Uvítal som vyhlásenie pána poslanca Bartončíka,
ktoré tu predo mnou predniesol, ale odporúčam
prečítať si úvodník v sobotnej
Lidovej demokracii, či odpovedá práve tomuto
duchu. Koaliční partneri sa totiž v každom
politickom systéme spojujú s cieľom spolupracovať
na plnení vládneho programu a vytvárajú
teda navzájom vzťah partnerský a nie vzťah
protivníkov.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, dnešným prerokúvaním vládneho
vyhlásenia vstupujeme do éry novej politickej kultúry.
Jej súčasťou je pluralita záujmov a
názorov, ktoré reálne existujú v našej
spoločnosti. V týchto nových podmienkach
sa postupne zbavujeme mnohých zabehaných zvyklostí
a praktík. Cesta od starej politickej kultúry k
novej však nebude ani krátka, ani bezbolestná.
Do nových politických podmienok sme spadli nečakane
a hlavne celkom nepripravení. Teraz nemám na mysli
iba komunistov; rovnako nepripravené na činnosť
v podmienkach novej politickej kultúry sú všetky
politické smery a tábory.
Pre budúcnosť existuje pre nás jeden z troch
modelov politického systému, ako ich odskúšala
svetová prax. Na prvom mieste je to model americký,
systém viac či menej pravidelného striedania
dvoch politických strán pri moci. Pretože však
u nás máme systém viacerých politických
strán, americký model je pre nás neschodný.
Ani druhý model, modifikovaný systém dvoch
strán, s jednou či dvomi menšími stranami
ako jazýčkami na váhach, ako ho poznáme
z Veľkej Británie či Nemeckej spolkovej republiky,
je pre nás nepoužiteľný. Hoci obidva uvedené
systémy zaručujú pomerne značnú
stabilitu vlád, čo nie je zlé.
Našou československou politickou budúcnosťou
bude však zrejme model tretí, tzv. taliansky: politický
systém väčšieho počtu politických
strán vstupujúcich podľa okolností a
situácie do rôznych koalícií. Všetci
dobre vieme, že tento systém je tiež spojený
s častými vládnymi krízami a striedaním
vlád. Mám také tušenie, že ani
Československo sa tomuto osudu v budúcich rokoch
nevyhne.
Problémom však je, že socialistická spoločnosť,
ani naša, ani žiadna iná v zahraničí
nedokázala a pri doterajšom systéme ani nemohla
vytvoriť a blavne životom preveriť mechanizmus,
ako striedať pri moci rôzne politické strany
a sily bez toho, aby sa to dotklo podstaty spoločenského
zriadenia. Buržoázia za storočia svojej vlády
vytvorila v tomto ohľade dobre fungujúce mechanizmy
striedania moci bez narušenia podstaty kapitalistického
spoločenského zriadenia.
My teraz vstupujeme na nepreskúmanú pôdu plnú
neznámych činiteľov. Dávame sa na výpravu
do neznáma, kde jedinou istotou je istota zmeny. Inú
možnosť však nemáme. Preto by sme mali najmä
v súvislosti s prípravou novej Ústavy veľmi
premýšľať, ako ústavne zabezpečiť
nemennosť nášho socialistického zriadenia
a nepripustiť ani také pokusy, ktoré sa už
objavili, že by sme vypustili slovo "socialistická"
z názvu nášho štátu.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, uvítal som vyhlásenie predsedu vlády
Mariána Čalfu, že vláda chce venovať
pozornosť spravodlivému riešeniu národnej
a národnostnej problematiky ČSSR. Chcem v tejto
súvislosti vysloviť pripomienku, pokiaľ ide o
zloženie vlády. Mnoho pozornosti sa pri jej tvorbe
venovalo zastúpeniu rôznych politických strán
a smerov. Pritom sa však pozabudlo na jej národnostné
zloženie. Toto je ôsma vláda od vzniku československej
federácie a pokiaľ som správne rátal,
je v nej 12 občanov z ČSR a 7 občanov zo
SSR. Duch a litera zákona o československej federácii
vychádzajú z princípu rovnoprávnosti.
V prvej hlave, v prvom článku, odsek 4 sa hovorí,
že ČSSR tvorí ČSR a SSR. Ďalej
sa tam doslova hovorí "obidve republiky majú
v ČSSR rovnoprávne postavenie". Zmyslom tohto
ustanovenia, ale i ďalších článkov
ústavného zákona je, aby sa vylúčilo
vnucovanie vôle jedného národa druhému.
Pri tejto príležitosti, keď začíname
znovu a pri rešpektovaní demokratickýoh princípov,
treba v tomto zhromaždení pripomenúť,
že i naša federácia doznala už v prvých
dvadsiatich rokoch existencie centralistickú deformáciu.
Upozornil na to vo včerajšom televíznom prejave
i Čestmír Císař. Narušil sa princíp,
že zvrchovaná moc patrí národným
republikám a že národné republiky zverujú
federácii len tie veci a kompetencie, ktoré chcú
spravovať spoločne, ale federácia nemôže
vnucovať svoju vôlu národným republikám.
Preto bol do ústavného zákona včlenený
princíp parity.
Pri tvorbe prvej federálnej vlády, ktorá
bola menovaná 1. januára 1969, sa princíp
parity prísne dodržal a navyše bol ešte
doplnený inštitútom štátnych tajomníkov.
Tak to bolo i pri menovaní druhej i tretej federálnej
vlády. Prvý raz sa princíp parity v zložení
federálnej vlády narušil v novembri 1975 pri
demisii ministra dopravy Šutku a menovaní nového
mintstra Blažka. Pri ďalších vládach
už nasledovala vážnejšia nerovnováha
- samozrejme, sprevádzaná rastúcou nespokojnosťou
politickej reprezentácie Slovenska. Ako člen KSČ
musím čestne priznať, že vinu na tom nenesie
nejaká iná politická strana či sila.
Svedčí to o tom, že princíp národnej
suverenity a národnej rovnoprávnosti v našich
podmienkach, prekonávanie teórie čechoslovakizmu,
prebieha s ťažkosťamt i v samotnej Komunistickej
strane Československa, ktorá ho teoreticky vždy
v plnom rozsahu uznávala.
K povedanému ešte navyše jednu poznámku:
ani v jednej vláde ČSSR nebol napr. predstaviteľ
maďarskej národnosti napriek tomu, že máme
ústavný zákon o postavení národností
v ČSSR. Vo svojom volebnom obvode mám nemálo
voličov maďarskej národnosti a dobre viem,
aký živý je medzi nimi problém podielu
na činnosti zastupiteľských i výkonných
orgánov.
Vstupujeme do obdobia, keď bude všetko zložitejšie
- v politickom, hospodárskom i sociálnom živote.
Nebudeme mať vládu jednej strany, v rámci ktorej
sa vyriešia, alebo i nevyrešia všetky vnútorné
konflikty. Tie sa budú odohrávať tu, v parlamente.
Vlády budú zložené z rôznych a
odlišných politických síl a strán.
Konflikty sa budú riešiť komplikovanejšie.
Tým viac, keď budú mať navyše národný
alebo národnostný aspekt. Naše federálne
orgány - federálna vláda predovšetkým
- v takých situáciách nesmie zlyhať.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, pri hlasovaní o programovom vyhlásení
vlády ČSSR platí v Snemovni národov
podľa § 52, odsek 4 zákona o Rokovacom poriadku
FZ zákaz majorizácie. Nemyslím, že by
dnes poslanci Snemovne národov zvolení v SSR mali
uplatniť tento článok, ale v uznesení,
ktoré budeme po skončení rozpravy k tomuto
bodu schvaľovať, by sme mali uložiť predsedovi
vlády, aby pri dotváraní vlády uvedené
pozabudnutie - pokiaľ ide o Ústavou stanovené
zloženie vlády - napravil. Navrhujem ďalej, aby
sa v novej Ústave ČSSR princíp paritného
zloženia vlády neformuloval len všeobecne, ale
úplne exaktne.
Predseda vlády Marián Čalfa vo vládnom
vyhlásení vymenoval zákonodarné iniciatívy
vlády v najbližšom období. Chcel by som
navrhnúť, aby Federálne zhromaždenie v
najbližšom čase pripravilo i zákony o
rozhlase a televízii. Súčasná zákonná
úprava pochádza z roku 1966, teda ešte pred
vznikom federácie a vôbec nezodpovedá súčasným
podmienkam. Iniciatívy v uplynulých dvadsiatich
rokoch v tomto smere sa minuli účinkom. Zákonná
úprava by mala vychádzať podľa môjho
názoru z dvoch princípov:
1. Vo vnútornej organizácii a programovej politike
rozhlasu a televízie sa musí rešpektovať
ústavné federatívne usporiadanie ČSSR.
2. Celkovú programovú politiku rozhlasu a televízie
podriadiť kontrole Federálneho zhromaždenia ČSSR
vrátane obsadzovania vedúcich funkcií a zloženia
programových rád v rozhlase a televízii.
Ďakujem, pán predseda.
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Riškovi. Dále bude diskutovat poslanec Ľudovít
Kmeť. Prosím, aby návrhová komise zahájila
svoji práci v místnosti č. 026 v přízemí.
Poslanec SL Ľ. Kmeť: Vážený
pán predseda, vážené poslankyne, poslanci,
vážení hostia, plne si uvedomujem, že
naša nová vláda, ktorá dnes predstupuje
pred Federálne zhromaždenie o získanie našej
dôvery a podpory, nemala mnoho času na prípravu
programového vyhlásenia. Tento fakt rovnako poznačil
i nás, poslancov, v súvislosti s možnosťou
kvalifikovaných a odborných stanovísk k programovému
vyhláseniu. Absentovala tu totiž jedna dobrá
skúsenosť z posledného obdobia, to je, že
sme ako poslanci v dostatočnom časovom predstihu
dostali tézy obsahu programového vyhlásenia,
na základe ktorých bolo možné venovať
viac pozornosti svojim vystúpeniam. Napriek uvedenému
chcel by som požiadať našu vládu o stanovisko
k dvom základným okruhom problémov:
1. K sociálnym istotám baníkov slovenského
uhoľného baníctva a
2. k životnému prostrediu na Hornej Nitre.
Už z naznačeného do určitej miery vyplýva,
že chcem ako poslanec, zvolený do tohto orgánu
za Prievidzský okres, ktorý je centrom uhoľného
baníctva na Slovensku, vzniesť otázku na celkový
rozvoj ťažby uhlia. V okrese koluje niekoľko variant
rozvoja alebo útlmu ťažby, ale žiadna z
nich nedáva záruku a sociálne istoty takmer
20 tisícom baníkov slovenského uhoľného
baníctva. Iste každý z nás vie, že
mať sociálnu istotu maximálne na obdobie 9.
päťročnice, to je do roku 1995, je veľmi
krátka doba. A naviac krátka doba pre to, že
v súvislosti s útlmom ťažby sa vôbec
neponúka primeraný výrobný program,
ktorý by bol schopný uspokojiť sociálne
potreby našich baníkov.
Vnucuje sa mi teda druhá logická otázka -
s akým náhradným programom sa ráta
a či priamo korešponduje čo do termínov,
sociálnych príjmov a možnej rekvalifikácie
pre prípad stanoveného, resp. predpokladaného
útlmového programu s týmto zámerom.
Náš Prievidzský okres a teda Horná Nitra
sú našim pracujúcim známe svojími
prírodnými krásami, krásnym bojníckym
zámkom, zoologickou záhradou, výsledkami
statočnej práce našich baníkov, chemikov,
energetikov, stavbárov, vysoko produktívnych poľnohospodárov,
ale bohužiaľ, je to i jedna z najviac postihnutých
oblastí čo do životného prostredia na
Slovensku i v celej ČSSR. Výskyt rôznych škodlivín,
ale hlavne arzénu a kysličníku siričitého
z 600 MW tepelnej elektrárne Nováky robí
svoje dielo skazy tak, ako sme toho svedkami i na iných
miestach našej republiky.
Ako poslanec pôsobiaci vo Výbore pre priemysel, dopravu
a obchod som sa niekoľko ráz dožadoval riešenia
tohto stavu, odsírenia spalín tzv. mokrou cestou,
využitím odpadného vápna z chemického
procesu susedných Chemických závodov Wilhelma
Piecka, ktoré naopak, majú problémy s jeho
likvidáciou. I keď som dostal viac odpovedí,
ústnych i písomných, ktoré som, prirodzene,
postúpil vedeniu podniku Elektrárne Nováky
a ONV, každá z nich sa líšila čo
do termínu začatia, technologickej úrovne,
pôvodu tejto technológie, resp. podielu tuzemských
či zahraničných dodávateľov technológie.
Riešenie tohto problému je v nadchádzajúcich
rokoch o to závažnejšie, že už v uvádzaných
Chemických závodoch W. Piecka v Novákoch,
v mojom materskom podniku, sa začala realizovať viac
ako 300 mil. Kčs akcia modernizácie výroby
karbidu vápnika, ktorej výsledkom nebude len vyššia
výrobnosť a efektívnosť, ale i skutočnosť,
že z doterajších cca 4 tis. ton karbidového
a vápenného prachu, ktorý padal spolu s arzénom
a kysličníkom siričitým na bližšie
i vzdialenejšie okolie, sa jeho výskyt a spad zníži
na necelých 200 ton, t. j. necelých 5%. Ako je preukázateľné,
že karbidový a vápenný prach pôsobil
neutralizačne na kysličník siričitý
a jeho škodlivé dôsledky boli relatívne
nižšie, od r. 1991, kedy nabehne plná modernizovaná
prevádzka výroby karbidu, sa situácia v životnom
prostredí ešte podstatne zhorší.
Z toho dôvodu si dovoľujem ešte raz vysloviť
teda otázku, akým spôsobom a kedy sa začne
realizovať investičná akcia odsírenia
spalín z Elektrárne Nováky, keď pôvodný
termín rok 1989 je už neúprosne za nami.
Veľmi tiesnivo na nás v okrese totiž pôsobia
i informácie Čs. televízie o počasí,
keď vo všetkých uvádzaných mestách,
resp. lokalitách SSR sa uvádza situácia v
pojmoch "jasno, polojasno, zamračené",
a len v údaji Prievidza je napísané "zadymené".
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Kmeťovi. Uděluji slovo poslanci Svobodovi, připraví
se poslanec Kryll.
Poslanec SL J. Svoboda: Pane předsedo, paní
a pánové, jsem poslancem pouze zhruba 3 roky, ale
všechna minulá prohlášení vlád
jsme vždy všichni svorně podpořili, a
tak by bylo chybou tuto tradici právě nyní
porušit. (Smích.) Myslím, že k tomu není
ani ten nejmenší důvod, protože prohlášení
federální vlády plně vystihuje skutečnost,
že je vládou do svobodných voleb, po kterých
teprve může být ustavena vláda s plnou
důvěrou všeho našeho lidu. Ta jistě
předloží novému Federálnímu
shromáždění hluboký rozbor naší
hospodářské, sociální i politické
situace a vypracuje program rozvoje naší země.
Dovolte mi, abych se krátce vyslovil k některým
aspektům naší současné vnitropolitické
situace.
Za prvé: Rozruch a můžeme říci,
že až vášně (kterých nebyl
ušetřen ani tento parlament) způsobily dohady
o termínu a způsobu volby prezidenta. Podle mého
názoru (a jsem přesvědčen, že
i většiny obyvatel obou našich republik) by volbu
měl provést parlament. Troufám si říci,
že bychom termín voleb zvládli i pod stromeček.
(Potlesk.)
Za druhé: Voliči by si měli uvědomit,
že prezidenta nenavrhuje parlament ani vláda. To bylo
v pravomoci Národní fronty. V současné
době tuto funkci spíše plní tzv. kulatý
stůl. Chci proto vyzvat všechny politické strany
a občanské iniciativy, aby urychleně začaly
jednat a vybraly kandidáta na prezidenta republiky.
Za třetí: Jakým způsobem se poslanec rozhoduje při vážných okamžicích této země? V podstatě má tři možnosti:
- řídit se rozhodnutím svého poslaneckého
klubu - řídit se přáním svých
voličů - řídit se svým svědomím.
Doporučuji, abychom se při volbě prezidenta
republiky řídili přáními voličů,
protože v tomto případě je toto přání
v naprosté většině jednotné a
jednoznačné. Aby bylo jasno, řeknu své
osobní stanovisko. Jsem sklářským
výtvarníkem a v současné době
ještě vysokoškolským profesorem. Patřím
tedy k široké frontě kulturních a uměleckých
pracovníků. Od samého začátku
máme zcela jasné a konkrétní představy
o dalším rozvoji v této zemi a pevně
za nimi stojíme, tedy i já.
Za čtvrté: Z parlamentu by měli ihned odejít
všichni ti, kteří se tím či oním
způsobem podíleli na okupaci naší země
v roce 1968 a na následných represích. (Potlesk
na galerii.) A jako druzí by měli odejít
ti, kteří se stali živým inventářem
této budovy, kterou lid oprávněně
nazývá "zaopatřovacím ústavem".
(Potlesk na galerii.)
Vážené Federální shromáždění,
k předcházejícím základním
bodům, které jsem považoval za nutné
zdůraznit, bych rád řekl ještě
několik slov. Žijeme v revoluční době,
naši revoluci celý svět obdivuje a jistě
vejde do dějin jako nový typ lidového povstání,
předznamenávající 21. století.
Vím, že jen toto konstatování ještě
všechny lidi nezmění a těžko může
někdo vše řídit a ovlivňovat
z jednoho místa. Ale přece jenom. Když chceme
být lepší, když chceme vybudovat společnost
diametrálně odlišnou, neměli bychom
nikdy používat starých, tolikrát námi
odsouzených metod a praktik minulého režimu.
Nemůžeme přeci jednu a tutéž věc
jednou prohlásit za nedemokratickou a podruhé, když
se nám to hodí, za demokratickou. Ani Vendeta není
cestou vpřed. jestli jsem se v životě něčeho
bál, pochopitelné kromě nemocí, tak
to byl fanatismus. Každý fanatismus je slepý
a škodlivý, ať přichází
odkudkoliv a ve jménu čehokoliv.
Studenti a mladí lidé byli v posledních dnech
i z této tribuny mnohokrát chváleni. Patří
jim obdiv a dík. V 52 letech nejsem tak starý, abych
mohl radit, ale dejme si už jednou všichni pozor na
to a na ty, kteří jsou vždy a za každé
situace dobří, protože dokáží
ve vhodném okamžiku promluvit tak a udělat
to, co se od nich právě žádá.
Jde nám přece o boj mezi dobrem a zlem, ale hlavně
mezi dobrou a špatnou prací, ať je vykonávána
kýmkoliv a na kterémkoliv místě. Když
ode mne některý západní galerista
kupuje moje sklo, nikdy ho nezajímá jakého
jsem vyznání a v jaké jsem politické
straně a jaké mám funkce. Ale vždy platí
jen a jen kvalita mé práce a novost mé myšlenky.
Toto musí být imperativ i celého našeho
příštího života. Věřím,
že to tak konečně již bude.
Přesto bych chtěl ještě na závěr
omluvit se Jiřímu Suchému, který nám
nedávno oznámil, že boží mlýny
zase melou. Chtěl bych s jeho dovolením toto rčení
doplnit, že už nikdy mlít nepřestanou.
Na závěr bych chtěl ještě požádat
pana předsedu, aby mne, jestli je to u nás vůbec
možné, od tohoto okamžiku chápal a pokud
v tomto parlamentu ještě chvilku budu, jako nezávislého
poslance, ne na svých voličích, ale na svém
poslaneckém klubu. (Potlesk.)
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Svobodovi. Uděluji slovo poslanci Kryllovi, připraví
se poslanec Vébr.
Poslanec SL J. Kryll: Vážené Federální
shromáždění, chci jménem Klubu
poslanců KSČ vyjádřit podporu základním
myšlenkám, vyjádřeným v programovém
prohlášení nové vlády. Tak, jak
se naše strana spolu s ostatními politickými
silami podílela na vzniku této vlády národního
porozumění, chce ji i podporovat při její
práci směřující k překonání
současné krizové situace k všestrannému
rozvoji ČSSR jako moderního, svobodného,
demokratického státu v němž zájmy
dělníků, zemědělců,
inteligence, žen, mládeže a důchodců,
všech poctivých občanů stojí
na skutečném, nejen slovním centru pozornosti.
Vláda nastínila některé velmi závažné
kroky, které chce uskutečnit při radikální
ekonomické reformě v národním hospodářství.
S jejich záměry, to je celkovým zvýšením
výkonnosti naší ekonomiky, její konkurenceschopnosti,
otevření se světu a dalšími,
se ztotožňujeme. Navazují na řadu opatření,
která předchozí vláda i Federální
shromáždění už dříve
přijaly.
Poslanci, členové Komunistické strany Československa,
budou zejména pečlivě střežit
a prosazovat v celém životě naší
společnosti silnou sociální politiku, která
bude chránit zejména rodiny s dětmi, mládež,
důchodce a další sociálně slabší
skupiny obyvatelstva.