Keby sme k týmto súvislostiam neprihliadali, tak by sa mohlo skutočne javiť, že poľnohospodárske organizácie budú novou úpravou poľnohospodárskej dane postihnuté, a to najmä zavedením jednotnej 50percentnej dane z objemu miezd a odmien ako úplne novej súčasti poľnohospodárskej dane. Nová daň z objemu miezd a odmien však bola v plnom rozsahu zakalkulovaná ako nákladová položka, z čoho vyplýva, že vyšší objem zdanenia je vyvážený vyššou nákupnou cenou poľnohospodárskeho výrobku.
Zároveň treba k vládnemu návrhu zákona pristupovať nielen zo subjektívného pohľadu jednej poľnohospodárskej organizácie, ale predovšetkým z pohľadu globálneho, celospoločenského. Tu je zásadná tá skutočnosť, že celková úprava poľnohospodárskej dane, vrátane úprav ďalších ekonomických nástrojov rešpektuje požiadavku zachovania finančného vzťahu poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu k štátnemu rozpočtu.
Som presvedčený, že prijatie zákona je potrebné. Pripomienky z výborov boli zhrnuté v spoločnej správe výborov snemovní.
Domnievam sa, že tieto úpravy a doplnenia spresnia obsah jednotlivých uznesení zákona. Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam schváliť vládny návrh zákona o poľnohospodárskej dani (tlač 102) , a to so zmenami obsiahnutými s spoločnej správe výborov Snemovne národov (tlač 107).
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Šagátovi.
Slovo má společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu poslanec Stanislav Zamazal.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, nejdříve mi dovolte, abych se připojil k obsahu zpravodajské zprávy přednesené soudruhem poslancem Šagátem.
Vládní návrh zákona o zemědělské dani zásadně sjednocuje daňový systém pro všechny organizace zemědělské výroby, zemědělských služeb a potravinářského průmyslu a vytváří tím z hlediska zdanění relativně stejné podmínky při účelném propojování a kombinování činností v celém zemědělsko-potravinářském komplexu.
V návrhu zákona se promítá nová bonitace půdního fondu, přestavba nákupních cen a změny dalších ekonomických nástrojů, které mají zmírňovat rozdíly v důchodech zemědělským organizacím způsobovaným vlivem rozdílných přírodních podmínek.
Navrhovaná daň z objemu mezd a odměn pro zemědělské organizace ve výši padesáti procent, to je ve stejné výši, která se navrhuje v novele zákona o odvodech do státního rozpočtu a zákona o důchodové dani pro průmyslové podniky, má působit na náhradu živé práce technikou a současně zabezpečit stejnou úhradu všech socialistických organizací na celospolečenské výdaje spojené s reprodukcí pracovních sil. Tato výše daně je zahrnuta do nových nákupních a velkoobchodních cen.
Úpravou nákupních cen zemědělských výrobků k 1. lednu 1989 se zvýší příjmy občanů, kteří provozují zemědělskou výrobu. Proto se navrhují i nezbytné změny ve zdanění příjmů z této činnosti. Přitom občané s malou výměrou pozemků a malým rozsahem výroby nebudou zemědělskou daň platit vůbec. Občané s větší výměrou pozemků a lepšími produkčně ekonomickými podmínkami a s větším rozsahem zemědělské výroby budou platit ve srovnání s dosavadním stavem vyšší daň z pozemků i z příjmů ze zemědělské činnosti. Návrh tak sleduje i cíl dosáhnout vyšší sociální spravedlnosti a podpořit společensky žádoucí rozvoj zemědělské výroby provozované občany.
Vládní návrh zákona byl projednáván ve výborech branných a bezpečnostních, pro zemědělství a výživu, pro plán a rozpočet a ve výborech ústavně právních. Připomínkami u výborů se zabýval již společný zpravodaj výborů Sněmovny národů.
K ústavně právní stránce návrhu zákona o zemědělské dani uvádím, že podle čl. 8 odst. 1 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci ve znění pozdějších ústavních zákonů, oblast financí patří do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik. Podle čl. 12 odst. 2 citovaného ústavního zákona zákony Federálního shromáždění upravují kromě jiných daní a poplatků výslovně i zemědělskou daň. Tím je dána zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění ve smyslu čl. 37 odst. 1 písm. b) citovaného ústavního zákona. Ústavně právní stránka vládního návrhu zákona o zemědělské dani je tedy v pořádku.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, doporučuji, jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu, schválit
vládní návrh zákona o zemědělské
dani (tisk 102) , a to se změnami a doplněními
obsaženými ve společné zprávě
výborů Sněmovny lidu (tisk 107).
Předsedající místopředseda
FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Zamazalovi. Písemně
se do rozpravy přihlásila poslankyně Václava
Kuželová. Uděluji jí slovo.
Poslankyně SL V. Kuželová: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, k 1. lednu 1989 má nabýt účinnosti nový zákon o zemědělské dani. Tento návrh je první v řadě zákonů, kterými se upravuje vztah organizací ke státnímu rozpočtu v souladu s přestavbou hospodářského mechanismu.
Nový zákon o zemědělské dani má pro podniky zemědělsko-potravinářského komplexu zásadní význam. Musím konstatovat, že návrh byl a je v naší zemědělské a potravinářské veřejnosti očekáván s určitým napětím. Nová úprava má představovat právní prostředek k uplatnění takového daňového nástroje v zemědělství, aby byly realizovány směrnice k zabezpečení komplexní přestavby. Přitom je zřejmé, že nová úprava zemědělské daně bude mít nesporný vliv na vztahy uvnitř zemědělsko-potravinářského komplexu i mimo něj. Do značné míry ovlivní budoucí hospodaření JZD, státních statků a dalších organizací; ve svých důsledcích výrazně ovlivní vztahy mezi těmito organizacemi a jejich pracovníky, respektive členy, a jistě ovlivní i provozování zemědělské výroby a jiných souvisejících činností.
Zemědělské a potravinářské podniky nemají obavu z přestavby a podporují ji. To, co čeká průmysl a ostatní odvětví národního hospodářství za dva roky, vstoupí v platnost v zemědělsko-potravinářském komplexu již od 1. ledna 1989. Jeho principy však v určité podobě fungují v zemědělství již desetiletí. Družstevníci si volí předsedu, představenstvo a mohou si rozdělovat pouze to, co si vydělají.
Úpravy nástrojů řízení v roce 1982 i v roce 1986 výrazně posílily ekonomické metody řízení. Za téměř 40 let existence socialistického zemědělství byla od základu přebudována dřívější malovýroba do podoby dnešních JZD a státních statků, které dále rozvíjejí moderní velkovýrobu a zabezpečují výživu národa na dobré úrovni.
Nepokládám proto za dobré, že většina poslanců výborů, kterým byl přikázán, tento návrh dostala několik dní před zasedáním výborů a přes odpovědný přístup poslanců k předloženému zákonu, měla málo času si řadu věcí ještě důkladněji ověřit a konzultovat. Věřím, že propočty a návrhy byly provedeny odpovědně. Poslanci byli ubezpečeni, že vztah ke státnímu rozpočtu zůstává nezměněn.
V posledním období se v některých sdělovacích prostředcích objevují názory o vysokém dotování zemědělské výroby, o její nízké efektivnosti, na druhé straně o vysokých důchodech zemědělských podniků a tomu odpovídajícímu rychlému růstu odměn v JZD a na státních statcích. Nejsem ekonom a mohu proto tyto otázky posuzovat jen z vlastní práce v družstvu a z údajů, které mám jako poslanec k dispozici. Z těchto podkladů vím, že zemědělství je výrazně dotováno ve všech státech a přesto se tam nehovoří o neefektivnosti. Zcela se zapomíná to, že má-li být zemědělská výroba vysoce efektivní, pak musí od svých dodavatelů dostávat zemědělci vysoce kvalitní a současně co nejlevnější stroje, hnojiva, chemické ochranné prostředky a další potřeby. Současně musí být tyto dodávky komplexní, protože chybí-li třeba i méně důležitý výrobní prostředek, snižují se rychle celkové výnosy a efekty. V komplexním a kvalitním zajištění potřeb výroby potravin je nutné vidět jednu z rozhodujících cest snižování nákladů a růstu celospolečenských přínosů.
Složitá je otázka důchodů zemědělských podniků. Rychle roste objem tržeb i zisku z nezemědělské výroby, zatímco zisk z rostlinné a živočišné výroby stagnuje a v posledních letech klesá, takže loni již netvořil ani polovinu celkového zisku zemědělských podniků. Zemědělci velice dobře vědí, že intenzifikace, tj. růst hektarových výnosů a užitkovosti, není laciná. Jak se tedy vyrovnat s úkolem růstu soběstačnosti, tzn. zvyšování objemu výroby, při omezené výměře zemědělské půdy. Vím, že v zemědělství je mnoho zatím nevyužitých možností snižování nákladů, ale řada z nich je úzce spojena s už zmíněnou kvalitou a komplexností dodávek výrobních prostředků.
Myslím, že současná úroveň mezd a odměn v zemědělství není nadhodnocena. Srovnání průměrných měsíčních odměn nebere do úvahy řadu závažných okolností. Především není možné uvádět jen procentní nárůst v jednotlivých odvětvích, bez srovnání růstu produktivity. Z údajů, které nám byly v této pětiletce sdělovány, je zřejmé, že tento vztah zemědělské podniky neporušily. Prospěšné je také srovnání průměrné hodinové mzdy, která je stále v JZD a na státních statcích nižší než v průmyslu. Mohla bych přitom dále široce hovořit o podmínkách zemědělské práce, které lze těžko srovnávat s jinými odvětvími národního hospodářství.
Vážené soudružky a soudruzi, jak jsem již uvedla, projednávaný návrh zákona o zemědělské dani patří k významným dokumentům přestavby hospodářského mechanismu v zemědělsko-potravinářském komplexu. Věnovali jsme proto ve výborech jeho posouzení mimořádnou pozornost. Poslanci vznesli řadu připomínek a námětů.
Předložené propočty dokladují, že nedojde k výraznějšímu snížení finančních zdrojů zemědělských podniků. Především, že zhruba dvojnásobné zvýšení daně z pozemků a ze zisku i dopady nově zaváděné daně z objemu mezd a odměn jsou plně pokryty zvýšením nákupních cen a úpravami ostatních ekonomických nástrojů. Z propočtů, které si provedly zemědělské podniky, je však zřejmé, že dopady těchto změn jsou velmi diferencované.
Ukazuje se, že velmi vážná ekonomická situace vznikne u podniků zemědělského stavebnictví, ale i u agrochemických podniků. Tyto podniky zemědělských služeb fungují většinou jako společná zařízení JZD a státních statků. Vliv daně z objemu mezd a odměn se promítne do jejich ekonomiky a vyvolá i odpovídající zvyšování cen těchto služeb.
Mrzí mne, že nebyly akceptovány některé připomínky výborů obou sněmoven Federálního shromáždění. Mám na mysli zejména snížení základu daně ze. zisku o dobrovolné příspěvky zemědělských podniků, poskytované např. národním výborům na akci "Z", na společné předškolní zařízení (školky a jesle), dále na zdravotní zařízení (rehabilitační a rekondiční), jakož i doplňkové dávky sociálního zabezpečení důchodců - členů JZD. Bylo rovněž navrhováno, aby mzdy spojené s tímto zařízením, ale i některými společenskými aktivitami, nebyly zahrnovány d o 50% daně z objemu mezd a odměn. Stejného názoru byly při projednávání zákona i Svazy družstevních rolníků.
Zemědělské podniky kromě sdružených prostředků na vybudování společného předškolního zařízení (v mnohých případech je vybudovaly i vlastní stavební četou a tato zařízení slouží všem obyvatelům vesnice) platí významnou část provozního aparátu včetně učitelek, kuchařek a uklízeček. Jaký by to mělo např. politický dosah, kdyby zemědělské podniky od 1. 1. 1989 tyto pracovnice z předškolního zařízení odvolaly? Proč by měly nést náklad na mzdu těchto pracovnic a navíc i za ostatní sdružené podniky platit dalších 50 % z jejich mezd a odměn? Bude je platit národní výbor pokud zůstane zařízení v jeho správě? Mohlo by se namítat, že se od 1. 1. 1989 zvýší nákupní ceny a že vstoupí v platnost i další opatření přestavby. Jenže jedna stránka věci je, kdo to platí, a druhá stránka kdo výhody dostává.
Obdobně je tomu i s příspěvky na doplňkové dávky sociálního zabezpečení pro důchodce, členy JZD, kteří prací pro výživu národa v začátcích hospodaření JZD přinášeli značné osobní oběti na odměnách a v současné době mají menší důchod než pracovníci v jiných odvětvích národního hospodářství, kteří měli v produkčním věku vyšší mzdu a mají i vyšší důchody. Opatření, která byla schválena před více než deseti lety, oceňovala význam jejich práce a umožňovala JZD z jejich vlastních zdrojů doplnit důchody těchto svých členů. I nyní by měla být daňovými nástroji podpořena tato sociální opatření.
Soudružky a soudruzi poslanci, uvedla jsem některé z dílčích poznámek, které by podle našeho názoru přispěly ke zvýšení účinnosti daňových nástrojů v zemědělsko-potravinářském komplexu. Doporučuji, aby byly i ony zváženy.
Jak jsem již uvedla, návrh zákona o zemědělské
dani je významnou součástí přestavby
hospodářského mechanismu. Jeho platnost od
1. ledna příštího roku doplní
významně působnost celého komplexu
nástrojů řízení výroby
potravin. Pokládáme ho v zásadě za
logické vyústění úprav těchto
nástrojů, které již před 4 měsíci
vláda Československé socialistické
republiky schválila. Doporučuji proto i jeho souhlasné
projednání v zákonodárném sboru.
Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslankyni Kuželové.
Ptám se, zda chce ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě. (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.
Prohlašuji rozpravu za skončenou.
Přeje si závěrečné slovo ministr financí ČSSR soudruh Stejskal? (Nepřeje.) Děkuji.
Žádají o slovo společní zpravodajové? (Nežádají.) Děkuji.
Můžeme přistoupit k hlasování. Při schvalování tohoto zákona platí zákaz majorizace (čl. 42 odst. 2 písm. h).
V zasedacím sále je přítomno: 172 poslanci Sněmovny lidu, 60 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice, 65 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon schválili.
Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů schválen.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o zemědělské dani.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 55, SL č. 92, SN č. 101)
Nyní projednáme bod
Návrh odůvodní ministr zahraničního
obchodu ČSSR soudruh Jan Štěrba. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr zahraničního obchodu ČSSR J. Štěrba: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, vládní návrh zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí vychází důsledně z realizace Směrnice k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu a ze změn, které mají zabezpečovat přestavbu v naší společnosti.
Zkušenosti z mezinárodních jednání i závěry odborných analýz jednoznačně potvrzují, že prostá mezinárodní výměna zboží dnes už nestačí pokrýt požadavky na intenzívní rozvoj našeho národního hospodářství a naší účasti v mezinárodní dělbě práce.
V našem zákonodárství jde o problematiku novou. V praxi s ní není mnoho zkušeností. Zatím chyběla ucelená právní úprava zakládání činnosti těchto podniků, i když dosud platné právní předpisy jejich vzniku výslovně nebránily. I na půdě RVHP se stále více zdůrazňuje potřeba nových forem propojení ekonomiky. Řada členských zemí RVHP již proto přijala podrobné právní úpravy smíšeného podnikání se zahraničními firmami. Proto i my jsme přihlíželi k jejich zkušenostem v této oblasti.
Pro perspektivnější propojení ekonomik (skutečnou mezinárodní dělbu práce) je zapotřebí hledat rezervy v propojení výrobních, technologických a vývojových procesů. To znamená najít vhodné náměty pro výrobní kooperaci, společné investiční akce, společný prodej, prostě společné podnikání realizované v mezinárodním měřítku, a to jak s partnery z členských zemí RVHP, tak i s ostatními.
Jak bylo zdůrazněno na 7., 9. a 10. zasedání ÚV KSČ, je třeba využít všech forem mezinárodní spolupráce, upevňující naše vztahy k Sovětskému svazu, k členským zemím RVHP, ale i k partnerům v nesocialistických zemích, ať jde o přímé vztahy, kooperace či o společné podnikání.
Ke splnění tohoto záměru v oblasti společného podnikání bylo třeba zpracovat obecně závazný předpis, který bude pro domácí i zahraniční partnery zárukou a jistotou, že své návrhy na společné podnikání myslíme vážně.
Vývoj našeho národního hospodářství závisí, vždy bezprostředně závisel a bude záviset i v budoucnosti, na vlastní produktivitě práce, na technickém rozvoji v naší výrobě, na dobré komerční práci pracovníků zahraničního obchodu, na široké spolupráci a iniciativě našich lidí při vývoji, výrobě i prodeji. Ale dnes se už neobejdeme jen s našimi silami. Musíme se nebát využít vše, co je i ve vyspělých zemích. Tato forma podniku je cestou, jak se dostat k tomu nejprogresívnějšímu.
Naše spolupráce v mezinárodní dělbě práce, na spolupráci se Sovětským svazem a dalšími členskými zeměmi RVHP, představuje pevnou páteř naší ekonomiky, jistotu i záruku jejího dalšího rozvoje.
Na této skutečnosti nemůže nic měnit ani založení podniků se zahraniční majetkovou účastí. Právě naopak, tyto podniky mohou sloužit jak nám, tak i bratrským socialistickým zemím. Základem pro vznik takovéhoto nového podniku v Československu je existence socialistické ekonomiky, československého zákonodárství a právního řádu, stejně jako respektování všech pracovně právních a bezpečnostních předpisů.
Smíšené podniky budou důležitou, ale doplňkovou součástí našeho ekonomického potenciálu. Považujeme za správné, aby chozrasčotní sféra ve své podnikatelské činnosti, za kterou v novém mechanismu ponese i finanční odpovědnost, měla možnost vybírat formy, které bude považovat za vhodnější a efektivnější.
Ústřední orgány státní
správy federace i republik budou umožňovat
zejména takové společné podniky, které
z celospolečenských i podnikatelských hledisek
budou přínosem v technologii, v kvalitě výrobků,
které obohatí vnitřní trh, ve spotřebním
zboží, léčivech, zdravotnické
technice, odrazí se ve vyšších výkonech
ve službách, stavebnictví a budou přínosem
ve zvýšení exportní výkonnosti
a konkurenční způsobilosti podle náročných
mezinárodních měřítek.