Jednou z těchto nových forem, které v době
vydání zákona z roku 1980 se ještě
nerozvíjely, jsou přímé vztahy mezi
podniky z různých států. Naše
podniky již v řadě případů
zkusily navázat a uskutečnit takové přímé
vztahy. Podniky z oblasti výroby a zemědělství
a z dalších hospodářských odvětví
mohly již nyní podle dosavadní úpravy
uzavírat smlouvy o kooperaci a specializaci výroby
bez prostřednictví specializovaných organizací
oprávněných k zahraničně hospodářské
činnosti. Pokud však z těchto kontraktů
vyplynuly vzájemné dodávky výrobků
přes hranice, pak byla nezbytná součinnost
organizací pro zahraniční obchod. V poslední
době však v rámci většího
rozvoje přímých vztahů se vyskytly
případy, kde se projevila neujasněnost ze
strany podniků, pokud jde o základní zaměření
přímých vztahů, zejména snaha
řešit jejich prostřednictvím jen některé
úzké podnikové a často jen okamžité
potřeby především výměnou
zboží. Přímé vztahy však
nemají nahrazovat výměnu zboží,
tj. obchod se zahraničím. Obchod se zbožím
se musí řídit hledisky ovlivňovanými
především cenovou stránkou, kalkulovanou
podle principů obvyklých v obchodě se zahraničím
a úvahami o efektivnosti směny. Tato hlediska by
mohla snadno uniknout při postupu podniků, které
by v tzv. přímém vztahu viděly jen
možnost vzájemné výměny čehokoliv.
Novela zákona správně podřizuje smlouvy
uzavírané v přímých vztazích
tomuto zákonu. V jejich rámci je možno uskutečňovat
všechny formy zahraničněhospodářských
vztahů, tedy vědeckotechnickou spolupráci,
kooperaci výroby, specializaci výroby, převod
průmyslových práv a zahraničně
obchodní činnosti. Novela přitom značně
usnadňuje ty formy, na jejichž přednostním
rozvoji a používání má naše
národní hospodářství zájem.
Jde především o spolupráci při
výzkumu a vývoji v rámci vědeckotechnické
spolupráce a o kooperaci výroby, tj. o mezinárodní
dělbu práce při výrobě určitého
druhu zboží na základě rozdělení
výrobního procesu nebo jeho části
za účelem jeho dokončení u jednoho
výrobce a o specializaci výroby. Podpora těchto
forem spolupráce a přímých vztahů
se projevuje ve zjednodušení postupu při schvalování
smluv. Zvláštní zájem je na splnění
úkolů dohodnutých v programech přijatých
v socialistické ekonomické integraci v Radě
vzájemné hospodářské pomoci.
Proto se v novele umožňuje bez povolení i vývoz
a dovoz uzlů a komponentů, který vyplyne
ze smlouvy o kooperaci výroby uzavřené s
partnerem ze státu podílejícího se
na socialistické ekonomické integraci. Lze předpokládat,
že po vyjasnění této důležité
a perspektivní formy spolupráce v tzv. přímých
vztazích budou podniky podstatně rychleji přistupovat
k řešení svých výrobních
programů prostřednictvím uvážených
a efektivních kontraktů se zahraničními
partnery. Musí však být obdobné podmínky
vytvořeny i v ostatních zemích RVHP. Zatím
tomu tak není.
Další důležitou otázkou, často
diskutovanou v závodech, která našla řešení
v předkládané novele, je otázka, zda
podniky mají právo vystupovat na zahraničních
trzích, tj. zda mají oprávnění
k zahraničně obchodní činnosti. Novela
přináší v této souvislosti podstatnou
změnu. Podniky budou mít nárok na udělení
povolení k zahraničně obchodní činnosti,
jestliže budou moci prokázat, že splňují
předpoklady, které tato novela výslovně
stanoví. Na splnění těchto předpokladů
je třeba dbát, mají zabezpečit, že
provádění zahraničně obchodní
činnosti bude odpovědné a že rozhodování
podniků, zda vezmou na sebe starosti o obchod se zahraničím,
bude uvážené ze všech hledisek.
Lze očekávat, že rozšířením
počtu účastníků na zahraničně
obchodní činnosti se zvýší i
celková aktivita československého zahraničního
obchodu. Musíme však dbát, aby naše podniky
si vzájemně nekonkurovaly na zahraničních
trzích ke škodě státu - jak se to v
poslední době projevilo v zahraničně
obchodní činnosti podniků v Polské
lidové republice.
Novela zpřesňuje i prostředky usměrňování
zahraničně obchodní činnosti a zahraničně
hospodářských služeb ze strany státu.
Příslušné ústřední
orgány státní správy budou zásadně
používat především ekonomických
nástrojů a obecně závazných
právních předpisů. I tímto
způsobem se podtrhuje samostatnost podniků a organizátorská
funkce státu je přesněji vymezena.
Je třeba považovat za správné, že
vedle možnosti získat povolení k zahraničně
obchodní činnosti se ponechávají dosavadní
osvědčené organizační formy
podniků, a to podniky zahraničního obchodu
a akciové společnosti pro zahraniční
obchod.
Umožňuje se též tuzemským podnikům
zvolit si mezi organizacemi zahraničního obchodu
partnera, prostřednictvím něhož budou
uskutečňovat vývoz nebo dovoz zboží.
Vztahy mezi těmito čs. právnickými
osobami budou založeny na hospodářských
smlouvách při rovnoprávném postavení
obou stran.
Podniky zahraničního obchodu, jako zvláštní
kategorie československých socialistických
organizací, zůstávají, avšak
i u nich se projeví nové principy ovlivňující
postavení a činnost podniku, především
zásada samosprávy a samofinancování.
Vážené soudružky a soudruzi, jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu pro zemědělství
a výživu, pro plán a rozpočet, zahraničního,
ústavně právního a výboru pro
průmysl, dopravu a obchod doporučuji Sněmovně
lidu schválit vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím (tisk 72), ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
lidu (tisk 84).
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Tichavskému. Do rozpravy se
písemně přihlásili poslanci Jiří
Juchelka a Luděk Kapitola. Uděluji slovo poslanci
Jiřímu Juchelkovi.
Poslanec SN J. Juchelka: Vážený soudruhu
generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, výbory obou sněmoven pro průmysl,
dopravu a obchod projednaly 18. května t. r. zprávu
o výsledku hospodaření federálního
ministerstva zahraničního obchodu za minulý
rok a potom vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
42/1980 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím. Nový zákon musí
na jedné straně odstranit všechno to, co se
v praxi neosvědčilo, co jsme nedělali dobře
a na straně druhé zachovat a rozvinout ty prvky,
které se plně osvědčily. Proto se
chci ve svém vystoupení těchto otázek
dotknout.
Nepodařilo se nám v loňském roce zastavit
pokles vývozu do nesocialistických zemí,
kde nebyl celkový úkol vývozu splněn
o 1,2 mld. Kčs franco. Uvedené nesplnění
vývozního úkolu způsobily z jedné
třetiny výrobní organizace nedodávkami
vývozních fondů: osobní automobily,
polygrafické stroje, obráběcí a textilní
stroje, výrobky Pragounionu a další. V uvažovaném
objemu nebyly vyvezeny také traktory. Nepříznivě
se projevila i všeobecná odbytová krize ve
vyspělých kapitalistických státech,
zadluženost rozvojových zemí, ale i vysoké
předzásobení zástupců a československých
majetkových účastí.
Rozbor příčin, jak bylo konstatováno
ve výborech, ukazuje, že trvá řada dosavadních
známých nedostatků. Stále větší
význam však nabývá pomalá přizpůsobivost
výroby i komerčních metod potřebám
trhu. Ovšem narůstají i nové problémy.
U nesocialistických zemí je to nutnost hledat nové
trhy v zemích se zajištěnou návratností.
U partnerů v socialistických zemích je třeba
zcela novým způsobem rozvíjet komerční
činnost, postupně se dostat až na dílčí
odběratele, a to v souladu s novými podmínkami
přestavby. Například vývoz veterinárních
léčiv do Sovětského svazu se v posledních
letech zvyšoval také proto, že jsme nespoléhali
jen na obchodní kontakty PZO Medexport a Chemapol, ale
že naše chemie a farmacie má daleko větší
kontakty se sovětskou státní veterinární
správou. Podobně se snažíme proniknout
i do Maďarska. Nejde to ovšem ve všech případech.
Máme zájem o vývoz léků do
Brazílie a dovoz výrobních surovin pro náš
farmaceutický průmysl. Druhá strana projevila
také ochotu, ale je potřeba, aby i náš
zahraniční obchod dovedl více aktivizovat
své zástupce a byl k nim. náročnější,
zejména pokud jde o výsledky.
Soudružky a soudruzi, myslím, že je nejvyšší
čas, abychom se ve vazbě zahraniční
obchod a výroba podívali pravdě do očí.
Nemůžeme připustit, aby se jeden vymlouval
na druhého. Je třeba se spojit, nastolit opravdu
partnerské, soudružské vztahy s odpovídající
hmotnou, ale i devizovou zainteresovaností. Každý
z nás ví a vidí, že dochází
k ochabnutí kdysi zdravých vztahů mezi výrobou
a podniky zahraničního obchodu. Dosud platí,
že ten podnik, který má předepsané
vývozní úkoly zejména do nesocialistických
států, je na tom podstatně hůř,
než podnik, který je nemá. Tomu přece
nelze jen přihlížet, je třeba postupně
vytvářet podmínky i odpovídajícími
nástroji ekonomického řízení,
které budou vtahovat podniky do mezinárodní
dělby práce, což by mělo vést
i k devizové účasti zahraničních
partnerů na společných technologiích,
ale i jiných projektech, případně
na složitějších modernizacích současných
technologií, jejichž produkty jsou vývozně
zajímavé a je smluvní předpoklad dlouhodobého
vývozu, kterým lze modernizační akce
zaplatit, zvýšit objem současného vývozu,
ale také přinést do terénu moderní
preparáty.
V tomto směru se dosud udělalo velmi málo.
Některé resorty vůbec neuvažovaly ve
smyslu dosud platného zákona č. 42/1980 Sb.
o uzavírání a realizaci smluv o výrobních
kooperacích a specializacích se zahraničím.
Dosud je takových akcí v celé ČSSR
asi 280. Většinou se šlo cestou návratných
devizových úvěrů; jak už bylo
v minulosti v rozpravě na schůzích obou sněmoven
sděleno, jsou často zdlouhavé a Státní
banka československá si je nechává
dobře zaplatit, takže o návratné devizové
úvěry velký zájem v podnikové
sféře není.
Na doplnění uvedu příklad. Československý
farmaceutický průmysl není dosud soběstačný
v potřebě devizových prostředků,
kterých je stále více zapotřebí
k výrobě moderních účinných
léčiv, ale i pomocných látek a obalových
materiálů. Každý rok jsme dávali
k dispozici několik desítek miliónů
devizových korun průmyslu papíru a celulózy
v obou republikách jako podíl na zakoupení
nového zařízení, ale i papíru,
lepenky. Po devizovém přehodnocení jsme vybavili
vlastní závod pro potřeby všech českých
i slovenských podniků, které vyrábějí
léčiva. Jsme v současné době
plně soběstační, máme dobrou
kvalitu, mohli jsme zvýšit i zásoby a ještě
jsme ušetřili devizové prostředky a
můžeme vyrábět i pro jiné.
Zajímá nás ale především
kooperace se zahraničím, a to proto, že musíme
více přispět v obou resortech zdravotnictví
k tvorbě deviz na úhradu potřebných
surovin, tím získáme nové technologie,
část objemu nových přípravků
potřebných k uspokojení léčebně
preventivní péče a zbývajícím
objemem zaplatíme vysoce moderní zařízení.
Už jsme uzavřeli s Československou obchodní
bankou a zahraniční firmou NSR, kterou zastupuje
Deutsche Chemapol, a dalšími partnery smlouvu o výrobní
kooperaci na rozšíření a modernizaci
výroby antibiotika Fungicidin s antimykotickým účinkem.
O toto antibiotikum je ve světě velký zájem.
Potřebných 62 mil. devizových prostředků
jsme si zapůjčili a vrátíme je zvýšenou
výrobou v reprodukčním ukazateli vyšším
než jedna. Celá akce o rozpočtových
nákladech větších než 100 mil.
Kčs musí být ukončena za jeden a půl
roku.
Podobně v SSR přistupujeme k výrobní
kooperaci s belgickou farmaceutickou firmou Jansen. Máme
nedostatek vitamínu C a Acylpyrinu v šumivé
formě. Strojní technologie je příliš
drahá, nemáme na ni. Jsou však k dispozici
odborné zkušenosti našich dělníků
a techniků i pracovní síly v národním
podniku Slovakofarma. Proto jsme se dohodli na společné
výrobě nového analgetika v šumivé
formě v objemu 100 mil. tablet. Část využijeme
v tuzemsku, převážnou částí
zaplatíme dovoz velmi moderní linky pro potřeby
Belgie a zbývající kapacitu využijeme
při výrobě dosud nedostatkového efervescentního
vitamínu C. Moderní linku dodá firma Jansen
za tři měsíce. Akce musí být
zabezpečena do konce letošního roku.
Obě akce, o kterých jsem hovořil, představují
řešení vývozu v objemu asi 100 mil.
Kčs franko. Tím řešíme další
splnění úkolů 8. pětiletky
v našem farmaceutickém průmyslu.
Je však třeba otevřeně říci,
že zde ještě nejsme v podnicích potřebně
připraveni. Musíme pro to ještě mnoho
udělat. Zde je zahraniční obchod na tom lépe.
Kdybychom v obou případech využili dosud platných
předpisů pro návratné devizové
úvěry, bylo by to pro nás ve všech směrech
méně výhodné, zdlouhavější
a také dražší. Z těchto důvodů
jsou opatření o výrobních kooperacích
a specializacích se zahraničím ve smyslu
vládního návrhu zákona správná
a progresivní.
Pokud se nám podaří v celém systému
přestavby změnit v pracovních kolektivech
myšlení, ale i jednání lidí na
nové, myslím, že nová kvalita vztahů
bude zárukou našeho ekonomického vzestupu.
Půjde o proces dlouhodobější a složitější,
protože dosud mnoho lidí je indiferentních
a hodně jich stojí mimo toto dění.
To však není cesta ani řešení.
Každý z nás musí přehodnotit
kvalitu i kvantitu své vlastní práce, ale
i její výsledný efekt, což není
vždy lehké, ale musí tomu tak být. To
zvláště platí o zahraničním
obchodě jako celku, ale i o jeho podřízených
organizacích.
Nepřímé hospodářské
vztahy přes podniky zahraničního obchodu
budou nabývat kvalitativně jiné úrovně.
Každý, kdo pracuje v podnikové sféře
a má předepsané vývozní úkoly,
to dobře zná. Obávám se, že podniky
si budou moci vybrat takovou organizaci zahraničního
obchodu, se kterou budou plně spokojeni. Uvedu to na příkladu
farmacie a kvalifikované chemie, kterou znám. Nelze
pominout hlediska odbornosti při vývozu i nákupu
substancí kvalitativní chemie nebo farmacie. Například
Chemapol dováží jednu látku pro 50 podniků.
Je samozřejmé, že při tomto objemu je
schopen zajistit daleko výhodnější cenu.
Ve světové chemii probíhá silná
koncentrace. Vytvářejí se ve Švýcarsku,
Itálií, ale i v dalších státech.
Úspěch může samozřejmě
být v tomto případě, jestliže
jeho dosavadní sortiment je úzký a vyváží-li
velký objem produkce do jednoho nebo několika málo
míst. Pak je schopen si vybudovat kvalifikovanou a uznávanou
zahraniční síť a dobře znát
místní poměry.
Například každá jugoslávská
farmaceutická firma v současné době
má v Československu své zastoupení,
avšak výsledky jsou velmi špatné. Proto
se zpřísňují podmínky pro povolování
k zahraničně obchodní činnosti v Jugoslávii.
Hodnotí se výrobní program, kvalifikační
předpoklady personálu a musí být také
dlouhodobé záruky vývozu.
V tomto zákoně by se také už měly
využít zkušenosti z uplatňování
experimentu. První zkušenosti z uplatňování
komplexního experimentu zvýšení samostatnosti
a odpovědnosti hospodářských organizací
za efektivní rozvoj v roce 1987 ukazují, že
závazné úkoly ve vývozu do socialistických
zemí ve franco byly splněny a překročeny.
U většiny experimentujících organizací
došlo ke zvýšení efektivnosti, měřeno
reprodukčním ukazatelem, a stoupl i objem dodávek
proti skutečnosti roku 1986. Také dynamika vývozu
do nesocialistických zemí byla u experimentujících
organizací znatelně lepší než u
ostatních. Určité problémy byly u
experimentujících organizací našeho
strojírenství. Pro objektivní hodnocení
je to příliš krátké období.
Přesto však tyto podniky musí vyvíjet
daleko větší iniciativu a úsilí,
chtějí-li dosáhnout vyššího
efektu pro podnik i pro jeho pracovníky.
Tak se vracím k novele zákona č. 42/1980
Sb., o hospodářských stycích se zahraničím,
který dnes projednáváme. Všichni jistě
po seznámení s jeho obsahem a po věcném
doplnění ministrem Štěrbou očekávají,
že se zvýší celková aktivita zahraničního
obchodu ve vývozu i dovozu. Problém je však
třeba vidět v kvalitě vztahů mezi
výrobou a zahraničním obchodem. Nový
zákon musí přispět a také přispěje
k aktivizaci činnosti podniku zahraničního
obchodu, jehož akcionáři, tzn. i výrobci,
musí reálně ovlivňovat politiku akciové
společnosti, zvyšovat svoji odpovědnost za
osud společnosti. Proto nové vzorové stanovy
musí aktualizovat roli akcionáře a zdůraznit
jeho postavení v nových podmínkách
hospodářského mechanismu. Akciová
společnost, pokud je to potřebné, musí
umět vstoupit do výroby za účelem
podpory vývozu, podílet se na jeho rozšíření,
zlepšení kvality, a tím i ceny nebo také
technické úrovně vývozní komodity.
Ve světě je právnická osoba akcionářem
pro to, aby z toho něco plynulo, z žádných
jiných důvodů. Jestliže se podíváme
na efektivnost, ale i na dynamiku našeho vývozu, pak
v roce 1987 proti roku 1980 jsme se u socialistických zemí
dostali nahoru, došlo k mírnému zvýšení
rozdílového ukazatele z 97 na 115,4, ale u nesocialistických
zemí, a o to nám především jde,
došlo k poklesu ze 119 na 86,5. S tímto vývojem
samozřejmě nemůžeme být spokojeni.
Diskuse pracujících k návrhu zákona
o státním podniku, ale i k otázkám
přestavby celé naší společnosti,
všech úseků jejího života, se také
dotkla oblasti zahraničně obchodních vztahů.
Přitom se ozývaly hlasy volající po
rozpuštění podniků zahraničního
obchodu do výrobních podniků nebo na výrobní
resorty. Myslím, že výrobní resorty,
ale i podřízené výrobní podniky
mají nyní možnost zvážit nabídky
jednotlivých podniků zahraničního
obchodu a rozhodnout se ve smyslu novely zákona pro nepřímé
hospodářské vztahy se zahraničím
nebo navazovat a uskutečňovat přímé
hospodářské styky.
Zvýšení vývozu do průmyslově
vyspělých kapitalistických zemí vyžaduje
také větší zastoupení produkce
chemického průmyslu s větším
podílem výrobků kvalifikované chemie.
I na tuto skutečnost musí být připraveny
podniky zahraničního obchodu.
Jestliže v zahraničním obchodě chemických
a farmaceutických látek, ale i hotových výrobků,
převládá komerční politika
asi 80 %, pak to bude jistě jinak například
u strojírenských podniků zahraničního
obchodu, kde převládají technická
jednání, a proto jejich místo je zřejmě
blíže u výroby.
K rychlejšímu rozvoji hospodářské
spolupráce musíme ve větším měřítku
využívat možností výrobních
kooperací. Dosavadní podíl je nízký,
činí něco přes 1 % hodnoty československého
vývozu do průmyslově vyspělých
kapitalistických zemí. Země RVHP jsou na
tom lépe. Tento návrh zákona předpokládá
další výrazné rozšíření.
Většina dosud uzavřených smluv o výrobní
specializaci nebo výrobní kooperaci ve znění
zákona č. 42/1980 Sb., je zaměřena
na okrajové položky. Vyplývá to z nedostatku
zkušeností, možná i ze strachu a obav
podniků, a proto by zde mělo federální
ministerstvo zahraničního obchodu, ale i jeho podniky,
sehrát kvalitativně vyšší úlohu.
Proto lze předpokládat, že zájem československých
podniků o kooperace se podstatně zvýší
v průběhu přechodu na nové ekonomické
podmínky.
Stejnou péči je třeba věnovat i rozšíření
vyšší formy výrobní kooperace,
společnému podnikání, a to jak v Československé
socialistické republice, tak i v zahraničí.
Tato forma, o kterou je velký zájem u zahraničních
firem, se musí však předpisově ještě
dopracovat.
Soudružky a soudruzi poslanci, z uvedených příkladů
je zřejmé, že návrh zákona povede
k postupnému odstraňování uvedených
nedostatků a zábran a na druhé straně
dává možnost ke zvýšení
podnikatelské aktivity. Sám zákon však
nic nezmůže. To záleží na schopnostech
našich podniků i jejich pracovních kolektivů.
Z těchto hledisek je novela zákona přínosem,
a proto ji doporučuji ke schválení.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Juchelkovi, slovo má poslanec
Luděk Kapitola.
Poslanec SL L. Kapitola: Vážený soudruhu
generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, z vystoupení soudruha ministra Štěrby
mne zaujala poznámka o měnícím se
postavení ministerstva zahraničního obchodu,
které jako průřezový orgán
bude používat vůči všem subjektům
československého zahraničního obchodu
stejných nástrojů usměrňování,
a to obecně závazných předpisů,
ekonomických nástrojů a celních předpisů.
Zaujala mne také jeho zmínka týkající
se většího prostoru podnikové sféry
pro uplatnění vlastní podnikatelské
zahraničně obchodní a ekonomické aktivity.
Při projednávání novelizace zákona
o hospodářských stycích se zahraničím
jsme si ve výborech uvědomovali, že smyslem
nově vytvářených podmínek je
mimo jiné podněcovat výrobní podniky,
tedy státní i družstevní podniky, ale
též podniky zahraničního obchodu k tomu,
aby jejich pracovníci prokázali své skutečné
kvality, znalost trhů a zboží, aby uměli
dobře nakupovat a výhodně prodávat.
Vznikne podstatně větší soutěživost,
a to nejen mezi podniky zahraničního obchodu, ale
též mezi dalšími účastníky
našich zahraničně obchodních styků.