Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Výbory pre poľnohospodárstvo a výživu ocenili, že aj v tomto roku, a tým aj od začiatku 8. päťročnice, bude v rozhodujúcom objemovom ukazovateli poľnohospodárskej výroby splnená plánovaná úroveň.

Výsledky však napriek tomu nie sú jednoznačné. Chcel by som uviesť, že napríklad v rastlinnej výrobe sa šľachtenie, a tým i pestovanie v posledných rokoch sústredilo na síce výnosnejšie, ale menej akostné - väčšinou kŕmne - odrody. A dôsledok? Za posledné tri roky zastúpenie potravinárskych odrôd pšenice pokleslo z dvoch tretín na polovicu. Často diskutovanou otázkou sú aj nákupné ceny. Majú iste svoj vplyv hlavne pri kompenzácii našich výnosov u potravinárskych odrôd. Pokiaľ však bude platiť prežité hodnotenie poľnohospodárskej výroby podľa toho, koľko čo sype, budú družstvá radšej vyrábať tony, a nie kvalitu.

Stredom pozornosti tiež zostáva trvalé prekračovanie plánovaného objemu investičnej výstavby v polnohospodárstve. Dôležite však je, že nie sú prekračované úlohy v plánovanej rozostavanosti a že sa nedarí uvádzať kapacity do prevádzky včas.

Najnáročnejšou úlohou 8. päťročnice v poľnohospodárstve je postupné znižovanie nákladovosti výroby, sprevádzené poklesom štátnych dotácií, vrátane znižovania dotácií k cenám poľnohospodárskych výrobkov.

Súčasťou ďalšieho rozvoja socialistickej demokracie a prestavby ekonomického mechanizmu je uplatňovanie leninskej zásady otvorenej informovanosti tlačou, rozhlasom a televíziou. Vo výboroch bolo konštatované, že zostáva trvalý nedostatok novinového. papiera na vydávanie denníkov a ďalších časopisov. Pretože ide o otázku politického významu, upozornili Výbory pre kultúru a výchovu príslušných členov vlády na nevyhnutnosť zásadného riešenia tejto situácie.

Ja by som k tomu len dodal, že by sa mala, podľa môjho názoru, uskutočniť previerka účelnosti vydávania radu časopisov, brožúr a inej tlače, ktoré často nespĺňajú požiadavky na žiadúcu úroveň a v mnohých prípadoch ani o ne nie je zodpovedajúci záujem.

Myšlienky prestavby a intenzifikácie prenikajú i do oblastí zdanlivo vzdialených. Rokovanie Zahraničných výborov poukázalo na potrebu dôslednej kontroly hlavne výdavkov v devízovej oblasti. Okrem výdavkov spojených s udržiavaním našich zastupiteľských úradov ide o hodnotenie prínosu z členstva v medzinárodných organizáciách a inštitúciách.

Špecifickou oblasťou sú výdavky na obranu a bezpečnosť štátu, ktoré rozpočet plne zabezpečuje. Výbory ocenili, že pri plnom zabezpečení výcviku bola poskytnutá účinná pomoc národnému hospodárstvu, kde pri rôznych výpomociach bola využitá pomoc vojakov v rámci dobrovoľných pracovných brigád.

Pri prerokúvaní prikázaných kapitol sústredili Výbory ústavnoprávne svoju pozornosť na právne a legislatívne aspekty pripravovanej prestavby ekonomického mechanizmu.

Súdružky, súdruhovia! Návrh štátneho rozpočtu bude klásť vysoké nároky na jeho zabezpečenie. Svojím zameraním sa opiera o presadenie procesu intenzifikácie a jeho splnenie bude rozhodujúcim momentom pre plnenie úloh celej päťročnice. Zároveň je predpokladom i na zabezpečenie sociálnych úloh v rozvoji našej socialistickej spoločnosti.

Vládny návrh tohto zákona bol prerokovaný na spoločnej schôdzi Výborov pre plán a rozpočet a Ústavnoprávnych výborov za účasti pozvaných poslancov ostatných výborov. V priebehu tohto rokovania podporili poslanci predložený vládny návrh a odporučili jeho prijatie na dnešnom rokovaní. Preto môžem i ja ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporučiť prijatie vládneho návrhu zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1988, uvedený v parlamentnej tlači č. 48.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Csémimu. Do rozpravy se k projednávanému bodu zatím písemně přihlásili poslanci: Havlíček, Stránská, Štafa, Rábel, Španiel, Andrejová, Mráz, Malíková, Slavětínský a Stütz.

Zahajuji tímto rozpravu a uděluji slovo poslanci Havlíčkovi.

Poslanec SL J. Havlíček: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi, abych se při dnešním projednávání státního rozpočtu zmínil ve svém vystoupení o jednom úseku, který není vždy na pořadu tohoto shromáždění. Budu mluvit o problematice nákladovosti ve službách a jejího snížení s ohledem na dotace, které vláda poskytuje. Mám na mysli placené služby. V okrese Česká Lípa, v mém volebním obvodu, je poskytováno 66 druhů služeb ve 300 provozovnách. Samozřejmě není služba jako služba. Některé potřebujeme pravidelně a často - jako jsou čistírny oděvů, prádelny, holičství, kadeřnictví, správkárny obuvi, opravy chladniček, praček, a některé jenom náhodně - např. sklenáře, když rozbijeme okno, nebo krejčí, když si roztrhneme sako či sukni anebo také opravy takových elektrospotřebičů, které slouží celá léta, neboť byly vyrobeny kvalitně. Řadu let byly tyto služby sice levné a ztrátové, ale těžko dostupné vzhledem k dlouhým dodacím lhůtám. V tom přece jen nastaly výrazné změny. U řady služeb jsou už krátké dodací lhůty a také jejich kvalita vzrostla. Vzrostly také ale ceny služeb. Dnes už začíná občan zvažovat, zda se mu vyplatí službu využít. Máme už i takové případy, například krejčovství, kde ceny za ušití nových obleků jsou ve vztahu k cenám konfekce neúměrně vysoké a projevuje se zde, i přes volné kapacity, nezájem občanů.

Cenová politika v této oblasti stojí vůbec za zmínku. Celá léta jsme jí věnovali malou pozornost - přesněji řečeno ty centrální orgány, které ceny určují. Teprve v roce 1982 došlo k úpravám cen. Jejich stanovení vycházelo z nutných nákladů vydávaných na služby a byly stanoveny jako maximální, tzn. nepřekročitelné. Mohly se však pohybovat směrem dolů. O tom rozhodovaly a rozhodují řídící národní výbory. To je správné, protože národní výbory mohou podle místních podmínek vhodně reagovat a také to tak dělají. Tak např. v Severočeském kraji, po vybavení měřícími přístroji, vytvořením gesce náhradních dílů a materiálů, ceny za opravy radiotelevizní služby byly sníženy o 10 %. Postup zajisté následování hodný ve všech ostatních službách. Mohly by být úpravy i v cenách sezónních služeb, jako je čištění kožichů, stanů atd. za nižší "sezónní ceny". To využívají v Renotexu v Teplicích.

Byly připomínky k tomu, že v každém kraji nebo každém okrese budou rozdílné ceny, a že tedy dojde k přesunu poskytování služeb tam, kde budou ceny výhodné. Praxe však ukazuje, že tomu tak není. Český člověk si dovede velmi dobře spočítat, zda se mu vyplatí jet třeba 50 km za službami, které může mít i ve svém městě, byť za vyšší cenu.

Každá služba, aby byla atraktivní, přitažlivá, musí být prováděna rychle, ale za dostupné ceny. Tento požadavek bude mít stále větší význam v nynější přestavbě ekonomického mechanismu. Je pravda, že byly poskytovány služby tzv. expresní - do pěti dnů, tří dnů nebo 24 hodin, či na počkání. Pochopitelně za rychlost a kvalitu práce jsme ochotni všichni připlatit. Jenže v rozumné výši. U nás v kraji ve 22 provozovnách se zavedla služba expresního čištění a žehlení plisovaných sukní. Pro ženy jistě přitažlivá služba. Vyčištěnou a vyžehlenou sukni mohly již druhý den nosit. Jenže cena 64 Kčs se ženám nezdá - sami uznáte, že je přemrštěná.

Už jsem se zmínil, že mají nadřízené národní výbory v daném rozmezí stanovovat ceny služeb, a to na základě podrobného průzkumu v konkrétní oblasti. To je správné a v rámci experimentu by se měla jejich pravomoc ještě rozšířit. Jsme však toho názoru, že do poskytování služeb a do jejich cen by měly zasahovat přímo ty národní výbory, které služby poskytují i ty národní výbory, na jejichž správním území jsou služby poskytovány. Bude třeba také zvážit, zda by k rozvoji iniciativy a podnikavosti neprospělo, aby ceny některých druhů služeb určovaly podniky samy - samozřejmě pod kontrolou národního výboru.

Z hlediska rozpočtu by cenová politika a tvorba cen, jak jsem se o ní zmínil, měla založit tendenci ke snižování ztrátovosti služeb a k jejich rentabilitě a tedy i ke snižování nároků na státní rozpočet. To je pozitivní.

Na druhé straně, vážené soudružky a soudruzi, je třeba říci, že tvorba cen sama o sobě nezabezpečí potřebný rozsah a kvalitu služeb. K tomu je třeba vybavit služby moderními kapacitami, stroji a zařízeními, které umožní práce ve službách mechanizovat a tím je urychlit a zkvalitnit. Zde jsme v uplynulých obdobích velmi mnoho zanedbali. V roce 1985 dosáhly základní prostředky ve službách v ČSR 15 mld. Kčs v pořizovací hodnotě, ale 30 % z nich je již plně odepsaných a nevyřízených. O jejich morálním zaostávání nemá cenu mluvit. Jak tato situace vznikla? Jednak - a to je známé - nebyly často přiděleny dostatečné prostředky na investice. Hlavní nedostatek podle mého názoru však je, že se v ČSSR většina zařízení potřebného pro služby nevyrábí a jsme závislí na dovozu. A ta zařízení, která se u nás vyrábějí, mají nesmyslně dlouhé dodací lhůty: 3 až 4 roky.

Domnívám se, že u dovozu se ukázala nedůslednost v centrálním plánování a řízení. Výrobky, které se v rámci specializace vypustily z výroby, anebo které nebyly u nás vyráběny, měly být závaznými mezistátními dohodami zajišťovány v zahraničí - a to se nestalo. Bez chyby zde ovšem nejsou ani národní výbory, které řídí organizace služeb a také podniky služeb samotné. Ty nepečovaly odpovědně o reprodukci základních fondů a málo využívají fondu oprav a modernizace.

Jaké je řešení v současné době? Při zavádění experimentu do závodů, zejména do strojírenství, otevírá se řada možností pro atraktivní programy výroby strojů, zařízení a nářadí pro služby. Nezmínil jsem se na počátku o dalších významných službách, a to opravách bytového fondu. Zde se právě využívá stále ještě nejvíce, nadsazeně řečeno, sekera, motyka, pilka, dláto, ale málo ručních elektrických nástrojů a zařízení, která urychlují práci a také umožňují vyšší kvalitu. Zatím zastaralý způsob oprav domovních objektů nepřitahuje nové mladé pracovníky. A je jich opravdu v této profesi zapotřebí. Nastupující generace je technickou generací, která chce ovládat techniku, novou techniku a ne pracovat postaru.

Jaký je tedy vztah ke státnímu rozpočtu? Myslím, že investiční prostředky na rozšíření základních fondů pro služby a na modernizaci stávajících základních fondů služeb si nestačí podniky služeb ani v rámci přestavby a zvýšení pravomoci a zodpovědnosti vyprodukovat. Bude třeba - pokud se týká investic i nadále počítat s dotacemi ze státního rozpočtu.

Dalším faktorem, soudružky a soudruzi, který nepříznivě ovlivňuje nákladovost služeb, je nepřiměřená správní a výrobní režie. Správní režie, jak sami víte, je ovlivňována velmi vysokou administrativní náročností, vyplývající z velkého počtu zákonů, předpisů, nařízení či výkaznictví a několikeré podřízenosti. Zda předpisy a nařízení jsou z centra či z dalších nadřízených článků organizacím služeb, to ponechávám úvaze těm, kteří za to zodpovídají. Sám jsem měl možnost vidět rozbor hospodaření, kde se vyskytovalo 250 údajů, a to po ohlášení ministerstva vnitra, že značně snižuje potřebné údaje pro statistiku.

Pokud se týká výrobní režie, je ovlivňována řadou problémů. Plánovací systém ukládá vzestup výroby a tedy logicky z toho mělo vyplynout to, že i materiálové vstupy by se měly přiměřeně zvýšit. Jenže limity materiálu nejsou. Kam se poděly? Státní plánovací komise říká: my máme plán materiálově pokrýt; a krajský národní výbor říká: co jsme dostali, to rozdělujeme. Výsledek je nakonec takový, že materiál se musí pracně zajišťovat z různých náhradních zdrojů. Materiály, které jsou bilancovány ve státním plánu, nedostáváme v bilanci přiděleny a tak si je musíme "shánět". Mnohdy se nám to daří, zejména když máme otevřenou ruku, ale na úkor těch, kteří bilanci mají. To není naše chyba, ale chyba těch, kteří bilanci dělají a s námi nepočítají, s naší prací však ano. A tak přímo plánují disproporce.

U těch materiálů, které nejsou bilancovány, je situace lepší, tam jednáme přímo s výrobcem. Při tomto shánění se však zvyšují nároky na dopravu. Pak se nám protočí panenky nad fakturou, kde v závěru vyčíslené ceny se objeví režijní přirážka ve výši např. 454 %. A občane plať!

Soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení jsem upozornil na některé z řady problémů, které nepříznivě působí na nákladovost poskytovaných služeb. Tyto problémy stále ovlivňují státní rozpočet dotacemi a budou ho nadále ovlivňovat, neboť nemáme kouzelný proutek, abychom jeho mávnutím okamžitě vybavili veškeré provozovny moderními stroji, ale i dobrou organizací a kvalifikovanými kádry. Ale bude na resortech a ústředních orgánech jak dlouho bude nutno služby dotovat a v jakém rozsahu.

Je cílem nás všech, aby služby opravdu sloužily, a to s co největší efektivností, aby se vyrovnaly poskytovaným službám v řadě vyspělých průmyslových zemí ve světě. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Havlíčkovi. Prosím poslankyni Stránskou. Připraví se poslanec Štafa.

Poslankyně SL J. Stránská: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, struktura, ale i celkový objem příjmů a výdajů státního rozpočtu bude v dalších letech nepochybně ovlivňována i postupem přestavby hospodářského mechanismu.

První praktické poznatky a zkušenosti k těmto změnám napoví do určité míry i výsledky experimentů, které se postupně zavádějí v podnicích a výrobních hospodářských jednotkách. Chtěla bych proto hovořit o prvních poznatcích z experimentujících organizací. Jsou z mého volebního obvodu a je to koncern Jablonecká bižutérie v Jablonci nad Nisou. Nejde o podnik, jedná se o výrobní hospodářskou jednotku koncernového typu, ve které je sdruženo šest výrobních podniků a další účelové organizace. Výroba koncernu je více než z poloviny vyvážena zejména do nesocialistických zemí a z jedné čtvrtiny dodávána na vnitřní trh.

Jak všichni víme, mezi nejdůležitější zásady experimentu, které jsou konečně obsaženy i v samotném názvu, patří zvýšená samostatnost v rozhodování a řízení a zvýšená odpovědnost za efektivní rozvoj, spočívající v plnění závazných odvodů společnosti a hlavně v úkolu naplnit potřebné fondy.

Lze konstatovat, že uplatnění experimentu v rámci koncernu Jablonecká bižutérie se v těchto rozhodujících oblastech projevuje pozitivně. Jsou plněny jak závazné úkoly a normativy, tak i ostatní objemové a kvalitativní ukazatele výroby a odbytu. Velmi příznivých výsledků je dosahováno v plnění zisku a efektivnosti vývozu. Je vysoce překračován zisk, který je o 20 % vyšší než v minulém roce. Lepší než plánovaná je dosahovaná efektivnost při vývozu jak do socialistických, tak i do nesocialistických zemí. Ani vnitřní trh není šizen, plán bude překročen zhruba o 100 mil. Kčs, tj. o 10 %.

Tyto pozitivní výsledky celého koncernu vytvářejí tak podmínky pro zvyšování průměrných výdělků zaměstnanců. Výrobní hospodářská jednotka si musela vytvořit nové vztahy s podniky zahraničního obchodu Jablonex a Skloexport jako hlavními vývozci zboží. Organizace musely plně propojit své plány. Pro obě je závazný plán vývozu do socialistických zemí v objemu, zatímco u vývozu do nesocialistických zemí je závazné dosažené inkaso v PZO Jablonex a normativ devizového inkasa pro koncern Jablonecká bižutérie. Ukazuje se, že je potřeba dosáhnout takového stavu, že podnik zahraničního obchodu je povinen prodat sjednané zboží na zahraničních trzích a kromě toho podávat podrobné informace o situaci na zahraničních trzích, o nových možnostech exportu a určovat, co je třeba dodávat z výroby a výroba je povinna tyto požadavky operativně zajišťovat.

Musel být konkrétně stanoven celý průběh přípravy zboží pro export i manipulaci se získanými prostředky, a to velmi pohotově. Znamenalo to například ve všech útvarech PZO Jablonex zajistit plnou zastupitelnost všech pracovníků, aby případná nemoc nebo dovolená nemohla zpomalit oběh podkladů nebo rozhodnutí. Každý den a někdy i několik hodin zpoždění už znamená ztráty a postihuje jednoznačně organizaci i konkrétní viníky. To vyvolalo významnou změnu v organizaci práce PZO a v pohotovosti. Obdobně ve výrobě musely být zkráceny průběžné doby v jednotlivých fázích výroby, protože celková doba od výroby až po dodání zákazníkovi je limitována dodacími lhůtami konkurence. Myslím, že bylo moudře doceněno spojení odborníků a výroby a odborníků ze zahraničního obchodu. Ve výrobě se osvědčily brigádní formy organizace práce a odměňování. Proto se rozhodlo o jejich rozšiřování, ovšem jen na ty útvary, které už mají rozpracována pravidla chozrasčotního řízení.

Musím připomenout i některé nepříznivé poznatky, jako především neuspokojivou situaci v dodavatelsko-odběratelských vztazích, jejich nespolehlivost, zejména v dodacích lhůtách. Myslím, že tento problém se dal čekat, protože dodavatelé jsou vlastně organizace, které pracují ještě postaru, podle dosavadních pravidel. Jenom si nejsem jista, až budou všichni pracovat podle pravidel komplexního experimentu, zda nebude, alespoň zpočátku, situace ještě horší, když si v podstatě každý bude mít možnost vybírat ty zakázky, které přinesou největší zisk. Správnou odpověď na tuto otázku je třeba dát co nejdříve.

Rozpory v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které výrobní hospodářské jednotky nevyřešily, řešilo i tady centrum. Soudruzi z experimentující výrobní hospodářské jednotky samozřejmě nebyli spokojeni, když nadřízený orgán tyto rozpory řešil tím, že jim doporučil, aby si chybějící materiál a další potřeby nakoupili za vlastní devizové prostředky ze zahraničí. Je divné začít dovážet to, co můžeme vyrobit doma, ale zdá se, že právě s takovými případy budeme i v budoucnu muset zápolit.

Dalším problémem, který se teď výrazněji než kdy jindy projevil, je zdlouhavý byrokratický proces u dovozu potřebných materiálů, strojů a zařízení, který podle dosavadní příslušnosti zajišťují různé podniky zahraničního obchodu. Jako příklad soudruzi uváděli, že k zefektivnění řízení administrativních prací, a tím úsporám pracovních sil potřebují počítače. Bude trvat několik let než je dovezou, i když si koncern svým vývozem vytvořil potřebné devizové prostředky. Ty jsou však blokovány u obchodní banky. Je zřejmé, že celý složitý systém při schvalování a zajišťování dovozu tak, jak je dnes praktikován, se musí změnit. Jinak by se stal velkou překážkou. Stejně tak podstatně operativněji musí pracovat i podnik zahraničního obchodu. Snad tomu také napomůže i přijaté rozhodnutí, že výrobní podnik si bude moci vybrat organizaci zahraničního obchodu, které svěří prodej nebo nákup v zahraničí.

Při zavádění experimentu do života bylo také zřejmé, že nebude možno respektovat všechny stávající předpisy a počítalo se obecně, že bude nutno povolit různé výjimky. Dosavadní poznatky však ukazují na to, že centrální orgány velmi byrokraticky a zdlouhavě jednají o požadovaných výjimkách. I když je zpravidla nakonec povolí, ztracený čas se už nedá nahradit. Snad i z toho je třeba pro práci centrálních orgánů vyvodit poučení a v těchto případech počítat čas k vyřízení na hodiny nebo několik málo dnů.

Mezi činiteli, které rozhodují o osudu experimentu, jsou pochopitelně lidé. Byla jsem ujištěna, že došlo k posílení zainteresovanosti a zájmu hospodářských pracovníků i dělníků na plnění vývozních úkolů jako prvořadém zdroji zisku. Zatím málo se mluví o uvědomělém zájmu na zabezpečování celospolečenských potřeb, a to je škoda.

Chtěla jsem si sama alespoň částečně ověřit, jak je to s aktivitou a účastí pracujících na experimentu. Proto jsem se setkala s pracujícími závodu 5 Bižutérie v Jablonci nad Nisou, kteří pracují brigádní formou práce a odměňování. Čtyři kolektivy pracují touto formou již od roku 1985 a postupně se připojovaly další, takže dnes je to již 13 kolektivů.

Jak sami hodnotí svoje výsledky? Celkově se snížila přesčasová práce, zejména v galvanisovně, kde byl stav velmi špatný. Snížila se i absence, vzrostla produktivita práce i kvalita výroby a vzrostly průměrné mzdy. Došlo k mnohem větší diferenciaci odměn než dříve. Odměny navrhuje mistr a projednává s radou kolektivu. Proti očekávání nejsou odměny zdrojem rozporů, ale naopak to utužuje kolektiv. Problém, který pracovníky dříve nezajímal, ale dnes kolektiv trápí, jsou odchody zkušených pracovníků a přijímání nezapracovaných. Protože jsou to kolektivy převážně ženské, jsou to odchody žen, které jdou na mateřskou dovolenou nebo plnit svoje poslání k rodině. To je ovšem problém celospolečenský, který je třeba řešit citlivě nejen v pracovním kolektivu.