Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Džupina, Hašana, Horáček, Klícha, Malíková, Minárová, Potáč, Šimek, Štrougal, Tesař, Trefný, Václavík, Vajnar, Zelenka, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Blahník, Ehrenberger, Haman, Havlín, Saul, Stütz, Šutka, Vacek, Veselá Jiřina, Zíka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Buban, Colotka, Fundák, Hrebík, Hrubják, Nejezchleb, Nemcsková, Štancel

Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám. Zahajuji 12. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů V. volebního období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Jménem všech přítomných co nejupřímněji vítám naše nejvyšší politické a státní představitele, soudruha Miloše Jakeše (Potlesk.) a soudruha Gustáva Husáka. Vítám i další vedoucí představitele Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací a politických stran. Vítám členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Ladislavem Adamcem. (Potlesk.)

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích 29. listopadu konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který je uveden na pozvánkách.

Jsou k návrhu předsednictev sněmoven nějaké připomínky? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo se nehlásí. V této chvíli je v zasedací síni přítomno 177 poslanců Sněmovny lidu, 60 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 62 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny národů včetně programu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze a schválily její program.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 101, SN č. 110)

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, prosím vás, abychom dříve, než začneme jednat podle programu, uctili památku obětí těžkého zemětřesení, které postihlo sovětskou Arménii. (Shromáždění povstáním uctilo památku obětí zemětřesení.) Děkuji vám. (Shromáždění usedá.)

Prvním bodem našeho jednání je

Prosím ministra financí ČSSR soudruha Jana Stejskala, aby vládní návrh odůvodnil.

Ministr financí ČSSR J. Stejskal: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v souladu se svými ústavními povinnostmi předkládá vláda ČSSR Federálnímu shromáždění návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1989. Státní rozpočet vychází ze závěrů 7., 9. a 10. zasedání ÚV KSČ, která znamenají rozhodný nástup k přestavbě hospodářského a společenského života v naší zemi a spolu s tím k důslednějšímu řešení věcných problémů našeho národního hospodářství. Je vypracován v souladu se zásadou nejednou zdůrazněnou generálním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Jakešem, že v ekonomice můžeme rozdělovat a spotřebovat jen tolik zdrojů, kolik jich vytvoříme.

Východiskem pro konkrétní zaměření finanční a rozpočtové politiky v období nejbližších dvou let jsou především programové cíle obsažené v prohlášení vlády ČSSR. K hlavním úkolům, které dnes stojí před finanční soustavou, patří především výrazné zesílení jejího aktivního vlivu na efektivnost národního hospodářství, omezování inflačních tendencí a upevňování celkové ekonomické rovnováhy.

V současné ekonomické situaci považujeme za pozitivní rys návrhu státního rozpočtu, že je předkládán jako vyrovnaný. Vytváří se tím jeden z předpokladů pro postupnou obnovu ekonomické rovnováhy. Existující nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v řadě oblastí ekonomiky oslabuje úlohu peněz, snižuje její schopnost rychleji reagovat na nové poznatky vědy a techniky, na změny v domácí i zahraniční poptávce, nepříznivě ovlivňuje efektivnost podniků a jejich ekonomické chování. Ve svých důsledcích však zejména nepříznivě působí na spokojenost občanů.

Proto finanční a měnová politika státu vychází z požadavku, aby celkové množství finančních prostředků v rukou státu, podniků a obyvatelstva odpovídalo objemu výrobků a služeb. To se týká jak rozpočtového hospodaření a poskytování úvěrů, tak i finančního hospodaření podnikové sféry.

Je však třeba otevřeně říci, že napětí mezi příjmy a výdaji rozpočtu, které se projevuje od začátku této pětiletky, trvá i nadále. Jeho hlavní příčinou je nedostatečné tempo intenzifikace ekonomiky, které se odráží v nižší tvorbě národního důchodu ve srovnání s úkoly 8. pětiletky a ve finanční oblasti zejména v nižší tvorbě zisku a daně z obratu. Trvají značné tlaky na zvyšování investičních i neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu, na snížení odvodových povinností do státního rozpočtu, na růst odvodů, podnikové společenské spotřeby atd. Ústup těmto tlakům by znamenal dát se na nebezpečnou inflační cestu, narušit stabilitu měny se všemi nepříznivými ekonomickými a politickými důsledky.

Ekonomickou rovnováhu musíme zabezpečovat nejen uvnitř země, ale i vůči zahraničí. Vláda proto stanovila úkol dosáhnout dlouhodobě rovnovážný vývoj devizové pozice státu. K realizaci tohoto cíle počítá plán na příští rok s aktivní obchodní a platební bilancí. To vyžaduje plně zabezpečit nejen plánované exportní úkoly, ale zejména soustředit se na splnění plánovaného devizového inkasa. Tímto směrem zaměříme též naši úvěrovou politiku vůči zahraničí.

V letošním roce dosahujeme ve srovnání s předchozími lety relativně lepších výsledků ve finančním hospodaření podniků. Rozhodující podíl na tom má však překračování plánovaných úkolů v objemu výroby, zatímco plnění kvalitativních úkolů zaostává a nedošlo zde k zásadnějšímu obratu. Především se nedosahuje plánovaného snížení celkových nákladů, které jsou za tři čtvrtletí relativně vyšší o 3,1 mld. Kčs. Zůstává neúměrně vysoká rozestavěnost v investiční výstavbě, účinnost základních prostředků je stále nízká a neplní se úkol snížit nadměrné stavy zásob. Zejména proto vznikla a trvá vysoká platební neschopnost u celé řady podniků, která v poslední době přesahuje 45 mld. Kčs.

Do roku 1989 tedy vstupujeme s řadou problémů ve finančním hospodaření, jejichž řešení klade vysoké nároky na práci všech řídících článků podniků i finanční a úvěrové soustavy. K řešení věcných problémů musí přispět urychlené uplatnění hospodářského mechanismu v celém národním hospodářství již od začátku roku 1990, tj. o jeden rok dříve, než se původně uvažovalo. Potřebujeme relativně rychle změnit styl a metody práce na všech stupních řízení tak, aby se do popředí dostala hlediska reálných hospodářských výsledků, rentability a ekonomické kalkulace, aby se široce rozvinula podnikavost ve prospěch celé naší společnosti. Do hospodářské činnosti podniků musí proniknout zásada samofinancování zakotvená v zákonu o státním podniku. Základním požadavkem bude vytvořit přímou závislost mezi rozsahem investic, zásob a prostředků na individuální a kolektivní hmotnou zainteresovanost na straně jedné a vytvářenými finančními zdroji na straně druhé. Podniky tedy nebudou moci dlouhodoběji spoléhat na dotace, slevy z odvodů a jiné formy finanční výpomoci. Zjednodušeně řečeno: jde nám o dlouhodobou prosperitu podniků, které si musí vydělat na svůj rozvoj.

Ne všechny podniky jsou zatím připraveny na samofinancovaní a ne všude bylo pochopeno, že to je především otázkou efektivnosti jejich činnosti, konkurenční schopnosti, využívání vědeckotechnického rozvoje a uplatnění účinnějších meto d podnikového a vnitropodnikového řízení.

Nové principy hospodářského mechanismu jsme začali uplatňovat již letos ve veřejném stravování a službách. Od počátku příštího roku bude nový mechanismus zaveden v plném rozsahu v odvětvích zemědělsko-potravinářského komplexu a ve vnitřním obchodě. Byl schválen nový zákon o zemědělské dani a novelizovány zákony o odvodech do státního rozpočtu a důchodové dani. Novým prvkem od roku 1989 je také posílení principu zásluhovosti v odměňování. Zvyšuje se rozsah fondu odměn na úkor nákladových mezd, což prohlubuje závislost mzdových prostředků na konečných hospodářských výsledcích.

Složitost podmínek hospodaření v příštím roce je dána i tím, že spolu s prvky nového mechanismu budou působit i dosavadní nástroje řízení, že dále budou probíhat změny v organizační struktuře podnikové sféry v souvislosti s ustanovováním nových státních podniků. Přitom současně k 1. 1. 1989 provedeme přestavbu velkoobchodních a nákupních cen, která vytvoří nové hodnotové vztahy v ekonomice, výrazně změní strukturu rozpočtových příjmů a výdajů i důchodovou situaci podniků.

Vzhledem k mimořádnému rozsahu a souběhu těchto změn byl státní rozpočet na příští rok zatím vypracován v cenách a ekonomických nástrojích platných v letošním roce. Počítáme však s tím, že spolu s přepočtem státního plánu na nové velkoobchodní a nákupní ceny bude v průběhu 1. čtvrtletí příštího roku proveden i přepočet státního rozpočtu na nové ekonomické podmínky platné od 1. 1. 1989. Vláda proto žádá Federální shromáždění, jak je uvedeno v návrhu zákona, o zmocnění k tomuto přepočtu s tím, že zprávu o jeho výsledku předloží orgánům Federálního shromáždění při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1988.

Vážené soudružky a soudruzi, návrh státního rozpočtu vychází z úkolů prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1989, který vláda ČSSR schválila v červenci t. r. V souladu s ním jsme se zaměřili na zabezpečení růstu finančních zdrojů a jejich efektivnější využití zejména snižováním nákladů, hospodárnějším využitím zásob, snížením rozestavěnosti a zvýšením efektivnosti investic i zahraničního obchodu. Návrh rozpočtu zabezpečuje přijatá opatření v sociální oblasti. Proti původním záměrům zvyšuje výdaje na bytovou výstavbu a na tvorbu fondů oprav u národních výborů.

Přitom však nebylo možné akceptovat některé další požadavky v oblasti společenské spotřeby obyvatelstva a akce "Z", protože vzhledem k napětí mezi rozpočtovými příjmy a výdaji se pro vyšší míru uspokojení potřeb v této oblasti nepodařilo vytvořit odpovídající prostor. Za této situace považujeme za účelné posoudit znovu možnosti uspokojení těchto požadavků v návaznosti na výsledky prověrky vybraných investičních akcí 8. pětiletého plánu provedené zvláštní komisí vlády ČSSR a na celkovou situaci ve státním rozpočtu po jeho přepočtu na nové ekonomické podmínky.

Celkový objem státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů je plánován ve výši 407,6 mld. Kčs, což představuje přírůstek ve srovnání s rozpočtem na letošní rok 19,9 mld. Kčs, tj. 5,1 %. Je zabezpečena jak vyrovnanost příjmů a výdajů rozpočtové soustavy jako celku, tak i jejích jednotlivých článků, tj. státního rozpočtu čs. federace, státních rozpočtů republik a rozpočtů národních výborů.

Rozhodující integrační úlohu v naší rozpočtové soustavě plní státní rozpočet československé federace. Jeho plánované příjmy činí 223,6 mld. Kčs, což představuje 54,9 % všech rozpočtových příjmů. Z této částky je 80 mld. Kčs určeno na financování federálně řízených orgánů a organizací a 143,5 mld. Kčs činí dotace do státních rozpočtů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Přitom ČSR se na těchto dotacích podílí 60 % a SSR 40 % oproti podílu 58,9 % a 41,1 % v roce 1988. Dochází tedy k dalšímu sblížení této relace mezi republikami.

Příjmy a výdaje rozpočtů národních výborů mají dosáhnout 139,4 mld. Kčs, což je ve srovnání s rozpočtem na rok 1988 více o 4,7 %. Globální dotace a účelové subvence ze státních rozpočtů republik kryjí více než 54 % jejich výdajů.

V této souvislosti je často předmětem kritiky nadměrné přerozdělování prostředků v rozpočtové soustavě a nízká finanční samostatnost, zejména místních a městských národních výborů. K řešení této závažné otázky posilujeme vlastní příjmovou základnu rozpočtů národních výborů. Od příštího roku budou mít k dispozici již celý výnos daně ze mzdy, což umožní výrazně snížit globální dotace poskytované ze státních rozpočtů republik. Celý výnos této daně bude přednostně směrován do rozpočtů městských a místních národních výborů.

Stejně důležité je, aby národní výbory samy hledaly možnosti zvýšení vlastních příjmů zejména z hospodářství, které řídí, aby podporovaly rozvoj drobných provozoven, služeb a individuální činnost občanů.

Vážené soudružky a soudruzi, rozhodující podíl na plánovaném objemu rozpočtových příjmů mají odvody hospodářských organizací. Splnění úkolů v růstu efektivnosti má tedy klíčový význam pro krytí rozpočtových výdajů a pro zajištění vyrovnaného rozpočtového hospodaření.

Základním úkolem v této oblasti je zabezpečení plánovaného přírůstku zisku o 11,5 mld. Kčs, tj. o 7,5 %. Náročnost tohoto úkolu vyplývá především z toho, že se opírá o plánované snížení materiálových nákladů o 1,1 % , což je snížení, které se v této pětiletce zatím nepodařilo zabezpečit. O to důležitější je změna dosavadního přístupu podniků k řešení problémů zvyšování úrovně jejich efektivnosti. Po postupném vyčerpání snadněji dostupných rezerv v minulých letech je nesporné, že zásadní zlepšení v této oblasti musí být spojováno s aktivizací inovační činnosti, se soustavným zlepšováním technické úrovně a kvality výrobků, s nezbytnými strukturálními změnami v národním hospodářství a se zvýšením účinnosti vědeckotechnického rozvoje. Bez toho nemůžeme zvýšit ani efektivnost zahraniční směny a rozšířit naši účast na mezinárodní dělbě práce, což má pro naši ekonomiku klíčový význam.

Jestliže chceme dovážet, musíme vyvážet, a to nikoliv za každou cenu, ale efektivně. Modernizace našeho průmyslu a jeho strukturální přestavba se neobejde bez dovozů. Proto stojí před námi zcela prioritní úkol zabezpečovat dostatečný objem vývozních fondů schopných konkurence na světových trzích.

Musíme rovněž daleko energičtěji řešit i ztrátovost hospodaření a platební neschopnost některých podniků. Patří to k předpokladům samofinancování a uplatnění plného chozrasčotu. Vláda se bude těmito otázkami zabývat ještě do konce letošního roku. K odstranění hlavních příčin platební neschopnosti budou u 38 organizací vypracovány konsolidační programy s cílem obnovit jejich finanční rovnováhu do konce 8. pětiletky. Jde o závažný problém, neboť mezi organizacemi s vysokou platební neschopností jsou takové velké podniky jako AZNP Mladá Boleslav, Škoda Plzeň, Vítkovické železárny a strojírny Klementa Gottwalda, Tatra Kopřivnice, ČKD Praha, Tesla Bratislava, Závody těžkého strojírenství Martin, Stavební závody Bratislava aj.

Významným zdrojem příjmů státního rozpočtu je daň z obratu, která má v příštím roce dosáhnout 93,3 mld. Kčs. Vývoj daně z obratu se v návaznosti na opatření provedená k posílení vnitřního trhu a na oživení maloobchodního obratu po několikaleté stagnaci v letošním roce zlepšil. Současně se však objevují signály, že řada výrobců preferuje dodávky zboží ve vyšších cenových polohách na úkor levnějších druhů. Na jedné straně potřebujeme nové, inovované a módní zboží s ohledem na rostoucí nároky našich občanů, na druhé straně však musí být trh zásoben i základním zbožím v dostupných cenách. Vláda ČSSR - tak jak je uvedeno v jejím programovém prohlášení - bude důsledně trvat na splnění tohoto úkolu.

Plánovaný objem daně z obratu je též ovlivňován postupným snižováním jejího výnosu u některých daňově významných položek v souvislosti s bojem proti alkoholismu a kouření a zvyšováním výroby nízkoolovnatého benzinu s vyššími výrobními náklady. I když takovýto vývoj snižuje rozpočtové příjmy, vycházíme z toho, že z celospolečenského hlediska jde o žádoucí tendenci. Proto snižování příjmů rozpočtu z těchto důvodů je třeba nahradit zvýšením dodávek jiného spotřebního zboží na vnitřní trh, které by odpovídalo poptávce obyvatelstva. Stabilizaci situace na vnitřním trhu věnuje a bude věnovat vláda prvořadou pozornost.

V návrhu státního rozpočtu zvyšujeme tlak na financování potřeb podniků z jejich vlastních zdrojů.

Dotace na investice hospodářských organizací dosáhnou 9,3 mld. Kčs a ve srovnání s letošním rokem se snižují o 900 mil. Kčs. Investiční dotace jsou určeny především na výstavbu vodních nádrží, na obnovu a rozšíření vozového parku v dopravě, do fondů intenzifikace v zemědělství a na účelovou výstavbu ve sféře národních výborů. Počítá se zde i s dotací na výstavbu vodního díla Gabčíkovo-Nagymáros, Slezská Harta, Hněvkovice a dalších.

V zájmu upevnění ekonomické rovnováhy bylo v plánu financování investiční výstavby hospodářských organizací na příští rok přijato opatření, že část plánovaných investic ve výši 5 mld. Kčs musí podniky financovat ze zdrojů vytvořených nad plán a ze svých prostředků z minulých let. Tímto opatřením sledujeme, aby objem investic vycházel z rozsahu vlastních finančních zdrojů podniků a zároveň se zlepšila rovnováha v oblasti investic. K tomu musí také směřovat přísnější regulace zahajování nových investic a snižování vysoké rozestavěnosti.

Pro urychlení procesu intenzifikace má zásadní význam využívání výsledků vědeckotechnického rozvoje. Na neinvestiční výdaje na tyto účely bude celkově vynaloženo 21,4 mld. Kčs, což je o 300 mil. Kčs více než letos. Z toho bude ze zdrojů hospodářské sféry vynaloženo 12,8 mld. Kčs a ze státních rozpočtů 8,6 mld. Kčs. V této částce jsou zabezpečeny i naše úkoly vyplývající z Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských států RVHP do roku 2000.

K podpoře efektivních inovačních záměrů směřují také inovační úvěry, které bude poskytovat Státní banka, a vytvořená rezerva ve státním rozpočtu na krytí úroků z těchto úvěrů. Širší prostor pro technický rozvoj se v souvislosti s přestavbou hospodářského mechanismu vytvoří zejména tím, že v rámci fondu rozvoje budou mít podniky možnost využít na technický rozvoj i více prostředků než stanoví normativní příděly z nákladů do tohoto fondu. Uvedený systém zatím uplatňujeme u experimentujících podniků. Jeho všeobecné uplatnění významně rozšíří právo podniků rozhodovat o tom, v jakém rozsahu budou přímo investovat nebo vynakládat prostředky na technický rozvoj.