Při zachování všech principů osvědčených v praxi upravuje některé nové okruhy právních vztahů, jako je např. vyživovací povinnost mezi bývalými manžely a další okruhy. Přínosem je rovněž sjednocení do jednoho dokumentu.
Poprvé je v našich smlouvách tohoto druhu zakotvena i působnost Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže v Brně, a to vzhledem k pravomocem svěřeným v Německé demokratické republice tzv. Referátům pomoci mládeži při ministerstvu lidového školství ve věcech péče o nezletilé.
V trestně právní části smlouvy jsou zakotveny instituce extradice a převzetí trestního stíhání. Oba jsou založeny na zásadě oboustranné trestnosti. Převzetí stíhání umožňuje účinně postihnout pachatele v souladu s právem státu, jehož jsou občany, bez ohledu na místo protiprávního jednání.
Vážené soudružky a soudruzi, nová smlouva přispěje k dalšímu urychlení a ulehčení styků příslušných orgánů obou států, přispěje ke zvýšení právní ochrany občanů v podmínkách prohlubující se vzájemné spolupráce. Jedná se o významný smluvně právní dokument z oblasti upravované jinak našimi zákony.
Podle čl. 36. odst. 3 ústavního zákona
o československé federaci je proto třeba
před jeho ratifikací prezidentem Československé
socialistické republiky souhlasu Federálního
shromáždění. Jménem vlády
doporučuji oběma sněmovnám vyslovit
s touto smlouvou souhlas.
Předsedající předseda SL V.
Vedra: Děkuji soudruhu Johanesovi. Návrh projednaly
výbory ústavně právní, zahraniční
a pro sociální politiku obou sněmoven. Prosím
společnou zpravodajku výborů Sněmovny
národů poslankyni Danu Hornáčkovou,
aby přednesla zpravodajskou zprávu.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně D. Hornáčková: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, zmluvy o právnej pomoci majú dôležité miesto medzi zmluvami, ktoré upravujú spoluprácu nášho štátu s inými krajinami v rôznych oblastiach medzinárodných vzťahov.
Ak podrobnejšie sledujeme vývoj a postupné prehlbovanie spolupráce medzi Československou socialistickou republikou a ostatnými krajinami, vidíme, že sa medzinárodné dvojstranné zmluvy tohto druhu spravidla uzatvárajú v určitej etape vzájomných vzťahov. V rámci rozmanitých a stále sa rozširujúcich politických, obchodných a kultúrnych stykov dvoch štátov sa uskutočňujú aj častejšie, aj dlhodobejšie pobyty občanov jedného štátu na území druhého. Podobne sa to dá povedať aj o kontaktoch právnických osôb. V tomto štádiu potom vznikne potreba zabezpečiť subjektom jedného štátu na území druhého štátu vzájomne zodpovedajúcu právnu ochranu a ich právne vzťahy patričným spôsobom zmluvne regulovať.
Toto platí všeobecne, a tým skôr to platí pre vzťahy medzi priamo súsediacimi krajinami, ktoré sú spravidla dlhodobé a rozsah ich vzájemných stykov je zvyčajne značný. Preto je dokladom vysokého stupňa rozvoja našich vzťahov s Nemeckou demokratickou republikou aj skutočnosť, že sa dvoujstranná zmluvná úprava podmienok pre poskytovanie právnej pomoci v oblasti občianskej, rodinnej a j trestnej uzátvárala už niekoľkokrát. Naposledy to bolo v roku 1975, keď sa formou Protokolu novelizovala doterajšia Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou demokratickou republikou o právnych stykoch v občianskych, rodinných a trestných veciach z roku 1956. Preto je celkom pochopiteľné, že s odstupom času bolo treba doterajšiu zmluvnú úpravu modernizovať a súčasne reagovať aj na praktické skúsenosti, ktoré sme uískali v minulých rokoch v tejto oblasti.
Domnievam sa, že prínosom bude najmä nová a dokonalejšia zmluvná úprava vecí rodiných, napríklad kolízna úprava uzatvárania manželstiev, osobných a majetkových vzťahov medzi manželmi, zrušenie manželstva rozvodom, úprava právnych vzťah ov medzi rodičmi a deťmi a podobne. Z textu Zmluvy je zrejmá snaha, aby sa pamätalo pri úprave týchto záležitostí na najrozmanitejšie eventuality a tým aby sa prispelo k hladkému výkonu právnej agendy v tejto citlivej a pre občanov oboch krajín obzvlášť význačnej oblasti.
Súdružky a súdruhovia, vládny návrh v parlamentnej tlači č. 161 prerokovali na svojich schôdzach Ústavnoprávny a Záhraničný výbor Snemovne národov. V zhode pritom konštatovali, že Zmluva medzi Českoslovensskou socialistickou republikou a Nemeckou demokratickou republikou o právnej pomoci vo veciach občianskych, rodinných a trestných z apríla tohto roku je v plnom súlade s československým právnym poriadkom, aj s našou zahraničnou politikou.
Ako spoločná spravodajkyňa týchto výborov preto odporúčam, aby Snemovňa národov vyslovila súhlas s prerokovanou Zmluvou.
Ďakujem.
Předsedající předseda SL V.
Vedra: Děkuji poslankyni Hornáčkové,
slovo má společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu, poslanec Heribert Panster. Prosím,
aby se ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec H. Panster: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, projednávaný smluvní dokument o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních naváže na dosavadní vysokou úroveň spolupráce s NDR ve smluvně právní oblasti a svým obsahem umožňuje její zkvalitnění.
V duchu vystoupení ministra zahraničních
věcí ČSSR soudruha Johanese a soudružky
Hornáčkové jako společné zpravodajky,
doporučuji poslancům Sněmovny lidu, aby vyslovili
souhlas s předloženou smlouvou mezi ČSSR a
NDR o právní pomoci ve věcech občanských,
rodinných a trestních - tisk č. 161. Děkuji.
Předsedající předseda SL V. Vedra. Děkuji poslanci Pansterovi. Do rozpravy se nikdo z poslanců písemně nepřihlásil.
Ptám se proto, zda někdo z poslanců se hlásí o slovo? (Ne.) Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. V zasedacím sále se stav nezměnil, obě sněmovny jsou usnášení schopné.
V parlamentním tisku č. 161 se navrhuje usnesení, kterým se - doporučuje souhlasit s projednávanou smlouvou.
Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.
Poslanci Sněmovny lidu schválili návrh usnesení.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.
Také poslanci Sněmovny národů schválili návrh usnesení.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky souhlasí
se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou
a Německou demokratickou republikou o právní
pomoci ve věcech občanských, rodinných
a trestních, podepsanou v Berlíně dne 18.
dubna 1989.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 98, SL
č. 146, SN č. 157)
Dále máme na pořadu
Návrh odůvodní ministr zahraničních
věcí ČSSR soudruh Jaromír Johanes.
Ministr zahraničních věcí ČSSR J. Johanes: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, dalším dokumentem předkládaným Federálnímu shromáždění je nová Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Bratislavě dne 28. března 1989.
Československo-maďarské vztahy jsou budovány na široké a dlouhodobé základně, kterou by měla předkládaná smlouva dále upevnit. Maďarsko je pro nás významným partnerem v řadě oblastí hospodářské spolupráce a ve vzájemném obchodě. Podobně i naše země zaujímá jedno z předních míst v zahraničně ekonomických stycích Maďarské republiky. Spojují nás svazky, vyplývající z členství ve. Varšavské smlouvě i v Radě vzájemné hospodářské pomoci.
K úsilí o další všestranný rozvoj vztahů však v posledním období nepřispívají některé jednostranné kroky maďarské strany. V této souvislosti bych chtěl reagovat i na včerejší dotaz poslance Antona Hlaváče. Koncem října t. r. Národní shromáždění Maďarské republiky zmocnilo vládu zahájit jednání o změně Smlouvy o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros v tom smyslu, že bude upuštěno od výstavby stupně Nagymaros. Tím prakticky nepřijalo výzvu Federálního shromáždění ČSSR, aby zastupitelské sbory obou zemí podpořily úspěšné dokončení společného projektu. Pokud jde o nás, po celou dobu projednávání tohoto problému jsme projevovali a projevujeme trpělivost, maximální snahu o dobrou vůli po oboustranně přijatelném řešení. Naše vláda je připravena uzavřít dohodu o ekologických a jiných garancích při provozu stupně Gabčíkovo, pokud bude vybudován v souladu s původní smlouvou. Tím konstruktivně reagujeme na ty hlasy znepokojení, které v souvislosti s ekologickými důsledky stavby zaznívají v Maďarské republice. Také pro nás má optimální vyřešení ekologických otázek zásadní význam. Maďarská strana však nepředložila v dosavadních jednáních nové argumenty, pro které by bylo třeba měnit Smlouvu z roku 1977. Naše stanovisko opírající se i o závěry ČSAV a SAV proto nadále vychází z toho, že je třeba trvat na plnění Smlouvy, na jejíž realizaci byly z čs. strany vynaloženy již mnohamiliardové částky. Jsme přesvědčeni o oboustranné prospěšnosti a velkém přínosu realizace Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros. V případě, že Maďarská republika nepřehradí tok Dunaje a Dunakiliti, aby tak bylo možno odvést vody Dunaje na gabčíkovskou hydrocentrálu, nezbude nám, než přistoupit k realizaci náhradního technického řešení na našem území s cílem zabránit vzniku dalších škod. Budeme samozřejmě požadovat náhradu všech škod, které nám vzniknou nesplněním platných smluvních závazků - a to jak pokud jde o Nagymaros, tak i Gabčíkovo. Tyto závazky nelze zrušit jednostranným rozhodnutím, protože smlouvy je třeba důsledně dodržovat. Další konkrétní postup v celé záležitosti bude projednán ve federální vládě do konce listopadu t. r.
K našim dvoustranným vztahům s maďarskou republikou i nadále přistupujeme s upřímným zájmem o jejich všestranný rozvoj. Opíráme se přitom o vše pozitivní, čeho jsme v minulosti dosáhli v zájmu lidu obou zemí. V duchu závěrů posledního zasedání Politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy chceme zdokonalovat vzájemnou spolupráci a společně překonávat vznikající problémy. Přátelské a spojenecké svazky s Maďarskou republikou si přejeme dále prohlubovat.
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, šíře a úroveň spolupráce mezi Československem a Maďarskem se odráží i v rozvoji styků mezi jejich občany. Jsme bezprostředními sousedy, každý rok stoupá počet osob, které se dlouhodobě či krátkodobě nacházejí na území druhého státu, mezi občany obou zemí existují rozvětvené osobní, rodinné i majetkové vztahy. To vyžaduje, aby právní regulace byla na potřebné výši včetně efektivní spolupráce příslušných orgánů obou států.
Tato problematika byla až dosud řešena Smlouvou z roku 1961, uzavřenou ještě před významnými změnami v našem právním řádu v návaznosti na přijetí Ústavy z roku 1960. Tím spíše nové státoprávní uspořádání čs. federace v roce 1968 a novelizace prakticky všech významných zákonů, provedená v dalším období, podtrhují vhodnost a účelnost změn dvoustranné úpravy v otázkách právní pomoci.
Předložený dokument upravuje všestranné otázky spojené s poskytováním právní pomoci, dále obsahuje kolizní normy ve věcech občanských, rodinných a pracovních, normy stanovící pravomoc orgánů smluvních států, podmínky vzájemného uznání a výkonu rozhodnutí a poskytování právní pomoci ve věcech trestních.
Na rozdíl od dosud platné smlouvy jsou nyní upravovány také pracovní a smluvní závazkové vztahy, jakož i odpovědnost za škodu způsobenou porušením mimosmluvní povinnosti včetně regresních nároků. Nově je upravováno řešení otázek majetkových vztahů manželů, vztahů mezi rodiči a dětmi, jakož i ve věcech dědických.
K významným změnám došlo rovněž v části věnované trestním věcem. Progresívním způsobem je upraveno převzetí trestního stíhání. Bylo upuštěno od omezení pouze na tzv. extradiční trestné činy, zakotvena povinnost převzít stíhání i v případě, že skutek je v dožádaném státě pouze přestupkem a rovněž došlo i k rozšíření okruhu osob, na něž se daný institut vztahuje.
Smlouva též umožňuje vydávání pachatelů trestných činů k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu.
Vážené soudružky a soudruzi, závěrem
bych chtěl zdůraznit, že předložený
dokument patří mezi naše nejdokonalejší
a nejúplnější smlouvy o právní
pomoci. Ústavní změny provedené v
mezidobí v Maďarsku, včetně názvu
státu našich sousedů, nemají vliv na
převzaté závazky. Vzhledem k tomu, že
jde o významnou smlouvu z oblasti upravované našimi
zákony, je podle článku 36 odstavec 3 ústavního
zákona o československé federaci, třeba
před její ratifikací prezidentem ČSSR
souhlasu Federálního shromáždění.
Doporučuji proto, abyste s předloženou Smlouvou
vyslovili svůj souhlas.
Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu Johanesovi. Návrh projednaly výbory ústavně právní, zahraniční a pro sociální politiku obou sněmoven.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny národů poslance Zoltána Sidó,
aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec Z. Sidó: Vážené súdružky, vážení súdruhovia, vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Maďarskou ľudovou republikou o právnej pomoci a úprave právnych vzťahov vo veciach občianskych, rodinných a trestných, podpísaná v Bratislave dňa 28. marca 1989, nám podrobne zdôvodnil súdruh minister Johanes.
Oceňujem predovšetkým to, že Zmluva, ktorú nám predložili na vyslovenie súhlasu, je spracovaná komplexne a moderne a celkom zodpovedá požiadavkám na tento typ ďvojstranných medzinárodných zmlúv. Toto tvrdenie môžem doložiť napríklad ustanovením, ktoré vôbec po prvýkrát v zmluvách o právnej pomoci, uzatvorených Československou socialistickou republikou obsahuje aj úpravu uplatňovania regresívnych nárokov - ako zvláštnu formu uplatňovania náhrady škody vzniklej štátu. Ako hraničný určovateľ sa pritom stanoví právny poriadok tej zmluvnej strany, podľa predpisov, ktorej sa poskytovali služby, za ktoré sa požaduje náhrada. Aj niektoré ďalšie oblasti úpravy sú spracované novým spôsobom a sú presnejšie formulované než v doterajšej zmluve, čo prispeje k lepšiemu využitiu zmluvnej úpravy v praxi.
Pri prerokúvaní zmluvy vo Výboroch ústavnoprávnych a zahraničných poslanci konštatovali, že Zmluva je v súlade s našimi ústavnoprávnymi predpismi a že jej uskutočňovanie nebude vyžadovať žiadne zmeny v československom právnom poriadku. Zmluva ako celok je dôležitým politicko-právnym dokumentom, pomocou ktorého si občania obidvoch zmluvných strán presnejšie zistia obsah svojich práv aj povinností vo vzájomných právnych vzťahoch. Aj príslušné štátne orgány budú môcť o týchto vzťahoch rozhodovať rýchlejšie a efektívnejšie. To prispeje aj k zvýšeniu právneho postavenia občanov oboch štátov.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov odporúčam Snemovni národov,
aby vyslovila svoj súhlas so Zmluvou medzi Československou
socialistickou republikou a Maďarskou republikou z marca
roku 1989.
Předsedající předseda SL V.
Vedra: Děkuji poslanci Sidó. Slovo má
společná zpravodajka výborů Sněmovny
lidu poslankyně Judita Gálová.
Společná zpravodajka výborů SL poslankyně J. Gálová: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vo svojom vystúpení chcem nadviazať na prejav ministra zahraničných vecí súdruha Jaromíra Johanesa.
Československo-maďarské vzťahy sa v dôsledku niektorých rozdielnych prístupov v hospodárskej a politickej oblasti začali v poslednom čase komplikovať. Bude potrebné im venovať viac pozornosti a trpezlivo riešiť problémy. Mám na mysli dielo Gabčíkovo-Nagymaros, alebo problémy, ktoré nemajú nič spoločného s rozvojom cestovného ruchu. Nákupná turistika v lete t. r. v našich mestách ukázala naliehavosť riešenia tohto problému. Pokiaľ totiž nenájdeme riešenie v úprave devízovo-finančných nástrojov cestovného ruchu, budeme musieť uplatňovať medzi socialistickými štátmi nepopulárne colné opatrenia na ochranu vnútorného trhu, ako sa stalo 2. novembra t. r.
S pohybom ľudí cez hranice je potrebné včas a na zodpovedajúcej úrovni riešiť i vzťah právnych poriadkov oboch štátov. Je dobré, že Federálne ministerstvo zahraničných vecí venuje pozornosť takýmto zmluvám, neuspokojuje sa s platnými dokumentami, ale včas pristupuje k ich novelizácii. Dôkazom toho je Zmluva medzi ČSSR a Maďarskou republikou o právnej pomoci a úprave právnych vzťahov vo veciach občianskych, rodinných a trestných.
Pre občanov obidvoch krajín je osožné odstránenie medzier v doposiaľ platnej zmluvno-právnej úprave najmä v občiansko-právnej sfére napr. riešením oblasti záväzkového práva, vrátane zodpovednosti za spôsobenú škodu. Novo prijaté trestnoprávne ustanovenia smerujú k urýchleniu konania voči občanovi toho ktorého štátu, v čom je významný humanitárny prínos. Ťažisko významných zmien spočíva predovšetkým v úprave inštitútu prevzatia trestného stíhania. Účelom novozvolenej úpravy je zabezpečiť účinný postih páchateľa v súlade s právnym poriadkom štátu, ktorého je občanom a vylúčiť jeho vyhnutie sa trestnej alebo trestno-právnej zodpovednosti iba z toho dôvodu, že tak nestanoví medzinárodná zmluva. Poslancov Federálneho zhromaždenia bude zaujímať ako orgány obidvoch strán budú jednotlivé ustanovenia aplikovať. Československo svoju vôľu už prejavilo v konaní proti dvom maďarským občanom v súvislosti s ich nezákonným správaním sa v Prahe 21. augusta t. r.
Vážené súdružky a súdruhovia,
odporúčam poslancom Snemovne ľudu, aby súhlasili
s textom predloženej Zmluvy medzi našou republikou a
Maďarskou republikou o právnej pomoci.
Předsedající předseda SL V.
Vedra: Děkuji poslankyni Gálové. Hlásí
se ještě poslanec Riško.
Poslanec SN J. Riško: Vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, nechcem vystupovať v rozprave, ale chcem vzniesť jeden dotaz. Imre Pozsgay v priebehu svojej návštevy Spojených štátov amerických urobil jedno vyhlásenie. ktorého presnú citáciu nepoznám, ale povedal tam, že Maďarsko neuzná výšku náhrady škody, ako ju vyčísli Československo. Má sa na mysli Gabčíkovo-Nagymaros.
Chcem sa opýtať, akú formu určenia výšky
škody potom zvolí československá vláda
a kto bude mať právo určiť túto
výšku tak, aby ju maďarská strana akceptovala.
Ďakujem.