Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Bartončík: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, vládní
návrh, kterým se dnešní společné
schůzi sněmoven Federálního shromáždění
předkládá mezinárodní úmluva
proti braní rukojmí k vyslovení souhlasu
k její ratifikaci, je velmi potřebný a naléhavý.
Mezinárodní terorismus ve světovém
měřítku je stále častější
a ve svých formách vynalézavější,
rafinovanější a bezohlednější.
Ozbrojené útoky, zajímání rukojmí,
únosy, vraždy stále znepokojují širokou
světovou veřejnost. Tyto nežádoucí
jevy nejsou zaměřeny pouze proti jedné zemi
nebo určité skupině zemí. Jde o činy,
jejichž obětmi se staly občané celé
řady zemí ve světě, mezi nimi i Československa.
Právem proto vyvolaly naléhavou potřebu efektivních
opatření v podobě mezinárodních
smluv.
Dosavadní smlouvy proti terorismu, které předcházely
úmluvě proti braní rukojmí, Haagská
a Montrealská úmluva, tvoří ucelený
systém spolupráce států při
potlačování teroristické činnosti.
Soubor těchto smluv, rozšířený
o dnes projednávanou úmluvu, sleduje v podstatě
jediný možný společný přístup
k potlačování individuálního
a skupinového terorismu v současném mezinárodním
společenství, charakterizovaném soužitím
mezi rozdílnými společenskými soustavami
a existencí skupiny reakčních imperialistických
států.
Mezinárodní úmluva označuje braní
rukojmí za trestný čin závažného
charakteru. Jde o trestný čin v nejvyšší
míře společensky nebezpečný
a žádnou pohnutkou nelze ospravedlnit ohrožení
nebo přímo zničení životů
nevinných osob. Jsou to právě socialistické
státy, na předním místě Československá
socialistická republika, které konkrétními
činy usilují o naplňování leninských
principů mírové koexistence ve vztazích
mezi státy, národy a lidmi.
Považujeme za správné, že mezinárodní
úmluva zavazuje státy k přijetí legislativních
opatření tak, aby braní rukojmí bylo
pojato do trestních zákonů jako trestný
čin. Platný československý trestní
zákon sice umožňuje stíhání
trestného činu braní rukojmí, neobsahuje
však zvláštní skutkovou podstatu, která
by plně odpovídala vysokému stupni společenské
nebezpečnosti uvedeného trestného činu.
S příslušnou úpravou je však třeba
počítat v rámci připravované
novelizace trestného práva hmotného, kde
skutková podstata trestného činu braní
rukojmí má být zařazena mezi trestné
činy proti svobodě a lidské důstojnosti
s trestní sazbou odpovídající vysoké
společenské nebezpečnosti tohoto činu.
Za významný můžeme považovat též
zákaz neoprávněné činnosti
osob, skupin i organizací, které podněcují
nebo se účastní aktu braní rukojmí.
Dále je třeba se zmínit o zvlášť
významném ustanovení, že totiž
úmluva se nebude vztahovat na ozbrojené konflikty,
ve kterých národy bojují proti koloniální
nadvládě a cizí okupaci a proti rasistickým
režimům při výkonu svého práva
na sebeurčení, jak je zakotveno v Chartě
Organizace spojených národů a v Deklaraci
o zásadách mezinárodního práva
týkajících se přátelských
vztahů a spolupráce mezi státy v souladu
s Chartou OSN. Toto ustanovení vyjadřuje spravedlivý
požadavek rozvojových států, jemuž
se v úmluvě dostalo právního vyjádření
za široké podpory socialistických zemí,
zatímco západní země se k němu
stavěly odmítavě.
Velmi významná je též v úmluvě
stanovená povinnost států vydat pachatele
nebo zahájit vůči němu trestní
stíhání a potrestat ho. Úmluva současně
obsahuje taxativní vymezení důvodů,
pro které může být vydání
odmítnuto.
Vláda Československé socialistické
republiky vyslovila souhlas s přístupem k projednávané
úmluvě s výhradou článku 16
odst. 1, který se týká řešení
sporů vzniklých při interpretaci. nebo aplikaci
mezinárodní úmluvy. Obdobnou výhradu
učinily při přístupu k úmluvě
i ostatní socialistické státy. Jejím
účelem je vyloučit obligatorní jurisdikci
arbitráže nebo Mezinárodního soudního
dvora, která by přijetím tohoto ustanovení
mohla být založena. Možnost učinit takovou
výhradu dává sama mezinárodní
úmluva. Jedná se o výhradu, která
je pro československou smluvní praxi obvyklá.
Projednávanou úmluvu posoudily výbory ústavně
právní a zahraniční. Sněmovny
lidu FS v listopadových schůzích, tuto úmluvu
považují za významný mezinárodně
právní dokument k další aktivizaci socialistických
zemí v boji proti mezinárodnímu terorismu
a za zachování míru ve světě.
Z pověření výborů Sněmovny
lidu doporučuji Sněmovně lidu, aby vyslovila
souhlas s vládním návrhem, kterým
se předkládá Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu Mezinárodní úmluva proti braní
rukojmí, přijatá v New Yorku dne 17. prosince
1979 s tím, že při ratifikaci bude učiněna
již zmíněná výhrada k článku
16 odst. 1. S tímto doporučením se ztotožňují
i Česká národní rada a Slovenská
národní rada.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Bartončíkovi.
Teraz prosím spoločnú spravodajkyňu
výborov Snemovne národov poslankyňu Alenu
Požgaiovú o prednesenie spravodajskej správy.
Poslankyně SN A. Požgaiová: Vážený
súdruh predseda, súdružky a súdruhovia
poslanci, medzinárodný terorizmus patrí k
pomerne závažným javom znepokojujúcim
širokú medzinárodnú verejnosť.
Spôsobil smrť mnohým nevinným ľuďom
a mal za následok veľké materiálne straty.
Predstavuje vážnu hrozbu medzinárodnej bezpečnosti,
pretože podkopáva úsilie pokrokových
síl o mierovú medzinárodnú spoluprácu,
založenú na vzájomnej dôvere a porozumeniu.
Boj proti medzinárodnému terorizmu nemôže
zostať len na úrovni všeobecného deklarativného
odsúdenia a medzinárodnej kritiky, ale musí
smerovať proti jeho konkrétnym formám a nositeľom.
Dohovor sa vzťahuje práve na také príppady,
akým bol protiprávny a neospravedliteľný
únos čs. expertov a ich rodinných príslušníkov
bandami UNITA v Angolskej ľudovej republike v roku 1983.
Prístupom ČSSR k uvedenému medzinárodnému
Dohovoru budú vytvorené ďalšie medzinárodno-právne
predpoklady pre širšie zapojenie Československa
do medzinárodnej spolupráce v boji proti medzinárodnému
terorizmu.
Ako spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne národov odporúčam, aby s vládnym
návrhom Medzinárodného dohovoru proti braniu
rukojemníkov vyslovila snemovňa súhlas.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Šakujem poslankyni Požgaiovej. Do rozpravy k tomuto
bodu sa písomne nikto neprihlásil. Pýtam
sa preto, či niekto z poslancov žiada o slovo. (Nikdo.)
Nikto.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej
sále sa stav prítomných poslancov nezmenil.
Obe snemovne sú podľa ústavného zákona
o československej federácii uznášania
schopné.
V parlamentnej tlači 43 sa navrhuje uznesenie, ktorým
sa odporúča súhlasiť s prerokúvaným
Dohovorom, s výhradou k jej článku 16 odsek
1.
Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia? (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne národov uznesenie schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom
uznesenia? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Tiež poslanci Snemovne ľudu schválili jednomyseľne
návrh uznesenia.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem. že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky súhlasí s prístupom
Československej socialistickej republiky k Medzinárodnému
dohovoru proti braniu rukojemníkov, prijatého v
New Yorku dňa 17. decembra 1979, s výhradou k jeho
článku 16 odsek 1 v tomto znení:
"Československá socialistická republika
sa necíti byť viazaná v zmysle čl. 16
odsek 2 ustanovením čl. 16 odsek 1 Dohovoru a vyhlasuje,
v súlade so zásadou suverénnej rovnosti štátov,
že v každom prípade je na predloženie sporu
arbitráži alebo Medzinárodnému súdnemu
dvoru nutný súhlas všetkých strán
sporu".
(Poznámka redakce: usnesení FS č.
28, SL č. 55, SN č. 60)
Súdružky a súdruhovia, ďalej prerokujeme
- na voľbu sudcov Najvyššieho súdu Československej
socialistickej republiky (tlač 44)
- na voľbu sudcov z povolania vojenských súdov
a na zbavenie funkcie sudcu z povolania vojenského súdu
(tlač 45).
Žiadam podpredsedu Ústredného výboru
Národného frontu Československej socialistickej
republiky súdruha Tomáša Trávníčka,
aby návrh odôvodnil.
Místopředseda ÚV NF ČSSR T. Trávníček:
Soudružky a soudruzi poslanci, máte k dispozici
parlamentní tisky č. 44 a 45, kde jsou všechna
potřebná fakta. Proto v souladu s ustanovením
zákona o organizaci soudů a o volbách
soudců navrhuji jménem předsednictva ústředního
výboru Národní fronty Československé
socialistické republiky zvolit soudci Nejvyššího
soudu Československé socialistické republiky
plk. JUDr. Jozefa Halčina,
plk. JUDr. Josefa Hlaváčka,
mjr. JUDr. Michala Mikláše.
Soudci z povolání vojenských soudů
zvolit:
vojenského obvodového soudu Plzeň kpt. Miloslava
Willa,
vojenského obvodového soudu Hradec Králové
mjr. Michala Grigera,
zprostit funkce soudce z povolání vojenského
obvodového soudu Bratislava na základě žádosti
o odchod do důchodu pplk. JUDr. Jána Pláňavského.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem súdruhovi Trávníčkovi.
Má niekto z poslancov dotaz k predloženým návrhom?
(Dotazy nebyly.) Nemá. Žiada niekto o slovo? (Nikdo.)
Nežiada.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Hlasovať
však budeme o každom návrhu samostatne.
V zasadacej sále je stav prítomných poslancov
nezmenený. Obidve snemovne sú uznášania
schopné.
Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s návrhom Predsedníctva
Ústredného výboru Národného
frontu Československej socialistickej republiky na voľbu
sudcov Najvyššieho súdu Československej
socialistickej republiky? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Snemovňa národov s návrhom vyslovila súhlas.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s predloženým
návrhom? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Aj Snemovňa ľudu s návrhom súhlasí.
Konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky zvolilo plukovníka dr. Jozefa
Halčina, plukovníka dr. Josefa Hlaváčka
a majora dr. Michala Mikláša za sudcov Najvyššieho
súdu Československej socialistickej republiky.
Teraz budeme hlasovať o druhom návrhu.
Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom
Predsedníctva Ústredného výboru Národného
frontu Československej socialistickej republiky na voľbu
sudcov z povolania vojenských súdov a na zbavenie
funkcie sudcu z povolania vojenského súdu, nech
zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Snemovňa ľudu s návrhom súhlasí.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s predloženým návrhom?
(Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Snemovňa národov s návrhom súhlasí.
Konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky
a) zvolilo sudcov z povolania vojenských súdov Vojenského
obvodového súdu Plzeň kpt. Miloslava Willa,
Vojenského obvodového súdu Hradec Králové
mjr. Michala Grigera,
b) zbavilo funkcie sudcu z povolania Vojenského obvodového
súdu Bratislava pplk. JUDr. Jána Pláňavského.
(Poznámka redakce: usnesení FS č.
29 a 30, SL č. 56 a 57, SN č. 61 a 62.)
Súdružky a súdruhovia poslanci, posledným
bodom nášho programu je
V parlamentnej tlači č. 50 je uvedená činnosť
všetkých orgánov Federálneho zhromaždenia
od poslednej, novembrovej schôdze snemovní.
Máte, súdružky a súdruhovia poslanci,
k tejto správe nejaké dotazy alebo pripomienky?
(Nebyly.) Nikto nemá.
Konštatujem, že Federálne zhromaždenie vzalo
Správu o činnosti Predsedníctva Federálneho
zhromaždenia, Predsedníctva a výborov Snemovne
ľudu a Predsedníctva a výborov Snemovne národov
za obdobie od 11. novembra do 14. decembra 1967 na vedomie.
Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, tým
sme vyčerpali program 7. spoločnej schôdze
oboch snemovní. Bola to naša posledná schôdza
v tomto roku. Preto mi dovoľte, aby som vám všetkým
srdečne poďakoval za vynaložené úsilie
pri plnení úloh v tomto roku a zaželal
do blížiaceho sa nového roku 1988 - veľmi
náročného na našu prácu - predovšetkým
pevné zdravie, osobnú spokojnosť a mnoho, mnoho
pracovných úspechov.
Ďakujem vám za účasť a končím
7. spoločnú schôdzu snemovní Federálneho
zhromaždenia. (Potlesk.)