Smlouva s Čínskou lidovou republikou o zamezení
dvojího zdanění je další z řady
mezinárodních daňových smluv, které
jsou důležitým nástrojem československé
zahraničně-obchodní politiky. Přispívají
k vytváření vzájemně
příznivějších podmínek
pro rozvoj mezinárodní spolupráce uskutečňované
jak v oblasti hospodářské, tak i kulturní
a společenské. Jejich význam vstupuje. do
popředí zvláště v současných
podmínkách, kdy usilujeme o co nejširší
zapojení československého hospodářství
do mezinárodní dělby práce a o široké
využití progresivních forem mezinárodní
hospodářské spolupráce.
V letošním roce byly v československo-čínských
vztazích v návaznosti na návštěvu
předsedy vlády ČSSR v Číně
a dnešního generálního tajemníka
ÚV KS Číny v Československu položeny
základy pro jejich další dynamický rozvoj
ve všech oblastech.
Jednotlivé formy ekonomické spolupráce jsou
zpravidla úzce spojeny i s daňovými otázkami,
jejichž oboustranně výhodné řešení
vytváří předpoklady pro rozvoj a zvýšení
efektivnosti vzájemné spolupráce. Mezinárodní
daňové smlouvy využíváme k úpravě
daňových vztahů tak, aby nedocházelo
ke znevýhodnění československých
organizací a občanů zejména ve vztahu
k subjektům z těch států, které
si tyto otázky s Čínou již smluvně
vyřešily. Tím zamezujeme negativním
daňovým dopadům na československé
poplatníky a vytváříme v této
oblasti pro československé vývozce výhodnější
konkurenční podmínky.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění
s Čínskou lidovou republikou řeší
objektivním způsobem otázku práva
jednoho nebo druhého státu na vybírání
daně z jednotlivých druhů příjmů,
zakotvuje opatření směřující
k zabránění daňovému úniku
a rovněž zásady vzájemné spolupráce
finančních orgánů obou států,
zejména při řešení nejasností,
resp. sporných případů, jakož
i při výměně informací, které
jsou nutné při jejím provádění.
Smlouva je sjednávána na dobu neurčitou s
možností výpovědi.
Jednotlivá ustanovení předkládané
smlouvy jsou podrobně komentována v důvodové
zprávě a byla projednána v příslušných
výborech obou sněmoven Federálního
shromáždění, České a Slovenské
národní rady.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky doporučuji, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vyslovit s předloženým
návrhem smlouvy souhlas.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem ministrovi financií Československej
socialistickej republiky s. Žákovi za odôvodnenie
návrhu. Teraz má slovo spoločná spravodajkyňa
výborov Snemovne národov poslankyňa Marešová.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně A. Marešová: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, nová situace v československo-čínských
vztazích úzce souvisí se změnami,
které se v Číně odehrály po
3. plénu ÚV KS Číny konaném
v roce 1978. Vedení Čínské lidové
republiky zahájilo vytváření zásadně
nového modelu národního hospodářství,
který je od roku 1984 označován za "plánovité
zbožní hospodářství založené
na společenském vlastnictví". Probíhá
rozsáhlý program reforem. Čínská
lidová republika dosáhla v rozvoji národního
hospodářství významných úspěchů.
Hodnota společenského produktu venkova vzrostla
za 8 let o 170 %, průmyslová výroba se za
stejné období zvýšila o 130 %. Značně
vzrostly příjmy obyvatelstva.
Zahraniční politika Čínské
lidové republiky doznala podstatných změn.
Přehodnocení vnitropolitických priorit a
měnící se situace ve světě
odrazila se ve změněné zahraničně
politické orientaci Číny.
Dnes se lidová Čína přiklání
k reálné možnosti odvrácení nebezpečí
nové světové války a aktivně
vystupuje za zachování míru, vyvíjí
v oblasti odzbrojení značnou aktivitu a přechází
od dřívější převládající
orientace na rozvinuté kapitalistické státy
k rozšíření spolupráce se socialistickými
státy.
Československo na tyto změny vnitropolitického
a zahraničního charakteru reaguje pozitivně.
Československo-čínské vztahy zaznamenaly
v posledních dvou letech výrazný rozvoj.
Jejich současná úroveň může
být bez zveličování nazvána
novou etapou vzájemných vztahů. Ještě
před necelými dvěma lety se naše styky
s Čínskou lidovou republikou rozvíjely prakticky
výlučně v ekonomické oblasti. Rychle
se zvyšoval vzájemný obchodní obrat,
do stadia realizace vstoupilo několik významných
investičních projektů, budovaných
československými podniky. Po návštěvě
ministra zahraničních věcí ČSSR
s. Chňoupka v ČLR v prosinci minulého roku
následovaly další - návštěva
ministra zahraničních věcí ČLR
Wu Süe-čchiena v ČSSR, v dubnu se uskutečnila
oficiální přátelská návštěva
předsedy vlády ČSSR soudruha Štrougala
v Číně a v červnu předseda
státní rady ČLR a úřadující
generální tajemník ÚV KS Číny
Čao C'Jang vykonal oficiální přátelskou
návštěvu naší země. Návštěvou
nejvyššího představitele KS Číny
byla normalizace politických vztahů mezi našimi
zeměmi dokončena. Byl tak splněn úkol
normalizovat naše vztahy s Čínou, který
československé zahraniční politice
uložil XVII. sjezd KSČ.
Hlavním úkolem současné etapy vzájemných
vztahů s ČLR je dosáhnout jejich celkové
intenzifikace a přejít k efektivnímu naplňování
dohodnutých závazků. Návštěva
generálního tajemníka ÚV KSČ,
prezidenta republiky soudruha Husáka na jaře příštího
roku se stane důležitým datem dalšího
prohloubení a rozvoje vztahů mezi Československou
socialistickou republikou a Čínskou lidovou republikou.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění
přispěje k rozvoji vztahů s ČLR v
ekonomické oblasti, kde je dostatečný prostor
pro demonstrování výhodnosti ekonomické
spolupráce se socialistickými státy z hlediska
jejího bezdevizového charakteru proto, že s
sebou nenese negativní politické vlivy, které
ve velké míře provázejí spolupráci
Cíny s průmyslově vyspělými
kapitalistickými státy. V tom spočívá
politický náboj smlouvy předkládané
k ratifikaci. Politika modernizace dělá čínský
trh poměrně atraktivním nejen jako nadějné
odbytiště naší produkce, ale často,
a v poslední době stále častěji
se ukazuje, že Čína je zajímavým
trhem i pro odběratele. Je nutno pro naše organizace
zabezpečit rovnocenné podmínky pro jejich
činnost na čínském trhu, na kterém
čínská politika "otevření
se světu" rozhodně přispěla k
zostření konkurence. V tom spočívá
ekonomický význam smlouvy, který se v mnohém
v současné době, kdy se Čína
nachází v pohybu a hledání, stává
i faktorem politickým.
Jako společná zpravodajka výborů Sněmovny
národů doporučuji proto sněmovně
vyslovit s předloženým vládním
návrhem smlouvy souhlas.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslankyni Marešovej. Slovo má spoločný
spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanec P. Bagín.
Společný zpravodaj výborů SL P
Bagín: Vážený súdruh predseda,
vážené súdružky poslankyne a vážení
súdruhovia poslanci. Zmluvu medzi vládou Československej
socialistickej republiky a vládou Čínskej
ľudovej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia
a zabránenia daňovému úniku v odbore
daní z príjmu, ktorá bola podpísaná
v Prahe 11. júna tohto roku, sme prerokovali vo Výboroch
ústavnoprávnych, zahraničných a vo
Výboroch pre plán a rozpočet Snemovne ľudu.
Pri posúdení tejto Zmluvy sme zhodne konštatovali,
že zmluvná úprava daňových vzťahov
medzi oboma štátmi prispeje predovšetkým
rozvoju rozličných foriem vzájomne užitočnej
a výhodnej spolupráce, pretože táto
Zmluva bude mať priaznivé dôsledky nielen vo
vlastnej hospodárskej oblasti - či už v obchode
alebo priemyselnej kooperácii - ale aj v oblasti vedy a
kultúry, v ktorej predovšetkým pôjde
o využitie vedeckotechnických poznatkov, priemyslových
práv, patentov a licencií, ale aj o využitie
práv vo vzťahu k umeleckým, vedeckým
a literárnym dielam. Hlavný význam tejto
Zmluvy však, podľa názoru výborov snemovne,
spočíva predovšetkým v tom, že
v budúcnosti prospeje zintenzívneniu vzájomných
hospodárskych stykov medzi obidvomi krajinami, keďže
sa ráta so založením ďalších
spoločných podnikov, technických stredísk,
ako aj s rôznymi formami vzájomne výhodnej
kooperácie.
Zmluva zaručuje rovnaké súťažné
podmienky pre organizácie, ako aj pre občanov obidvoch
zmluvných štátov. Umožňuje výmenu
informácií potrebných pre jej uskutočňovanie
medzi ministerstvami financií oboch zmluvných štátov
a navyše prispeje aj k zjednodušeniu vzájomnej
daňovej administratívy. Pri jej spracovaní
sa vychádzalo zo všeobecných zásad,
ktoré odporúča Hospodárska a sociálna
rada OSN pre uzatváranie daňových zmlúv.
Z hľadiska medzinárodného práva Zmluva
nie je v rozpore so záväzkami, ktoré má
Československá socialistická republika z
titulu iných medzinárodných zmlúv,
a preto nevyžaduje ani žiadne zmeny v československom
právnom poriadku.
Výbory Snemovne ľudu už pri prerokúvaní
tejto Zmluvy zhodne vo svojich záveroch ocenili jej pozitívny
význam pre ďalší rozvoj vzťahov medzi
Československou socialistickou republikou a Čínskou
ľudovou republikou.
Preto ako spoločný spravodajca týchto výborov
navrhujem Snemovni ľudu, aby Zmluvu v predloženom znení
schválila.
Předsedající předseda SN J.
Janík: Ďakujem poslancovi Bagínovi.
Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil.
Pýtam sa, či niekto z poslancov žiada o slovo?
(Nikdo.) Nikto nežiada.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej
sále je prítomných teraz 156 poslancov Snemovne
ľudu, 49 poslancov Snemovne národov zvolených
v Českej socialistickej republike a 54 poslancov Snemovne
národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Obe snemovne sú podľa ústavného zákona
o československej federácii uznášania
schopné. V parlamentnej tlači 38 sa navrhuje uznesenie,
ktorým sa odporúča súhlasiť so
Zmluvou medzi vládou Československej socialistickej
republiky a vládou Čínskej ľudovej republiky
o zamedzení dvojitého zdanenia a zabránení
daňovému úniku v odbore daní z príjmov,
podpísanou v Prahe dňa 11. júna 1987.
Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia podľa
odporúčania spoločného spravodajcu
výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne ľudu návrh uznesenia schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí
s návrhom uznesenia podľa odporúčania
spoločnej spravodajkyne výborov Snemovne národov,
nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Takisto poslanci Snemovne národov schválili návrh
uznesenia jednomyseľne.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR
súhlasí so Zmluvou medzi vládou Československej
socialistickej republiky a vládou Čínskej
ľudovej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia
a zabránení daňovému úniku
v odbore daní z príjmov, podpísanou v Prahe
dňa 11. júna 1987.
(Poznámka redakce: usnesení FS č.
27, SL č. 54, SN č. 59).
Teraz prerokujeme
Ministr zahraničních věcí ČSSR
B. Chňoupek: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne
a súdruhovia poslanci! K významným nástrojom
tvorby a realizácie našej zahraničnej politiky
patria mnohostranné medzinárodné zmluvy.
Každá účasť Československa
v mnohostrannej zmluve upevňuje autoritu a prestíž
našej vlasti. Pre svet je vyjadrením našej pripravenosti
konštruktívne spolupracovať, riešiť
závažné problémy, ktoré presahujú
rámec jednotlivých štátov a vyžadujú
súčinnosť celého medzinárodného
spoločenstva.
V tomto zmysle sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu
vládny návrh na vyslovenie súhlasu s Medzinárodným
dohovorom proti braniu rukojemníkov. Vypracovali ho orgány
OSN, text prijalo 34. Valné zhromaždenie OSN roku
1979 a platnosť nadobudol roku 1983.
Branie rukojemníkov je jedným z najčastejšie
sa vyskytujúcich prejavov medzinárodného
terorizmu. Neuplynie mesiac, aby sme ho nezaregistrovali ako sprievodný
jav leteckého pirátstva, prostriedok politického
vydierania alebo aj z čisto kriminálnych pohnútok.
Máme v živej pamäti strastiplný osud našich
občanov v Angole.
Náš postoj k medzinárodnému terorizmu
vždy bol a zostáva jednoznačne odmietavý.
Vychádzame zo zásady, že medzinárodný
terorizmus je protiprávny a neprípustný -
a to vo všetkých formách a podobách,
bez ohľadu na motiváciu teroristických činov.
Tento zásadný postoj potvrdzuje Československo
ustavičnou praktickou aktivitou. Sme zmluvnou stranou troch
dohovorov o ochrane civilného letectva - Tokijského,
Haagského a Montrealského. Sme účastníkmi
Newyorského dohovoru o zabránení a potrestaní
trestných činov namierených proti osobám
požívajúcim medzinárodnú ochranu
vrátane diplomatických zástupcov. Ratifikovali
sme Dohovor o fyzickej ochrane jadrového materiálu,
ktorého cieľom je, okrem iného, znemožniť
zneužitie štepných látok teroristickými
živlami.
Z najnovších iniciatív je to návrh rezolúcie
končiaceho 42. Valného zhromaždenia OSN o opatreniach
proti medzinárodnému terorizmu, ktorého spoluautorom
sme aj my.
Príkladom rastúcich možností medzinárodných
organizácií, predovšetkým Organizácie
spojených národov, je aj predkladaný Medzinárodný
dohovor proti braniu rukojemníkov. Je zameraný na
prevenciu a postih trestných činov brania rukojemníkov.
Zaväzuje zmluvné štáty, aby tento trestný
čin zahrnuli do svojich trestných zákonov,
stanovili zaň zodpovedajúce sankcie a založili
príslušnosť svojich súdov pre trestné
stíhanie páchateľov.
Rovnako ako predošlé dohovory týkajúce
sa boja s medzinárodným terorizmom, aj tento vychádza
zo zásady "aut dedere aut judicare", teda buď
vydať alebo stíhať páchateľa. Štát,
ktorý páchateľa nevydá, má za
povinnosť začať proti nemu trestné stíhanie.
V tejto súvislosti treba pripomenúť, že
socialistické krajiny v čase prípravy Dohovoru
presadzovali zásadu obligatórnej extradície
páchateľa. Tento postoj motivovali obavy, že
Dohovor nebude dostatočne účinný,
ak umožní zmluvnej strane vydanie zločinca
odmietnuť. Pretože túto požiadavku neprijali,
socialistické krajiny k Dohovoru pomerne dlho nepristupovali.
V ostatnom čase sme spolu so spojencami spomenutú
zdržanlivú pozíciu znovu preskúmali.
Dospeli sme k záveru, že v súčasnosti
nie je reálne obligatórnu extradíciu presadiť.
Naše rozhodnutie pristúpiť k Dohovoru je logickým
dôsledkom všeobecnej aktivizácie zahraničnej
politiky socialistických krajín. Zároveň
tiež konkrétnou odpoveďou na rezolúcie
Valného zhromaždenia OSN, vyzývajúce
štáty, aby v záujme posilnenia spolupráce
v boji proti medzinárodnému terorizmu pristúpili
k jestvujúcim zmluvám.
Tohto roku sa zmluvnými stranami Dohovoru stali Sovietsky
zväz, Bielorusko, Ukrajina, Maďarsko. Prístup
našich ďalších spojencov sa pripravuje.
Celkove je k dnešnému dňu ustanoveniami Dohovoru
viazaných už 44 krajín, medzi nimi aj rad vyspelých
kapitalistických štátov: USA, Kanada, Veľká
Británia, Nemecká spolková republika, Rakúsko
a ďalšie.
Vážené súdružky a súdruhovia,
prístup Československa k Medzinárodnému
dohovoru proti braniu rukojemníkov je v plnom súlade
so zásadami a úlohami našej zahraničnej
politiky. Je neoddeliteľnou súčasťou globálnej
a koordinovanej politiky socializmu, budujúcej v duchu
nového politického myslenia komplexný systém
medzinárodného mieru a bezpečnosti, dôsledne
usilujúcej o odstránenie všetkého, čo
komplikuje vzťahy medzi štátmi a národmi.
Pri prístupe sa predpokladá - vzhľadom na československé
stanovisko v otázke riešenia medzinárodných
sporov - obvyklá výhrada požadujúca
súhlas všetkých strán sporu pre jeho
predloženie arbitráži alebo Medzinárodnému
súdnemu dvoru.
Nevyhnutnou podmienkou riadneho plnenia Medzinárodného
dohovoru proti braniu rukojemníkov je vnútroštátne
zabezpečenie prevzatých záväzkov. V
tejto súvislosti treba pripomenúť, že
súčasné československé trestné
právo neobsahuje osobitnú skutkovú podstatu
trestného činu brania rukojemníkov. Tento
trestný čin je zatiaľ možné stíhať
na základe iba niektorých ustanovení osobitnej
časti Trestného zákona. V rámci pripravovanej
novelizácie sa počíta so zaradením
tohto trestného činu medzi trestné činy
proti slobode a ľudskej dôstojnosti a stanovením
trestnej sadzby zodpevedajúcej jeho vysokej spoločenskej
nebezpečnosti.
Vzhľadom na to, že Medzinárodný dohovor
proti braniu rokojemníkov je významnou politickou
zmluvou, ktorá sa dotýka oblastí upravených
československými zákonmi, v súlade
s článkom 36 odsek 3 ústavného zákona
č. 143/1968 Zb. o československej federácii,
predkladá sa Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie
súhlasu. Odporúčam, aby dnešná
spoločná schôdza Snemovne ľudu a Snemovne
národov tento súhlas vyslovila.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J.
Janík: Ďakujem ministrovi Chňoupkovi.
Uvedený vládny návrh prerokovali Výbory
ústavnoprávne, zahraničné a branné
a bezpečnostné oboch snemovní. Prosím
spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu
poslanca Josefa Bartončíka, aby predniesol spravodajskú
správu.