Úterý 13. prosince 1988

Tato opatření ve smyslu logiky nového hospodářského mechanismu směřují k tomu, aby rozhodujícím faktorem pro zintenzivnění technického rozvoje byly vnitřní impulsy a ekonomická nezbytnost dynamicky rozvíjet tuto činnost na základě principu efektivnosti a návratnosti vynaložených prostředků.

Tyto principy nejsou v praxi plně dodržovány. Poznatky zjištěné prověrkami výborů lidové kontroly svědčí o tom, že přínosy řešených úkolů v řadě případů nepřevyšují vložené prostředky, ačkoliv při jejich zakládání byla prokazována vysoká efektivnost. Není dostatečně využíváno mezinárodní spolupráce a licencí. Řeší se úkoly, které konzervují a někde i prohlubují zaostávání naší ekonomiky za průmyslově vyspělými státy, nehledě na opakující se případy, kdy jsou řešeny úkoly v zahraničí již vyřešené. Rozšířeným jevem je malá náročnost řídících pracovníků na prokazování výsledků výzkumných prací. Výkonnostní odměny byly vypláceny bez krácení i v případech, kdy ekonomický přínos byl nejen výrazně nižší než se slibovalo, ale dokonce nekryl ani vynaložené náklady.

S tím na druhé straně kontrastují případy vysokého zhodnocení vložených prostředků, což dokazuje, že i ve výzkumné činnosti je značná diferenciace dosažených výsledků. Zvýšení účinnosti vědeckotechnického rozvoje patří proto i nadále k hlavním úkolům v boji za vyšší efektivnost.

Pokud jde o neinvestiční dotace poskytované hospodářským a zemědělským družstevním organizacím, uvažuje se v rozpočtu s jejich objemem 45 mld. Kčs, což je o 2,3 mld. Kčs více než v letošním roce. Zvyšují se např. dotace k ceně tepla a na úhradu plánované ztráty v organizacích vodního hospodářství řízených národními výbory. Trvale rostou dotace na plánovanou ztrátu podniků bytového hospodářství, což v roce 1989 souvisí též se zajištěním stanovených úkolů na úseku oprav a údržby bytového fondu. Dotace podnikům městské hromadné dopravy včetně velkých oprav pozemních komunikací dosáhnou 4,8 mld. Kčs a rostou ve srovnání s letošním rokem o 7,4 %.

Jsme si vědomi, že celkový objem neinvestičních dotací zůstává stále vysoký. K zásadnějšímu řešení této problematiky přijme vlád a program jejich urychleného snižování ve výrobě i v zahraničním obchodě. Jeho smyslem bude především odstranit dotace kryjící nehospodárnost, zvýšit tlak na efektivnost zahraniční směny a snížit objem přerozdělovacích procesů mezi státním rozpočtem a podniky.

Přesto se však nevyhneme nutnosti řešit některé důsledky přestavby velkoobchodních a nákupních cen na finanční situaci odvětví a podniků, zejména v případech nízké rentability nebo dokonce ztrátovosti. Při nedostatku finančních zdrojů na krytí plánovaných potřeb budou poskytnuty v roce 1989 slevy odvodů ze zisku, případně mimořádné dotace. Bude však nutno řešit i opačné případy, kdy z bilancování vlivů z přestavby cen vznikne v některých případech neplánovaný přebytek zdrojů. Je třeba zdůraznit, že tato opatření mají přechodnou povahu. Přepočet státního rozpočtu na nové ekonomické podmínky nebude tedy jen technickobilanční operací. Při řešení uvedených problémů vycházíme ze zásady, že i po provedeném přepočtu musí být zachována vyrovnanost státního rozpočtu.

Důsledná realizace zásad přestavby hospodářského mechanismu současně vyžaduje, aby všechny podniky měly v podstatě stejné výchozí ekonomické podmínky. Vláda proto stanoví zásady pro vyrovnání rozdílné výchozí základny organizací v oblasti opotřebení základních prostředků a vybavení některých organizací obratovými fondy.

Jednou z nejsložitějších oblastí naší ekonomiky zůstává i nadále využití zásob. Pro příští rok počítáme se zrychlením jejich obrátky v průmyslu a stavebnictví proti letošnímu plánu o 2,4 dny. Dosažení plánovaných stavů zásob koncem roku 1989 je však mimořádně náročné, neboť úkol se zpevňuje o překročení plánovaného stavu zásob v letošním roce.

V této souvislosti vznikají požadavky, aby letošní nesplnění úkolů ve snížení stavu zásob stanovených vládou bylo zohledněno ve finančním plánu. Bylo by to jistě nejjednodušší řešení z hlediska podniků. Cestou všeobecného změkčování úkolů však nemůžeme jít. Naopak je třeba více využívat pozitivních zkušeností z podniků, které úkoly ve vývoji zásob plní, jako například Jitex Písek, Elitex Třebíč, Buzuluk Komárov aj.

Těžiště řešení problémů nadměrných zásob spočívá v konkrétních opatřeních v jednotlivých podnicích na základě diferencovaného posouzení příčin jejich vzniku a možností dalšího využití. Přitom budeme důsledně trvat i zde na uplatnění principu samofinancování. Organizace, pokud nezískají úvěr od banky, budou nuceny financovat zásoby vlastními zdroji, tj. přídělem do obratového fondu i na úkor investic a přídělu do fondu odměn. V souladu s již přijatými usneseními vlády u organizací s nepříznivým vývojem zásob budou kráceny mzdové prostředky o mzdy vynaložené na nadplánovanou nedokončenou výrobu a nežádoucí nadplánované zásoby hotových výrobků. Překročení plánovaného stavu zásob se považuje za vážný nedostatek v řídící práci. V duchu platných zásad se budou krátit roční odměny vedoucích pracovníků podniků i vnitropodnikových útvarů. Naopak pro. zvýšení motivace pracovníků odpovědných za vývoj zásob se stanoví cílové odměny za splnění úkolů v této oblasti.

V souvislosti s organizační přestavbou centrálních orgánů řeší vláda i důležitou otázku zhospodárnění výdajů na státní správu a zejména snížení počtu pracovníků těchto orgánů. Podle stanoveného úkolu mají ústřední orgány snížit celkový počet pracovníků o 5762. K 30. září t. r. činí skutečné snížení 1780 pracovníků, tzn. že úkol je zatím plněn z necelé třetiny. Vzhledem k rozhodnutí vlády ČSSR urychlit postup i v této oblasti a celý úkol splnit již k 30. 6. 1989 je nezbytné, aby ústřední orgány v tomto směru přehodnotily dosavadní postup a přijaly potřebná opatření. Přitom uvolňování pracovníků musí probíhat v souladu se stanovenými zásadami.

S přihlédnutím k těmto úkolům počítáme, že neinvestiční výdaje na státní správu zůstanou v ústředních orgánech na úrovni letošního roku, přičemž mzdové prostředky se snižují o 37 mil. Kčs. K zamezení nežádoucího růstu výdajů na státní správu vláda rozhodla rozšířit program hospodárnosti zejména o úsporná opatření v oblasti služebního autoprovozu a zhospodárnění výdajů na naše zastupitelské úřady a obchodní oddělení v zahraničí.

V souladu se státním plánem bude na neinvestiční potřeby na obranu a bezpečnost v příštím roce vynaloženo 28,4 mld. Kčs, tj. 7 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Soudružky a soudruzi, značný objem výdajů rozpočtové soustavy je určen na zajištění životní úrovně a sociálních jistot našeho lidu. O tom svědčí především neinvestiční výdaje na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo, které jsou plánovány ve výši 186,3 mld. Kčs. Přes napětí ve státním rozpočtu je zabezpečen jejich relativně rychlý růst o 5,2 %. Absolutně to představuje 9,2 mld. Kčs, což je téměř polovina celkového přírůstku rozpočtových výdajů.

Z celkových neinvestičních výdajů pro obyvatelstvo připadá na sociální zabezpečení 99,5 mld. Kčs. V jejich růstu se projevuje zejména uplatnění nového zákona o sociálním zabezpečení, které vyžaduje pro příští rok zajistit zvýšení rozpočtových výdajů o 4,4 mld Kčs. Úprava důchodového zabezpečení přispívá ke zlepšení životní úrovně důchodců a zvýrazňuje pracovní zásluhy v systému důchodového zabezpečení v souladu se závěry XVII. sjezdu KSČ.

Neinvestiční výdaje na zdravotnictví rostou v návrhu rozpočtu na rok 1989 o 8,2 % a mají dosáhnout celkového objemu 32,6 mld. Kčs. Jako jeden z předních úkolů chceme zlepšit zásobování léky. Proto výdaje na léky a speciální zdravotnický materiál vzrostou o 8 %. V přepočtu na 1 obyvatele přesáhnou tyto výdaje 600 Kčs.

Neinvestiční výdaje na školství se zvýší o 3,2 % a dosáhnou 29,9 mld. Kčs. Tento návrh zabezpečuje základní potřeby tohoto odvětví určené státním plánem.

Neinvestiční výdaje na kulturu jsou plánovány ve výši 5,3 mld. Kčs, což představuje růst o 1,9 %. Návrh rozpočtu obsahuje nezbytné prostředky na kulturně výchovnou činnost. Kromě toho bude na provoz rozhlasu a televize poskytnut příspěvek ve výši 1,2 mld. Kčs.

Rozpočtové výdaje na bytovou výstavbu a bytové hospodářství dosáhnou 31,2 mld. Kčs. V jejich růstu o 5,4 % se promítají úkoly státního plánu bytové výstavby, kde se předpokládá dokončení téměř 98 tisíc bytů. Rozsah výdajů na modernizaci bytového fondu je do návrhu rozpočtů národních výborů zahrnut ve výši 1,1 mld. Kčs. Výdaje na státní příspěvek na individuální bytovou výstavbu budou činit 1,4 mld. Kčs.

Mimořádně závažnou otázkou spojenou s životní úrovní je řešení ekologické situace v našem státě. Docenění faktoru zdravého životního prostředí a potřeba dosažení zásadnějšího obratu se odrazila v závěrech XVII. sjezdu KSČ a úkolech 8. pětiletého plánu. Za 3 roky této pětiletky činí objem prací na ekologických investicích 6,9 mld. Kčs. Připočteme-li k tomu plán na rok 1989, je to celkem 10,5 mld. Kčs, tedy jen 57,3 % stanoveného úkolu. Je proto nutné daleko rozhodněji a s plnou odpovědností řešit tento závažný celospolečenský problém. Vyplývá to i ze závazků, které vzal na sebe náš stát. Proto finanční politiku zaměřujeme na přednostní finanční zajištění všech plánovaných, projektově a kapacitně zabezpečených ekologických staveb. V případě potřeby budeme provádět operativní přesuny finančních prostředků tak, aby nevyčerpané prostředky na jedněch stavbách byly využity u rychleji probíhajících akcí.

Uvedené údaje ukazují, že na rozvoj společenské spotřeby obyvatelstva jsou vynakládány značné rozpočtové prostředky. Jsme si však vědomi, že v nevýrobní sféře existují dlouhodobě nahromaděné problémy. Usilujeme o jejich postupné řešení, které však nemůže být záležitostí jednoho roku. Nemůže také spočívat pouze v trvalém zvyšování rozpočtových výdajů, ale i v jejich hospodárnějším a racionálnějším využívání. Přitom je nutno určit a zabezpečit společenské priority. Připravujeme program ekonomické a organizační přestavby nevýrobní sféry, který by měl výrazně zjednodušit její dosud příliš komplikované řízení, řešit nehospodárné vynakládání hmotných i finančních prostředků na společenskou spotřebu a zvýšit hmotnou zainteresovanost pracovníků i celých kolektivů na úrovni poskytovaných služeb a hospodárném vynakládání prostředků. K tomu budou využity i výsledky experimentu k ověřování nového systému plánování, financování a hmotné zainteresovanosti, který od 1. 7. 1988 probíhá ve více než 100 rozpočtových a příspěvkových organizacích ve školství, zdravotnictví, kultuře a dalších odvětvích nevýrobní sféry.

I při rychlejším růstu společenských prostředků určených k zabezpečování životní úrovně obyvatelstva zůstávají rozhodujícím činitelem růstu životní úrovně pracovní příjmy. Důsledné prosazení principů zásluhovosti, o které usilujeme při přestavbě hospodářského mechanismu, se musí stát výrazným stimulem pro utváření nového poměru k práci a jejím konečným výsledkům, na nichž budou pracovníci více než dosud zainteresováni a na nichž bude záviset i jejich životní úroveň.

Státní plán počítá, že v příštím roce dosáhnou celkové příjmy obyvatelstva 466,8 mld. Kčs, což proti plánu na letošní rok představuje zvýšení o 2,7 %. Příjmy z mezd přitom rostou o 2,1 %. Přírůstek rezerv obyvatelstva ve formě vkladů a oběživa má činit 19,5 mld. Kčs. To odpovídá obvyklé míře spořivosti obyvatelstva, která má důležitý význam pro celostátní finanční hospodaření. Počítáme, že tento vývoj bude pokračovat i nadále. K tomu však svým dílem musí přispět i zlepšení současné situace na vnitřním trhu, zejména doplnění těch druhů zboží, které je nedostatkové, nebo na trhu vůbec chybí.

Nedostatky na vnitřním trhu řešíme a budeme. řešit především zvýšením dodávek zboží z výroby i dovozu a v některých případech i omezením vývozu spotřebního zboží. Opatření ve výrobě považujeme za základní cestu řešení rovnováhy vnitřního trhu, za důležitou prioritu hospodářského rozhodování. Současně však musíme v roce 1989 zabezpečovat důslednou regulaci mzdového vývoje podle opatření schválených vládou. Smyslem těchto opatření je, aby se vyplácely mzdy jen za poctivě odvedenou kvalitní práci a aby si pracující za vydělané peníze mohli koupit požadované zboží.

Pověsti o měnové reformě a o přípravě údajných radikálních zásahů do životní úrovně nemají proto žádné reálné opodstatnění. Současné problémy naší ekonomiky, které vyplývají především z nedostatečného růstu její efektivnosti, musíme řešit jinými cestami. V tomto směru bude působit i přestavba hospodářského mechanismu.

Významnou úlohu v přestavbě musí sehrát celá finanční soustava. Především je nezbytné vytvořit takový systém daní a odvodů, který se bude opírat o jednotné, jednoduché a stabilní normativní vztahy organizací ke státnímu rozpočtu. Spolu s pravidly finančního hospodaření organizací mají zajišťovat odpovídající podíl státu na dosažených výsledcích hospodaření a zároveň podněcovat podnikatelskou činnost a zájem podniků o efektivní tvorbu finančních zdrojů a jejich hospodárné užití. V tomto směru bude v příštím roce připravena komplexní úprava zákonů o odvodech do státního rozpočtu a o důchodové dani, které budou jednou z podstatných složek nového finančního mechanismu. Připravujeme též nařízení vlády o finančním hospodaření státních podniků, které svým komplexním pojetím zjednodušší a nově nahradí řadu dosavadních finančních předpisů.

V oblasti zahraničního obchodu finanční nástroje zaměříme k výraznější podpoře efektivního vývozu a chozrasčotní způsob hospodaření a samofinancování uplatníme i v devizové sféře. Finančními a měnovými nástroji budeme v širším rozsahu vytvářet předpoklady pro rozvoj přímých vztahů a zakládání společných podniků. Tím učiníme další krok k rozvoji socialistické ekonomické integrace zemí RVHP. Budeme též napomáhat k rozšíření oboustranně výhodných hospodářských vztahů i s nesocialistickými zeměmi. Naším cílem je vytvářet podmínky pro postupné rozvíjení vnějších funkcí naší měny a pro její perspektivní směnitelnost.

Důležitou a kvalitativně novou úlohu bude mít rozpracování zásad běžného usměrňování vývoje ekonomiky. Daleko více než dosud budeme k tomu využívat nepřímé nástroje řízení a omezovat direktivní zásahy do ekonomiky. K tomu bude vláda využívat zvyšování nebo snižování sazeb odvodů a daní v rámci daných zákonných zmocnění, změn dotací, rozsahu úvěrů a úvěrových podmínek a dalších ekonomických nástrojů v souladu s předem stanovenými pravidly.

V příštím roce tedy dojde k souběhu jak řady náročných prací na přípravě nového hospodářského mechanismu, tak při plnění věcných úkolů plánu a rozpočtu. K tomu přistoupí příprava plánů pro rok 1990 jako závěrečného roku 8. pětiletky. Současně bude nutné rozpracovat směrnici ke státnímu pětiletému plánu a v té souvislosti i rozpočtový výhled na devátou pětiletku, v nichž bude třeba řešit i koncepci zásadních strukturálních změn a odstranění dlouhodobých disproporcí našeho národního hospodářství. Ke kvalitnímu splnění těchto závažných úkolů, které budou rozhodovat o úspěšnosti dalšího rozvoje československé ekonomiky, je nezbytné vynaložit velké úsilí a využít tvůrčí iniciativu pracujících v podnicích i ve všech článcích řízení.

Vážené soudružky a soudruzi, návrh státního rozpočtu československé federace na rok 1989 i návrhy jeho jednotlivých kapitol byly zevrubně projednány v příslušných orgánech Federálního shromáždění. V přístupu poslanců k projednávaným otázkám se projevila výrazná snaha přispět k řešení naléhavých problémů našeho finančního a rozpočtového hospodaření jak z hlediska současné etapy rozvoje, tak i perspektivních potřeb našeho národního hospodářství a růstu životní úrovně. Chtěl bych vám za tento iniciativní přístup, podněty a kritické připomínky poděkovat a zároveň vás ujistit, že je využijeme v naší další práci.

Jménem vlády Československé socialistické republiky navrhuji, aby Federální shromáždění schválilo předložený návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1989.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Stejskalovi.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1989 projednaly výbory ústavně právní a výbory pro plán a rozpočet obou sněmoven za účasti delegovaných poslanců z ostatních výborů obou sněmoven.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Aloise Hůlu, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec A. Hůla: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Z výkladu ministra financí ČSSR soudruha Stejskala je zřejmé, že vypracování návrhu státního rozpočtu na rok 1989 představovalo velmi složitý a odpovědný úkol zejména proto, že v novém hospodářském mechanismu, který začínáme postupně uplatňovat, zůstává státní rozpočet základním nástrojem centrální finanční politiky. Jako základní finanční plán socialistického státu musí soustředit dostatečné množství zdrojů k profinancování potřeb společnosti.

V současné době má naše hospodářství řadu rysů ekonomické nevyváženosti, jak o nich hovořil soudruh ministr. Jde o řadu různorodých příčin, paralelně se vyskytujících dlouhodobých i krátkodobých prvků a vzájemně se prolínajících projevů, příčin a následků dílčích nerovnováh v jednotlivých oblastech naší ekonomiky.

Řešení těchto problémů je nutno považovat za prvořadý a klíčový současný problém dalšího plánovitého a proporcionálního vývoje naší ekonomiky, který musí být řešen komplexně na všech úsecích hospodářské politiky tak, jak bylo stanoveno na 10. zasedání ÚV KSČ a z něhož také vycházela vláda ČSSR ve svém programovém prohlášení z listopadu tohoto roku.

I za této situace jsou v návrhu rozpočtu finančně kryty úkoly státního prováděcího plánu na rok 1989. Rozpočet zabezpečuje prostředky pro realizaci opatření v sociální a mzdové oblasti, a to při dosažení vyrovnanosti rozpočtových příjmů a výdajů.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP