Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Přítomno:

188 poslanců Sněmovny lidu

69 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice

73 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu: Benda, Biľak, Dolník, Chňoupek, Korf, Malíková, Mottlová, Pátek, Potáč, Rabas, Šimek, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice: Blahník, Kantorová, Mevald, Poledník, Trávníček, Zíka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice: Riško, Šarišská

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů J. Janík.)

Předsedající předseda SN J. Janík: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia, otváram druhý deň rokovania 10. spoločnej schôdze Snemiovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky.

V zasadacej sále je prítomných 178 poslancov Snemovne ľudu, 66 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 69 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Najskôr prerokujeme

Prosím ministra poľnohospodárstva a výživy Československej socialistickej republiky súdruha Miroslava Tomana, aby vládny návrh zákona odôvodnil

Ministr zemědělství a výživy ČSSR M. Toman: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, z pověření vlády ČSSR předkládám Federálnímu shromáždění k projednání a schválení návrh zákona o zemědělském družstevnictví, který má nahradit dosavadní úpravu obsaženou v zákoně č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, ve vzorových stanovách JZD a v řadě dalších prováděcích předpisů.

Zemědělské družstevnictví má v naší zemi bohatou tradici. V příštím roce uplyne 40 let od přijetí prvního zákona o jednotných zemědělských družstvech a současně s tím si připomeneme 40. výročí historického IX. sjezdu KSČ, který položil základy socialistické přestavby zemědělství cestou tvůrčího uplatnění Leninova družstevního plánu. Socialistické zemědělství za historicky krátké období přesvědčivě dokázalo své přednosti a vytvořilo předpoklady pro dobrou úroveň výživy lidu. Nejednou jsme mohli pozitivně hodnotit iniciativu řady zemědělských družstev, která ve svých postojích a dosahovaných výsledcích, jakož i při rozvíjení a zabezpečování vědeckotechnického pokroku, prokázala velké přednosti, které v sobě skrývá zemědělské družstevnictví.

Svou úlohu v rozvoji zemědělských družstev a společných podniků sehrál i dosud platný zákon o zemědělském družstevnictví. Za období jeho platnosti se rozvinul výrobní a hospodářský potenciál družstev, o čemž svědčí skutečnost, že od roku 1976 se zvýšila hrubá zemědělská produkce družstevního sektoru o více než 26 %, to je z 58 mld. na 73 mld. Kčs. Zemědělská družstva se na výrobě potravin podílejí ze dvou třetin a jejich příznivé výsledky měly vliv i na to, že za dobu platnosti zákona, to znamená od začátku 6. pětiletky, se zvýšila naše soběstačnost v potravinách z 88 % na 98 %.

Dosavadní vývoj, výsledky a zkušenosti československého zemědělství a zemědělského družstevnictví umožňují, abychom v procesu realizace strategie urychlení ekonomického a sociálního rozvoje navázali na vše pozitivní, čeho bylo dosaženo. Naším bezprostředním úkolem nyní je, abychom v přestavbě hospodářského mechanismu vytvořili v právní oblasti podmínky pro další efektivní rozvoj zemědělské výroby, jejíž úkoly a splnění vytyčil XVII. sjezd KSČ a která byla rozpracována na 7. a 9. zasedání ÚV KSČ. Předložený návrh zákona především respektuje obecně platné principy, jimiž se v nových podmínkách působení hospodářského mechanismu bude řídit rozvoj socialistických výrobních hospodářských organizací v celém národním hospodářství. Je to především důsledné uplatňování vedoucí úlohy KSČ, řídící funkce socialistického státu, rozvoj socialistické demokracie a demokratického centralismu, rozdělování podle výsledků práce a přechod k ekonomickým metodám řízení při výrazném omezení administrativně direktivních zásahů do činnosti zemědělských družstevních organizací. Nový zákon o zemědělském družstevnictví a komplexní uplatnění hospodářského mechanismu v zemědělsko-potravinářském komplexu jsme připravovali souběžně a vzniklé otázky a problémy jsme řešili v dialektické jednotě. Do přípravy a zpracování zákona i souvztažných opatření byl zapojen široký aktiv včetně poslanců, členů výborů pro zemědělství a výživu obou sněmoven Federálního shromáždění, České a Slovenské národní rady. Projednávání nebylo jednoduché a diskuse byly velmi otevřené, k některým problémovým okruhům i rozporné, avšak velmi poučné. Byla to příležitost objasnit si přístupy a postoje, leccos v dalších pracech poopravit a upřesnit. Podle mého názoru zkušenost z přípravy tohoto návrhu zákona současně ukázala velké možnosti ve zvyšování aktivního podílu poslanců při přípravě zákonných norem, což současně vytváří předpoklady, aby poslanci mohli ve svých poslaneckých obvodech ovlivňovat správný výklad a realizaci zákona a v tomto směru splnit i svou kontrolní funkcí.

Návrh zákona o zemědělském družstevnictví bezprostředně ovlivní hospodaření a společenské působení 1633 JZD a 326 společných podniků, spoluvytváří pracovní a sociální podmínky pro téměř 1 milión členů JZD a 80 tis. pracovníků společných podniků.

V návrhu zákona se dále uskutečňuje princip, že základem činnosti družstva je hospodaření na půdě, kterou je povinno řádně využívat, zvelebovat a chránit. Současně se umožňuje rozvíjet další výrobní činnosti zemědělských družstev nejen jako výrobců surovin, ale umožňující v rámci předmětu činnosti družstva zpracování zemědělských výrobků a rozvíjení dalších činností, které především slouží rozvoji zemědělské výroby, avšak i dalším společenským potřebám včetně rozvoje služeb na vesnici. Vytváříme tak širší prostor pro podnikání družstev v době diverzifikace výroby a k posílení jejich ekonomické stability tvorbou zdrojů, k urychlení procesu intenzifikace zemědělské výroby, jakož i podmínky pro účelné zapojení československého zemědělského družstevnictví do socialistické mezinárodní spolupráce. Avšak zcela zákonitě tato rozšířená podnikatelská činnost zemědělských družstev a společných podniků musí být vykonávána za jednotných ekonomických podmínek jako v ostatních odvětvích národního hospodářství, která provozují obdobnou činnost. To bude zabezpečeno ekonomickým mechanismem, který bude uplatňován v zemědělsko-potravinářském komplexu od 1. ledna 1989. Posílením vnitrodružstevní demokracie se zvyšuje pravomoc členské schůze jako nejvyššího orgánu družstva, jakož i pravomoc všech volených orgánů. Významné místo zaujímají též nové pravomoci pracovních kolektivů a odpovědnost vedoucích.

Prohloubení družstevní demokracie spatřujeme též v tom, že všechny vnitrodružstevní předpisy včetně stanov JZD, pracovního, organizačního, jednacího a volebního řádu jsou výlučně v působnosti družstevních orgánů bez vnějších zásahů. Základním požadavkem však je dodržování socialistické zákonnosti.

Všemi těmito opatřeními sledujeme, aby se posílila odpovědnost všech volených orgánů, pracovních kolektivů a celé členské základny za výsledky pracovišť a rozvoj každého družstva. Zákonem se též poprvé upravuje postavení a základní funkce Svazu družstevních rolníků, který už téměř 20 let působí jako aktivní a významná společenská organizace sdružená v Národní frontě. Proto zákon obsahuje ustanovení, že všechna zásadní opatření dotýkající se zemědělských družstev a jejich členů budou příslušné ústřední orgány se Svazem družstevních rolníků projednávat. Půjde především o projednávání návrhu závazných právních předpisů týkajících se otázek hospodářské politiky družstev, důležitých práv a povinností a pracovních vztahů členů i sociální a kulturní péče. Návrh zákona tak vytváří v tomto směru potřebné podmínky pro práci Svazu, jeho součinnost s orgány hospodářského řízení, směřující k rozvoji zemědělského družstevnictví a k uspokojování sociálních potřeb třídy družstevního rolnictva.

Předložený návrh respektuje i racionální připomínky, které vzešly z jednání 10. celostátního sjezdu JZD a především z veřejné diskuse, která byla k tomuto zákonu za účasti stranických orgánů organizována v minulém roce. Šlo téměř o 14 tis. vysoce podnětných a racionálních připomínek a názorů, které byly zodpovědně posouzeny a využity pro zdokonalení návrhu. Na základě připomínek jsou například v předmětu činnosti družstva rozlišeny dvě základní právní polohy: zemědělská výroba jako povinnost a ostatní činnosti jako možnost.

Vzhledem k významnému vztahu zemědělské výroby k tvorbě životního prostředí a nezbytnosti zabezpečení jeho ochrany a s přihlédnutím ke společenské odpovědnosti zemědělských družstev za využívání přírodních zdrojů, především půdy, byla do návrhu zákona doplněna příslušná část.

Velký počet připomínek směřoval k problematice pracovních vztahů a bylo nutno ujasnit vztah jejich úpravy k zákoníku práce. V návrhu zákona se promítá snaha přiblížit se k novelizovanému zákoníku práce, který se napříště bude obecně vztahovat pokud jde o regulaci pracovních vztahů i na zemědělská družstva, pokud zákon o zemědělském družstevnictví nestanoví jinak. Dosud byl tento vztah obrácený.

Uvedl jsem jen některé příklady úprav, které vzešly z diskuse. Řada dalších byla využita při formulování působnosti členské schůze, volených orgánů družstva, otázek členství a pracovních vztahů i dalších úseků. Družstevní rolníci a pracující společných podniků oceňovali, že se mohli stát aktivními spolutvůrci svého zákona. Vyjadřovali své odhodlání vyrovnat se s úkoly, které před ně postavil XVII. sjezd KSČ, i s novými podmínkami jejich další činnosti.

Veřejná diskuse potvrdila, že většina družstevních rolníků a pracujících v zemědělství posuzovala návrhy s velkými odbornými znalostmi a zkušenostmi, že má smysl pro nové přístupy, avšak též požaduje, aby byly řešeny problémy a nedostatky, které rozvoj zemědělské výroby a jejích podniků nepříznivě ovlivňují Tato část diskusních příspěvků nás zavazuje, abychom jak na úrovni centrálních orgánů, tak v podnicích zabezpečujících materiálně technické zásobování zemědělství, tyto kritizované nedostatky urychleně řešili.

Chtěl bych proto dnes z tohoto místa poděkovat všem, kteří se svými připomínkami a návrhy podíleli na přípravě zákona, který měl opravdu širokou tvůrčí základnu a poděkovat též poslancům Federálního shromáždění i skupině expertů, kteří při projednávání ve výborech přispěli k jeho zkvalitnění a dopracování.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zákon též výrazně zjednodušuje rozsah platných předpisů, upravujících a usměrňujících činnost JZD a společných podniků. Jak je patrné z návrhu, přijetím zákona se ruší značný rozsah právních předpisů různého stupně a významu. Jde o významný příspěvek ke zjednodušení administrativní náročnosti v řízení zemědělsko-potravinářského komplexu.

Návrh zákona o zemědělském družstevnictví je v souladu se záměry a cíli přestavby hospodářského mechanismu a v oblasti zemědělského družstevnictví tvoří její základ. Doporučuji proto jménem vlády ČSSR, aby byl návrh zákona schválen v předloženém znění se změnami uvedenými ve společné zprávě výborů obou sněmoven Federálního shromáždění. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem súdruhovi ministrovi Tomanovi.

Uvedený vládny návrh zákona prerokovali výbory ústavnoprávne, pre plán a rozpočet, pre poľnohospodárstvo a výživu a pre sociálnu politiku oboch snemovní.

Prosím spoločnú spravodajkyňu výborov Snemovne národov poslankyňu Danu Kancírovú, aby predniesla spravodajskú správu.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně D. Kancírová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Často slyšíme hovořit o tom, že zemědělské družstevnictví u nás prošlo v uplynulých letech veliký kus cesty. Je i skutečností, že změny na naší vesnici jsou patrně nejviditelnějšími z těch, které se udály v průběhu celé socialistické výstavby naší země. V našich specifických podmínkách byly tak naplněny teze klasiků marxismu-leninismu o potřebě překonávání rozdílů mezi městem a venkovem.

Třída družstevních rolníků ideově a politicky vyspěla a tvoří neodmyslitelnou součást našeho politického systému. Zavedení zemědělské velkovýroby na naší vesnici a postupné dosahování soběstačnosti ve výrobě potravin, na němž se zemědělské družstevnictví významně podílí, nám všem umožňuje jít dále, jít cestou přestavby. Pokud by totiž nebyl položen základ k zabezpečení výživy lidu na odpovídající úrovni, nemohli bychom si ani stanovit nové revoluční úkoly v celém národním hospodářství a v životě společnosti vůbec.

Účelem vydání nového zákona o zemědělském družstevnictví je vytvořit právními prostředky prostor pro další rozvoj jednotných zemědělských družstev, pro zvýšení podílu družstev na procesu intenzifikace národního hospodářství a na realizaci linie urychlení ekonomického a sociálního rozvoje společnosti, přijaté XVII. sjezdem Komunistické strany Československa.

Při tvorbě nové právní úpravy zemědělského družstevnictví bylo možné vycházet z platné právní úpravy a využít jejích institutů ve větší míře než při tvorbě jiných právních předpisů zabezpečujících přestavbu, protože základní principy nového hospodářského mechanismu jsou zemědělskému družstevnictví podstatně bližší než jiným odvětvím národního hospodářství. Je tomu tak proto, že principy samostatnosti a samofinancování se uplatňují v zemědělském družstevnictví s určitými modifikacemi už od jeho samotného počátku. Jde tedy o další prohloubení těchto principů a odstranění mnohdy administrativně direktivního způsobu řízení státem, který jejich důsledné uplatňování v praxi mnohdy omezoval. Je možno konstatovat, že zákon o státním podniku přejímá řadu zásad a institutů, které platily a osvědčily se právě v zemědělském družstevnictví. Například působnost shromáždění zavedená pro státní sektor teprve zákonem o státním podniku odpovídá v podstatě působnosti členské schůze fungující již od vzniku družstev.

Pro zemědělské družstevnictví je specifické, že odpadá současný požadavek přestavby organizačních struktur podnikové základny, poněvadž základní výrobní organizační jednotkou byl vždy podnik družstevního charakteru a nedocházelo k vytváření uměle spojovaných celků jako třeba výrobních hospodářských jednotek v nezemědělských odvětvích.

Další požadavek přestavby - zdůraznit pojetí pracovních kolektivů jako výrobců - hospodářů lze naplnit na rozdíl od státního sektoru i specifickými již zavedenými družstevně právními instituty.

Pokud jde o samotný legislativní proces, kladně je třeba především hodnotit to, že návrh byl předložen všelidové diskusi, i tu skutečnost, že poslanci Federálního shromáždění se zapojili již do přípravné fáze legislativního procesu. Byla vytvořena společná pracovní komise poslanců výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů a přizvaných expertů, jejíž doporučení byla zapracována do návrhu zákona ještě před jeho předložením Federálnímu shromáždění. Do návrhu zákona byly zapracovány tak závažné podněty poslanců, jako zdůraznění zemědělské výroby jakožto zásadního předmětu hospodářské činnosti družstev, doplnění fondů družstev o fond kulturních a sociálních potřeb a komisí družstev o komisi sociální a komisi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tedy podněty, které sledovaly vyvážení hospodářské a společenské funkce družstva. Z dalších podnětů uvedu například rozhodování družstva o půdním fondu; rozhodování bylo přizpůsobeno požadavkům praxe, rovněž tak stanovené oprávnění pracovních kolektivů.

Široce diskutovanou otázkou po několik měsíců byla úprava členství a pracovních vztahů. Původní navrhovaná úprava nerespektovala specifiku členského poměru a zaměňovala tento poměr pouze za pracovní vztah. Nebyla zcela respektována zásada rovnosti členů, nebylo posíleno spojení člena a družstva tak, jak je potřebné a žádoucí. Teprve při projednávání vládního návrhu zákona ve výborech pro zemědělství a výživu jakožto garančních výborů bylo po důkladném rozboru dohodnuto provést takovou úpravu členství a pracovních vztahů členů družstva, která by skutečně měla vyhovovat společenským potřebám vývoje v zemědělských družstvech při současném zachování specifiky družstevního členského poměru.

Vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví byl projednán ve výborech ústavně právních, ve výborech pro plán a rozpočet, pro sociální politiku a pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Zároveň byla posuzována doporučení národních rad, které se návrhem zákona rovněž zabývaly.

Z jednání výborů sněmoven Federálního shromáždění vyplynuly další požadavky na úpravu vládního návrhu zákona, které jsou shrnuty ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Doporučuji, abychom do této společné zprávy zahrnuli ještě jednu změnu, a to v § 81, vyčlenit odstavec 5. Toto pak doporučuji schválit.

Mám za to, že právě při projednávání návrhu zákona o zemědělském družstevnictví se v uplynulém období v důsledku zvýšené aktivity poslanců podařilo z orgánů Federálního shromáždění vytvořit skutečně pracovní institut spojený pracovně a neformálně jak se svými voliči a orgány v místech, tak i s nejvyšším výkonným orgánem státní moci, jakožto předkladatelem v zájmu nalezení optimální právní úpravy.

K ústavně právní stránce vládního návrhu zákona o zemědělském družstevnictví uvádím, že úsek zemědělství a výživy patří podle článku 8 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik.

Podle článku 18 písm. c) tohoto ústavního zákona patří jednotná právní úprava ve věcech zemědělského družstevnictví do působnosti Československé socialistické republiky. Zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění k vydání nového zákona o zemědělském družstevnictví vyplývá z ustanovení čl. 37 odst. 1 písm. b) citovaného ústavního zákona, který zakládá zákonodárnou pravomoc ve věcech patřících do společné působnosti (článek 8 a články 10 až 28 a), a to v části svěřené Československé socialistické republice, pro Federální shromáždění.