Úterý 8. listopadu 1988

1. den - úterý 8. listopadu 1988

(Začátek schůze v 9 hodin)

Přítomno: 191 poslanec Sněmovny lidu
69 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice
71 poslanec Sněmovny národů zvolený ve Slovenské socialistické republice



Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Džupina, Hruškovič, Kubeš, Z. Kučera, Mottlová, Niedobová, Šimek, Štrougal, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Blahník, Havlín, Jenerál, Marešová, Poledník, Zíka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Colotka, Hrebík, Martinčičová, Nejezchleb


Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám. Zahajuji 11. společnou schůzi V. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Jménem všech přítomných vítám co nejupřímněji generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, předsedu ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky, poslance Sněmovny lidu, soudruha Miloše Jakeše (Potlesk.) a prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Vítám i další vedoucí představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací a politických stran. Vítám členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Ladislavem Adamcem. (Potlesk.)

Vítám také přítomné členy pražského diplomatického sboru a další hosty našeho jednání. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, prezident Československé socialistické republiky oznámil předsednictvu Federálního shromáždění 11. října t. r., že přijal demisi předsedy vlády a celé vlády Československé socialistické republiky. Dne 12. října sdělil, že podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci jmenoval:

Ladislava Adamce předsedou vlády Československé socialistické republiky.

Nyní prosím, aby se další jmenovaní soudruzi představili poslancům povstáním. Prezident republiky tedy jmenoval (jednotliví členové vlády ČSSR povstávají):

Pavla Hrivnáka prvním místopředsedou vlády a předsedou Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj

Bohumila Urbana prvním místopředsedou vlády a předsedou Státní plánovací komise

Jaromíra Obzinu místopředsedou vlády

Karla Juliše místopředsedou vlády a ministrem hutnictví, strojírenství a elektrotechniky

Františka Pitru místopředsedou vlády

Ivana Knotka místopředsedou vlády

Mateje Lúčana místopředsedou vlády

Jaromíra Johanese ministrem zahraničních věcí

Milána Václavíka ministrem národní obrany

Františka Kincla ministrem vnitra

Jana Stejskala ministrem financí

Jana Štěrbu ministrem zahraničního obchodu

Miloslava Bodu ministrem práce a sociálních věcí

Antonína Krumnikla ministrem paliv a energetiky

Jaromíra Algayera ministrem zemědělství a výživy

Františka Podlenu ministrem dopravy a spojů

Jaromíra Žáka ministrem pověřeným řízením Federálního cenového úřadu

Františka Ondřicha ministrem-předsedou Výboru lidové kontroly

Mariána Čalfu ministrem vlády Československé socialistické republiky.

Dovolte mi, abych jménem všech poslanců nově jmenovaným členům vlády popřál mnoho úspěchů v jejich odpovědné práci.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo Federálního shromáždění se usneslo svolat 11. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů na dny 8. a 9. listopadu tohoto roku k projednání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky.

Předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla dne 25. října tohoto roku další pořad 11. společné schůze, který jste obdrželi na pozvánkách.

Ministr zahraničních věcí soudruh Johanes požádal z naléhavých pracovních důvodů, aby bod č. 11 "Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Nikaragujskou republikou" byl projednán již první den, tj. dnes jako bod č. 8.

Má, prosím, někdo z poslanců doplňující návrh nebo připomínku k navrženému pořadu včetně doporučené změny? (Nikdo.) Nikdo se nehlásí.

V této chvíli je v zasedací síni přítomno 185 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů 65 poslanců zvolených v České socialistické republice a 72 poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva Federálního shromáždění a předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Federálního shromáždění a předsednictva své sněmovny včetně programu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odstavce 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze a schválily její program.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 87, SN č. 96)

Přistoupíme k projednávání prvního bodu, kterým je

1

Programové prohlášení vlády Československé socialistické republiky podle článku 69

ústavního zákona o československé federaci.

Prosím předsedu federální vlády soudruha Ladislava Adamce, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSSR L. Adamec: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážení poslanci, vážení hosté, předstupuji před vás z pověření nově jmenované vlády Československé socialistické republiky, abych požádal o podporu našich záměrů, zvoleného postupu i metod práce. Ucházíme se o vaši důvěru programem pro poslední dvě léta osmé pětiletky. Stavíme na závěrech XVII. sjezdu Komunistické strany Československa, řídíme se základními cíli osmé pětiletky. Vycházíme ze zásady, že životní úroveň, uspokojování potřeb společnosti závisí na vytvořených zdrojích a výsledcích práce lidí. Se vším se nevyrovnáme, ale budeme se snažit, aby vzniklé výpadky byly co nejmenší. Navazujeme na dosažené výsledky, opíráme se o všechny cenné zkušenosti, počítáme s tím, co je životaschopné. Ale v tom, co se neosvědčilo, co by nám svazovalo ruce, ztěžovalo postup a překáželo uskutečnění potřebných změn, pokračovat nebudeme.

Za základní obsah a hlavní smysl své činnosti považujeme program hlubokých ekonomických a politických reforem. Jednoznačně říkáme, že není jiné cesty vpřed než cesta přestavby, založená historickými rozhodnutími Komunistické strany Sovětského svazu, vyjádřená v závěrech její XIX. všesvazové konference. Umožňuje nám lépe využívat předností socialismu, dále zvyšovat jeho přitažlivost, pozvednout na vyšší stupeň spolupráci našich bratrských komunistických stran, národů a států. Potřeby života vyžadují dostat společnost, ekonomiku i osobní oblasti na kvalitativně vyšší stupeň, na novou dráhu rozvoje, opustil vyježděné a slepé koleje extenzívně administrativního stylu práce. Neodkladně a rozhodně nastoupit cestu efektivního a demokratického řízení společenských procesů a prostřednictvím politického, ekonomického a právního regulování.

Uskutečnění zásadní společenské přestavby není jednorázovou záležitostí, má své etapy, krátkodobé a dlouhodobé cíle. Ale ani naše země nemá jinou reálnou alternativu vývoje. Setrvat na dosaženém, zastavit se na půl cesty by znamenalo stagnaci, ohrožení hodnot socialismu a revolučních vymožeností, ztrátu tempa a důvěry lidí.

Na základě revolučního programu přestavby lze zajistit důstojné pokračování v díle Února 1948. Pouze smělým vykročením vpřed můžeme čestně obstát v soutěžení se světem, vyrovnat se s dnešními požadavky vědeckotechnického a společenského pokroku, zajistit dobrou budoucnost země a dát příznivou perspektivu našim národům. To všechno bude klást vysoké a v mnoha směrech mimořádné nároky na naši práci. S tím počítáme a na to nezapomínáme. Doba opatrnického vyčkávání, pouhých proklamací a výzev, hromadění všeobecných usnesení a odkládání věcí a spoléhání na jiné nenávratně končí. Nečinnost by byla tím největším a nejnebezpečnějším rizikem. Je nejvyšší čas začít promyšleně a energicky jednat. Možná úskalí chybných kroků nepodceňujeme. Jsme však pevně odhodláni je včas a rozhodně napravovat.

Vážíme si toho, že převážná část veřejnosti přijala ustavení nové vlády s pochopením a souhlasem. Víme, že pouhými kádrovými změnami a samotným omlazením není možno získat podporu lidí a bez ní nelze dostát ústavním povinnostem a vyrovnat se s úkoly, před kterými stojíme. Proto klademe takový důraz na stanovení správného programu a jeho důslednou realizaci. Nechceme slibovat nic nesplnitelného, přitom si však nemůžeme stavět skromné mety. Síla naší země, velikost našich národů nebyla a není v územní rozlehlosti, v nerostném bohatství ani v početnosti obyvatel. Pocity malosti a slabosti jsme vždy překonávali stavěním vysokých cílů, dovedností mobilizovat všechny zdroje. To proslavilo náš lid v minulosti, a to od nás vyžaduje doba i dnes.

Neklademe si za cíl hodnotit naplňování programového prohlášení minulé vlády. Při posuzování současného stavu se ukázalo, že kořeny příčin existujících problémů jsou hlubší a dlouhodobější než jsme mohli předpokládat. Za tři týdny nebylo v silách provést ani všestrannou bilanci celkové situace ani přijít s komplexním, ve všech směrech důkladně propracovaným programem rozvoje všech sfér našeho společenského života. Federální shromáždění i široká veřejnost mají právo být plně informovány o skutečném stavu věcí. Bez všestranné analýzy nemůže ani vláda odpovědně naplňovat své poslání a povinnosti. Počítá se proto s tím, že s podrobným rozborem ekonomické situace státu vás vláda seznámí v prvních měsících příštího roku.

Složitost současné situace nepodceňujeme, známe naděje, očekávání a tužby českého i slovenského národa, všech obyvatel naší socialistické vlasti. Víme, že široká veřejnost od nás očekává neodkladné a rozhodné řešení věcí, které, a často úplně zbytečně, znesnadňují práci a ztrpčují život. Kriticky o nich hovořili delegáti Všeodborové konference, poslední zasedání ústředního výboru naší strany, jednání orgánů Národní fronty a v ní sdružených politických stran, společenských a zájmových organizací. Obsahují je i stížnosti občanů stranickým a státním orgánům a kritika ve sdělovacích prostředcích. Týkají se nepořádků na pracovištích i v místech poruch zásobování podniků i obchodní sítě, vážných nedostatků v bytovém hospodářství, ve službách, zabezpečování dostatku kvalitních ochranných pracovních prostředků, vyřizováni úředních záležitostí a mnoha dalšího.

Chci vás jménem federální vlády ubezpečit, že se všemi těmito otázkami s plnou odpovědností zabýváme. Nemíníme slibovat nesplnitelné. Potýkáme se s řadou potíží objektivního i subjektivního rázu. Dopracováváme se k východisku. Není důvodu pochybovat o zvládnutelnosti úkolů. Nejsme schopni dosáhnout rychle zásadního pokroku na celé široké frontě. Máme však na to, abychom se dostali kupředu alespoň v určitých směrech a na vybraných úsecích, a to podle našeho přesvědčení možné je. Proto budeme klást takový důraz, aby se v každém článku řízení neodkladně přešlo od pouhé kritiky slabin, od registrování problémů a sepisování potíží k hledání a nalezení konkrétních východisek a k praktickým krokům vpřed. V tom jsou všude veliké možnosti a značné rezervy. Právě na jejich uvedení do pohybu se budeme orientovat nejdříve. Naše přesvědčení o správnosti nastoupené cesty neopíráme o pouhá přání. Pevně stojíme na půdě reality. Známe velkou míru předurčenosti našeho postupu. Působí setrvačnost ekonomických a organizačních struktur, síla konzervatismu v řídící sféře, i rozšíření pohodlnosti a sebeuspokojování. Zakořeněná myšlenková dogmata a stereotypy představují nelehkou bariéru. Ale odhodlání lidí dosavadní stav změnit, jejich přirozený zájem lépe žít a pracovat, spolu s nemalým hospodářským a duchovním potenciálem, dává optimistický výhled.

Předstupujeme před Federální shromáždění s programem obsahujícím postup v přechodném období. Spolu s řešením konkrétních potřeb života lidí je ale zaměřen dlouhodoběji na vytváření nové strategie hospodářského růstu, na kvalitativní rozvoj společnosti. Závažnost těchto rozhodnutí daleko překračuje rámec nejbližších dvou let. Zahajujeme jimi novou etapu socialistických dějin naší země, dáváme socialismu novou tvářnost a zakládáme perspektivy i pro další generace. Nepochybujeme o dobré vůli a vlasteneckém odhodlání všech poctivých občanů, postavit se ke všem těmto problémům čelem. Vláda si uvědomuje povinnost odpovídat se ze svých plánů, činů a kroků. Víme, že naše práce bude posuzována náročně a kriticky. Nechceme nic skrývat a zjednodušovat. Smysl pro pravdu patří k trvalým, dějinami ověřeným hodnotám našich národů. V duchu těchto pokrokových tradic jsme odhodláni přesvědčovat o oprávněnosti, prospěšnosti a spravedlnosti zvoleného postupu fakty, činy a výsledky.

Soudružky a soudruzi poslanci, programové prohlášení zaměřujeme na zlepšování pracovních a životních podmínek lidí. V tom je hlavní smysl a cíl našeho úsilí. V zájmu toho soustřeďujeme síly na nejdůležitější směry a uzlové problémy. Akční charakter tohoto dokumentu vidíme především v důsledné orientaci na několik vybraných priorit. Nepovažujeme za potřebné vyjádřit se ke všem stránkám a oblastem své činnosti, podat podrobný obraz postupu jednotlivých resortů. Počítáme s tím, že jednotliví ministři prostřednictvím masových sdělovacích prostředků v krátké době seznámí veřejnost s konkretizací našeho programu na svěřených úsecích a o postupu jejich zabezpečování. Stojíme pevně za programem revoluční společenské přestavby, konkretizované na posledním zasedání ústředního výboru naší strany a podpořené celou Národní frontou. Otevřeně a se vším důrazem - (a to na adresu pochybovačů doma i v zahraničí) - říkáme: naším programem je urychlení, ne zpomalení nebo dokonce zastavení reforem. Jsme rozhodnuti co nejvíce uspíšit přechod od překonaných koncepcí a mechanismů, zastaralých metod řízení a způsobů myšlení k novým, účinnějším. Vede nás k tomu starost o dnešek a budoucnost naší země, o bohatý a šťastný život lidu, o zabezpečení důstojného místa našich národů ve společném evropském domě.

Za nejzávažnější krok v tomto směru považujeme urychlené převedení celého národního hospodářství na podmínky nového mechanismu. Uděláme všechno pro to, aby to bylo možné již od prvního ledna 1990, o rok dříve, než se původně počítalo. Půjde o mimořádně složitou záležitost. Zřejmě se přitom nevyhneme ani některým provizóriím. K tomuto vážnému rozhodnutí nás vede snaha co nejvíce zkrátit období, kdy starý způsob řízení přestává a nový ještě nezačíná působit. Potřebujeme získat předstih hlavně proto, aby se hospodářské orgány i pracovní kolektivy mohly co nejlépe připravit na vstup do nových podmínek hospodaření v 9. pětiletce. Vidíme v tom i způsob účinné mobilizace značných rezerv, získání dalších zdrojů pro potřeby výrobní i nevýrobní sféry.

Cíle a masovost socialistického přesvědčení se v naší zemi tradičně opíraly o vymoženosti sociální politiky. Systém odměňování, sociálního zabezpečení, školního vzdělání a zdravotní péče dlouhá léta patřily k chloubám našeho státu i k praktickým důkazům předností socialistického společenského řádu. Pravda, na těchto úsecích se uplatňovaly i některé nereálné představy spjaté s přeskakováním etap, s idealizací společenského vývoje. Tím závažnější je kritika zhoršujícího se stavu v této oblasti. Extenzívní způsob rozvoje spojený s direktivně administrativním řízením, neefektivní struktura a nízká výkonnost výrobních odvětví vytvořily vážné bariéry rychlejšího postupu v této oblasti. Sociální politika postupně ztrácela funkce silného a účinného nástroje zainteresovanosti a motivace lidí.

Vláda je pro plné obnovení všech ekonomických a humanitárních funkcí sociální politiky, pro posílení jejího demokratismu a spravedlnosti. Sledujeme tím i zvýraznění principu zásluhovosti a účelné diferenciace, omezení rovnostářských, úzce spotřebitelských tendencí. Jsme proti neúměrnému rozšiřování společenské spotřeby, zejména tam, kde se oslabuje zájem o zvyšování pracovních důchodů a vytváří živnou půdu pro příživnictví. Budeme se muset poradit s odborníky i s veřejností o příčinách zneužívání některých sociálních opatření a socialistických vymožeností. Jejich příčinou není nedokonalost nebo dokonce chybnost principů společenské péče o člověka, ale jejich nedůsledné, šablonovité uplatňování. Na druhé straně nezapomínáme na sociální problémy určitých skupin občanů, zejména části důchodců a rodin s menšími příjmy i malými dětmi, a chceme vytvářet předpoklady pro jejich postupné řešení.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP