, národnostní komise vypracovala velice pečlivě, v podstatě legislativní formou, návrh na doplnění volebního zákona, který by tyto nedostatky odstranil. Protože v diskusi o tomto návrhu vznikla další stanoviska, ještě tento týden skupina právníků pod vedením prof. Boguszáka, který je jedním z autorů tohoto volebního zákona, předložila další návrh v tomto směru. Chci říci, že to byly návrhy, které by tento volební zákon nedeformovaly, v podstatě by odpovídaly jeho duchu, odstraňovaly by ten nedostatek, že národnosti v tomto zákonu nejsou zastoupené.

Byl jsem velmi zaražen minulý týden jednáním ústavně právních výborů tohoto Federálního shromáždění, které, aniž by se seznámily s těmito návrhy, jednoznačně prohlásily, že o nich nechtějí jednat. Tento přístup považuji za velmi nekorektní a nevhodný a je důvodem toho, proč se tato problematika dnes zde vyhrocuje.

Na zasedání ústavně právních výborů se dosáhlo jediné dohody minulý týden, a to v tom směru, že na dalším zasedání ústavně právních výborů v pondělí, to znamená včera, se počítá s tím, že by se upravil § 42 volebního zákona - ta pětiprocentní klauzule ve prospěch politických stran, které by vznikly na národnostním základu. Včera však bylo řečeno, že v pátek se usnesl kulatý stůl, který tuto cestu národnostem uzavřel. Bylo to opět řečeno takovým autoritativním způsobem, jako kdyby kulatý stůl byl nadřazeným orgánem tomuto Federálnímu shromáždění.

Z toho, co jsem řekl vyplývá, že vztah k národnostní problematice v Československu, a to zejména v posledních týdnech, není nejlepší a není možno ho nazvat demokratický.

Abych vás neunavoval podrobnostmi, chci říci stručně toto: plně se připojuji ke dvěma návrhům, které zde zazněly, zejména k návrhu poslance Sidó, aby byla vytvořena komise, která by měla na starosti národnostní problematiku a operativně řešila nejzávažnější problémy této oblasti, které v Československu vznikají. Na rozdíl od poslance Sidó se nedomnívám, že by bylo nutno řešit tyto problémy pouze na jižním Slovensku, protože to, co se v minulých dnech stalo ve Východoslovenském kraji v městě Medzev a v obci Chmiňany v prešovském okrese, alarmujícím způsobem signalizuje, že jsou zde velmi závažné nedostatky a zatím není vidět snaha, že by je někdo chtěl řešit.

Podporuji rovněž návrh na změnu § 42 projednávaného volebního zákona v tom smyslu, aby pro národnostní strany, které vzniknou - vzniknou-li na národnostní bázi - pětiprocentní klauzule vůbec neplatila a nebylo tam vůbec žádné procentní omezení.

Osobně chci zdůraznit to, že do dnešního dne jsem byl proti vzniku národnostních politických stran v Československu, protože tyto strany poněkud vyhrocují národnostní problematiku. Tyto národnosti jsou však v podstatě i způsobem, jakým byla jejich problematika projednávána při řešení volebního zákona, tlačeny k tomu, aby si tyto strany zakládaly.

Co se týče občanů Prahy 6, na shromážděních k volebnímu zákonu zazněla několikrát výtka, že v současném volebním zákonu jsou nedostatečně zastoupeni nezávislí kandidáti. Při těchto diskusích jsem to musel uznat za pravdu a skutečně to považuji také za velmi závažný nedostatek tohoto volebního zákona, že tam není dostatečný prostor pro nezávislé kandidáty. Domnívám se, že vystoupení poslance pana Svobody v tomto směru navrhuje řešení, které by stálo za úvahu. Děkuji.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Toman a připraví se poslanec Kudláček.

Poslanec SL P. Toman: Petr Toman, volební obvod Chomutov, Občanské fórum. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, ke svému vystoupení jsem byl v podstatě inspirován až rozpravou k tomuto volebnímu zákonu a konkrétně k § 42, tj. pětiprocentní klauzule. Podle mého názoru se pětiprocentní klauzule týká částečně dvou samostatných okruhů. Postihuje jednak menší politické strany a jednak národnosti. Je nezbytná v obou směrech. Jednak vychází i ze zkušeností v ostatních zemích, kde volební zákony zcela jednoznačně ať už vyšší, nebo nižší volební klauzuli přijímají. Jednak vychází i ze současné politické situace u nás.

Pokud jde o malé, nově vznikající politické strany, musíme si uvědomit, že vznikají v současném politickém entusiasmu a v okamžiku, kdy tento politický entusiasmus a zájem veřejnosti o vznik politických stran upadne, může se stát, že - myslím si, že se to i stane - některé politické strany postupně budou zanikat.

Pokud bychom přijali nižší klauzuli, nebo nepřijali žádnou, mohlo by se nám velice brzy stát, že bychom měli v parlamentě poslance, který by nereprezentoval žádnou politickou stranu. Z tohoto důvodu si myslím, že za současné situace - pokud jde o politické strany by měla pětiprocentní klauzule být i nadále zachována.

Pokud jde o národnosti, osobně rozhodně protestuji a nemohu souhlasit s názorem poslanců maďarské národnosti, kteří se zde na úplném úvodu sešikovali, když tvrdili, že nový volební zákon chce vědomě handicapovat národnosti. Podle mého názoru právě tato změna v politickém systému po 17. listopadu loňského roku umožňuje plně se národům a národnostem uplatnit. Z toho důvodu i mě velice překvapuje a mohu říci, že i dojímá zájem a najednou snaha Komunistické strany Československa o národnosti se zajímat a najednou se zajímat i o opoziční nově vznikající politické strany. Myslím si, že na to bylo dost času v uplynulých 42 letech.

Pokud jde o národnosti, další otázka je, jakým způsobem se na volebním systému uplatní. Ztotožňuji se s tím zdůvodněním, že by se mohly uplatnit jednak na půdě Občanského fóra a jednak se stavím i na tu platformu, že by měla být vytvořena komise. Chci připomenout i závěry z jednání ústavně právních výborů ze včerejška, kde se navrhovalo vytvoření zvláštních národnostních poslanců zde ve Federálním shromáždění, které by jmenovaly národnostní svazy. To byl ovšem jen iniciativní návrh, bude se k tomu dále diskutovat. Říkám to z toho důvodu, že na národnostní otázku nebylo zapomenuto, že při projednávání je jí dáván skutečně velký význam. Ale i přes tento význam si myslím, že daleko důležitější je v současné situaci - a stavím se za to, aby to bylo ještě dnes abychom volební zákon tak, jak je, přijali v plné míře. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji panu Petru Tomanovi. Bude hovořit pan poslanec Kudláček a připraví se pan poslanec Emanuel Mandler.

Poslanec SL L. Kudláček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, jmenuji se Libor Kudláček a jsem tu za Občanské fórum Pardubice.

Řada řečníků přede mnou a zejména poslanec Toman mi svým vystoupením odebral nechtěně mnoho formulací. Dovolte, abych se stručně vyjádřil alespoň k hlavním výhradám k návrhu volebního zákona, které zde dnes zazněly.

Pokud jde o pětiprocentní klauzuli, v zásadě se námitky vztahují k zastoupení malých politických stran a národnostních menšin. To je přesně to, co říkal poslanec Toman.

Nejprve otázka politických stran. Pětiprocentní klauzule, jakkoli je diskutována, má v tomto ohledu jednu nespornou výhodu: zajistí reprezentaci sil, které jsou schopny významnějšího politického vnitřního konsensu a významného politického vnějšího projevu. Přikláním se k názoru, že právě to nám nejlépe umožní překonat nesmírně složité dvouleté období, které čeká budoucí parlament. Upozorňuji v této souvislosti na výraznou nevýraznost a podobnost profilace a programů vznikajících stran, což je skutečnost, která podle mne signalizuje mnohdy spíše ambice přípravných výborů než zárodky autentických hnutí.

Nesouhlasím dále s názorem, že diskuse k návrhu nebyla žádná. Byla taková, jaká mohla být, abychom pokud možno co nejdříve potvrdili výsledky politických změn v našem státě ve volbách.

Složitější je otázka národnostních menšin. Do značné míry chápu jejich obavy. V této souvislosti dovolte můj osobní názor. Domníval jsem se a stále ještě se domnívám, že široce založená hnutí Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu jsou mimo jiné právě proto hnutími a nikoliv explicite politickými stranami, že chtějí na principu vnitřní demokracie respektovat práva a názory všech svých zastánců, tedy i politických stran a národností.

Možnost společných kandidatur s malými stranami či velkými osobnostmi není iluzorní a ve spojení s preferenčním systémem redukuje námitky na minimum.

Pojem nezávislý kandidát je v současné politické situaci více magický než reálný. Obávám se, že prosazování tohoto fenoménu je víceméně formální a principiálně se míjí se závažným politickým obsahem voleb.

Závěrem dovolte ještě několik slov. Cítíme potřebu říkat všechno, co nás dlouhá léta pálilo. Ale nemůžeme to říkat všechno a všichni najednou. Dlouhá léta nám totalitní moc zalepovala ústa a ponechávala pouze uši. Nedopusťme, abychom dnes sami jen mluvili a vzájemně se neslyšeli. Mělo by nás spíše mrazit při spoustě práce, co nás čeká a také při tom, co dnes ještě musíme nechávat na příště. Jenom bychom neměli při prvním závanu větru odhodit vesla a jen se dohadovat, kdy a kam se naše loď pohne. Bude to stát ještě hodně námahy, než se vůbec dostaneme z mělčiny. První záběry však musíme učinit co nejdříve a hlavně společně. Jsem přesvědčen, že mezi ně patří i uspořádání červnových voleb a podporuji tak schválení navrženého volebního zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Hovoří pan Emanuel Mandler, prosím, aby se připravil pan poslanec Černý.

Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Chci upozornit na tři - podle mého názoru významné - vlastnosti volebního zákona a obou zákonů s ním souvisejících. Především vidím velmi důležitou vlastnost těchto zákonů v tom, že jako návrhy vzešly z kompromisu mezi představami politických sil země, a to mezi představami, které byly velmi odlišné. Přesto jsem přesvědčen, že tento zákon položí základy pro rozvoj politické demokracie - nebo právě také proto.

Druhá vlastnost volebního zákona: byl to první zákon připravovaný během našeho krátkého svobodného polistopadového vývoje, ke kterému se vyjádřili v širokém měřítku občané. Byla to krátká doba. Vyjadřovali se velmi kriticky a podobně jako v případě iniciátorů i jejich představy byly rozdílné a často byly s návrhem zákona nespokojeni.

Za třetí rys těchto zákonů považuji, že rozhodující politické síly země stačily zaregistrovat dvě závažné připomínky veřejnosti a kladně na ně reagovat. Jde o délku funkčního období a o ztotožnění volebních krajů s kraji správními. Z hlediska nedostatků, které předkládaný volební zákon nepochybně má, je první úprava rozhodující. Nové Federální shromáždění může snadno využít zkušeností z prvních svobodných voleb a novelizovat volební zákon do dvou let nebo ho nahradit novým.

Klade se přirozeně otázka, z čeho zmíněná nespokojenost pramení. Ony dvě úpravy ji jistě neodstraní. Vycházíme všichni z velmi temného období. Vidíme, že špatného bylo ještě více, než jsme si mysleli a teď bychom chtěli všechno rychle napravit. Jeden jako druhý nejsme dosti zkušení a znalí, abychom přitom své požadavky a touhy neadresovali i tam, kam nepatří. To je podle mého názoru také otázka požadavků, aby volební zákon napravil špatné postavení národností.

Uvedu závěrem dva příklady. Jde o pětiprocentní klauzuli. Vystupují proti ní zastánci malých stran. Avšak je-li strana tak malá, že nemá šanci získat mandát, pětiprocentní klauzule ji nepoškodí. Všeobecně však mohou malé strany vytvářet bloky a aliance, být součástí hnutí atd., a tak tento pětiprocentní limit překonat. Je to opravdu v zájmu demokracie, v zájmu voličů, aby kandidovalo pět až šest desítek politických stran? Jistě ne.

Druhý případ. Hovořil o tom poslanec Jenerál. Jde o finanční pomoc a příspěvky ze zahraničí. Prý bychom je neměli připustit. Nevím, co je na takových příspěvcích špatného, ale i bez této výhrady mi argumentace pana poslance Jenerála v souvislosti s volebními zákony připadá zvláštní. Je totiž nepochybné, že politické strany usilují o finanční pomoc zvenčí zejména tehdy, nejsou-li dostatečně hmotně zabezpečeny z vnitřních zdrojů. Takové strany chtějí vyrovnat do počátku volební kampaně náskok stran zabezpečených. Podívejme se, jak to vypadá dnes, ještě před přijetím zákonů vztahujících se k volbám. Dodnes jsou strany Národní fronty, které 40 let byly prakticky rozpočtovými organizacemi, mají aparáty, prostory apod., dotovány ze státního rozpočtu. Zato nové malé demokratické strany (Československá demokratická iniciativa mezi ně patří) nedostaly za tři měsíce od naší vlády vůbec žádné prostředky. Je to tedy otázka vládní, chcete-li státní politiky, otázka přerozdělení prostředků, které dosud dostávají strany Národní fronty, tedy také strana pana poslance Jenerála - KSČ.

Vyjadřování nespokojenosti je ve svobodné zemi mnohem snadnější než v zemi s autoritativní vládou. Je úkolem zákonodárců vážit si této nespokojenosti a umět ji usměrnit ku prospěchu společnosti, a to podle mého názoru v tomto případě znamená přijmout návrhy volebních zákonů, které předložil pan profesor Jičínský.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji panu poslanci Mandlerovi.

Chtěl bych vás informovat, že přicházejí některé telefonické reakce na první část diskuse k projednávanému návrhu. Jsou to reakce dosti vzrušené. V této souvislosti bych vás také informoval o tom, že Čs. televize - pokud je mi známo - vysílala naše jednání v přímém přenosu do přestávky. Tato druhá část vysílána není. Tím by opravdu mohlo dojít ke zkreslenému názoru mezi občany o atmosféře našeho jednání. Já myslím, že budeme muset vyřídit do Čs. televize, aby - je-li to možné - pustili naše jednání ze záznamu, případně, aby vstupovali do jednání, pokud to večerní program dovolí, a to s případnými komentáři. (Potlesk.)

Prosím místopředsedu Federálního shromáždění a předsedu Sněmovny národů pana inženýra Stanka, aby se spojil s redakcí Televizních novin a projednal to s ní v tomto směru.