Přítomno:
185 poslanců Sněmovny lidu
64 poslanci Sněmovny národů zvolení
v České socialistické republice
63 poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice
Omluveni poslanci:
Sněmovny lidu:
Hajn, Hoffmann, Hoření, Klícha, Korf, Z.
Kučera, Lenárt, Niedobová, Puchmeltr, Stránská,
Svěrčina, Šimek, Škula, Tichavský,
Trangoš
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice:
Blahník, Fojtík, Jenerál, Juchelka, Krauskopf,
Křenek, Mevald, Samec, Šutka, Zahradník, Zíka
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice:
Dobrovoľný, Hanes, Hlaváč, Kožík,
Lúčan, Martinčičová, Prievozníková,
Sabolčík, Šádek, Turošík,
Vargová, Zán
(Řízení schůze převzal a druhý
den jednání zahájil první místopředseda
Federálního shromáždění
J. Marko.)
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení
hostia, otváram druhý deň rokovania 9. spoločnej
schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia Československej socialistickej republiky.
V zasadacej sále je prítomných 168 poslancov
Snemovne ľudu, 59 poslancov Snemovne národov
zvolených v Českej socialistickej republike a 62
poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej
socialistickej republike.
Obidve snemovne sú teda uznášania schopné.
Najskôr prerokujeme
Návrh odôvodní podpredseda vlády Československej
socialistickej republiky a predseda Štátnej komisie
pre vedeckotechnický a investičný rozvoj
súdruh Jaromír Obzina. Prosím, aby sa ujal
slova.
Místopředseda vlády ČSSR a předseda
SKVTRI J. Obzina: Vážený soudruhu generální
tajemníku ústředního výboru
strany, vážený soudruhu předsedo, milé
soudružky poslankyně a vážení
soudruzi poslanci, jménem vlády Československé
socialistické republiky předkládám
vám k projednání a schválení
vládní návrh Úmluvy o pomoci v případě
jaderné nebo radiační nehody.
Úmluva má výrazně politický
a mezinárodní charakter a je jedním z úspěšných
projevů zainteresovaných zemí na široké,
upřímné a věcné mezinárodní
spolupráci ve zvláště specifické
a citlivé oblasti, jako je užití jaderné
energie k mírovým účelům.
Na zvláštním zasedání Generální
konference Mezinárodní agentury pro atomovou energii
předložila sovětská delegace, vycházejíc
ze zveřejněného návrhu generálního
tajemníka ÚV KSS soudruha M. Gorbačova, návrh
na vytvoření mezinárodního režimu
bezpečného rozvoje jaderné energetiky, na
systém výměny informací o jaderné
havárii a na mezinárodně uznaný mechanismus
pomoci mezi státy o jaderných nehodách.
Generální konference projednala sovětské
návrhy a návrhy dalších členských
zemí Mezinárodní agentury pro atomovou energii
a rovněž ucelené zobecnění dosavadních
zkušeností o jaderné energetice ve světě,
na základě vědecké analýzy
provedení Mezinárodní agenturou. Výsledkem
těchto jednání bylo vypracování,
projednání a podpis dvou závažných
mezinárodních dokumentů: Úmluvy o
včasném oznamování jaderné
nehody a Úmluvy o pomoci v případě
jaderné nebo radiační nehody.
Československá socialistická republika se
aktivně na jednáních i zpracování
úmluv podílela a obě úmluvy podepsala,
avšak Úmluva o pomoci v případě
jaderné nebo radiační nehody byla podepsána
s výhradou ratifikace vzhledem k její závažnosti
politické a celkovému charakteru. Jak z obsahu i
dikce úmluvy vyplývá, není předkládaný
dokument v rozporu ani s československým právním
řádem, ani se zásadami mezinárodního
práva. Jednotlivé články jsou přesvědčivě
zdůvodněny v písemně předložené
zprávě. Přesto chci upozornit Federální
shromáždění alespoň na tyto tři
skutečnosti:
1. výchozími principy Ujednání se
stala zásada svrchovanosti státu a z ní odvozené
zásady pokojného řešení mezinárodních
sporů, zásada nevměšování
a plodné mezinárodní spolupráce.
Jsou to správné, osvědčené
zásady. Právě proto tím více
v této souvislosti nemůžeme přehlédnout
verdikt rakouského Nejvyššího soudního
dvora o výstavbě jaderných elektráren
v ČSSR z dubna tohoto roku, jako jednostranný, přijatý
v rozporu s normami a zásadami mezinárodního
práva a nepřispívající dobrým
sousedským vztahům. Spíše naopak. Federální
ministerstvo zahraničních věcí k tomu
zaujalo stanovisko prohlášením svého
tiskového mluvčího.
Sluší se dodat, že analýza konstrukce
zmíněného dokumentu rakouského Nejvyššího
soudního dvora zakládá nepřijatelný
negativní precedens v rozvoji mezinárodní
spolupráce při mírovém využívání
jaderné energie.
2. Přestože projednávaná úmluva
nebyla dosud Federálním shromážděním
ČSSR schválena a potom ratifikována, jsou
přijímána opatření k zabezpečení
závazků z ní vyplývajících.
Bylo již navrženo, aby funkcí styčného
místa v ČSSR byla podle této úmluvy
pověřena Čs. komise pro atomovou energii
a přechodně Čs. komise pro atomovou energii
spolu s federálním ministerstvem zahraničních
věcí.
3. Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj ve spolupráci s federálním
ministerstvem paliv a energetiky a Čs. komisí pro
atomovou energii zpracovávají zásady uplatnění
této úmluvy v rámci našeho státu
jak z hlediska možností poskytnutí materiální
a personální pomoci žádajícího
státu, tak i z pozice požadavků organizací,
které budou pomoc potřebovat.
Tím vytváříme již nyní
reálné předpoklady k jejímu praktickému
uplatnění.
Milé soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, na závěr mi dovolte, abych z
této tribuny ocenil vklad a významnou úlohu
Mezinárodní agentury pro atomovou energii za její
činnost, kterou přispívá k mírovému
využívání atomové energie i v
případě přijetí této
úmluvy.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky doporučuji Federálnímu shromáždění,
aby po projednání schválilo předložený
vládní návrh úmluvy o pomoci v případě
jaderné nebo radiační nehody.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi Obzinovi. Návrh
prerokovali výbory ústavnoprávne, zahraničné,
pre priemysel, dopravu a obchod a branné a bezpečnostné
oboch snemovní.
Prosím spoločného spravodajcu výborov
Snemovne národov poslanca Jozefa Hrebíka, aby predniesol
spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Hrebík: Vážený súdruh
generálny tajomník Ústredného výboru
Komunistickej strany Československa, vážený
súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky, súdruhovia, zavádzanie stále
nových poznatkov výsledkov vedy, výskumu
a vývoja do praxe, najmä nových objavov využívajúcích
ďalšie fyzikálne vlastnosti hmoty a živých
organizmov, vyžaduje aj stále nové metódy
zaobchádzania s nimi. Ide tak o nové metódy
práce so zariadeniami, pomocou ktorých sa tieto
nové objavy pre ľudstvo využívajú,
ako aj o nové formy ochrany pre prípady porúch
týchto zariadení, ktoré môžu spôsobiť
mimoriadne rozsiahle a katastrofálne dôsledky. Jednou
z takýchto typických oblastí je jadrová
činnosť a práca s rádioaktívnymi
materiálmi. Je to oblasť, kde ľudstvo iba získava
skúsenosti a poznatky, predovšetkým ako predchádzať
jadrovým nehodám a ako postupovať v krajnom
prípade, keď k nehode dôjde. Je mimoriadne dôležité,
aby si všetci užívatelia získané
skúsenosti odovzdávali a využívali ich
a tiež aby si vzájomne pomáhali pri nehodách.
V príprave na dnešné rokovanie som navštívil
vedenie atómovej elektrárne v Jaslovských
Bohuniciach. Súdruhovia charakterizovali radiačnú
nehodu ako stratu kontroly nad zdrojom ionizujúceho žiarenia,
ktoré má v dôsledku neplánovaného
zvýšenia príkonu dávkového ekvivalentu
alebo rozptylu rádioaktívnych látok za následok
ožiarenie osôb.
Táto definovaná radiačná nehoda sa
týka všetkých pracovísk s rádioaktívnymi
látkami (jadrových elektrární, výskumných
pracovísk, ukladanie rádioaktívnych látok
a odpadov, preprava rádioaktívnych látok
a odpadov).
Svojími následkami a rozmerom má však
najväčší význam havária
v jadrovom energetickom zariadení.
Z týchto dôvodov je potrebné uvítať
iniciatívu Sovietskeho zväzu, na základe ktorej
bol pripravený a schválený Dohovor o pomoci
v prípade jadrovej alebo radiačnej nehody, podpísaná
vo Viedni dňa 26. septembra 1986 - tlač č.
60. V Dohovoru je zakotvená spolupráca s Medzinárodným
centrom pre jadrovú energiu pre to, aby sa umožnila
neodkladne pomoc v prípade jadrovej alabo radiačnej
nehody a tak, aby sa znížili jej následky na
najnižšiu možnú mieru, aby sa chránili
životy, majetok a životné prostredie pred pôsobením
rádioaktívnych účinkov.
Zmluvné strany sa zaväzujú poskytovať
poznatky výskumu a vývoju, ale tiež technologické
postupy a protiopatrenia v prípadoch radiačnej nehody
- poskytovanie získaných informácií
- programy školenia personálu
- havarijné plány
- programy a normy pre monitorovanie žiarenia
- konkrétnych odborníkov, materiál a zariadení
a v prípade jadrovej alebo radiačnej nehody.
Uvedený vecný obsah Dohovoru ukazuje, že ide
o širokú spoluprácu vo všetkých
oblastiach týkajúcich sa jadrových a radiačných
nehôd - a to od výskumu, vývoja cez konkrétnu
realizáciu teda vecnú pomoc pri konkrétnych
nehodách.
Výbory zahraničné, ústavnoprávne,
branné a bezpečnostné, výbory pre
priemysel, dopravu a obchod, ktoré Dohovor prerokovali
a zhodli sa na tom, že ide o závažný dokument,
ktorý predpokladá a zaväzuje zmluvné
strany k účinnej pomoci a odporučili ho na
schválenie v súlade s návrhom vlády.
Odporúčam preto Snemovni národov, ako spoločný
spravodajca týchto výborov, súhlasiť
s Dohovorom o pomoci v prípade jadrovej alebo radiačnej
nehody, podpísaným vo Viedni dňa 26. septembra
1986 a s vyhlásením, že Československá
socialistická republika nebude viazaná ustanovením
jej článku 13, odsek 2.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Hrebíkovi, teraz
má slovo spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne ľudu poslankyňa Jana Moltašová.
Společná zpravodajka výborů SL
poslankyně J. Moltašová: Vážený
soudruhu generální tajemníku Komunistické
strany Československa, vážený soudruhu
předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, vládní návrh, kterým
se předkládá Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu Úmluva o pomoci v případě
jaderné nebo radiační nehody, podepsaná
ve Vídni dne 26. září 1986, představuje
další významné posílení
mezinárodní spolupráce na důležitém
úseku, jímž je využívání
jaderné energie a bezpečný provoz jaderně
energetických zařízení.
Předkládaná mezinárodní úmluva
vychází důsledně ze zásad a
cílů Charty OSN a některé její
principy výslovně zakotvuje.
Podle této úmluvy připadá významná
a aktivní role mezinárodní agentuře
pro atomovou energii, neboť za její součinnosti
a jejím prostřednictvím mohou být
uskutečňována některá ustanovení
úmluvy. Tak např. v případě
jaderné nebo radiační nehody Agentura nejen
že může sama poskytnout pomoc nebo se na ní
účastnit, ale má také významnou
úlohu koordinátora této pomoci na mezinárodní
úrovni. Za tím účelem také
shromažďuje a rozesílá informace.
Úmluva řeší komplexně nejen otázky
pomoci, ale i problematiku s touto pomocí související.
Sem patří např. otázky tranzitu personálu,
zařízení a majetku nebo otázka výsad,
imunit a úlev, které je nutno poskytnout personálu
státu poskytujícího pomoc. Výslovně
je zdůrazněna povinnost všech osob, požívajících
těchto výhod, dbát zákonů a
předpisů státu, který žádá
o pomoc a zdůrazněna je i povinnost nevměšovat
se do vnitřních záležitostí státu,
žádajícího o pomoc. Úmluva v
této souvislosti také zdůrazňuje,
že výsady a imunity, poskytované na základě
jiných mezinárodních dohod nebo norem mezinárodního
obyčejového práva, nebudou touto úmluvou
dotčeny.
Úmluva kromě otázek poskytování
a řízení pomoci řeší také
některé hmotně právní otázky
jako např. úhradu nákladů, urovnání
nároků a náhradu škody.
Vládní návrh byl projednán ve výboru
zahraničním, branném a bezpečnostním
a ve výboru ústavně právním
Sněmovny lidu. Výbory se shodují v tom, že
jde o závažný a potřebný mezinárodně
právní dokument, který zavazuje smluvní
strany k vzájemné spolupráci s cílem
poskytnutí urychlené pomoci a snížení
následků případné nehody na
nejnižší možnou míru. Doporučuji
proto Sněmovně lidu jako společná
zpravodajka jejích výborů vyslovit souhlas
s Úmluvou o pomoci v případě jaderné
nebo radiační nehody, podepsanou ve Vídni
dne 26. září 1986, s prohlášením,
že Československá socialistická republika
nebude vázána ustanovením jejího článku
13 odst. 2. Vzhledem k tomu, že jde o smluvní dokument
politického charakteru, doporučuji vyslovení
tohoto souhlasu v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního
zákona o československé federaci.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Moltašovej. Do rozpravy
k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil. Preto
sa pýtam, či niekto z poslancov žiada o slovo?
(Nikdo.) Nikto.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Obe snemovne
sú uznášania schopné.
V parlamentnej tlači č. 60 sa navrhuje uznesenie,
ktorým sa odporúča súhlasiť s
prerokúvaným Dohovorom a s vyhlásením,
že Československá socialistická republika
nebude viazaná ustanovením jeho článku
13 odsek 2.
Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto súhlasí s návrhom uznesenia podľa
odporúčania spoločnej spravodajkyne výborov
Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne ľudu návrh uznesenia schválíli.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto súhlasí s návrhom uznesenia podľa
odporučenia spoločného spravodajcu výborov
Snemovne národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Tiež poslanci Snemovne národov schválili jednohlasne
návrh uznesenia.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky súhlasí s Dohovorom o pomoci
v prípade jadrovej alebo radiačnej nehody, podpísaným
vo Viedni dňa 26. septembra 1986 a s vyh ním, že
Československá socialistická republika nebude
viazaná ustanovením článku 13 odsek
2.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 38, SL
č. 70, SN č. 79)