Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omlouvám se, ale ze vstupního projevu soudruha předsedajícího ve 14.00 hodin to vyplynulo, že se mluví k něčemu, co my nemáme, zatímco ostatní mají. Račte si to, vážení, z pásku pustit.

Proč o tom hovořím, vážení přítomní? Já o tom hovořím proto, že chci tady vystoupit na podporu vlády Ladislava Adamce. Chtěl bych podpořit rozhovory zprostředkované Československou stranou socialistickou mezi vládou ČSSR, vedenou soudruhem Ladislavem Adamcem, a Národní frontou ČSSR a představiteli Občanského fóra.

Jde vesměs o řešení problémů, které během let ve společnosti narůstaly. Mám na zřeteli osobní statečnost, kterou soudruh Adamec projevil, když se do těchto jednání vůbec pustil. Znám jeho osobní kvality z 18leté spolupráce v české vládě; on a jeho federální vláda nemůže zůstat osamocena. Jde totiž .o to, aby přechod našeho systému, lépe řečeno stavu k 17. listopadu na pokrokový typ parlamentní demokracie prošel s minimálními ztrátami. Naši voliči by nám, poslancům, neodpustili výpadky v ekonomice vedle autocenzury vlastního vyjadřování se k věcem veřejným a jejich prosazování.

Jsme, vážení přítomní, pořád jen na začátku obrodného procesu. Upravujeme tři články ústavy, jsou to první kroky. Naplňování ústavy záleží na každém z nás. Na každém z nás, kdo nejen slovy, ale i skutky je připraven přijmout demokratický a humanistický socialismus jako ideu pro každodenní proces i pro zítřek. Je třeba se poučovat z dynamického růstu historie obou našich národů, z jejich pokrokových dějin. Je potřeba podpořit úsilí soudruha Ladislava Adamce také proto, že on na sebe vzal historickou odpovědnost za dialog. Jsou různé filosoficko-vědecké úvahy, co je dialog a kde jej vést. Ale on do něho jde, aby sňal mnohaleté hříchy svých předchůdců, kteří prosazovali formu mocenského administrativního socialismu, který se v našich poměrech, a zřejmě nejen v našich, neosvědčil a kteří nemálo přispěli k deformaci myšlení a pošlapávání demokratických tradic, tradic lidství obou našich národů.

Dialog se začal a musí být veden ve vzájemném porozumění. Pro budoucí vlády nelze zanechat vyjedené mísy. Platí to i o radách národních výborů všech stupňů. Národní hospodářství musí fungovat, musí se plnit záměry plánu, zabezpečovat vnitřní trh, jinak příští rok místo abychom si vypůjčili na moderní technologie, budeme muset zvýšit dovozy jak pro agrokomplex, tak pro zachování trhu spotřebního zboží.

Vážení přátelé, vážení přítomní, zdrcující část našich dělníků, techniků, zemědělců, inteligence včetně mládeže a umělců je si toho vědoma.

Jsem přesvědčen, že se chce plně na své povinnosti soustředit. Dejme jim však jistotu, že nebudou muset znovu jít do stávky za obrodný proces naší společnosti. Stávky totiž destabilizují ekonomiku. Nedejme k tomu příležitost. Bude to mít velký dopad do zahraničního obchodu. Proto je třeba ujištění, že nebudou represe, a na základě dotazů, které mně byly adresovány, ptám se proto dnes ministra národní obrany, zda vylučuje, že několik ambiciózních generálů, či plukovníků se "nezchuntuje" a nezkonspiruje a nepotáhne proti vládě, proti eventuálním manifestujícím. To na jedné straně.

Na druhé straně je třeba dát podporu všem, kteří jsou zodpovědni za pořádek v naší zemi. Chaos, společenský nátlak, zvyšování počtu trestných činů není programem obrody. Je třeba hledat to, co nás v Československé socialistické republice spojuje, a nikoliv, co nás dělí. Poučovat se z chyb a omylů, abychom se jich napříště nedopouštěli, a to i v tváří v tvář politickým pohybům ve Spolkové republice Německa.

Vážení přítomní, Československá strana socialistická je připravena dát plnou podporu vládě široké koalice Ladislava Adamce. Jde nám o výkonnou, dělnou vládu, která by v praxi prosazovala urychlení ekonomické reformy s využitím všech rezerv, které jsme dosud nezodpovědně nevyužívali a které jsou v rozvoji demokratických práv a povinností.

Nehovořím zde tímto směrem poprvé. Řekl jsem to v únoru v Rudém právu, v Živých slovech a naposled 8. listopadu ve Svobodném slově. Týkalo se to požadavku vysoké náročnosti na odbornost ministrů, rozšíření zastoupení tzv. ostatních politických stran a nestraníků, trvalé péče o životní prostředí, zvyšování tvorby národního důchodu a při jeho užití zrychlení osobní spotřeby podmiňující tvůrčí iniciativu, kvalitu, efektivnost, výrobu na špičkové úrovni brzy srovnatelnou s průmyslově vyspělými zeměmi.

Jako jedno z východisek spatřuji otevření naší ekonomiky světu a v ustavení takových tržních vztahů a podmínek, které podpoří záměry sociálně ekonomického rozvoje společnosti, podnikavosti na základě státního, družstevního a individuálního vlastnictví. Z hlediska tužeb a očekávání členské základny Československé strany socialistické, jejího programového úsilí stavíme rovněž do popředí morální, sociální a ekologická hlediska, humanitní akcenty socialismu.

Opakujeme, že cesta vpřed se neobejde bez rozvoje demokracie, bez uplatnění pluralismu, alternativ a diskuse. Bylo by chybou nevyužít proto politickou a zájmovou rozmanitost stran a společenských organizací Národní fronty. Nejde o platformu formální, o formálně administrativně chápané jednoty, ale o politické partnerství a spojenectví, o tříbení názorů politických stran a společenských proudů a nacházení optimálních východisek k řešení úloh, před kterými Československo a celá střední Evropa stojí v závěrečné dekádě našeho tisíciletí.

Také z tohoto důvodu se skláním před společenskou vyspělostí středoškolské a vysokoškolské mládeže. Chraňme ji a pěstujme ji, dbejme, aby se vzdělávala ve prospěch obrozeného socialismu, jeho vlastenecké a humanistické podstaty. Obnovme úctu k lidským hodnotám! (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Löblovi.

Ako odpoveď alebo poznámku pokiaľ ide o podozrenie z určitej manipulácie s poslancami chcem uviesť toto: Uviedol som, že budeme rokovať o Vyhlásení Federálneho zhromaždenia. Bolo dohodnuté, že sa všetko urobí tak, aby ste návrh tohto Vyhlásenia dostali do lavíc ešte pred začatím rokovania. Z technických príčin - ako sa dodatočne zistilo - to nebolo uskutočnené a všetci ste to dostali o nejaký čas neskôr. My sa za to ospravedlňujeme.

Diskutovať bude poslanec Axmann.

Poslanec SL F. Axmann: Soudruhu místopředsedo, soudružky a soudruzi poslanci, v minulém týdnu jsem diskutoval se svými voliči na řadě schůzí. Shodli jsme se na tom, že vývoj v Československu musí jít demokratickou humanistickou cestou, formou dialogu na principu socialismu v naší zemi. Shodli jsme se rovněž na tom, jak dnes tady činíme v parlamentu, že vypustíme tři dotyčné články, které zabezpečují vedoucí úlohu strany v naší ústavě, a že komunisté si musí svou pozici vybudovat vlastní poctivou prací.

To vše, co se však dnes u nás děje, je nenormální stav. Dochází doslova k potlačování demokratického dialogu až na hranici šikanování některých hospodářských pracovníků, předsedů národních výborů, členů strany a funkcionářů. Rovněž urážky hlavy státu - prezidenta Československé socialistické republiky - na ulicích nejsou rovněž normální. Proto bych doporučoval, abychom se ve Federálním shromáždění shodli a vyjádřili k této otázce a vyslovili nesouhlas s urážkami hlavy státu, prezidenta Československé socialistické republiky.

Rovněž musíme potvrdit naši další cestu, cestu demokratického a humanistického dialogu. Bez těchto průvodních negativních jevů. které tento proces pro nás všechny ztěžují. Věřím, že příslušníci jak komunistické strany, tak ostatních politických stran i bezpartijní poslanci jsou rovněž tohoto názoru, a že si to rovněž přejí. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Axmannovi. Na poslanca, ministra národnej obrany súdruha Václavíka bola vznesená otázka. Dávam mu slovo.

Ministr národní obrany ČSSR, poslanec SL M. Václavík: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, to, co zde řekl poslanec Löbl, kategoricky odmítám. Ať mi prominou komunističtí poslanci, že některá slova zopakuji, to, co jsem zde řekl dopoledne, ale při této výzvě jsem nucen ještě jednou celému Federálnímu shromáždění to zopakovat.

Považuji za potřebné informovat vás o situaci v Československé lidové armádě, o opatřeních, která jsme přijali.

Chtěl bych podtrhnout, že si plně uvědomujeme, že jevy, které doprovázejí vzniklou situaci nemají jen vnitropolitický, ale i mezinárodní aspekt. My, vojáci, s obavami sledujeme zasahování zahraničních sil do našich opatření a snahu o jejich koordinovaný postup proti nám.

V této souvislosti chci rozhodně odmítnout různé spekulace a fámy o tom, že ČSLA měla být připravena k zásahu proti demonstracím, že se jich účastnila nebo, že byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Znovu zdůrazňuji, že to není pravda. Uvedené desinformace sledovaly jediný cíl: narušit vztahy armády s veřejností a vytvořit atmosféru strachu. Chci zdůraznit, a kdo prošel výkonem vojenské služby může potvrdit, že armáda byla vedena k úctě k našemu lidu, jeho národním tradicím, národní vzájemnosti, poctivé práci a mravním hodnotám. Nikdy proti zájmům tohoto lidu nešla. (Potlesk.)

Osobně si myslím, že komu leží na srdci blaho naší země, musí uznat, že zvláště v krizové situaci, v jaké se nacházíme, musí být armáda více než jindy stabilizujícím činitelem vnitropolitického vývoje.

Mluvím o všech těchto otázkách proto, neboť při současném zpochybňování hodnot naší společnosti je naše lidová armáda častým terčem kritiky. Ne proto, že by nebylo možné kritizovat různé nedostatky, které se v jejím životě vyskytují, s nimiž vedeme tvrdý boj, ale i proto, že některé míří na samou podstatu armády jako rozhodujícího mocenského nástroje státu. Nemohou nám být lhostejné takové projevy a pomluvy, které urážejí vojenskou čest příslušníků armády, především vojáků z povolání a zpochybňují jejich odpovědnou a namáhavou práci. V posledních dnech, a to vám mohu říci, se zvyšuje počet přímých útoků na důstojníky a praporčíky, dochází k jejich verbálnímu a fyzickému napadání. Jestli někteří poslanci to chtějí znát konkrétně, řeknu to konkrétně. Nechybějí ani výhrůžky jejich rodinným příslušníkům, dokonce jdou tak daleko, že to vedou proti dětem na středních a základních školách, kde jsou vyřazovány z kolektivů a označovány za zrádce. To je také demokracie.

Chtěl bych říci, že my skutečně s obavami sledujeme vývoj v posledních dnech a hodinách. Možná si někdo neuvědomuje, že tento vývoj je vyústěním řady chyb, které se ve společnosti nahromadily. Především se ztotožňujeme s těmi, kteří to se socialismem myslí poctivě, a kteří nezneužívají emoce k rozdmýchávání nátlaku a k destabilizaci politické a hospodářské situace v naší společnosti. Uvědomujeme si i to, že naše armáda a naše strana především není v ofenzívě. Myslíme si také, že vyčkávání a váhání v řešení složitých problémů je vystaveno kritice řady komunistů. V současné situaci je velmi závažné, abychom společně naslouchali hlasům řadových komunistů, pracovních kolektivů, našich dělníků, abychom z toho vyvozovali odpovídající závěry, abychom podle kompetence a s vysokou odpovědností řešili požadavky a návrhy, aby se především komunisté sjednocovali na závěrech, a v přijatých usneseních a v duchu toho dále postupovali. Prohlásil jsem tady, že si uvědomujeme, že ústupky a kompromisy v této situaci budou asi nutné. Musí však mít své hranice a musí je doprovázet ofenzívní práce strany, jde o boj o čas, ve kterém je třeba, aby strana stmelila své řady, měla vlastní stanovisko a postupně přebírala iniciativu, jestliže chce tuto situaci zvládnout.

Chtěl bych říci, že my vojáci rozhodně stojíme za vystoupením generálního tajemníka ústředního výboru naší strany a považujeme ho za reálnou výchozí platformu. Za ní pevně stojí celá naše stranická organizace, velitelé, politické orgány, příslušníci našich štábů, jednotek a útvarů. Mohu vás ubezpečit, že máme zájem na tom, aby v současné krizové situaci nepřerostly emoce nad zdravým rozumem, aby lidé neztratili smysl respektovat zákony. Roste nebezpečí, aby při zpochybňování platnosti některých zákonů nedošlo k negaci celého socialistického právního řádu, občanských norem a občanské morálky.

Chtěl bych v závěru říci, že si plně jako armáda uvědomujeme, že naše vnější bezpečnost je závislá na vnitřní jednotě a pevnosti. Jak jsme vyjádřili v prohlášení vedoucích funkcionářů ČSLA, znovu zdůrazňujeme, že naše kořeny jsou v této zemi, naše vlastenectví v její obraně a budování. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Václavíkovi. Pítam sa poslanca Löbla či súhlasí s odpoveďou. (Ano.) Ano. Ďakujem. Súdružky poslankyně a súdruhovia poslanci, všichni písomne prihlásený sa vystriedali v debate. Pítam sa, či sa ešte niekto z poslancov hlási o slovo.

Poslankyně SN V. Klůzová: Chtěla bych doplnit usnesení, ale nevím, k jakému usnesení dospěla návrhová komise.

Předsedající předseda SN J. Janík: Komisia stále pracuje. Prostredníctvom poriadatelov treba odovzdať návrh.

Poslankyně SN V. Klůzová: V tom případě vystoupím v diskusi.

Poslankyně SN H. Návratová: Vážený soudruhu předsedající, vážené soudružky a soudruzi poslanci a hosté, nechci opakovat to, co již bylo řečeno, ale považuji za nutné říci zde své stanovisko občanky tohoto státu, matky, poslankyně nejvyššího zákonodárného sboru.

Považuji za nutné zdůraznit, že žádný z voličů v našich volebních obvodech dnes není lhostejný. Nemusíme se přesvědčovat o tom, že naše země je krásná, že je bohatá na historické a kulturní památky, ale také že je bohatá na kulturnost a vzdělanost našich mladých lidí, našich občanů. Myslím, že všichni víme, že máme být na co hrdi, že máme na čem stavět, ale že nás všechny čeká zápas napravit zanedbané a zameškané, to, co jsme zmeškali my všichni, celá společnost.

Ani jako občanka, ani jako poslankyně se nemám za co stydět. Byla jsem vychována touto společností, stojím si za svým slovem a dál se budu hrdě hlásit ke KSČ a dál budu obhajovat její zájmy, její myšlenky. Tím, že dnes přijmeme zrušení 4 článku Ústavy ČSSR neporušíme etiku svých zásad a ideálů. Každý má právo na názor a tak také jako učitelka své žáky vedu. Mladí lidé nejsou přece naši nepřátelé.

Mluví se mi dnes velmi těžko z toho důvodu, že denně předstupuji před své žáky, 25 let je učím a vychovávám. Řada těchto dětí je dnes rodiči, kteří mi přivádějí další generace. Svým učitelům říkám, že každý v těchto dnech musí jednat podle svého vědomí a svědomí. Nikdo, ani já, jim není schopen dát recept, jak se mají chovat, jak mají jednat a jak mají mluvit. Toto hrdinství a osobní statečnost musí najít v sobě. Ale říkám jim jednu věc. Jednejte s dětmi tak, jak vás vychovala tato společnost, co jste slíbili svým slibem učitele a k čemu vás zavazuje vaše učitelská hrdost, etika učitele. Jsme školství hodně dlužni. Nehovoříme tady o tom poprvé, ale myslím, že všechna opatření, ať již krátkodobá nebo dlouhodobá, která byla přijata vládou a která tak, jak soudruh Adamec prohlásil před 14 dny, budou postupně naplňována, takže se stejně dočkáme všech škol dobře vybavených a krásných.