Současné poznatky nasvědčují tomu, že i výsledky za letošní rok budou v našem zemědělství vcelku příznivé, a to zejména s ohledem na dobrou úrodu a sklizeň Na druhé straně je však nutno zdůraznit, že úměrně tomu neklesá nákladovost v celém zemědělství a nedostatečné je i celkové zhodnocování zemědělské produkce.
Účinnosti dosavadní zemědělské daně byla věnována v uplynulém období značná pozornost. Z provedených analýz vyplývá, že v mnoha oblastech je uplatňovaný systém již překonán a nevytváří dostatečný ekonomický tlak na zvyšování efektivnosti.
Současná daň z pozemků vývojem již zastarala. Stanovené sazby daně z pozemků přitom nedostatečně reagují na vztahy při tvorbě a rozdělování důchodů v rozdílných přírodních a ekonomických podmínkách. Proto jejich současná úroveň nemůže působit k žádoucímu zmírňování těchto rozdílů.
Uplatňovaný systém progresívního zdanění zisku ve vztahu k dosažené úrovni nákladů a nákladové rentability vede v zájmu snížení daňové povinnosti namnoze k záměrnému snižování výše rentability, a to i formou zvyšování nákladů a nehospodárností. Kromě toho vede často neodpodstatněně k nízkému zdanění zisků z přidružené výroby, což nemohl napravit ani zavedený dodatkový odvod.
Rozdílná úroveň zdaňování zemědělských organizací ve srovnání s ostatními odvětvími a úseky národního hospodářství nevytváří ani odpovídající podmínky pro další efektivní společenskou dělbu práce, a to zejména ve vztahu k potravinářskému průmyslu.
Negativně též působí nestejné oceňování nákladů na živou práci oproti ostatním odvětvím v rámci současné úpravy. Zatímco u převážné části průmyslových, stavebních a dalších organizací je uplatňován kriteriální odvod z mezd ve formě příspěvku na sociální zabezpečení, v zemědělství v podstatě tento nástroj nebyl a není zaveden. Tím dochází nejen k rozdílnému oceňování celkových nákladů i u celé řady doplňkových činností provozovaných zemědělskými organizacemi, ale rovněž k nedostatečnému ekonomickému působení na efektivnost živé práce a její žádoucí nahrazování především výkonnější technikou. V podmínkách nového hospodářského mechanismu budou muset samotné podniky mnohem více přihlížet k ekonomické kalkulaci včetně reálnějšího ohodnocení nákladů spojených s využíváním pracovních sil.
Součástí zemědělské daně je i daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby. Opatření přijatá v roce 1981 k podpoře rozvoje doplňkové zemědělské výroby u drobných chovatelů a pěstitelů, která znamenají osvobození značné části těchto občanů od placení daně, svůj účel splnila pouze částečně.
Soudružky a soudruzi poslanci, při přípravě návrhu zákona byla v úzké součinnosti federálního ministerstva financí, federálního ministerstva zemědělství a výživy a dalších ústředních orgánů zvažována řada variantních řešení, která byla posuzována zejména společně s úpravou dalších ekonomických nástrojů včetně řešení vlivů komplexní přestavby velkoobchodních a nákupních cen. Přitom každé navrhované řešení bylo doprovázeno podrobnými propočty prováděnými za jednotlivé zemědělské organizace.
Mimořádná pozornost věnovaná projednávání tohoto návrhu mimo jiné vyplývala i z toho, že jde o komplexní řešení nového systému zdaňování, které svým způsobem předchází koncepční úpravě celé soustavy odvodů a daní u všech hospodářských organizací, s níž se počítá od počátku 9. pětiletky. Při uplatňování tohoto návrhu bylo využito i námětů z širokého připomínkového řízení, kterého se zúčastnily kromě všech federálních a republikových ústředních orgánů i ústřední orgány Národní fronty, vědecká pracoviště, vysoké školy, široký okruh národních výborů, zemědělských a finančních správ a další orgány a organizace. Byly přitom zohledněny všechny připomínky a náměty, které směřovaly k zajištění větší účinnosti této daně, k uplatnění dalších racionalizačních prvků i k legislativně právnímu upřesnění. Nebylo však možno vyhovět těm požadavkům, které nebyly v souladu se sledovanými záměry a cíli navrhované úpravy, nebo byly v rozporu s celkovou koncepcí jednotné úpravy celého systému odvodů a daní.
Návrh zákona o zemědělské dani byl podrobně projednán ve vládách obou republik a ve vládě Československé socialistické republiky i v jejich legislativních orgánech.
Podrobné odůvodnění základních směrů a cílů i navrhovaného konkrétního řešení obsahuje důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona. Chtěl bych proto zdůraznit jen některé zásadní otázky navrhované úpravy.
Za prvé: základní politický a ekonomický cíl navrhované právní úpravy, která musí odpovídat nejen současným, ale i dlouhodobějším potřebám a požadavkům, je působit v rámci nového hospodářského mechanismu v zemědělsko-potravinářském komplexu na růst efektivnosti. Návrh nové zemědělské daně navazuje především na komplexní úpravu velkoobchodních a nákupních cen, které budou platit od 1. ledna 1989, a to včetně doplňkových cenových i mimocenových nástrojů. Navazuje přitom na již platné zákony o státním podniku a o zemědělském družstevnictví, které sledují posílení samostatnosti a pravomoci podnikové sféry při současném zvýšení jejich odpovědnosti za efektivní hospodaření v nových podmínkách.
Za druhé: navrhovaná právní úprava zemědělské daně sleduje sblížení a odpovídající sjednocení daňového systému pro všechny organizace zemědělské výroby, zemědělských služeb, potravinářského průmyslu i některé další organizace zabývající se zemědělskou a potravinářskou výrobou. Tím mají být z hlediska zdaňování vytvořeny relativně stejné podmínky při provozování veškeré hospodářské činnosti nejen u uvedených organizací, ale v zásadě v celém národním hospodářství.
Jak víte, nový zákon o zemědělské dani upravuje daň z pozemků, daň z objemu mezd a odměn, daň ze zisku a daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby.
Za třetí: při úpravě daně z pozemků se využilo především výsledků nové bonitace zemědělského půdního fondu. Výraznější zvýšení sazeb této daně, při současném snížení diferenciálních příplatků důsledněji, reaguje na řešení diferenciální renty I. Současně se tímto kriteriálním nástrojem zvýší ekonomický tlak na lepší využívání zemědělského půdního fondu, zejména v lepších produkčně ekonomických oblastech. Zařazení všech podniků zemědělských skupin znamená i další racionalizaci výpočtu této daně, a to v tom směru, že pro podniky zařazené do prvních dvaceti skupin, které zahrnují 36,5 % z celkové výměry zemědělské půdy v Československé socialistické republice, bude platit pouze jedna z daňových sazeb stanovených v rozpětí od 150 do 3000 Kčs na 1 hektar zemědělské půdy.
U ostatních podniků zařazených do zbývajících 22 skupin se daň z pozemků nebude vybírat a budou jim naopak poskytovány diferenciální příplatky. Při této kategorizaci podniků byly využity i další výsledky a poznatky z provedeného půdoznaleckého i ekonomického výzkumu se snahou objektivně zhodnotit co největší množství faktorů, které významněji ovlivňují produkčně ekonomickou schopnost pozemků v dané územní oblasti.
Ostatní uživatelé půdy včetně občanů budou platit daň z pozemků pouze v katastrálních územních obcích zařazených do prvních dvaceti produkčně ekonomických skupin.
Podle navrhované právní úpravy se nebudou tak jako dosud zdaňovat pozemky do výměry 800 m2 u rodinných domků a pozemky členů JZD související s pozemkem, na němž je obytná budova nebo které jsou v zastavěném území obce. V této souvislosti bych chtěl uvést, že na rozdíl od dosavadní úpravy se bude nově základ daně z pozemků zaokrouhlovat na celé 100 m2 směrem dolů, čímž je reagováno na odstranění tvrdostí při menším překročení této výměry. Návrh však již neobsahuje ustanovení o tom, že do základu daně se nezapočítává jeden pozemek téhož uživatele do výměry 400 m2 určený k rekreačním účelům.
Za čtvrté: za důležitý kriteriální nástroj je nutno považovat daň z objemu mezd a odměn, která se bude podle návrhu vztahovat na všechny organizace zemědělsko-potravinářského komplexu, na potravinářské organizace v působnosti národních výborů, na státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků a na organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb v dalších odvětvích národního hospodářství. Tato daň bude součástí nákladů poplatníka. Při přestavbě cen byla tato daň také jako nákladová položka zahrnuta do nových nákupních a velkoobchodních cen. Jejím účelem, jak bylo řečeno, je především objektivnější ocenění živé práce a vyvíjení většího ekonomického tlaku na relativní úsporu živé práce a podněcování vědeckotechnického rozvoje.
Obecná sazba této daně se navrhuje ve výši 50 % ze základu daně, přičemž u zemědělských družstev se do základů zahrnuje i příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.
V zájmu vytvoření odpovídajících podmínek pro poskytování služeb, u nichž se ceny nezmění, se navrhuje z mezd připadajících na stanovené činnosti, tedy služby, uplatnit sníženou sazbu této daně ve výši 20 % z jejího základu. To má také umožnit, aby i organizace zemědělsko-potravinářského komplexu podle svých možností dále rozšiřovaly především služby pro obyvatelstvo.
Za páté: navrhuje se zavést jednotné zdaňování zisku ve výši 50 % z veškeré hospodářské činnosti, přičemž základ této daně má být stejný jako u odvodu ze zisku a důchodové daně. Tím se vytvářejí nejen stejné daňové podmínky u všech poplatníků této daně, ale dochází i k zásadnímu sblížení zdaňování u všech hospodářských organizací v rámci celého národního hospodářství. To má mimo jiné přispět k dalšímu prohlubování žádoucích kooperačních vztahů i vytvoření optimálních organizačních struktur, zejména v rámci zemědělsko-potravinářského komplexu.
Vzhledem ke specifickým podmínkám zemědělské prvovýroby se však bude tento základ snižovat o částku odpočitatelného minima jako součást nástrojů zajišťujících samofinancování podniků. V organizacích zemědělské prvovýroby se bude tedy odpovídajícím způsobem reagovat na rozdílné podmínky reprodukčního procesu a z nich vyplývající důchodovou diferenciaci. Toto odpočitatelné minimum bude stanoveno normativem na 1 ha zemědělské půdy nebo vodní plochy ve výši od 700 do 1400 Kčs na 1 ha a u společných podniků s převážně zemědělskou výrobou normativem výrobním fondům. U organizací potravinářského průmyslu i některých dalších subjektů bude o případném snižování základu této daně o minimální normativní příděl do fondu rozvoje rozhodnuto později, až v návaznosti na komplexní řešení odvodů do státního rozpočtu u všech podniků v národním hospodářství s účinností od 1. 1. 1991.
Za šesté: mimořádná pozornost při vypracovávání návrhu zákona byla věnována zdaňování příjmu občanů ze zemědělské výroby, a to jak z hlediska přiměřenosti ke zdaňování ostatních příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, tak i vytvoření odpovídajících podmínek pro další žádoucí rozvoj této činnosti.
K zachování podpory doplňkové zemědělské produkce u drobných chovatelů a pěstitelů obsahuje vládní návrh zákona ustanovení, že základ daně se u všech poplatníků snižuje o částku 6000 Kčs a dále, že tato daň se nevyměří, nepřesáhne-li 100 Kčs. Tím na rozdíl od současného stavu se více objektivizuje daňové zvýhodnění u všech poplatníků této daně, a to při výrazném snížení administrativy i zamezení různých spekulací.
Navrhované sazby daně reagují přiměřeně na výši příjmů ze zemědělské výroby a zejména u rozsáhlejší, samostatně provozované zemědělské výroby zohledňují i vlivy ze zvýšení nákupních cen některých zemědělských produktů. Výše navrhovaného zdanění je úměrná zdaňování příjmů obyvatelstva, a to zejména příjmů ze samostatné výdělečné činnosti provozované na základě povolení národních výborů, u nichž je již v současné době uplatňováno daňové zvýhodnění. Ve srovnání s dosavadním stavem dochází přitom u nižších příjmů ke snížení daňového zatížení. Tak například z hrubých příjmů ze živočišné výroby nepřesahujících ve zdaňovacím období 13 tis. Kčs, tato daň nebude vůbec vybírána a u dvojnásobného příjmu, například u 26 tis. Kčs, bude pro ilustraci daň činit 700 Kčs ročně. K částečnému zvýšení daně však dojde u značně vysokých příjmů. I přitom však bude např. - opět pro ilustraci z hrubého ročního příjmu ze živočišné výroby ve výši 100 tis. Kčs ročně činit daň 12 tis. Kčs. Poznamenávám přitom, že jde o hrubé příjmy, u nichž v důsledku úprav nákupních cen některých produktů dojde s účinností od 1. ledna 1989 ke zvýšení, a to zejména v důsledku uplatnění daně z objemu mezd a odměn, hrazené socialistickými organizacemi. Příjmy z naturální spotřeby nebudou podle navrhované úpravy podléhat u občanů zdanění, čímž je sledován i zájem občanů na dalším zvyšování podílu samozásobení zemědělskými produkty a na intenzívnějším využívání veškerého půdního fondu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, k uvedeným hlavním zásadám nové daně chci zdůraznit, že její zvýšený výnos bude plně kompenzován novou úrovní velkoobchodních a nákupních cen a dalšími ekonomickými nástroji v rámci schváleného hospodářského mechanismu zemědělsko-potravinářského komplexu. To také plně prokazují předložené propočty, vycházející z podrobných propočtů provedených za jednotlivé organizace.
Z řady analýz, které byly provedeny při vypracování návrhu nové daně a uplatnění celého nového hospodářského mechanismu vyplývá, že úroveň hospodaření je i ve stejných podmínkách značně rozdílná. Je proto samozřejmé, že na jednotlivé organizace může mít komplexní přestavba hospodářského mechanismu různý dopad. I když rezervy pro zvyšování výroby, její kvality a celkových hospodářských výsledků mají i přední podniky zemědělsko-potravinářského komplexu, nejvyšší rezervy jsou u průměrně a podprůměrně hospodařících organizací. K odhalování rezerv je proto nutno mnohem důsledněji využít kritického a objektivního porovnání jejich výsledků s cílem stanovit a realizovat opatření ke zvýšení úrovně jejich hospodaření, a to především v rámci jejich vyšší odpovědnosti a pravomoci. V tomto směru musí všechny organizace zvýšit nároky na úroveň řízení, organizaci práce i diferencované odměňování podle chozrasčotu a zásad samofinancování. Takto náročný přístup, směřující k důslednému zvyšování efektivnosti, musí být zabezpečován v celém systému řízení zemědělsko-potravinářského komplexu i v postupech finančních a bankovních orgánů.
V této souvislosti bych však chtěl zvýraznit, že navrhovaný systém zemědělské daně bude správně působit jen v souladu a v součinnosti s ostatními nástroji řízení, při správné orientaci a využití iniciativy všech pracovníků v zemědělském komplexu a členů JZD.
Předložený vládní návrh zákona je plně v souladu s těmito cíli a potřebami, a to jak v oblasti tvorby, tak i využití finančních zdrojů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chci vás i při této příležitosti ubezpečit o tom, že vzhledem k politicko-ekonomické závažnosti navrhované změny ve zdaňování organizací zemědělsko-potravinářského komplexu byla příslušnými politickými, státními i hospodářskými orgány věnována mimořádná pozornost přípravě i projednávání předloženého zákona o zemědělské dani. S důsledností a pečlivostí byly zvažovány všechny připomínky, náměty a doporučení, které byly velmi cennými podněty při vypracovávání vládního návrhu zákona. Zvlášť oceňujeme pozornost, která byla věnována projednávání tohoto návrhu v orgánech Federálního shromáždění i v zákonodárných orgánech obou republik. Věříme, že stejná pozornost bude společně s ostatními orgány věnována správnému. osvětlování a především důsledné realizaci komplexní přestavby hospodářského mechanismu na tomto důležitém úseku našeho národního hospodářství.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky proto doporučuji, aby Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky po projednání předložený
vládní návrh zákona o zemědělské
dani schválilo.
Předsedající předseda FS Z. Žalman: Děkuji soudruhu ministru Stejskalovi.
Návrh projednaly výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu a branné a bezpečnostní výbory obou sněmoven.
Prosím nyní společného zpravodaje
výborů Sněmovny národů poslance
Jozefa Šagáta, aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Šagát: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v nových ekonomických podmienkach význam úpravy daní platených organizáciami podstatne stúpa. Rozhoduje totiž do značnej miery nepriamo o tom, koľko prostriedkov zostane organizácii pre vlastný rozvoj i pre uspokojovanie potrieb svojich pracovníkov lebo členov. Pôsobenie daňových úprav žiadúcim smerom bolo v minulosti čiastočne obmedzené uplatňovaním administratívno-direktívnych opatrení nadriadených orgánov rozhodovať o konkrétnom použití takmer všetkých fondov vytvorených činnos ťou podriadených organizácií.
Nová právna úprava poľnohospodárskej dane tak značne ovplyvní budúce hospodárenie jednotných roľníckych družstiev, štátnych statkov a ďalších organizácií, vo svojich dôsledkoch výrazne ovplyvní vzťahy medzi týmito organizáciami a ich pracovníkmi, resp. členmi, a v neposlednom rade iste ovplyvní i vykonávanie poľnonospodárskej výroby a iných súvisiacich činností občanmi.
Pri posudzovaní vládneho návrhu zákona nesmieme stratiť zo zreteľa tú skutočnosť, že prestavba hospodárskeho mechanizmu v poľnohospodársko-potravinárskom komplexe sa uskutočňuje v predstihu 2 rokov pred ostatnými odvetviami národného hospodárstva.
Bolo teda ďaleko zložitejšie pripraviť návrh zákona už teraz tak, aby v podstate mohol platiť i v nasledujúcej päťročnici, a vytvoril tak určitý právny základ pre úpravu ďalších druhov daní a odvodov. Je však zrejmé, že počas budúcich dvoch rokov môže dôjsť pri konečnom stanovení daňových nástrojov pre celé hospodárstvo ku zmenám spoločenského poznania, ktoré sa iste bude ďalej vyvíjať.
Samozrejme existujú rozsiahle prepočty finančného dosahu nového zdanenia poľnohospodárskych a potravinárskych organizácií a následné úvahy o ekonomických a iných dôsledkoch. Nie je však možné modelovať samotný život. Ako v skutočnosti nová úprava zapôsobí na jednanie organizácií poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu, bude treba bedlivo sledovať a toto pôsobenie po uplynutí určitého času vyhodnotiť. Len tak môže byť vytvorená skutočná optimálna právna úprava.
K vládnemu návrhu zákona o poľnohospodáskej dani bola najmä vo výboroch pre poľnohospodárstvo a výživu bohatá diskusia. Poslanci predovšetkým vyjadrovali nespokojnosť s neskorým predložením návrhu zákona Federálnemu zhromaždeniu. Je preto len na škodu veci, že návrh zákona je predkladaný k prerokovaniu zákonodárnym zborom necelé dva mesiace pred tým, ako má vstúpiť v platnosť a výbory Federálneho zhromaždenia ho dostali len nie koľko dní pred rokovaniami. Odporúčam, aby v budúcnosti boli nájdené možnosti, ako vytvoriť dostatočne veľký priestor k tomu, aby sa organizácie mohli so zákonnými normami prestavby oboznámiť v dostatočnom časovom predstihu.
Návrhy zmien boli vedené obavami, aby sa postavenie poľnohospodárskych organizácií nezhoršilo, aby sa nenarušilo to, čo bolo počas uplynulých rokov pracne vybudované - relatívne vyspelý poľnohospodársko-potravinársky komplex, vytvorenie úplne novej kvality života na našom vidieku, v podstate uspokojivo zásobený trh poľnohospodárskymi výrobkami atď.
Značne diskutovanou otázkou pri prerokúvaní vo výboroch bolo, či poľnohospodárske organizácie nebudú skrátené tým, že do objemu miezd a odmien vyplatených v roku 1989 budú zahrnuté i doplatky podielov na hospodárskych výsledkoch za tento rok a či bv tieto doplatky nemali byť prechodne od dani z objemu miezd a odmien oslobodené.
Zástupcovi navrhovateľa bolo vysvetlené, že celý objem miezd a odmien vyplatený za rok 1989 vrátane doplatkov podielov a odmien za rok 1988 bol zakalkulovaný do veľkoobchodných a nákupných cien, do nákladovej položky, pričom sa zasa nezapočítava-li doplatky podielu za rok 1989, ktoré budú vyplatené až v roku 1990.
Pokiaľ ide o zaradenie organizácií do produkčných ekonomických skupín, ktoré bolo taktiež hodne diskutované a v jednotlivých konkrétnych prípadoch i napadané, zástupca Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy oznámil vo výboroch, že zaradenie nie je raz navždy dané a nemenné, že každá organizácia môže požiadať o preskúmanie, pokiaľ sa domnieva, že nebolo urobené správne, samozrejme, keď to riadne doloží. Takýto postup považujem za správny.
Je teda potrebné vládny návrh zákona
o poľnohospodárskej dani neposudzovať izolovane,
ale v súvislosti so zmenami ostatných ekonomických
nástrojov, najmä prestavbou veľkoobchodných
a nákupných cien, ktorá sa uskutočňuje
taktiež od 1. 1. 1989.