Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Výkonnost výzkumné a vývojové základny je ovšem snižována i působením celé řady dalších vlivů. K nim patří často nízká úroveň vybavenosti moderní přístrojovou a laboratorní technikou a nedostatečná funkce systému jejího materiálního zabezpečení. Dále pak je to i zcela nedostatečný rozsah zahraničních stáží a studijních pobytů, snižující se dostupnost informací a další. Ke zvýšení účinnosti vědeckovýzkumné základny může napomoci především převedení většiny organizací na chozrasčotní princip při ponechání odpovědnosti centra za základní výzkum. Velmi aktuální je vymezení pozice našeho výzkumu z hlediska mezinárodní dělby práce, stanovit v jednotlivých oborech míru zpoždění a vytyčit směry, v nichž máme předpoklady dosáhnout v krátké době špičkových parametrů. Tento proces systémově řídit, využívat zkušeností, které i u nás jsou s projektovým řízením. K zakládání a rozvíjení zásadních inovací rozpracovat promyšlenou spolupráci, specifikovat práva a povinnosti mezi sférou základního a aplikovaného výzkumu, výrobou a společenskou praxí.

Ve vztahu k vědeckotechnickému rozvoji se jeví jako jedna z nejzávažnějších cenová otázka - přechod od nákladových cen k cenám lépe zohledňujícím užitnou hodnotu.

Urychlení vědeckotechnického rozvoje je tedy podmíněno zcela konkrétním věcným obsahem, daným zejména efektivní strategií jeho rozvoje. Na úrovni centra i na úrovni státních podniků a dalších hospodářských organizací je nutné přistupovat k jejímu zpracování především z hlediska dosažitelnosti věcných cílů v ekonomice, s důrazem na skutečné ekonomické přínosy.

Pro nejbližší období je zásadním úkolem sladit krátkodobé a dlouhodobé cíle výroby a k jeho řešení mít k dispozici širokou škálu inovací, které ve svém sumárním národohospodářském vyjádření napomohou soustavnému růstu efektivnosti. Také zdokonalování řízení inovačních procesů je jednou z nevyužitých rezerv a základních předpokladů obratu v realizaci čs. vědeckotechnického rozvoje.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vyjadřuji plnou podporu metodě cílově programového postupu, který chce vláda Národní fronty ve smyslu prohlášení svého předsedy uplatňovat ke všem svým úkolům jako celku, podporu programu hlubokých ekonomických a politických reforem. Tomu napomůže činnost pracovních kolektivů, každého jednotlivce, prohlubování demokratizace politického systému i rozvíjení socialistického pluralismu na bázi Národní fronty. Přejeme vládě úspěchy.

Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Löblovi. Nyní vystoupí poslanec Baruš, připraví se poslanec Sommer.

Poslanec SL V. Baruš: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, při projednávání programového prohlášení vlády ČSSR přednesené dnes v našem nejvyšším zákonodárném sboru předsedou federální vlády soudruhem Adamcem, musíme poctivě ocenit pravdivost, se kterou jsou vážné problémy v životních a pracovních podmínkách našich lidí nastoleny. Společně se všemi poslanci výborů pro sociální politiku SL a SN osobně podporuji záměry na řešení složitých problémů ochrany a tvorby životního prostředí, které jsou, jak bylo výslovně uvedeno, jednou z priorit sociálně ekonomického programu vlády.

K vysoké životní úrovni obou našich národů totiž neoddělitelně patří vysoká kvalita životního prostředí jako významné hodnotitelné kritérium ve svých důsledcích ovlivňujících již dnes ekonomickou reprodukci, reprodukci pracovní síly a se zjevnými i možnými negativními důsledky na zdraví současné i budoucí generace. Nelze zamlčet, že již v minulosti byly ukládány úkoly v ochraně a tvorbě životního prostředí v závažných stranických a vládních dokumentech. K jejich plnění a kontrole se však nepřistupovalo vždy s odpovídající celospolečenskou odpovědností. Tady musíme důrazně žádat zásadní změnu v přístupech, nástup k důslednému prosazení do života - Státní koncepce tvorby a ochrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů - jak byla schválena k časovému horizontu roku 2000. Tvůrčí přístup a skutečné novátorství v práci vlády vidím v tom, že se neomezuje jen na již přijaté dokumenty, ale předpokládá jejich další propracování v zájmu rychlejšího obratu k lepšímu, hledáním nových možností. Tyto podněty a nová řešení poskytuje a ještě ve větší míře musí. poskytovat vládě především naše věda akademická a vysoké školy, také však i početná vědeckovýzkumná základna resortů, a to v široké mezinárodní spolupráci, nebo ť právě tyto problémy si vyžádaly prosazení do života nového pojmu a procesu, zvaného ekologická bezpečnost v zahraniční politice i vědeckotechnické spolupráci. Je tomu tak proto, že ekologické problémy mají své globální, státní i regionální dimenze a o to je jejich řešení ještě složitější.

Naše minimální cíle jsou v ochraně a tvorbě životního prostředí jednoznačné. Za prvé nám jde o zmírnění dalšího nárůstu znečištění prostředí do roku 1990, za druhé o zastavení růstu znečištění prostředí do roku 1995, za třetí o podstatné zlepšení celkové kvality životního prostředí do roku 2000, za čtvrté o obnovení ekologické rovnováhy v přírodním prostředí na celém území republiky bezprostředně po roce 2000.

Těchto cílů nelze ovšem dosáhnout žádnou proklamací. Prostředky, konkrétní investice, jak navrhuje vláda, je nutno soustředit na odstranění příčin znečišťování z tepelných elektráren, na výstavbu čistíren odpadních vod a přiřadit k těmto investicím patřičný, tedy nejvyšší stupeň závaznosti plnění ještě v této pětiletce, a to zejména pro Prahu a další vysoce ohrožené oblasti. Na ochranu a zlepšování životního prostředí musí mít významný pozitivní vliv také neodkladná a nutná intenzifikace reprodukčního procesu našeho národního hospodářství, snižování energetické náročnosti výrobních postupů, elektronizace, automatizace výroby, zavádění energeticky nenáročných a nízkoodpadových technologií, biotechnologie a také komplexní a racionální využívání surovin a netradičních materiálů, ale také již předsedou vlády zmíněné vyšší využití energie z jaderných elektráren. Stručně řečeno, nelze připustit, aby při realizaci nových investic, modernizaci a rekonstrukci základních fondů nebylo součástí výstavby i potřebné zařízení na ochranu životního prostředí. To znamená, že všechny nové investice a technologie musí vykazovat vysoké ekologické parametry. To je správná a reálná strategie programového prohlášení vlády, důsledně přejít od drahé likvidace následků k efektivní a účinné prevenci ochrany a tvorby životního prostředí.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, oceňuji a plně podporuji záměry vlády, že se bude také zabývat kritikou první etapy přestavby organizačních struktur. I přes rozpravu, která odezněla včera na Klubu komunistických poslanců, považuji za potřebné vrátit se ke stanovisku, které vyjádřil předseda federální vlády soudruh Adamec již na 4. zasedání ústředního výboru KSČ, kde poukázal na nutnost vytvořit ústřední orgán, který by řídil péči o životní prostředí v celém komplexu, byl vybaven pravomocemi a měl za řešení těchto problémů plnou odpovědnost. Nemám na mysli nový ztuhlý a početný aparát, ale při zachování gestorského přístupu k péči o jednotlivé složky životního prostředí, o účelný orgán koncepční, koordinační a kontrolní. Na základě svých osobních znalostí vím, jak dlouho a odpovědně se na těchto strukturách pracovalo na úrovních národních i úrovni federální. Zabývat se těmito problémy již v nejbližší budoucnosti vyplývá i z trvalého úkolu, který si vláda dává, dále zkvalitňovat a racionalizovat činnost všech řídících struktur. Problematika ochrany a tvorby životního prostředí se také přímo nabízí k tomu, aby v zájmu rozvoje demokratizačních metod práce vlády byla posouzena účelnost vytvoření poradního odborného aktivu k posuzování koncepčních otázek.

Musíme si také, soudružky a soudruzi poslanci, otevřeně přiznat, že jsme ve výborech obou sněmoven dosud nevěnovali pravidelnou pozornost projednávání problematiky ochrany a tvorby životního prostředí. Aktivnější a účinnější v tomto směru byla naše práce v rámci Meziparlamentní unie. Stojí skutečně za úvahu posoudit možnost vytvořit pro problematiku životního prostředí alespoň stálou pracovní skupinu obou sněmoven, anebo se důsledně poučit z práce výborů pro otázky ochrany a tvorby životního prostředí, které pracují v rámci parlamentů většiny socialistických států.

Také v naší legislativní činnosti bude vyžadovat větší iniciativu příprava a projednání komplexního zákona o životním prostředí. K podílu na jeho přípravě se ústavy Československé a Slovenské akademie věd aktivně přihlašují. Již řečené shrnuji v jedné větě: struktura a organizace řízení životního prostředí musí být funkční a účinná, neboť kladné výsledky se hodnotí, pouhá snaha a neplodné diskuse jsou nám dnes již málo platné. Tak jsem osobně pochopil strategický přístup a obsah vládního prohlášení.

Vážené soudružky a vážení soudruzi poslanci, nás všech se osobně dotýkají ovšem i další problémy ochrany a tvorby životního prostředí, které se ve svých důsledcích vždy promítají do konkrétního území našich volebních obvodů, do postojů, názorů a nálad našich voličů. Proto federální vláda od nás oprávněně očekává, že její programové prohlášení nejen podpoříme, ale také účinně napomůžeme uskutečnění všech záměrů svou aktivní prací ve volebních obvodech.

Mohu to s plnou odpovědností prohlásit za poslance z Jihomoravského kraje. Budeme se v našem kraji s podporou federální a národní vlády ještě důsledněji angažovat za splnění volebních programů, ve kterých je řešení ekologických problémů důležitou součástí.

Zde má zvláštn význam občanská aktivita členů všech organizací Národní fronty, také investiční podpora z centra i národní vlády i cílené sdružování prostředků na akce k ochraně a tvorbě životního prostředí v městě Brně i všech okresech našeho kraje.

Uvědomujeme si také - a dosud se v rozpravě k tomu nehovořilo - že v současném a perspektivním řešení ekologických problémů má nezastupitelné místo i výchova, kde nejde jen o získávání odborných znalostí, ale především o pěstování úcty a ohleduplnosti člověka k přírodě, k lidem a celému okolí. Jde jednoznačně o výchovu k socialistickému způsobu života, a to je náš hlavní prostředek k dosažení náročných úkolů přestavby.

Vyslovuji plnou podporu programovému prohlášení vlády Československé socialistické republiky, protože vytváří reálný základ pro tvůrčí a jednotnou ekologickou politiku našeho socialistického státu. Výrazem skutečného socialistického humanismu je, že zachování ekologické rovnováhy cestou zlepšení životního prostředí představuje v programu vlády nealternativní cíl přestavby hospodářského mechanismu, který musí naše společnost zabezpečit. V tom je naše individuální i kolektivní odpovědnost. Děkuji Vám, vážený soudruhu předsedo, za udělení slova.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Barušovi. Slovo má poslanec Sommer. Připraví se poslankyně Vávrová.

Poslanec SL A. Sommer: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a poslanci, vážení hostia, predseda vlády súdruh Adamec vo svojom dnešnom vystúpení zdôraznil, že zabezpečenie výživy ľudu na zvyšovaní úrovne sebestačnosti a kvality potravín je strategickou úlohou československej ekonomiky. Už na 11. plenárnom zasadaní ústredného výboru strany v roku 1984 bolo zdôraznené, že je potrebné zmeniť doterajší odvetvový prístup k zabezpečovaniu reprodukčného procesu potravín a zabezpečovať ho v rámci celého poľnohospodársko-komplexného procesu už v predvýrobných etapách. To bolo čiastočne priemietnuté do opatrení ku zdokonaleniu sústavy plánovitého riadenia poľnohospodársko-priemyselného komplexu na 8. päťročnicu a do jednotného plánu rozvoja vedy a techniky.

Rast poľnohospodárskej výroby a potravinárskeho priemyslu umožnili, aby sa výroba potravín zvýšila za posledných 30 rokov o viac ako štvornásobne. Rozšíril sa aj sortiment potravinárskych výrobkov, keď je ich v súčasnom období na trhu viac ako sedem tisíc. V tomto období došlo predovšetkým k presunom konzumných požiadaviek z rastlinných na živočíšne výrobky a bola odstránená diferenciácia v spotrebe potravín. To určite patrí k úspechom nášho socialistického poľnohospodársko-potravinárskeho priemyslu. Dosiahli sme teda kvantitatívne nasýtenie obyvateľstva aj s príslušnými negatívnymi účinkami, kde treba predovšetkým spomenúť vysoký energetický príjem, ktorý prevyšuje zdravotne odporúčanú dávku asi o 1100 kJ denne a v našom jedálnom lístku chýba väčší sortiment kvalitných mliekárenských výrobkov, viac ovocia, zeleniny a strukovín. Potravinársky priemysel je naším druhým najväčším priemyselným odvetvím. Spracováva väčšinu produktov poľnohospodárskej výroby. Jeho spracovateľská kapacita však zaostáva za rastom poľnohospodárskej výroby, napr. chladiarenské kapacity sú preťažované až o 40 %, cukrovarnícka kampaň sa predlžuje o viac ako 30 dní a pod. Stupeň opotrebovania základných fondov je vyšší ako 45 %. Preto bude potrebné zlepšiť investičnú a projektovú prípravu výstavby a rekonštrukcie potravinárskeho priemyslu a posudzovať ju z hľadiska celospoločenských záujmov a priorít.

Poľnohospodársko-potravinársky komplex je významným faktorom národného hospodárstva a vnútorného trhu. Jeho rozvoj je bezprostredne spätý s prácou vedeckovýskumnej základne. V rezorte ministerstva poľnohospodárstva je koordinovaných 74 úloh štátneho plánu technického rozvoja, ekonomického výskumu a základného výskumu, čo v podstate zabezpečuje riešenie súčasných problémov agrokomplexu. Vedeckovýskumná základňa dosiahla aj úspechy v realizačnej oblasti.

Rastúce požiadavky na štrukturálnu zmenu v kvalite konzumných potravín vyrábaných v stále viac kontaminovanom prostredí prinášajú nové problémy, ktoré musí vedeckovýskumná základňa v úzkej súčinnosti s praxou riešiť. Jedným z rozhodujúcich faktorov je efektívnosť vkladov energie do československého poľnohospodárstva. Ročne vstupuje do poľnohospodárskej výroby okolo 232 PJ vonkajšej technickej energie, z toho 72 % do rastlinnej výroby a 28 % do živočíšnej výroby. Keď to však hodnotím z hľadiska finálnych produktov, tak v rastlinnej výrobe zhodnocujeme okolo 26 % a v živočíšnej výrobe 74 %, z toho skoro polovicu v chove hovädzieho dobytka. Štrukturálna analýza ukazuje, že 15,5 % energie prichádza do poľnohospodárstva v strojoch a okolo 27 % energie vstupuje cez priemyselné hnojivá a pesticídy. Pri výrobe jedného kg dusíka spotrebujeme 2 kg fosilných palív. Pri výrobe 1 kg poľnohospodárskej techniky sa spotrebováva energia, ktorá je ekvivalentná 2 kg nafty, pričom prevádzka techniky spotrebuje asi dvakrát toľko energie ako jej vlastná výroba.

Do Československa dovážame 60-70 % objemu a 70-80 % sortimentu pesticídov, ide skoro o 500 účinných látok. Aj napriek tomu, že je najmä z dôvodov ochrany životného prostredia určitý odklon od používania chemických metód v ochrane rastlín, svetový trh s pesticídami stále narastá. Aj v Československu musíme v dohľadnej dobe rátať s používaním chemických ochranných látok v podstate v rovnakom objeme, pretože súčasná potreba je krytá asi na 75 %, a to ešte nekompletne.

Tak ako to zdôraznil predseda vlády vo vládnom vyhlásení, musíme neodkladne zlepšovať úrodnosť pôdy, musíme urýchlene pristúpiť k odstraňovaniu zhutňovania pôdy, musíme zvýšiť prísun organickej hmoty do pôdy - chýba nám skoro 30 % - a musíme pristúpiť k obmedzovaniu pódnej erózie. Len tieto opatrenia si však vyžiadajú zvýšenú spotrebu energie v pohonných hmotách asi o 25 tisíc ton nafty. Potrebnú energiu "naviac" môžeme však získať zo zlepšenej chemickej a fyzikálnej štruktúry hnojív a pesticídov a zmenou spôsobu ich aplikácie, ide najmä o prechod na tekuté, plynné a malotonážne formy, pričom musíme urýchliť inováciu nového radu traktorov a ďalších poľnohospodárskych strojov.

Energeticky náročná je aj živočíšna výroba. Jej efektívnosť musíme riešiť najmä zmenou štruktúry, znižovaním strát a intenzifikáciou predovšetkým chovu hovädzieho dobytka, kde sú najvyššie vklady energie na získanie 1 kg bielkovín.

K riešeniu týchto významných národohospodárskych problémov musí oveľa účinnejšie prispieť aj naša veda. Naša poľnohospodárska veda má veľký podiel na tvorbe nových kultivarov rastlín, za posledných 10 rokov bolo vyšľachtených okolo 750 nových odrôd, vyšľachtili sme výkonné plemená a hybridy hospodárskych zvierat, ktoré znesú aj tie najprísnejšie medzinárodné kritériá. Genofond zvierat však využívame na 55-75 %, čo je najmä spôsobené disproporciou vo výrobe krmív, ktorú priemerne zabezpečujeme na úrovni 80 % s ročnými výkyvmi 20-30 %.

Podobne je to aj s využívaním genetického potenciálu našich obilnín a strukovín. Za posledných 20 rokov sme zvýšili výrobu obilnín o 80 %. Ročný genetický prínos nových odrôd obilnín je do 1 % , čo sa podieľa na raste celkových výnosov 20-50 %. Genetický potenciál obilnín však využívame na 60-80 % , u krmovín na 40-70 % a u ostatných plodín na 40-60 %.

Vážené súdružky a súdruhovia, naša veda teraz pracuje v špecifických podmienkach prestavby hospodárskeho mechanizmu v poľnohospodársko-priemyselnom komplexe. Je to krok veľkého revolučného dosahu, ktorý má poľnohospodárstvu dať vyššiu dynamiku, odstrániť všetko, čo mu bráni v ceste k intenzívnejšiemu rozvoju, majú sa uplatniť nové ekonomické pravidlá, ktoré budú lepšie zodpovedať podmienkam vedecko-technickej revolúcie. To si vyžaduje aj nový štýl práce vo vede. Už z predchádzajúceho, čo som uviedol, že úlohy môžeme zabezpečiť len takými realizačnými výstupmi, ktoré budú komplexnejšie riešiť celý agrobiologický proces poľnohospodárskej výroby, do ktorého musíme neoddeliteľne začleniť aj ekológiu krajiny a kvalitu vyrábaných produktov. Či tieto úlohy veda splní, bude závisieť aj od toho, či jej budeme dostatočne kvalifikovane a včas formulovať spoločenskú objednávku. Nie je to jednoduché. Východiskovou bázou však je účinnejšia spolupráca rezortnej vedeckovýskumnej základne s Československou akadémiou vied a so Slovenskou akadémiou vied a vypracované prognózy dlhodobého rozvoja vedy a našej spoločnosti. Rezervou je aj organizačná štruktúra samotnej poľnohospodárskej vedy.

Od získania teoretických poznatkov po ich realizáciu v spoločenskej praxi vedie zložitá sústava aplikačno-poznávacích a organizačných procesov. Využitie vedecko-technického potenciálu je však vo veľkej miere závislé od miery schopnosti využívať nové vedecko-technické poznatky, teda od materiálno-technickej základne našej výroby a od prípravy kádrov. Tu máme veľké rezervy. Tam, kde sa vytvárajú obojstranné podmienky, sa dosahujú aj primerané výsledky. Ako príklad komplexného riešenia výroby mlieka môžem uviesť spoluprácu ústavov Ministerstva poľnohospodárstva a výživy SSR s Jednotným roľníckym družstvom Chorvátsky Grob v Západoslovenskom kraji, kde v relatívne krátkom čase výrazne stúpla produkcia mlieka tak, že v roku 1988 sa dosiahne priemerná dojivosť okolo 6500 kg mlieka. Podobné výsledky sa dosahujú aj na JRD Veľké Zálužie a Šenkvice a ďalších.

Československé poľnohospodárstvo zabezpečuje produkciu okolo 75 % sortimentu poľnohospodárskych plodín mierneho pásma. Keď však vezmeme tvorivý potenciál vedeckovýskumnej základne, tvorí okolo 0,8 % svetového tvorivého potenciálu.

Preto keď chceme pokryť potreby nášho poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu, musíme integrovať výskum s pracoviskami akadémie vied a s vysokými školami, ale čerpať aj z potenciálu zahraničnej vedy. Tu chcem poznamenať, že zo zahraničnej vedy môžeme čerpať len vtedy, keď do nej budeme výsledkami našej práce, hoci len vo vymedzených úsekoch, efektívne vstupovať. Všeobecne sa uvádza, že podiel medzinárodnej deľby práce na inováciách je v ekonomicky vyspelých štátoch 30-50 %. To zvýrazňuje aj skutočnosť, že v ďalšom desaťročí podstatne stúpnu požiadavky na sortiment a kvalitu potravín. Výraznejšie sa prejaví biologizácia celého výrobného procesu a zvýšia sa nároky na hygienu a zdravotnú nezávadnosť produktov. Revolúcia v biológii sa spája s objavom molekulárnej podstaty dedičnosti, s objavom chemického princípu genetického kódu a s odhaľovaním molekulárnych mechanizmov živej hmoty. Práve uvedené základné objavy umožňujú vytvárať nové biologicko-technické postupy aj v primárnej výrobe potravín. Tieto zložité úlohy musí veda riešiť a súčasne pretvárať do realizovateľnej formy. Tento proces urýchľuje vytváranie spoločných laboratórií a pracovísk. Určité skúsenosti a výsledky máme pri riešení biotechnológií, najmä v živočíšnej výrobe. Zriadili sme na Výskumnom ústave živočíšnej výroby v Nitre, v spolupráci so Slovenskou akadémiou vied, Ústav experimentálnej genetiky, čo vytvára možnosti koncentrácie síl a prostriedkov aj na riešenie rozhodujúcich úloh v spoločnom medzinárodnom pracovisku v rámci komplexného programu vedeckotechnického pokroku členských štátov Rady vzájomnej hospodárskej pomoci do roku 2000, ale aj efektívnej spolupráce s ostatnými štátmi sveta. V súčasnom období spolupracujú výskumné pracoviská poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu na 73 mnohostranných a 210 dvojstranných dohodách so štátmi Rady vzájomnej hospodárskej pomoci. Za predchádzajúce dva roky sme využívali 32 pasívnych licencií. Objem licenčnej výroby presiahol 300 mil. Kčs ročne. Tieto výsledky nás však nemôžu uspokojiť. Stále máme nedostatočnú integráciu vedeckých pracovísk a stále ešte pretrvávajú administratívne formy riadenia vedy. Tento problém je možno úspešne preklenúť už tvorbou štátnych programov technického rozvoja na 9. päťročnicu, za aktívnej účasti Štátnej komisie pre vedecko-technický a investičný rozvoj.