Přítomno:
187 poslanců Sněmovny lidu
70 poslanců Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice
73 poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice
Omluveni poslanci
Sněmovny lidu: Benda, Biľak, V. Blažek,
Chňoupek, Jendrejčáková, Korf, Malíková,
Pátek, Potáč, Rabas, Šimek, Tichavský,
Žákovič.
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice: Blahník, Kabrhelová,
Kantorová, Trávníček, Zíka
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice: Riško, Šarišská
Předseda FS A. Indra: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, všechny
vás srdečně vítám a zahajuji
10. společnou schůzi V. volebního období
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky.
Jménem všech přítomných vítám
co nejupřímněji generálního
tajemníka ústředního výboru
Komunistické strany Československa poslance Sněmovny
lidu soudruha Miloše Jakeše (Potlesk.) a prezidenta
Československé socialistické republiky soudruha
Gustáva Husáka. (Potlesk.)
Vítám i další vedoucí představitele
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, funkcionáře orgánů
Národní fronty, společenských organizací
a politických stran. Vítám také členy
federální vlády, vedené jejím
předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny
lidu a Sněmovny národů navrhla na svých
schůzích dne 31. května tohoto roku konat
společnou schůzi sněmoven s pořadem,
který je uveden na pozvánce.
Jsou k tomuto návrhu předsednictev sněmoven
a k navrženému programu nějaké připomínky?
(Ne.) Nejsou.
V této chvíli jsou v zasedací síni
přítomni 182 poslanci Sněmovny lidu, ve Sněmovně
národů 66 poslanců zvolených v České
socialistické republice a 72 poslanci zvolení ve
Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny
jsou tedy usnášení schopné.
Nejprve prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na konání společné schůze sněmoven
s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Sněmovna lidu návrh schválila.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
návrhem svého předsednictva včetně
programu? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
I Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle
článku 34 odstavce 2 ústavního zákona
o československé federaci na konání
společné schůze a schválily její
program.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 75, SN
č. 84.)
Přistoupíme k projednání prvního
bodu schůze, kterým je
Předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje zvolit: poslance
Antonína Kapka a poslance Františka Tesaře
do výboru pro průmysl, dopravu a obchod, poslance
Josefa Korčáka do výboru branného
a bezpečnostního, poslance Karola Laca do výboru
ústavně právního, poslance Milana
Kubáta do výboru pro plán a rozpočet
a poslance Vladimíra Pirošíka do výboru
pro sociální politiku.
Jsou k tomuto návrhu dotazy nebo připomínky?
(Nejsou.) Nikdo se nehlásí.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu s tímto návrhem
souhlasí? (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo. Všichni navržení soudruzi byli zvoleni.
Předsednictvo Sněmovny národů navrhuje
zvolit: poslance Tomáše Trávníčka
do výboru zahraničního, poslance Jána
Pirče a poslankyni Hanu Návratovou do výboru
branného a bezpečnostního, poslance Michala
Sabolčíka a poslankyni Jiřinu Veselou do
výboru pro plán a rozpočet.
Jsou k těmto návrhům dotazy nebo připomínky
ze Sněmovny národů? (Nejsou.) Nejsou.
Prosím tedy poslance Sněmovny národů
o hlasování.
Kdo souhlasí s předloženým návrhem?
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Navržení soudruzi ze Sněmovny národů
byli do příslušných výborů
jednomyslně schváleni.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 76, SN
č. 85.)
Nyní projednáme
Vládní návrh odůvodní ministr
financí ČSSR soudruh Jaromír Žák.
Ministr financí ČSSR J. Žák: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu prezidente republiky, vážený soudruhu
předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté! Vláda Československé
socialistické republiky předkládá
Federálnímu shromáždění
návrh státního závěrečného
účtu československé federace za rok
1987. V souladu se závěry 7. a 9. zasedání
ÚV KSČ a Programovým prohlášením
vlády ČSSR přistupujeme k hodnocení
výsledků finančního a rozpočtového
hospodaření za rok 1987 i k posouzení dosavadního
průběhu plnění záměrů
8. pětiletého plánu kriticky a z širších
hospodářsko-politických hledisek. Vycházíme
z toho, že výsledky minulého roku v mnohém
předurčují realizaci strategie urychlení
hospodářského a sociálního
rozvoje, vytyčené XVII. sjezdem KSČ a jsou
úzce spjaty se zabezpečováním přestavby
hospodářského mechanismu a ostatních
oblastí společenského života a s prohlubováním
socialistické demokracie.
Výsledky, kterých jsme v minulém roce při
plnění plánovaných úkolů
v rozvoji národního hospodářství
dosáhli, znamenají ve srovnání s obdobím
7. pětiletky i rokem 1986 další krok vpřed.
V rozhodujících odvětvích národního
hospodářství - v průmyslu, ve stavebnictví
a v zemědělství - byly splněny stanovené
úkoly v objemových ukazatelích produkce.
Vzrostla životní úroveň obyvatelstva,
v plánovaném rozsahu se podařilo zabezpečit
růst osobní a společenské spotřeby.
Přes tyto pozitivní aspekty hospodářského
vývoje loňského roku nelze však nevidět
jeho rozpornost spočívající v tom,
že při plnění objemových ukazatelů
se stále nedaří, a to je zvlášť
závažné, prosadit potřebný obrat
k intenzifikaci a růstu efektivnosti ekonomiky. To se projevilo
v nesplnění plánovaného tempa růstu
národního důchodu. Místo plánovaných
3 % jsme dosáhli pouze 2,2 %, což představuje
výpadek národního důchodu v rozsahu
5 mld. Kčs.
Nejvýrazněji se nedostatečné plnění
úkolů v intenzifikaci a efektivnosti hospodaření
odráží ve výsledcích dosažených
v tvorbě zisku a snižování nákladovosti.
Celkově dosáhly podniky v loňském
roce zisku ve výši téměř 152
mld. Kčs, plán však nebyl splněn o 2
mld. Kčs. Příčinou bylo překročení
celkové plánované nákladovosti, zejména
nepříznivý vývoj materiálových
nákladů.
Na výsledcích hospodaření roku 1987
nás znepokojuje nejen nesplnění plánu,
ale především tendence ke zpomalování
tempa růstu efektivnosti, projevující se
i v dynamice zisku. Zatímco v průběhu předchozí
pětiletky rostl zisk průměrně ročně
o 10 % v roce 1986 vzrostl o 7,8 % a v roce 1987 jen o 4,8 %.
V plnění úkolů v tvorbě zisku
se projevila značná diferenciace mezi jednotlivými
resorty. Federální resorty se celkově s plánem
zisku vyrovnaly, avšak bývalé federální
ministerstvo všeobecného strojírenství
plán nesplnilo o více než 2 mld. Kčs
a úkol nebyl zabezpečen ani u bývalého
federálního ministerstva dopravy, kde došlo
k propadu ve výši 700 mil. Kčs. Tyto výpadky
byly kryty překročením plánu u ostatních
federálně řízených resortů.
Organizace řízené vládou ČSR
nesplnily plán zisku celkově o 2 mld. Kčs
a u organizací řízených vládou
SSR nebyl plán zisku splněn o 300 mil. Kčs.
Závažné problémy máme nejen na
straně tvorby zdrojů, ale i v jejich efektivním
a hospodárném využívání.
Zvlášť výrazně se to projevuje
v oblasti investiční výstavby, vývoje
zásob a rozvoje vědy a techniky.
Na investice jsme v minulém roce vynaložili téměř
165 mld. Kčs, tedy o 3,8 % více než v roce
1986. Převažující část
investic byla však nadále orientována na rozšiřování
výrobní základny, zatímco na modernizaci
a rekonstrukci včetně obnovy bylo použito pouze
32 % investičních prostředků. Stále
zápasíme s dlouhými lhůtami výstavby,
vysokou rozestavěností, s nízkými
technickoekonomickými parametry investic a dlouhodobou
tendencí poklesu ve využití základních
fondů. Hospodářská sféra si
nedostatečně uvědomuje, že vysoká
investiční náročnost produkce vyvolává
trvalý růst zatížení nákladů
odpisy a výdaji na údržbu. Nedostatečná
likvidace zastaralých a neefektivních kapacit spolu
s benevolentním postupem některých orgánů
oblastního plánování při schvalování
investic umocňují napětí v oblasti
pracovních sil a jsou jednou z vážných
příčin nedodržování projektových
parametrů nových výrobních kapacit.
To vše svědčí o extenzívních
tendencích naší investiční výstavby,
která je tak jednou z hlavních příčin
neuspokojivé efektivnosti celé ekonomiky.
Přes řadu opatření stále nedochází
k žádoucímu zlepšení ani v oblasti
zásob. Ke konci roku 1987 měly hospodářské
organizace zásoby v celkové výši více
než 565 mld. Kčs. Proti předchozímu
roku zásoby vzrostly o 2,6 %. Jejich plánovaný
stav byl sice v podstatě dodržen, avšak při
výrazných strukturálních odchylkách.
Plánovaný stav zásob v průmyslu a
stavebnictví byl překročen o 13 mld. Kčs.
Naproti tomu zásoby ve vnitřním obchodě
byly proti plánu nižší o více než
6 mld. Kčs, v zemědělství o 4 mld.
Kčs a v zahraničním obchodě téměř
o 3 mld. Kčs.
Překračování objemu zásob v
průmyslu a stavebnictví spolu s nedostatečnou
tvorbou zdrojů vyvolávají růst platební
neschopnosti podnikové sféry, jejíž
výše dosáhla koncem minulého roku téměř
48 mld. Kčs. Je to mimo jiné i jeden z projevů
dlouhodobé odtrženosti hmotných a finančních
toků, kdy zabezpečování finančních
zdrojů je mnohdy považováno za samozřejmou
povinnost nadřízených orgánů
bez ohledu na to, zda podniky vyvíjejí maximální
úsilí o racionální využívání
disponibilních zdrojů a zabezpečování
odbytu produkce.
Dosáhnout výraznějšího obratu
se nám nepodařilo ani v oblasti vědy a techniky,
na jejíž rozvoj bylo v minulém roce v souhrnu
vynaloženo 21,5 mld. Kčs, tj. o 8,4 % více
než v roce 1986. Přetrvávají nedostatky
zejména v oblasti aplikace výsledků vědeckotechnického
rozvoje v základních výrobních článcích.
kde se koncentruje rozhodující část
prostředků na tuto oblast. Nedostatečně
jsou využívány možnosti mezinárodní
spolupráce a zejména pak světový fond
vědeckotechnických poznatků. Inovace výrobků
postupují nedostatečným tempem, technickoekonomické
parametry často i nových výrobků neodpovídají
současným požadavkům světového
trhu.
Tyto problémy spolu s malou pružností výroby,
známými problémy v kvalitě a servisu
snižují konkurenční schopnost a prodejnost
řady výrobků nejen v trzích vyspělých
kapitalistických států, ale stále
více i ve vzájemném obchodu se socialistickými
zeměmi. Zatímco ve světě se objem
zahraničně obchodního obratu dále
dynamicky zvyšuje, náš export do nesocialistických
zemí i jeho efektivnost v podstatě stagnují,
zvyšují se požadavky na růst dovozu a
v důsledku toho i tlaky na růst naší
zahraniční zadluženosti.
Zásadní řešení zvyšování
efektivnosti výroby, investiční výstavby,
zahraničního obchodu a s tím spojené
urychlování vědeckotechnického rozvoje,
řešení nedostatků v oblasti kvality
výroby, vývoje zásob a dalších
oblastech spojujeme s realizací přestavby hospodářského
mechanismu, s důsledným uplatněním
chozrasčotu a principu samofinancování. To
však neznamená, že řešení
těchto klíčových oblastí hospodářského
rozvoje lze odložit až na počátek příští
pětiletky. Musíme soustavně zvyšovat
úsilí o efektivní urychlování
rozvoje ekonomiky, s větší rozhodností
odstraňovat nedostatky v úrovni přímé
řídící práce a zabezpečování
plánovaných úkolů na všech úsecích,
důsledněji využívat rezerv všeho
druhu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat
zejména realizaci opatření, která
přijala federální vláda v oblasti
investiční výstavby. Jde především
o opatření přijatá ke snížení
objemu zahajování nových investic v 8. pětiletce
o 45 mld. Kčs a rozhodnutí vlády z minulého
týdne o provedení prověrky efektivnosti rozestavěných
jmenovitých staveb i všech nově zahajovaných
staveb uvedených v 8. pětiletém plánu.
Neméně důležité je plnění
a důsledná kontrola opatření přijatých
vládou ke snižování zásob.
V této souvislosti bych chtěl zdůraznit,
že příslušné ústřední
orgány ani vláda nebudou nadále ustupovat
tlaku hospodářských organizací na
centrální finanční zdroje včetně
devizových, v případech, kdy podniky neplní
plánované úkoly v tvorbě vlastních
zdrojů, kdy vyrábějí zastaralou či
nekvalitní produkci, pozdě reagují na změny
výrobních a odbytových podmínek.
Všichni si musíme uvědomit, že klíčovými
principy našeho nového hospodářského
mechanismu jsou chozrasčot a samofinancování,
tedy limitování všech potřeb podniků,
velikostí jimi vytvořených finančních
zdrojů včetně uspokojování
potřeb sociálních a mzdových. Proto
v tomto směru musíme ovlivňovat vědomí
a přístupy hospodářských kádrů
a pracovních kolektivů již nyní, v přípravném
období přestavby. Na uplatnění nového
hospodářského mechanismu nelze čekat
se založenýma rukama. Potřebné předpoklady
pro úspěšný start do nových podmínek
si každý podnik připravuje již dnes -
racionálnějším hospodařením
s hmotnými a finančními zdroji, vytvářením
širokého prostoru pro rozvoj iniciativy lidí,
zaváděním účinnějších
systémů vnitropodnikového řízení
spojených s uplatněním progresívních
metod hmotného stimulování pracovních
kolektivů i jednotlivců.
Soudružky a soudruzi poslanci, problémy a odchylky
od plánovaného vývoje v národním
hospodářství se odrazily i ve státním
rozpočtu. Neplnění plánovaných
úkolů v růstu efektivnosti mělo za
následek, že rozpočtové hospodaření
v průběhu celého roku probíhalo v
podmínkách trvalého napětí
mezi rozpočtovými příjmy a výdaji.
Nelze přehlédnout skutečnost, že k neplnění
úkolů v efektivnosti došlo již v podmínkách
upraveného plánu na rok 1987, jehož úkoly
byly zreálněny s přihlédnutím
k výsledkům dosaženým v roce 1986. Odchylky
od plánovaného vývoje a záměrů
státního rozpočtu, které se projevovaly
již od počátku minulého roku, si vyžádaly
uplatnění dalších úsporných
opatření. Z rozhodnutí federální
vlády byly mimo jiné v návaznosti na hodnocení
výsledků dosažených v národním
hospodářství v I. pololetí 1987 blokovány
některé rozpočtové výdaje ve
výši 1 % schválených rozpočtů.
Co do rozsahu úsporná opatření představovala
snížení výdajů státního
rozpočtu o 2,7 mld. Kčs.
Nesplnění kvalitativních úkolů,
zejména nákladů a zisku v resortech řízených
vládami republik spolu s dalšími odchylkami
od plánované struktury rozpočtových
příjmů a výdajů, se projevilo
v diferencovaných výsledcích hospodaření
jednotlivých státních rozpočtů.
Státní rozpočet federace skončil přebytkem
ve výši 2 mld 490 mil. Kčs, státní
rozpočet ČSR schodkem ve výši 1 mld.
900 mil. Kčs a státní rozpočet SSR
schodkem ve výši 1 mld. 170 mil. Kčs. Faktorů,
které tyto rozdílné výsledky ovlivnily,
bylo více. V případě federálního
rozpočtu to byl zejména nižší objem
účelových dotací poskytovaných
do státních rozpočtů republik především
v důsledku neplnění plánu komplexní
bytové výstavby a dále pak překročení
odvodů hospodářských organizací
ve federálně řízených resortech.
V ČSR to byly naopak nižší odvody hospodářských
organizací, které vedly k nesplnění
rozpočtových příjmů, a tím
i ke vzniku rozpočtového schodku. Ve státním
rozpočtu SSR byly hlavní příčinou
schodku mimořádné výdaje spojené
s krytím výpadku zdrojů ve fondu zúrodnění
půdy a s řešením zásobování
Košic vodou.
Vláda ČSSR navrhuje, aby Federální
shromáždění vyslovilo souhlas s použitím
celého přebytku státního rozpočtu
československé federace k poskytnutí mimořádných
dotací do státních rozpočtů
republik, a to do státního rozpočtu ČSR
ve výši 1 mld. 600 mil. Kčs a do státního
rozpočtu SSR ve výši 886 mil. Kčs. Zbývající
část schodků státních rozpočtů
republik, která představuje v ČSR 300 mil.
Kčs a v SSR 284 mil. Kčs, je řešena
v pravomoci republik použitím zdrojů z minulých
let. Po promítnutí navrhovaných opatření
skončí hospodaření všech státních
rozpočtů, tj. státního rozpočtu
federace a státních rozpočtů republik,
v souhrnu jako vyrovnané.