Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci Sněmovny lidu:

Belko, Harenčár, Hlavačka, Kontríková, Kubinský, Panster, Šoltés, Štancl, Štix, Tichavský, Zeman

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Roček, Vacek, Vinter

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Kováč, Marušinec

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Vážené poslankyně a poslanci, vážení hosté, zahajuji 24. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů, na které vás srdečně vítám.

Vítám členy federální vlády. Srdečně mezi námi vítám bývalé poslance Národního shromáždění a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kteří byli pro své politické postoje zbaveni v roce 1969 poslaneckého mandátu. (Potlesk.) Vítám paní Marii Mikovou (Potlesk.) , Františka Vodsloně (Potlesk.) , Zdeňku Kenclovou (Potlesk.) a Zdeňka Gudrycha (Potlesk.) .

Předsednictva sněmoven se usnesla svolat společnou schůzi sněmoven a navrhla program uvedený na pozvánce.

Předsednictvo Sněmovny lidu ve včerejší schůzi doporučilo rozšířit program o další bod: Odpověď prvního místopředsedy vlády ČSSR JUDr. Jána Čarnogurského a místopředsedy vlády ČSSR pověřeného řízením ministerstva zemědělství a výživy ČSSR MVDr. Oldřicha Burského na interpelaci poslance Sněmovny lidu MVDr. Jiřího Ládra, přednesenou na 22. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 23. ledna 1990. Tuto odpověď dostali poslanci do lavic. Je to tisk 275.

Dodatečně jsme obdrželi Zprávu komise pro dohled nad vyšetřováním události ze dne 17. listopadu 1989 v Praze.

Doporučuji proto rozšířit navržený program o odpověď na interpelaci poslance Ládra a o Zprávu komise.

Ptám se, má někdo z poslanců doplňující návrh nebo připomínku k navrženému programu? Předseda Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončík.

Předseda SL J. Bartončík: Vážení kolegové, vážené kolegyně, jménem Klubu poslanců - členů Československé strany lidové navrhuji doplnění programu této společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů o projednání návrhu ústavního zákona o československé federaci (tisk 244) , o změně názvu republiky.

Domníváme se totiž, že liknavý postoj, jaký k návrhu tohoto zákona zaujalo Federální shromáždění, by bylo možné chápat jako zpochybnění autority prezidenta republiky, zejména pak jeho snahy uvést opět v život zanedbaná ústavní práva spojená s výkonem této funkce a přispět tak k obnovení institutu parlamentní demokracie. Jsme přesvědčeni, že z formálního hlediska nic nebrání projednání tohoto návrhu v rámci této společné schůze. O potřebě provedení změny názvu republiky jsme se ostatně přesvědčili i v posledních dnech a náš poslanecký klub je toho názoru, že když už jsme nestihli připravit projednání změny státního znaku, měli bychom provést aspoň změnu názvu republiky. Není v každém případě nutné spojovat tyto dvě otázky zásadně do jednoho jednání. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bartončíkovi. Nechávám tedy hlasovat. V zasedací síni je přítomno 176 poslanců Sněmovny lidu, 66 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice, 68 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Nejprve prosím poslance Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým, eventuálně s rozšířeným programem o tři body? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Jeden.) Jeden.

Zdržel se někdo hlasování? (Čtyři.) Čtyři.

Sněmovna lidu návrh schválila.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým programem a rozšířeným o tři body včetně bodu, který přednesl JUDr. Bartončík? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Šest.) Šest.

Hlásí se poslanec Masopust.

Poslanec SL Z. Masopust: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já mám dojem, že jsme se právě stali svědkem ne zcela korektního způsobu hlasování. Myslím, že by bylo užitečné oddělit od sebe dvě věci: za prvé samo konání společné schůze a za druhé návrh programu a jednotlivé body, které jej mají doplnit.

V tomto smyslu činím návrh, abychom naše hlasování zopakovali lépe. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji za připomínku. Na základě připomínky budeme hlasovat ve Sněmovně lidu o původním navrženém programu tak, jak jste dostali na pozvánkách. Kdo z poslanců ze Sněmovny lidu ... (Hlasy: Ne.)

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s konáním společné schůze? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Nechám hlasovat poslance Sněmovny národů.

Kdo z poslanců Sněmovny národů je pro to, aby se konala společná schůze obou sněmoven dle programu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna národů návrh na konání společné schůze schválila.

Nyní budeme hlasovat o doplňujícím programu společné schůze. Jedná se tedy o odpovědi na interpelaci poslance Jiřího Ládra a o Zprávu komise pro vyšetřování události ze dne 17. listopadu 1989.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s tím, aby program společné schůze byl rozšířen o odpověď na interpelaci poslance Ládra a o Zprávu vyšetřovací komise? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Dva.) Dva.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí, aby byl rozšířen program o odpověď na interpelaci poslance Ládra a o Zprávu vyšetřovací komise? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna národů návrh pořadu schválila.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 211, SN č. 222)

Hlásí se místopředseda Federálního shromáždění pan Jičínský.

Místopředseda FS Z. Jičínský: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, doporučoval bych, aby bylo usneseno, že se sejdou o přestávce ústavně právní výbory a posoudí tento návrh, protože, myslím, že by nebylo odpovědné, abychom v plenární schůzi o této věci jednali, aniž přece jenom vyslechneme stanoviska ústavně právních výborů.

Změna názvu republiky souvisí podle mého názoru se změnou názvu státu, a proto tyto věci nelze dělat urychleně, je třeba zvážit všechny souvislosti politické a ústavně právní.

Dávám tento pozměňovací návrh, abychom se usnesli na tom, že se sejdou ústavně právní výbory a podle jejich závěru přijmeme potom příslušné usnesení.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi FS panu Jičínskému. Nechám tedy o tomto protinávrhu hlasovat.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s protinávrhem, který přednesl poslanec Zdeněk Jičínský. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Dva.) Dva.

Zdržel se někdo hlasování? (Sedm.) Sedm.

Návrh byl odsouhlasen.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů. Kdo je pro návrh místopředsedy Federálního shromáždění prof. Jičínského? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti ? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Šest.) Šest.

Také poslanci Sněmovny národů návrh poslance Zdeňka Jičínského schválili.

Než přistoupíme k projednávání schváleného pořadu, dávám slovo předsedovi Federálního shromáždění panu Alexandru Dubčekovi.

Předseda FS A. Dubček: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážené Federálne zhromaždenie, dovoľte mi, aby som sa s vami podelil o niektoré úlohy a starosti ako náš zastupiteľský orgán intenzívnejšie zapojiť do prebiehajúcich procesov.

Stretli sme sa v novom zložení. Proces rekonštrukcie parlamentu umožnil uskutočnenie týchto parlamentných zmien. Našou prvoradou úlohou je rehabilitovať vrcholné postavenie parlamentu. Budeme pritom narážať na ťažkosti, a to je pochopiteľné. Nie sme v klasických parlamentných metódach dosť skúsení a predovšetkým nie sme dostatočne zariadení. Ukazuje to aj diskusia v jednotlivých výboroch. Dopadá na nás i neblahé dedičstvo práce minulých rokov v Národnom zhromaždení.

Musíme teda pracovať podľa svojich najlepších schopností, vedomia a svedomia, aby sa jednostranne neuplatňovali úzke stranícke záujmy, aby sa parlament nestal arénou prebujneného partajníctva a to snáď nie je bezvýznamná poznámka. Bez toho, aby ste sa svojej straníckej príslušnosti zriekli - a toho sa zriecť nemožno - pretože každý okrem nepartajných je tu preto, že je súčasne členom niektorej politickej strany. Majme však vždy na zreteli - to by som chcel predevšetkým zdôrazniť - provoradý nás všetkých stmeľujúci celonárodný a celoštátny, povedal by som všeľudský záujem, čo od nás náš ľud očakáva. Aj v partikulárnych hľadiskách národných, regionálnych a ďalších, by sme mali vychádzať z pohľadov prioritných, všeľudských, spoločenských. Pred nami sú dve hlavné sféry pôsobnosti. Na jednej strane zákonodarná a potom kontrolná.

Po bývalom režime sme zdedili zákonodarstvo, ktoré treba prebudovať. V spolupráci s vládou a konzultáciami s Českou a Slovenskou národnou radou bol v minulom týždni vypracovaný harmonogram zákonných opatrení, ktoré by sa mali prijať do volieb. Ide o tieto zákony:

Návrh ústavného zákona o zmene názvu Československej republiky, Českej republiky, Slovenskej republiky a ústavného zákona o štátnych znakoch, ktoré budú po prerokovaní v Českej a Slovenskej národnej rade, tiež v prvej polovici marca prerokované vo Federálnom zhromaždení. Aby tu nevzniklo nejaké nedorozumenie.

Urobil som si poznámku, ktorú chcem predniesť tiež z toho hľadiska, že doteraz nikto, ani z poslancov, ani z Predsedníctva Federálneho zhromaždení, v ktorom pracujem, ani z radov spolupracovníkov, neprišiel s návrhom, aby z tohto zákona sa vyňal názov tejto republiky. Spomínam to iba preto, aby v tejto veci bolo jasno, aby sme to chápali tak, že to je súčasťou celkového komplexu tohto zákona a že sa to uzavre po rokovaní v Českej a Slovenskej národnej rade. To kvôli upresneniu, aby tu nevznikali nejaké dojmy, ktoré by myslím, neprospeli našej spolupráci a našej činnosti vo Federálnom zhromaždení.

Ďalej to budú zákony o združovaní, o zhromažďovaní, o petičnom práve, novela pracovného zákona, zákon, ktorým sa menia predpisy o nadobúdaní strate čs. občianstva, ďalej novela branného zákona a zákona o civilnej službe. Všetky mám dostať od vlády 1. marca. Celú veľkú skupinu tvoria tzv. hospodárske zákony o štátnom podniku, o individuálnom podnikaní fyzických osôb, t. j. o súkromnom podnikaní, o akciových spoločnostiach, novela Hospodárskeho zákonníka, k tomu sa viažúci zákon o sociálnom zabezpečení, ďalej zákon o cestnej doprave a vnútroštátnom zasielateľstve. Tieto zákony mám dostať podľa harmonogramu, ako sme to dohodli, 5. marca. Dňa 16. marca napokon zákon o poľnohospodárskom družstevníctve, o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve, o hospodárskych stykoch so zahraničím a okrem toho návrh trestného zákona a trestného poriadku, a o výkone trestu a zákon o vysokých školách.

Vo svojom súhrne potvrdzujú nezvratnosť nášho spoločného úsilia o pluralitnú demokratickú spoločnosť, ako záruku proti zneužívaniu moci a vytvárajú predpoklady pre prechod našej ekonomiky na trhové podmienky, pre zapojenia do medzinárodného hospodárskeho a právneho systému s alternatívou obstáť v hospodárskej súťaži a vyhnúť sa sociálnym otrasom.

Nejde nám teda o akékoľvek trhové hospodárstvo, ale len o hospodárstvo dynamické, schopné prenikať na vyspelé trhy s efektívnou smenou. Mali by sme sa vyhnúť diletantstvu, na ktoré by sme mohli doplatiť.

Vieme veľmi dobre, že na všetky zákony čaká naša verejnosť, pretože ju znepokojujú niektoré negatívne javy a predovšetkým nejasnosti týkajúce sa znárodneného veľkého majetku, predaja či nepredaja pôdy a nehnuteľností a iné záležitosti, ktoré treba upravovať zákonmi a rôznymi predpismi.