Vypouštíme také systém preferenčních
hlasů, které jsou podle našeho názoru
velmi problematické, a myslíme si, že opravdu
svůj účel mohou plnit jen tam, kde systém
poměrného zastoupení už delší
dobu funguje.
Volby do Sněmovny národů by pak probíhaly
dvoukolovým systémem. Myslíme si, že
i pro vyhodnocování volebních výsledků
by tento systém byl podstatně jednodušší,
než je systém zjišťování,
kdo udělil preferenční hlasy a jakým
způsobem, a zjišťovat konkrétní
výsledky těchto preferencí. Také by
to samozřejmě umožnilo přístup
jednak osobnostem k volbám a malým politickým
stranám by to umožnilo stavět kandidáty
i v jednotlivých krajích nebo pro jednotlivé
mandáty tam, kde by měly výrazné osobnosti.
Tento systém by podstatně snížil náklady
na předvolební kampaně, protože stávající
navrhovaný zákon v podstatě klade svými
omezujícími nároky na každou stranu
nutnost, aby kandidovala prakticky ve všech krajích,
aby vůbec měla možnost získat pětiprocentní
množství hlasů.
Domníváme se, že tento systém by byl
v současné době obzvlášť
vhodný také proto, že jeho kvalitní
vyhodnocení výsledků podle takovéhoto
systému by nám zároveň posloužilo
jako průzkum skutečné politické situace
v naší zemi. Samozřejmě, že je
možné, že by i pro volbu do Sněmovny národů
se rozhodovalo podle kandidátů stran a ne podle
jednotlivých osobností. Myslíme si však,
že to by nebylo v zásadě negativní.
Proto bych navrhoval Federálnímu shromáždění,
aby projednání volebního zákona odložilo
- bude-li mít zájem - a zabývalo se také
tímto naším návrhem. Lhůty, které
stanovíme v tomto návrhu, jsou zkráceny,
takže je možné jej řádně
projednat, zvláště pak, kdyby parlament zasedal
permanentně, a případně i schválit
a ještě stihnout termín voleb.
Rovněž si myslím, že některé
termíny předvolební kampaně by mohly
být zkráceny i u navrhovaného zákona.
Pak bychom mohli ještě třeba za čtrnáct
dní vybírat mezi dvěma alternativami. Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Prosím pana poslance Dymáčka,
připraví se paní poslankyně Sándorová.
Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, ani já nepovažuji navrhovaný volební
zákon za nejšťastnější, ani
mně se nelíbí, že diskuse s veřejností
nebyla taková, jaká by měla být. Nicméně
v časové tísni, ve které jsme se ocitli,
považuji za daleko důležitější,
aby volební zákon byl přijat včas,
aby volby mohly být provedeny v červnu, jak s tím
všichni počítáme.
Navrhovaný zákon v žádném případě
není tak nedemokratický, abychom s určitým
pocitem přece jen zásadní změny k
volbám nemohli přistoupit. Když budu konstatovat
to, co považuji za hlavní závodu, bude to tedy
konstatování, které by mělo být
pro nás jen poučením pro další
práci, pro práci na dalších zákonech.
Osobně si myslím, že by skutečně
byla vhodnější kombinace poměrného
a většinového zastoupení. Většinový
systém pro Sněmovnu národů by znamenal,
že občané, kteří chtějí
- a myslím, že ve značném počtu
- mít možnost přímo ovlivňovat
volbu lidí, kteří je budou zastupovat, by
tuto možnost dostali a dostali by ji v podobě, kterou
vidí jako lepší.
Pokud jde o problematiku pětiprocentní klauzule,
myslím si, že v systému poměrného
zastoupení má své místo a že
zde má své místo i tak vysoké omezení,
jaké je v návrhu volebního zákona.
Složitější situace je - jak zde již
bylo mnohokrát zdůrazněno - u národnostního
zastoupení. Samozřejmě otázka, zda
je užitečné nebo není užitečné
stavět politický boj na národnostním
principu, je otázka kontraversní a přitom
důležitá. Nicméně se domnívám,
že ve vazbě na dvouleté volební období
tohoto nového shromáždění by
bylo asi užitečné snížit národnostním
menšinám klauzuli na 2-3 %, aby si mohly vybrat ty
reprezentanty, které si samy zvolí. Během
dvouletého funkčního období nového
Federálního shromáždění
by bylo možné tyto otázky na základě
zkušeností řešit zásadnějším
a třeba i lepším způsobem. Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji panu poslanci Dymáčkovi.
Chtěl bych vás informovat, že poslanec Sidó
upřesnil písemně některé informace,
které byly obsaženy v jeho diskusním vystoupení.
Domnívám se, že jsou takového charakteru,
že by se jimi mělo zabývat předsednictvo
Federálního shromáždění,
zejména pokud jde o návrh na ustavení příslušné
komise. Ptám se, jestli pan poslanec Sidó souhlasí?
(Ano.) Děkuji.
Prosím paní poslankyni Sándorovou.
Poslankyně SL E. Sándorová: Vážené
Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia, vážené
poslankyne, vážení poslanci, volám sa
Eleonóra Sándorová, a dovoľte, aby som
prehovorila v mene poslancov za Maďarskú nezávislú
iniciatívu. Napriek tomu, že sme sa so základnou
ideou zákona stotožnili, sme boli toho názoru,
že tento zákon skutočne nerieši náležitou
formou politickú reprezentáciu národných
menšín a etnických skupín v najvyšších
zákonodarných zboroch. Pozmeňovacie návrhy
a doplnky sme presto predniesli vo všetkých výboroch,
v ktorých máme zastúpenie, ako aj v Klube
poslancov Občianskeho fóra a Verejnosti proti násiliu.
Tieto naše návrhy boli zamietnuté jednak vzhľadom
na časovú tieseň, v ktorej sa nachádzame,
jednak s odvolaním sa na politické dohody. Keďže
je aj našim záujmom uskutočnenie volieb v navrhnutom
termíne, odmietnutie našich návrhov akceptujeme
a sme za prijatie zákona.
Na druhej strane však chceme zdôrazniť, že
nový legitímny parlament tento problém obísť
nemôže a musí nájsť právne
a politické metódy na riešenie tohto problému,
ak bude nárokovať na prívlastok "demokratický".
Prijatie zákona morálne zaväzuje aj existujúce
a vznikajúce politické strany a hnutia, aby vypracovali
vážny národnostný program a aby na svojich
volebných listinách zabezpečili pre kandidátov
z radov národných menšín a etnických
skupín také miesto, ktoré im dáva
šancu na získanie mandátu. Hájiť
záujmy a práva väčšín má
predovšetkým väčšina. Nehovorila
som tu o historických skúsenostiach menšín
v Strednej Európe, pretože pevne dúfam, že
od 17. novembra 1989 budujeme kvalitatívne novú
spoločnosť a píšeme novú históriu.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslankyni Sándorové. Prosím
poslankyni Hadačovou o vystoupení, připraví
se poslanec Macek.
Poslankyně SL M. Hadačová: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, jsem poslankyní
za Jihočeský kraj, bezpartijní, můj
volební obvod jsou České Budějovice-venkov.
Dnes máme schválit velice důležitý
volební zákon, který bude zárukou
svobodných voleb. Mohu zde prohlásit, že Jihočeši
nebyli spokojeni s rozdělením volebních krajů.
Jsme krajem s nejnižším počtem obyvatel,
a tudíž v původním volebním zákonu
jsme byli přičleněni ke Středočeskému
a částečně k Západočeskému
kraji. V praxi by to znamenalo, že poslanci by se pohybovali
mezi Aší a Pelhřimovem, což se mi jeví
nepřiměřené vůči ostatním
krajům. My, Jihočeši jsme byli vždy stavěni
až na poslední místo. Budu zde citovat slova
předsedy České národní rady
pana Šafaříka, který v rozhovoru pro
poslední vydání nezávislého
jihočeského týdeníku Nový život
na otázku redaktora o charakteristice jižních
Čech řekl toto: "Máme dojem, že
to byla od dřívější vlády
úmyslně udržovaná enkláva klidu".
Jsme krajem s nejnižší životní úrovní,
ale to neznamená, že nepatříme do této
republiky a že chceme, aby to tak zůstalo i nadále.
Chceme být rovnocenným partnerem ostatním
krajům nejen ve volbách, ale ve všech ostatních
oblastech.
Proto mi závěrem dovolte, abych jménem jihočeských
poslanců a jménem Jihočechů poděkovala
všem, kteří budou mít zásluhu
na změně volebních krajů, kteří
dokázali pochopit nás, Jihočechy, a dovolte
mi vyjádřit přesvědčení,
že i náš kraj bude brán jako součást
naší republiky. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji paní poslankyni Hadačové,
dávám slovo panu poslanci Mackovi, připraví
se poslanec Benda.
Poslanec SL M. Macek: Vážené předsednictvo,
dámy a pánové, když se mnozí
z nás, ať už před 17. listopadem nebo
záhy po něm, pustili do práce na destrukci
nevyhovujícího systému, konečný
cíl byl nám všem zcela jasný - odstranit
i se základy starý, nevyhovující systém
a vybudovat nový. Bylo nám též jasné,
že tuto novou stavbu musíme vybudovat dříve
než zcela rozbouráme starou, neboť bez střechy
nad hlavou se žije špatně.
Dnes, kdy jsme část práce přenesli
sem, do stavební kanceláře, a kdy ještě
zdaleka nejsme u konce s demolicí, nemá smysl se
donekonečna dohadovat o tom, jestli budou základní
kameny nové stavby dostatečně pěkně
vybarvené, mají-li tu správnou zrnitost a
lomovou vlhkost a budou-li se líbit všem. Dohadováním
totiž ještě nikdo žádný dům
nepostavil. Jistě, musíme dokončit demolici,
roztřídit a spočítat materiál
a sjednotit se na tom, jak by měl budoucí dům
v hrubých rysech vypadat, aby opět nevypadal jako
ta zchátralá vila, kterou jsme kdysi někomu
znárodnili a kterou jsme horko těžko udržovali
před spadnutím a ve které měli někteří
zajištěné nejlepší pokoje s vyhlídkou,
zatímco jiní žili v suterénu nebo dřeli
v prádelně - nebo zda to bude zbrusu nový
dům pro všechny, postavený nejnovějšími
a nejlepšími metodami z nejlepšího možného
a dostupného materiálu, ve kterém bude každý
ubytován podle toho, jak se činil a činí
na stavbě a při údržbě a nikdo
nebude mít předem nic dané.
Z tohoto hlediska berme dnes předkládaný
volební zákon jako základní kámen,
možná hrubý, neopracovaný a ne všem
se líbící. Záleží však
jen na nás, co na něm postavíme. V žádném
případě mi však nepřipadá
moudré donekonečna se nad tímto kamenem dohadovat,
máme-li v rozumné době postavit dům.
Jak už jsem řekl, dohadováním ještě
nikdo žádný dům nepostavil - pusťme
se tedy do práce!
I já bych našel na tomto kameni různé
vady na kráse i kvalitě, ale jsem si vědom
toho, že dům by měl stát brzy, neboť
může přijít a zajisté také
přijde - všelijaké počasí, a
to by nás nemělo zastihnout stále se ještě
dohadující nad základními kameny.
To už by měla stát stavba, kterou nezničí
ani sebesilnější vichřice.
Proto doporučuji hlasovat pro přijetí těchto
doplněných volebních zákonů.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji panu MUDr. Mackovi. Bude hovořit poslanec
PhDr. V. Benda.
Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální
shromáždění, odpusťte mi, že
nepronesu politický projev. Předkládám
pozměňovací návrh poslanců:
Bendy, Doležala, Mandlera, Palouše a Stomeho k návrhu
zákona o volbách do Federálního shromáždění
(tisk 256 a 273).
Pozměňovací návrh směřuje
k tomu (v duchu toho co už tu řekli navrhovatelé)
, aby se volby nekonaly v uměle vytvořených
volebních krajích, ale respektovaly stávající
administrativní členění obou republik.
K věcné podstatě našeho pozměňovacího
návrhu poznamenáváme. že rozhodně
technicky usnadní provedení voleb a že přitom
ani v nejmenším nezkreslí výsledný
poměr politických sil na volbách zúčastněných.
Pro pořádek uvádím přesné
znění několika malých zásahů
do textu návrhu zákona o volbách, které
si tato dosti principiální změna vyžaduje.
Je to všechno v tisku 256. V § 1 se vypouští
druhá věta. § 5 se vynechává
a nahrazuje se § 5 nadepsaným "volební
kraje" s textem "volební kraje tvoří
území krajů (odvolávka číslo
3) podle stavu v den vyhlášení voleb".
§ 15 odst. 2 - vypouštějí se slova v závorce,
to je "okresního národního výboru".
§ 18 odst. 6 písmeno a) nový text zní:
"do Sněmovny lidu nejvýše 25 kandidátů",
odst. b) "do Sněmovny národů na území
ČSR nejvýše 20 kandidátů".
§ 50 odst. 2 - vypouští se poslední věta.
Dále se vypouští celá příloha,
která se týká popisu uměle vytvořených
volebních krajů.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji panu PhDr. Bendovi. Já se domnívám,
že bychom si měli vyjasnit jednu procedurální
otázku. Podle mého názoru to, o čem
hovořil PhDr. Benda, není pozměňující
návrh, ale je to podpora návrhu tak, jak ho odůvodňoval
jménem předkladatelů profesor Jičínský.
Doufám, že si v tomto směru rozumíme,
že se tedy nejedná o pozměňující
návrh, ale o podporu návrhu předkladatele.
Prosím, chce pan poslanec Masopust něco k tomu říci?
Společný zpravodaj výborů SL
poslanec Z. Masopust: Dámy a pánové,
chtěl bych uvést faktickou poznámku k vystoupení
pana poslance Bendy. Bylo tady od předsednického
stolu řečeno, že jeho návrh nebudiž
chápán jako návrh pozměňovací,
že se fakticky vyslovil na podporu návrhu tak, jak
byl přednesen, předložen a zdůvodněn
profesorem Jičínským. Myslím, že
jsem se jednoznačně na podporu této ideje
vyslovil i sám.
Chci vás jen upozornit, že drobných změn,
v nichž se akceptace volebních krajů, jakožto
krajů správních, promítne do textu,
pokud to budeme akceptovat - a já se znovu přimlouvám
za to, abychom to akceptovali, je poněkud více a
stejně tak i poněkud v detailech jiná je
problematika maximálního počtu kandidátů
pro volby jak do Sněmovny lidu, tak i Sněmovny národů.
Domnívám se, že formulace, s níž
přišel pan poslanec Benda, kdy navrhoval v textu zákona
říci maximální číslo,
není únosná vzhledem k tomu, že maximální
počty se budou kraj od kraje lišit. Věc je
třeba řešit tak, že se změní
celá příloha, která příslušné
počty stanoví. V tomto smyslu je věc už
zakalkulována. Nová příloha je u mne
v rukou. Děkuji vám.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji panu poslanci Masopustovi. Ptám se ještě
pana poslance Bendy - souhlasí s tím, aby jeho vystoupení
nebylo chápáno jako pozměňující
návrh? (Souhlas.) Děkuji.
Mám povinnost informovat vás, že kromě těchto poslanců, které jsem uvedl jako písemně přihlášené do rozpravy, se dále přihlásili : pan poslanec Michalski, pan poslanec Zelenay, pan poslanec Zeman, pan poslanec Kučera, pan poslanec Gulan, pan poslanec Muraško, pan poslanec Toman a pan poslanec Kudláček.
Děláme nyní přestávku. Pokračovali
bychom v jednání v 19.45 hodin s tím, že
jako první by v rozpravě po přestávce
vystoupila paní poslankyně Hyková.
(Jednání přerušeno v 18.55 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 19.51 hodin.)
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Vážené kolegyně,
vážení kolegové, budeme pokračovat
v přerušeném jednání. Do rozpravy
se dále přihlásili poslanci Mandler, Černý,
Dvořák, Janda, MUDr. Hanák, MUDr. Kováč,
Malý, Doležal, ing. Růžička, Sehnal.
Hovořit bude poslankyně Hyková, připraví
se JUDr. Stome.
Místopředsedkyně SN B. Hyková:
Jsem členka Československé strany socialistické.
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, ráda bych zde tlumočila stanovisko
Klubu naší strany k předloženému
návrhu volebního zákona. Naše strana
jako první z politických stran a politických
sil připravila návrh zákona o volbách
do Federálního shromáždění.
Vycházeli jsme z osvědčených principů
volebního zákonodárství z roku 1946
a první republiky. Jestliže něco naše
společnost potřebuje, pak je to konsens a plně
jsme pochopili, že tak důležitý zákon,
jakým zákon o volbách do Federálního
shromážděně nesporně je, musí
být předmětem jednání u kulatého
stolu politických sil. Oproti naším původním
koncepcím doznal zákon změny ve dvou bodech.
Především v tom, že bylo zakotveno, že
ve volbách může kandidovat pouze ta politická
strana, která má 10 000 členů nebo
kterou podpoří svými podpisy 10 000 voličů.
Tento požadavek je pochopitelný, neboť na jedné
straně po čtyřiceti letech totality je třeba
zajistit možnosti svobodného vstupu politických
stran na politickou arénu, ale na druhé straně
by nebylo nic horšího než kdyby došlo až
k absurdní atomizaci celého politického života.
Druhá změna se týká už tolikrát
diskutovaného problému, který našel
svůj výraz v § 42, a to, že mandát
může dostat pouze ta politická strana, která
získá 5 % kvótu voličů. Nechci
zastírat, že tato změna nebyla námi
jednoznačně přijímána. Právě
z obavy o osud menších politických stran. Stanovení
tohoto kvora má samozřejmě své výhody,
ale na druhé straně i nevýhody. Výhodou
nepochybně bude, že v parlamentu budou strany prakticky
nejsilnější a celý parlament se bude
skládat z části protivládní
a z části opoziční a jak vládní
strany, tak i strany opoziční budou nepochybně
velmi silné.
Nevýhodou stanovení tohoto kvora je určité
omezení názorové plurality v parlamentu.
I v průběhu jednání expertů
politických sil prosazovali naši zástupci určité
korekce, které nakonec našly výraz v konečném
znění zákona. Jde především
o požadavek, aby volební komise byla tvořena
delegací jednotlivých politických stran a
sil. Dále jsme prosazovali požadavek, aby předseda
volební komise byl určován losem, neboť
jsme se obávali a jistě právem, že by
opět nastala situace, že by předseda volební
komise byl jaksi představitelem nejsilnější
politické síly.
V rámci expertních porad prosazovala naše strana
rovněž, aby každá politická strana
získala ze státního rozpočtu za jeden
hlas 10 Kčs. Vycházeli jsme ze skutečnosti,
že volby budou nepochybně nákladnou záležitostí
a je třeba brát ohled zejména na ty strany,
které nově vznikají. Vezmeme-li v úvahu
bývalé gigantické dotace ve prospěch
komunistické strany, pak náklady těchto voleb
v tomto srovnání budou v podstatě nepatrné.
Obecně mohu říci, že návrh volebního
zákona do Federálního shromáždění
v souhrnu odpovídá našim představám.
Jedinou zásadní výhradu k předloženému
návrhu volebního zákona jsme měli,
a to ke koncepci volebních krajů. Proto návrh,
abychom se vrátili k dosavadním územně
správním krajům jako krajům volebním,
Klub poslanců naší strany plně podporuje.