Jaká chceme přijmout opatření?
Pokud jde o centrálně řízené
organizace, to je ze 140 samostatných ústavů,
které jsou v pravomoci ministrů, doporučujeme,
aby přibližně 80 procent ústavů
bylo převedeno na plný chozrasčot. Pokud
jde o akademie věd, doporučujeme, aby na plný
chozrasčot bylo převedeno přibližně
20 procent jejich ústavů. Pokud jde o op a tření
ve výzkumné základně jako celku, realizovat
usnesení v z tohoto roku, aby ministři a generální
ředitelé, kteří spravují tyto
ústavy, stanovili závazná technicko-ekonomická
a finanční kritéria pro zařazení
výzkumných úkolů do státních
a hospodářských plánů technického
rozvoje. Nakonec doporučujeme, aby bylo postupně
provedeno jmenování všech ředitelů
i ostatních vedoucích pracovníků ústavů
na základě konkursů, které by byly
prováděny na všech samostatných ústavech
s tím, že mzdové úpravy a právo
prodeje licencí se stoprocentním ziskem by se vztahovalo
jen na ústavy, které už tato opatření
provedly.
To jsou konkrétní opatření, která
navrhuje Státní komise, což je v její
pravomoci. Ostatní přísluší do
pravomoci resortů a ministrů. Děkuji.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem súdruhovi Obzinovi. Pýtam sa poslanca
Hůly, či je spokojný s odpoveďou.
Poslanec SL A. Hůla: Částečně
souhlasím. Některé věci si ještě
vyříkáme ve výborech pro plán
a rozpočet.
Předsedající předseda SN J.
Janík: O slovo sa ďalej prihlásil federální
minister financií súdruh Žák, aby odpovedal
na otázky poslankyne Stránskej a poslankyne Andrejovej
a aby predniesol záverečné slovo.
Ministr financí ČSSR J. Žák:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, projednávání
problematiky rozpočtového a finančního
hospodaření v orgánech Federálního
shromáždění - a zde mám na mysli
nejen projednávání návrhu státního
rozpočtu na rok 1988 v jednotlivých výborech
a dnešní rozpravu v plénu, ale i posouzení
výsledků rozpočtového hospodaření
v letošním roce - svědčí o výrazném
vzestupu aktivity a zájmu, ale především
kritické náročnosti, s níž poslanci
tyto otázky posuzují. Odráží
se zde nepochybně i skutečnost, že otázky
hospodářské politiky se -v tomto nejširším
slova smyslu staly předmětem životního
zájmu široké veřejnosti, k čemuž
daly významný impuls na začátku tohoto
roku zveřejněné zásady přestavby
hospodářského mechanismu, návrh zákona
o státním podniku a další zákony,
které byly posuzovány v rámci veřejné
diskuse.
Vážíme si toho, že rostoucí míra
kritičnosti a četnosti připomínek
poslanců při posuzování dosažených
výsledků a existujících problémů
je zároveň provázena úsilím
hledat pozitivní východiska, poukázat na
možnosti a existující rezervy ke zlepšení
výsledků hospodářské činnosti
a úrovně řídící práce.
Odrazilo se to i ve vystoupeních zpravodajů a v
celé dnešní rozpravě.
Nyní mi, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych
odpověděl na vznesené otázky.
K otázce poslankyně Stránské, jaké
jsou poznatky z experimentujících podniků
a další záměry v této oblasti.
K prvnímu lednu letošního roku zahájily
experiment dvě výrobní hospodářské
jednotky resortu ministerstva průmyslu České
socialistické republiky - Jablonex a Crystalex. V průběhu
2. čtvrtletí se přidalo dalších
20 organizací, takže v letošním roce pracují
v podmínkách komplexního experimentu 22 organizace,
z toho 13 výrobních hospodářských
jednotek. Hodnotit už dnes výsledky považujeme
za předčasné. Nastartování
principu komplexního experimentu není v podmínkách
podniku jednoduché. Je třeba rozpracovat pravidla
pro komplexní experiment do vnitropodnikového systému,
a to přece jen trvá určité období.
Navíc jsme teprve před závěrem roku,
v prosinci. Výsledky experimentujících podniků,
stejně jako ostatních organizací, budeme
hodnotit v rámci každoročních komplexních
rozborů výsledků hospodaření.
Vzhledem k tomu, že experimentuje dostatečný
počet organizací, předpokládáme,
že budeme moci některé poznatky dále
zobecnit. O výsledcích experimentujících
podniků budeme informovat Federální shromáždění
při projednávání státního
závěrečného účtu za
rok 1987 na jaře příštího roku.
Pro úplnost: vláda na svém zasedání
10. prosince schválila zahájení experimentu
k 1. 1. příštího roku u dalších
19 organizací. Dalších 40 návrhů
je předloženo k posouzení.
Vedle experimentu ve výrobní sféře
chceme počínaje rokem 1988 ověřit
experimentálně některé prvky nového
hospodářského mechanismu v některých
organizacích nevýrobní sféry. Máme
tím na mysli organizace ministerstva školství,
zdravotnictví, kultury a budeme hledat i některé
jiné. Jde nám o to, zainteresovat tyto organizace
na dosažených úsporách na straně
jedné a na straně druhé i na dosahovaných
příjmech, respektive na dosahování
vyšších příjmů, pokud příjmovou
činnost provozují.
Práce na těchto opatřeních se chýlí
k závěru a příslušné návrhy
budou v dohledné době předloženy k projednání
ve federální vládě.
K otázce poslankyně Andrejové - jak resorty
zabezpečují úkol ve snižování
zásob - zda nedochází ke zpochybňování
a formálnímu přístupu k zabezpečování
tohoto úkolu nebo dokonce k argumentaci o nezbytnosti zachování
stávajícího objemu zásob.
Po pravdě řečeno, některým
resortům se úkol jevil jako mimořádně
náročný a byla k němu řada
výhrad. Jaký je však stav zásob v národním
hospodářství? Ke konci minulého roku
za 650 mld. Kčs všech zásob, kterými
ekonomika disponuje, z toho v průmyslu a stavebnictví
za více než 250 mld. Kčs.
Soudružky a soudruzi poslanci, to je velký objem.
Značně nadměrný ve vztahu k vytvořenému
národnímu důchodu, který dosáhl
v roce 1986 573 mld. Kčs.
Takovýto vývoj a stav v moderní ekonomice
je nepřijatelný. Ať počítáme
z kterékoli strany chceme, čísla jsou nesmlouvavá.
Pochopitelně, nemohu vyloučit, a nikdo nemůže
vyloučit, že k určitým deformacím
dochází při rozpisu limitu zásob na
jednotlivé VHJ a podniky. Avšak celková situace
je taková, jak jsem již řekl.
Příčin nadměrného stavu zásob
může být mnoho. Jsou různé přes
nízkou úroveň zhodnocovacích procesů,
porušování dodavatelsko-odběratelské
disciplíny, až po nepořádky v hospodaření.
Známo mnoho zpráv Výboru lidové kontroly
o tom, kde desetimiliónové částky
zásob jsou nepoužitelné, leží na
skladech zcela zbytečně, musí se likvidovat,
nebo jde o zásoby, které velmi naléhavě
potřebuje jiný podnik.
Pokud jde o úroveň hospodaření se
zásobami, s tím souvisí velmi úzce
celková účinnost stávajícího
hospodářského mechanismu. Takové úkoly,
jako je selekce nepotřebných zásob, urychlení
výrobkových inovací, úspora materiálu,
zvýšení hospodárnosti, racionalizace
zásobovacích cest a další, nejsou jen
otázkou operací dlouhodobého charakteru.
Zde právě je nemalý prostor, který
může - budeme-li jej efektivně a soustavně
využívat - přinést velmi rychle ovoce.
Pochopitelně, pokud se tímto směrem soustředí
koncentrovaně řídící a organizátorská
práce jak resortů, tak VHJ a řídících
článků na podnicích.
Úkol ve snížení zásob v rozsahu
24 až 25 mld. Kčs nelze tedy považovat podle
mého názoru za subjektivistický požadavek.
Vláda ho projednala a schválila. Prakticky
všechny resorty jej rozepsaly na VHJ v plné výši.
Problém je však v tom, že rozpis není
doprovázen ve všech případech konkrétními
směry opatření, kterými mají
organizace snížení zásob zabezpečit.
Vláda ČSSR počátkem prosince úroveň
zabezpečení tohoto úkolu posuzovala. Příslušným
resortům bylo uloženo zjednat v potřebných
oblastech okamžitě nápravu. Důležité
nyní je, aby se z tohoto úkolu neslevovalo
a neustupovalo.
K námětu, ponechat při absolutním
snížení zásob pro využití
na další rozvoj podniku alespoň přínos
v obratovém fondu podniku a upustit od jeho zamýšlené
centralizace na úrovni resortu, bych chtěl říci
toto: Předpokládá se, že tyto prostředky
(není jich málo, jde o 4 mld. Kčs) budou
použity k přerozdělení obratových
fondů v rámci jednotlivých resortů
a zejména k vytvoření spravedlivějších
výchozích podmínek hospodaření
organizací při zavádění principu
nového hospodářského mechanismu.
Uvažuje se též o použití uvolněných
obratových fondů k prvnímu vybavení
nově vytvářených odbytových
organizací podle navrhovaného zákona o státním
podniku, a tím posílit záměr přednostního
růstu odbytových zásob na úkor zásob
výrobních. Pochopitelně přitom vůbec
nevylučujeme (bude-li to opodstatněné), že
prostředky blokované na úrovni resortů
bude možné použít ve prospěch těch
podniků, které splnily úkol ve snížení
zásob, ke splacení úvěru na trvale
se obracející zásoby, případně
k řešení jiných naléhavých
potřeb podniků.
Radikální snížení zásob
je záměr cílevědomý, plánovitý,
kterým řešíme nehospodárnost,
se kterou se v této oblasti potýkáme. Pokud
organizace sníží zásoby nad plánovaný
úkol, je otázka participace na dosažených
efektech řešena vyhláškou č. 109
o financování oběžných prostředků.
Podle této vyhlášky se souhlasem nadřízeného
orgánu mohou organizace těchto ušetřených
prostředků použít k dotaci fondu investic,
odměn, rezervního fondu včetně ostatního
užití, jako je například sdružování
prostředků, apod.
Pokud jde o problém regulace zásob v průběhu
roku, je to problém velice závažný.
Jedním z opatření, které vláda
k řešení problematiky zásob přijala,
je i řešení tohoto úkolu. Současný
stav je takový, že vyhovuje především
chozrasčotní sféře a otevírá
dveře nehospodárnosti. Tyto dveře musíme
zavřít. Opatření k řešení
této problematiky budou předložena v návaznosti
na úkoly stanovené vládou k posouzení
ve federální vládě počátkem
příštího roku.
Závěrem mi, soudružky a soudruzi poslanci,
dovolte, abych vám upřímně poděkoval
za podporu, která byla ve výborech obou sněmoven
Federálního shromáždění
i v dnešní rozpravě pléna Federálního
shromáždění vyjádřena
návrhu státního rozpočtu na rok 1988.
Chtěl bych vás ubezpečit, že vyvineme
v naší práci maximální úsilí
k tomu, aby se podstatně náročnější
přístup v činnosti Federálního
shromáždění a výborů sněmoven
plně odrazil nejen v činnosti federálního
ministerstva financí, ale i v práci celé
rozpočtové a finanční soustavy.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem súdruhovi ministrovi Žákovi.
Pýtam sa poslankyne Stránskej, či je spokojná
s odpoveďou?
Poslankyně SL J. Stránská: Ano.
Předsedající předseda SN J.
Janík: Pýtam sa poslankyne Andrejovej, či
je spokojná s odpoveďou?
Poslankyně SN T. Andrejová: Áno.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Žiada o slovo spoločný spravodajca výborov
Snemovne ľudu poslanec Hůla? (Žádá.)
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
A. Hůla: Vážené soudružky a
soudruzi poslanci, z rozpravy k návrhu zákona o
státním rozpočtu československé
federace na rok 1988 mimo jiné vyplývá, že
je nezbytné zintenzívnit systematickou, řídící
a organizátorskou práci ústředních
orgánů i vedení podniků, závodů,
družstev i ostatních organizací, konkrétními
opatřeními zajišťovat vývozní
i investiční priority a potřeby vnitřního
trhu, utlumit nebo zrušit takovou výrobu, která
nemá odbyt, nebo je značně neefektivní.
Velice důrazně pokračovat v oblasti snižování
neproduktivních zásob. Proto uměna přístupu
k plnění úkolů, netradiční
řešení problémů je dnes hlavním
předpokladem vytvoření podmínek pro
zabezpečení splnění úkolů
8. pětiletého plánu a pro urychlení
sociálně ekonomického rozvoje společnosti
na základě intenzifikace ekonomiky vytyčené
přestavbou hospodářského mechanismu.
Vzhledem k tomu, že rozprava byla v souladu s předloženým
návrhem zákona, doporučuji Sněmovně
lidu, aby zákon schválila v předloženém
znění.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem súdruhovi Hůlovi. Žiada o
slovo spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov poslanec Csémi? (Ano.)
Společný zpravodaj výhorů SN poslanec
J. Csémi: Vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, pripájam sa k názorom,
ktoré vyslovil spoločný spravodajca výborov
Snemovne ludu poslanec súdruh Hůla. Chcem zdôrazniť,
že federálny rozpočet na rok 1988 bude náročným
nástrojom hospodárskej politiky v budúcom
roku, najmä preto, že sa opiera o presadenie intenzifikácie
v celom národnom hospodárstve. Chcem iba dodať,
že rozprava k vládnemu návrhu zákona
o štátnom rozpočte poukázala i na predpoklady
reálnosti jeho splnenia. Súčasne vyjadrila
plnú podporu záverom a smerom stanoveným
XVII. zjazdom KSČ.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov odporúčam snemovni, aby návrh
zákona prijala v predloženom znení. Ďakujem.
Předsedající předseda SN J.
Janík: Ďakujem súdruhovi Csémimu.
Súdružky a súdruhovia poslanci, pristúpime
k hlasovaniu. Pri schvaľovaní vládneho návrhu
zákona o štátnom rozpočte československej
federácie platí podľa článku
42 odsek 2 písm. e) zákona o československej
federácii zákaz majorizácie, tzn., že
v Snemovni národov hlasujú oddelene poslanci zvolení
v Českej socialistickej republike a oddelene poslanci zvolení
v Slovenskej socialistickej republike.
V zasadacej sieni je prítomných 181 poslancov Snemovne
ľudu, 58 poslancov Snemovne národov zvolených
v Českej socialistickej republike a 66 poslancov Snemovne
národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Obe snemovne sú uznášania schopné.
Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s vládnym
návrhom zákona o štátnom rozpočte
československej federácie na rok 1988, nech zdvihne
ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
S vládnym návrhom zákona o štátnom
rozpočte československej federácie na rok
1988 vyslovili súhlas všetci prítomní
poslanci Snemovne ľudu.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov
zvolení v Českej socialistickej republike.
Kto z nich súhlasí s vládnym návrhom
zákona o štátnom rozpočte československej
federácie na rok 1988? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Konštatujem, že s vládnym návrhom zákona
o štátnom rozpočte československej federácie
na rok 1988 vyslovili súhlas všetci prítomní
poslanci Snemovne národov zvolení v Českej
socialistickej republike.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov
zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Kto z nich súhlasí s vládnym návrhom
zákona, uvedeným v parlamentnej tlači č.
48, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
S vládnym návrhom zákona o štátnom
rozpočte československej federácie na rok
1988 vyslovili súhlas i všetci prítomní
poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej
republike. Snemovňa národov schválila návrh
zákona jednomyseľne.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo zákon o štátnom
rozpočte československej federácie na rok
1988.
(Poznámka redakce: usnesení FS č.
25, SL č. 52, SN č. 57)
Teraz prerokujeme
Prosím ministra práce a sociálnych vecí
Československej socialistickej republiky súdruha
Miloslava Boďu, aby vládny návrh odôvodnil.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSSR M. Boďa: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, dovoľte, aby som z poverenia
federálnej vlády odôvodnil vládny návrh
zákona o osobitnom príspevku baníkom, ktorý
bol všestranne posúdený a prerokovaný
vo výboroch snemovní Federálneho zhromaždenia,
Českej národnej rady a Slovenskej národnej
rady. Chcel by som v mene vlády poďakovať výborom
za cenné podnety, podľa ktorých byla osnova
zákona doplnená.
Návrh zákona predstavuje významné
sociálne opatrenie v prospech baníkov, ktorí
budú zo zdravotných dôvodov preradení
z rizikových pracovísk v podzemí hlbinných
baní na inú, pre nich vhodnú prácu.
Tieto opatrenia sú ďalším krokom k realizácii
záverov XVII. zjazdu Komunistickej strany Československa,
zameraných na starostlivosť o baníkov a komplexné
riešenie problémov baníctva. Nadväzujem
na opatrenia prijaté vládou ČSSR v septembri
1986, ktorých cieľom je vytvoriť optimálne
podmienky pre prácu baníkov na najťažších
úsekoch, posilniť spoločenskú závažnosť
ich práce a zabezpečiť ocenenie zodpovedajúce
jej významu. Riešením sociálno-ekonomických
problémov tejto kategórie pracovníkov sa
podporí vytváranie priaznivých podmienok
pre zabezpečenie objemov ťažby palív pre
národné hospodárstvo a zásobovanie
obyvateľstva.
Pri uskutočňovaní opatrení prijatých
federálnou vládou sa dosiahli niektoré pozitívne
výsledky. Pokiaľ však ide o úlohy v znižovaní
nadčasovej práce, stanovenie najvyššej
prípustnej expozície a preraďovanie pracovníkov
s naplnenou expozíciou na menej rizikové práce
v podzemí či na povrchu, nie sú tieto zámery
plnené v celom rozsahu.
Organizácie uhoľných, uránových,
rudných i nerudných baní spolu s príslušnými
rezortmi, orgánmi zdravotníctva, národnými
výbormi i organizáciami ROH stoja pred závažnou
spoločenskou úlohou, a to priebežne uskutočňovať
proces preraďovania baníkov s naplnenou najvyššou
prípustnou expozíciou či ohrozených
chorobou z povolania na menej rizikové práce, prípadne
ich uvoľňovanie pre prácu v iných organizáciách
skôr, než dôjde k ich ochoreniu. Ide o úlohu
vyžadujúcu zabezpečiť pre preraďovaných
a uvoľňovaných pracovníkov zodpovedajúce
hmotné a sociálne podmienky. Federálna vláda
určila pre zlepšovanie technických, pracovných
a hygienických podmienok a pre preventívnu zdravotnú
starostlivosť rozsiahle finančné zdroje. Prijala
aj zásady na zvýšenie ochrany zdravia a princípy
novej úpravy poskytovania hmotného zabezpečenia
v súvislosti s preradením či uvoľnením
baníkov na menej rizikovú prácu, z ktorých
vychádza i predložený návrh zákona.