Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Budeme pokračovat v jednání. Dříve k dalšímu schválenému programu, rád bych s vámi projednal, vážené kolegyně a kolegové, některé víceméně organizační otázky a pak jeden návrh na změnu programu.

Především by bylo, myslím, vhodné, abychom si zavedli trošku pregnantnější systém hlasování a sčítání hlasů. Jak už jsem řekl při projednávání předešlého bodu programu, je taková tradice, že sčítání hlasů provádějí poslanci - ustanovení skrutátoři. O přestávce zazněla připomínka, kterou považuji za poměrně oprávněnou v tom směru, že pro poslance je to poněkud komplikované, nepohodlné, málo přehledné, když z předních lavic mají provádět sčítání. Nabízí se návrh, abychom požádali o sčítání pracovníky Kanceláře. Není to nikde detailně takto upraveno, ale přesto se vás ptám - máte někdo jiný návrh nebo nesouhlasí někdo z poslanců s touto koncepcí? (Souhlas.) Přijímáme to tedy takto. Budu prosit pracovníky Kanceláře, aby při hlasování nastoupili, pro každý sektor jednací síně jeden pracovník, který by prováděl sčítání hlasů.

Dále prosím, pokud jste připraveni do rozpravy, abyste vyplňovali přihlášky do rozpravy, což samozřejmě nevylučuje vstup kohokoli, kdo není přihlášen. Jde o to, abychom si udělali přehled o počtu přihlášených do rozpravy. Požádáme pracovníky Kanceláře aby přihlášky do rozpravy rozdal i do lavic.

Ještě jednu procedurální otázku: Dodržovala se zde tradice, že i o záležitostech víceméně formálních se hlasovalo podle jednotlivých sněmoven. Osobně se domnívám, že o otázkách změny programu jednání by bylo možné hlasovat kvůli zjednodušení společně. Máte někdo jiný návrh? (Nebyl.) Není. Přesto bych pro pořádek nechal tuto skutečnost - týká se to výhradně otázek procedurálních, těch kde není jednacím řádem a dalšími případnými normami upraven zvláštní způsob hlasování - odhlasovat.

Prosím o hlasování, zda souhlasíte s tím, abychom o otázkách formálních, procedurálních, hlasovali společně. Naposledy budeme hlasovat po sněmovnách.

Prosím poslance Sněmovny lidu, kdo je pro? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Nyní prosím poslance Sněmovny národů. Kdo je pro? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Konstatuji, že jsme se kolektivně shodli na tom, že pro příště budeme o těchto jednoduchých záležitostech hlasovat společně.

Nyní bych vám předložil návrh na změnu programu. S ohledem na některé naléhavé úkoly, které má před sebou v odpoledních hodinách první místopředseda vlády ČSSR Ján Čarnogurský, poprosil nás, abychom zařadili osmý bod jednání teď po přestávce. Konzultoval jsem to i s panem ministrem financí. Jedná se o novelu trestního zákona. Jsou nějaké námitky v tomto směru? (Nebyly.) Nejsou.

Dávám tedy hlasovat. Kdo souhlasí se změnou programu, abychom přeřadili bod osmý na pořad jednání nyní, nechť zvedne ruku? (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Na základě vašeho souhlasu bude tedy dalším bodem našeho jednání

Návrh odůvodní první místopředseda vlády Československé socialistické republiky Ján Čarnogurský. Prosím, aby se ujal slova.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Vážené Federálne zhromaždenie, tomuto zhromaždeniu bol predložený vládny návrh zákonov, ktorým sa mal zmeniť Trestný zákon, Zákon o prečinoch, Trestný poriadok a Zákon o výkone odňatia slobody v oveľa širšom rozsahu než je návrh novely trestných predpisov, ktorý sa vám predkladá na prerokovanie a schválenie na tomto zasadaní.

Spoločná správa výborov Federálneho zhromaždenia vznikla na základe podnetu zástupcov navrhovateľa vlády ČSSR. Návrh novely Trestného zákona, Trestného poriadku a Zákona o prečinoch je podstatne redukovaný a návrh novely Zákona o výkone trestu odňatia slobody sa vypúšťa vôbec.

Súčasným prvoradým zámerom vlády je urýchlené dopracovanie zákonov, upravujúcich demokratický charakter republiky: zákona volebného, spolčovacieho, zhromažďovacieho, petičného a ďalších. Náš právny poriadok sa musí dostať čo najskôr do súladu s našimi medzinárodnými záväzkami, ktoré zabezpečujú občianske, politické, hospodárske, sociálne a kultúrne práva občanov.

Dôležitou úlohou súčasnosti je tiež právne podchytiť nové pohľady na hospodársku činnosť. S týmito zámermi sa musí dostať do súladu aj trestný zákon a ostatné trestné predpisy.

Pokračujú práce na novej Ústave ČSSR. Trestné predpisy viac než ktorékoľvek iné odrážajú politické pomery v štáte. V uplynulých týždňoch sme boli svedkami zásadného preskupenia politických síl. Jeho výrazom je aj nové zloženie federálnej vlády. Je preto pochopiteľné, že pôvodná koncepcia vládneho návrhu novelizácie trestných predpisov, vychádzajúca z predchádzajúcich politických smerníc, nemôže v tomto období obstáť. Spoločenské vzťahy sa rozvíjajú v súčasnej zložitej dobe veľkou rýchlosťou, menia sa zo dňa na deň. Môžem však konštatovať, že panuje zásadná zhoda medzi vládou, politickými stranami a ostatnými politickými silami, reprezentovanými najmä Občianským fórom a Verejnosťou proti násiliu v tom, že súčasnú politickú krízu musíme riešiť na základe ústavnosti a zákonnosti.

Bude iste potrebné veľmi rýchle a zásadne uskutočniť zmeny v právnom poriadku, nie je však možné dopustiť, aby existujúce zákony prestali platiť, alebo na druhej strane, aby sa existujúce zákony zneužívali. Chceme sa tiež vyhnúť prijímaniu zákonov, ktoré by spoločenský vývoj rýchle prekonal. Primeraná stabilita právneho poriadku je jednou z naších priorít. Je pochopiteľné, že to platí predovšetkým o tých ustanoveniach trestného zákona, ktoré sú určené na ochranu práv a slobôd občanov a ich účasti na demokratickom verejnom živote.

So zrušením ústavného článku 4 o vedúcej úlohe KSČ sa, samozrejme, musí zmeniť aj pojatie ochrany štátu, ako je zatiaľ upravené v ustanoveniach prvej hlavy osobitnej časti trestného zákona o trestných činoch proti republike. Na rozdiel od doterajšieho stavu, kedy záujmy KSČ a štátu de iure splývali, musia to byť odteraz štátne orgány, ktoré budú určovať, čo je v záujme spoločnosti nevyhnutné chrániť zvlášť prísným spôsobom.

Vláda ČSSR po dohode s generálnym prokurátorom ČSSR v tejto otázke zaujala v uplynulých dňoch takéto stanovisko: Základným predpokladom trestnej zodpovednosti je spoločenská nebezpečnosť konania, ktoré má znaky niektorého trestného činu alebo prečinu. Čin, ktorý inak vykazuje znaky niektorých trestných činov proti republike, napr. poburovanie, alebo prečinu, napr. prečin proti verejnému poriadku, ktorý niekto uskutoční v úmysle realizovať svoje základné občianske práva, zaručené Ústavou, najmä slobodu prejavu, slobodu zhromažďovania, slobodu pouličných sprievodov a manifestácií, ako aj ďalšie občianske práva, zaručené medzinárodnou zmluvou, ktorou je Československo viazané, takýto čin nie je pre nedostatok spoločenskej nebezpečnosti trestným činom. Toto vyhlásenie je zárukou, že trestné právo sa nezneužije proti zámeru občanov a spoločnosti, ktoré boli v minulom období tak dôrazne vyjadrené manifestáciami a štrajkami.

Je však potrebné dodať, že s ohľadom na novú spoločenskú situáciu bude nevyhnutne urýchlené túto záruku prehlbiť a zakotviť priamo v trestných predpisoch.

Príslušné ustanovenia prvej hlavy súčasného trestného zákona bude potrebné čo najrýchlejšie novelizovať, spresniť, odstrániť ako jeden charakteristický prvok len ťažko dokazovateľnou pohnútkou a určiť, že trestnej zodpovednosti podliehajú predovšetkým tí, ktorí prostriedkami uvedenými v zákone sa usilujú o násilnú zmenu spoločenského zriadenia.

Bude treba v trestnom zákone zakotviť aj trestnú zodpovednosť za akúkoľvek diskrimináciu v občianskom živote kvôli prejaveným politickým postojom, pravda, ak by nešlo o politické postoje, propagujúce násilie, vojnu a fašizmus, na postih ktorým sme sa zaviazali medzinárodnými zmluvami.

Bude treba spresniť ochranu výkonu volebného práva, zhromaždovacieho práva, slobody tlače a ďalších. To nie je možné uskutočniť, kým nebude vypracovaný príslušný zákon. Potom však bude potrebné premietnuť tieto zmeny do úpravy trestného zákona.

Návrhy noviel trestných predpisov, ktoré boli pôvodne predložené Federálnemu zhromaždeniu obsahovali už aj v tejto etape mnohé veľmi pokrokové ustanovenia. Tiež však obsahovali ustanovenia, s ktorými sa už dnes nemôžeme uspokojiť. Nebolo by správne, keby sme neprihliadali pri príprave novely trestných predpisov na uvedené predložené návrhy. V súčasnej fáze bolo však rozhodnuté uskutočniť novelu len v celkom minimálnom rozsahu, o ktorom my sme presvedčení, že nevyvolá pochybnosti u žiadnej z politických síl, ktoré sa zúčastňujú na súčasnom vývoji spoločnosti.

Vážené Federálne zhromaždenie, dovoľte mi, aby som krátko odôvodnil tento zredukovaný návrh noviel trestných predpisov. V súčasnej dobe je celkom nepochybné, že v trestnom zákone nemôžu byť ustanovenia, obmedzujúce slobodu vyznania. Preto sa navrhuje zrušenie ustanovenia § 101 Trestného zákona o zneužívaní náboženskej funkcie, § 178 o marení dozoru nad cirkvami a náboženskými spoločnosťami a § 211 o porušovaní rodinného práva.

Nový prístup k slobode pohybu a cestovaniu občanov si nepochybne vyžaduje zrušenie doterajšieho ustanovenia § 109 Trestného zákona o opustení republiky a § 110 o vniknutí na územie republiky. Tieto ustanovenia sa nahradzujú ustanovením o nedovolenom prekročení štátnej hranice. Trestné bude len prekročenie štátnej hranice pri použití násilia, prípadne hrozby bezprostredného násilia. Štátne hranice sú výrazom územnej zvrchovanosti štátu a jeho suverenity. I pri novej koncepcii práva na pohyb a pobyt občanov budú existovať občania, ktorým nebude možné umožnit voľný výjazd z republiky. V prvom rade sa to vzťahuje na páchateľov závažných kriminálnych trestných činov, ktorí by sa útekom za hranice chceli vyhnúť trestnej zodpovednosti.

V súlade s medzinárodnými zmluvami, hlavne s Protokolom Viedenskej následnej schôdzky, Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe je obmedzenie slobody pohybu možné aj pre tých, ktorí sú nositeľmi štátneho tajomstva. Princíp nezávislosti súdov a viazanosť sudcov iba zákonom sú základnými princípami každého právneho štátu. Preto považujem za nevyhnutné zakotvenie novej skutkovej podstaty zasahovania do nezávislosti súdu, ktoré má chrániť sudcov proti porušovaniu tohto princípu.

Ochrana životného prostredia je otázkou, na ktorú najmä v súčasnosti upierajú všetci občania tohto štátu svoju pozornosť. Je správne poskytnúť týmto závažným spoločenským záujmom aj výslovnú trestnoprávnu ochranu, a to aj na podporu medzinárodných záväzkov, ktoré sme prijali v oblasti zvýsenej ochrany životného prostredia. Isteže, stav nášho životného prostredia vyžaduje ďaleko širšie a systémové opatrenia, ale predložená novela do týchto opatrení organicky zapadá.

Novelizácia ustanovenia § 203 o príživníctve taktiež je v tomto redukovanom návrhu novely, pretože sme sa zaviazali túto úpravu previesť pri najbližšej novelizácii trestného zákona, aby sme odstránili príčinu kritiky zo strany medzinárodnej organizácie práce. Konečne, a tento fakt považujem za dôležité osobitne zdôrazniť, je potrebné odstrániť zákonné opatrenie Predsedníctva Federálneho zhromaždenia číslo 10/1989 Zbierky, ktoré se dostalo do rozporu s vývojom spoločnosti a rozporu s medzinárodnými záväzkami. Tento moment predkladanej novely považujeme za osobitne dôležitý.

Pokiaľ ide o trestný poriadok, považujeme v súčasnosti za nevyhnutné podrobnejšie upraviť záruky proti najzávažnejšiemu zásahu do osobnej slobody občana, ktorým je uvalenie väzby. Preto je navrhované obmedzenie väzby v prípravnom konaní a podstatne sprísnený režim predlžovania väzby. Právo obvineného na trestné konanie v primeranom čase, alebo na prepustenie, garantované paktom o občianskych a politických právach, predložený návrh úpravy o trva ní väzby ďalej prehlbuje.

Sme si vedomí toho, že právnych záruk pri obmedzení osobnej slobody občana nikdy nie je dosť a že sa budú aj naďalej vyvíjať a sme pripravení na nové požiadavky pružne reagovať.

Sme presvedčení, že navrhnuté zmeny sú nesporné, prispejú k posilneniu autority trestného práva v súčasnom období, v ktorom napriek všetkým zložitostiam nesmieme strácať zo zreteľa potrebu základných právnych istôt a ochra ny občanov aj štátu. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji místopředsedovi vlády ČSSR Jánu Čarnogurskému. Návrh projednaly všechny výbory obou sněmoven, mimo mandátových a imunitních výborů. Prosím společného zpravodaje výboru Sněmovny národů kolegu poslance Eduarda Vlčka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec E. Vlček: Pane předsedo Federálního shromáždění, vážené Federální shromáždění, na programu naší společné schůze je projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, upravuje se postih některých přestupků, dále vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje trestní řád, a vládního návrhu novely zákona o přečinech, a společné zprávy k nim, parlamentní tisk číslo 209.

Ze samotného znění společné zprávy je zřejmé, že příslušné výbory, které tuto novelizaci projednaly, doporučují oběma sněmovnám původní poměrně široce pojaté vládní návrhy trestních novel schválit, ale ve značně zúženém znění a navíc formou jediného zákona, který by zároveň novelizoval trestní zákon, zákon o přečinech i trestní řád.

Na schůzi výborů ústavně právních dne 30. listopadu t. r. pověřený zástupce navrhovatele, generální prokurátor, přednesl návrh na podstatné zúžení původních vládních návrhů trestních novel. Výbory ústavně právní na základě toho doporučily schválit návrhy novel v takto zúžené podobě, a to s několika dalšími legislativně technickými úpravami a s jednou zásadnější změnou. Jejich doporučení byla promítnuta do návrhu společné zprávy, kterou ostatní výbory v rámci postupu ke sjednocení stanovisek ve smyslu § 19 písm. a) zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění na svých včerejších schůzích akceptovaly.

Věcná změna, o níž jsem se zmínil, se týká účinnosti novely a je obsažena v závěrečném článku páté společné zprávy. Výbory vycházejí z úvahy, že nově navrhovaný článek 1. bod 4) a článek II. novely, které právně představují zrušení zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění z února 1989, může nabýt účinnosti již dnem vyhlášení, tedy dnem, kdy by tento zákon po schválení v plénu Federálního shromáždění vyhlásilo předsednictvo Federálního shromáždění, které se k vyhlášení schválených nových zákonů pravidelně schází ihned po ukončení společné schůze sněmoven. Podle předpokladu by to byl dnešní den.

Účinnost ustanovení realizující zrušení zákonného opatření lze stanovit dnem vyhlášení, zejména z toho důvodu, že jednoznačně zlepšují právní postavení občanů. Naproti tomu ostatní části navrhované novely obsahují i zcela nové, skutkové podstaty trestních činů. Je tudíž třeba vzít v úvahu požadavek, aby se občané i orgány činné v trestním řízení, měli možnost předem seznámit s autentickým textem trestní novely přímo ze Sbírky zákonů jako našeho jediného oficiálního publikačního prostředku k publikaci zákonů.

Tento požadavek lze pak reálně zajistit při účinnosti, podle našeho názoru ne dříve, než 1. února 1990, která je také pro ostatní ustanovení novely ve společné zprávě obsažena.

Závěrem mi ještě dovolte, abych jako zpravodaj předložil Sněmovně národů návrh ještě na jedno dílčí doplnění společné zprávy, tj. tisku 209.

Jde o to, že článek 1. bod 4) a článek II. sice představují celkové zrušení zákonného opatření z února 1989, ale plná aplikovatelnost tohoto zákonodárného kroku v praxi soudů však podle mého názoru současně vyžaduje, aby rovněž článek III. navrhované novely o přechodných ustanoveních nabyl vzhledem k bezprostřední souvislosti účinnosti rovněž dnem vyhlášení novely.

Navrhuji proto, aby v článku V. byla za slova "s výjimkou článku 1. bod 4) a článku II." doplněna slova "a článku III."

Závěrečný článek V. novely by zněl: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1990 s výjimkou článku I. bodu 4) , článku II. a článku III., které nabývají účinnosti dnem vyhlášení."