Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Soudružky a soudruzi poslanci, návrh státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů na rok 1988 finančně zabezpečuje realizaci stanovených záměrů v růstu životní úrovně našeho lidu. Neinvestiční rozpočtové výdaje na sociální a kulturní rozvoj mají v roce 1988 dosáhnout celkové výše 178,3 mld. Kčs, tj. o 4,1 % více než v letošním roce. V absolutním vyjádření to představuje zvýšení výdajů o 7 mld. Kčs. V tomto růstu se promítají v letošním roce již uskutečněná sociální opatření, dále platové úpravy především ve školství a ku zabezpečení, která mají být realizována od 1. října příštího roku.

Více než polovina rozpočtových prostředků plánovaných na tyto účely - téměř 94 mld. Kčs - je určena do oblasti sociálního zabezpečení. V plánovaných výdajích na důchodové zabezpečení je zapracována úprava nejnižších důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, uskutečněná k 1. 10. letošního roku. Ve výdajích na nemocenské pojištění jsou promítnuta opatření provedená od 1. července letošního roku ve prospěch rodin s dětmi, týkající se zvýšení mateřského příspěvku, prodloužení doby jeho výplaty a prodloužení doby poskytování podpory při ošetřování člena rodiny. Současně byly upraveny podmínky pro poskytování půjček mladým manželům. Spolu s připravovanou druhou etapou úprav důchodového zabezpečení od 1. října 1988 se tak zajišťují opatření k realizaci závěrů XVII. sjezdu strany v sociální oblasti, vyplývající z usnesení předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa, vlády Československé socialistické republiky, předsednictva Ústřední rady odborů a předsednictva ústředního výboru Socialistického svazu mládeže z dubna tohoto roku.

Národní výbory rozpočtují na příští rok v oblasti sociálního zabezpečení téměř 7 mld. Kčs, tj. o 4,7 % více ve srovnání s rokem 1987. V rámci těchto prostředků je zabezpečena úprava stravovacích norem v domovech důchodců a opatření na úseku dietního stravování.

Na školství bude v příštím roce vynaloženo 29,4 mld. Kčs neinvestičních prostředků, což ve srovnání s rokem 1987 představuje zvýšení cca o 4 %. V této částce jsou zahrnuty celoroční dopady realizovaných platových úprav u učitelů všech stupňů škol ve výši 555 mil. Kčs. Návrh rozpočtu plně zabezpečuje profinancování plánovaných úkolů školství v návaznosti na úkoly státního plánu.

Neinvestiční výdaje na zdravotnictví se zvyšují o 5,4 % a dosáhnou téměř 30,5 mld. Kčs. Vysoké tempo růstu výdajů je jako každoročně ovlivněno především značnou dynamikou výdajů na léky a speciální zdravotnický materiál, které vzrostou o 8 %, tj. o 651 mil. Kčs a jejích celkový objem dosáhne téměř 9 mld. Kčs. V rozpočtu jsou zabezpečeny prostředky na plánovaný růst výkonů, zejména zvýšení počtu lůžek v nemocnicích, a to o 1673 a zvýšení počtu lékařských míst v ambulantní péči o 343 míst.

Neinvestiční výdaje na kulturu se zvyšují o 3 %, celková částka dosáhne 5,3 mld. Kčs.

Rozpočtové výdaje na bytovou výstavbu a bytové hospodářství přesáhnou 29 mld. Kčs. Přestože se rozsah bytové výstavby v roce 1988 proti roku 1987 zvyšuje a celkově má být dokončeno 97 647 bytů, snižují se v důsledku změny struktury forem bytové výstavby celkové výdaje státního rozpočtu do této oblasti. Příčinou je zvýšení podílu družstevní bytové výstavby, u níž se ze státního rozpočtu poskytuje příspěvek pouze na část celkových nákladů. Na úhradu ztráty podniků bytového hospodářství se počítá celkem s 5,6 mld. Kčs, tj. o 1,3 % více než v rozpočtu na rok 1987.

Významnou měrou se na zabezpečování životní úrovně pracujících a jejich rodinných příslušníků podílejí i finanční zdroje organizací, ať už jde o fondy kulturních a sociálních potřeb či o podnikovou společenskou spotřebu hrazenou z nákladů a zisku. Také v této oblasti je však nezbytné brát v úvahu reálné možnosti naší ekonomiky, ale zejména uplatňovat zásadu, že z nákladů podniků by měly být hrazeny především ty výdaje na reprodukci pracovní síly, které jsou bezprostředně spjaty s pracovním procesem. Na druhé straně výdaje rozšiřující de facto kolektivní možnosti konečné spotřeby zejména v oblastech kulturní, rekreační, zájmové a sportovní činnosti by měly být spojeny s kolektivní hmotnou zainteresovaností na dosahovaných hospodářských výsledcích. Proto bylo v letošním roce zpřísněno financování výdajů na opravy a údržbu kulturních, rekreačních a sportovních zařízení, které již nejsou hrazeny z nákladů hospodářských organizací, ale z disponibilního zisku.

Zvyšování společenské spotřeby obyvatelstva je podmíněno každodenní poctivou prací každého občana našeho státu. Přitom cesta ke zkvalitnění a zlepšení služeb v této oblasti nevede jen přes neustálý růst výdajů, ale rovněž přes efektivní a hospodárné využívání vynakládaných prostředků. V tomto směru bude v příštím roce rozpočtových a příspěvkových organizací ve školství, zdravotnictví a kultuře uplatněn experiment k ověření nového systému plánování, financování a hmotné zainteresovanosti. Vycházíme z toho, že některé prvky samofinancování a stimulace je třeba postupně uplatnit i v rozpočtové sféře.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vypracování návrhu státního rozpočtu na rok 1988 bylo vzhledem k nižší dynamice hospodářského rozvoje oproti původním předpokladům pětiletky mnohem obtížnější než v předcházejících letech. Ve srovnání s úkoly rozpočtového výhledu pro rok 1988 je celkový objem rozpočtových příjmů a výdajů, zapracovaný v návrhu rozpočtu na příští rok, nižší téměř o 10 mld. Kčs. V tomto rozdílu se promítá především dosavadní neuspokojivé plnění plánované tvorby finančních zdrojů, zejména zisku a daně z obratu. Tuto situaci bylo nutno řešit nejen tlakem na mobilizaci rezerv a minimalizaci výpadků v tvorbě finančních zdrojů, ale i nezbytným snížením původně předpokládaných rozpočtových výdajů. Přistoupilo se především ke krácení objemu investic v rozsahu více než 7 mld. Kčs. Přitom nešlo o pouhou restrikci rozpočtových výdajů, ale i o zvýšení tlaku na jejich hospodárnější využívání a zejména pak o prosazení aktivního vlivu financí na hmotné proporce státního plánu směrem k posílení rovnovážnosti ekonomického vývoje, a tím i zabezpečení vyrovnanosti státního rozpočtu.

Rozpočtové hospodaření příštího roku i přes provedené korekce bude probíhat v podmínkách značného napětí mezi příjmy a výdaji. Za hlavní rizika finančního a rozpočtového hospodaření považujeme případné neplnění úkolů ve snižování nákladů, zejména materiálových, a z toho vyplývající ohrožení plánu tvorby zisku.

Značný stupeň těchto rizik potvrzuje i stav zabezpečení úkolů státního plánu na příští rok v plánech hospodářských organizací, který je zatím značně neuspokojivý. Federální vláda tuto situaci v současném období posuzuje s tím, že návrhy na opatření projedná počátkem příštího roku. Již nyní lze však reálně předpokládat, že bude nezbytné přistoupit v některých oblastech k úpravám státního plánu. Při řešení těchto problémů budeme volit takový postup, aby dopady z úpravy plánu nenarušily vyrovnanost státního rozpočtu.

Z celkové charakteristiky přípravy a zabezpečení státního plánu a rozpočtu na příští rok vyplývá, že plnění stanovených úkolů bude mimořádně náročné. To vyžaduje orientovat úsilí centrálních orgánů, všech VHJ a podniků především na překonávání nedostatků ve své vlastní práci, na maximální využití všech dostupných rezerv, upevňování kázně a pořádku. Současně však musíme vystupňovat úsilí o tvůrčí rozpracování, konkretizaci a důsledné zabezpečení prací na přestavbě hospodářského mechanismu, jejíž realizace je základním východiskem pro uskutečnění strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje naší socialistické společnosti.

V rámci prací na přestavbě hospodářského mechanismu v současném období rozpracováváme celý komplex opatření i ve finanční oblasti, a to ať už na úseku státního rozpočtu či podnikových financí.

Intenzívně pracujeme na zdokonalení finančního a rozpočtového plánování s cílem dosáhnout výrazného zvýšení jeho aktivního působení na ostatní části komplexního státního plánu. Připravujeme návrhy na uplatnění dlouhodobých normativních vztahů při rozdělování a užití finančních zdrojů. Dokončujeme návrhy legislativních úprav nové odvodové, daňové a dotační soustavy zabezpečující odstranění nežádoucího přerozdělování finančních zdrojů uskutečňovaného prostřednictvím státního rozpočtu i v rámci chozrasčotní sféry. Ve spolupráci s ministerstvy financí republik a vybranými KNV posuzujeme náměty na zvýšení soběstačnosti jednotlivých článků rozpočtové soustavy ve směru posílení vlastní příjmové základny státních rozpočtů republik i rozpočtů národních výborů.

V souvislosti s úkoly vytyčenými ve zdokonalování socialistické ekonomické integrace přecházíme do další etapy prací na přestavbě devizově finančního mechanismu členských států RVHP. Spolu se zainteresovanými členskými státy, a nutno zdůraznit, že především se Sovětským svazem, připravujeme soubor opatření k využití národních měn při vzájemném zúčtování pohledávek a závazků plynoucích z přímých vztahů a společné výrobní a vědeckotechnické činnosti.

Řada připravovaných opatření, zejména pokud jde o soustavu odvodů do státního rozpočtu a financování rozvoje, se ověřuje v rámci Komplexního experimentu zvýšení samostatnosti a odpovědnosti hospodářských organizací za efektivní rozvoj.

V rámci opatření federální vlády ke zvýšení jakosti produkce bude počátkem příštího roku zaveden dodatkový odvod do státního rozpočtu ve výši ztrát způsobených nejakostní výrobou. Současně bylo vládou uloženo důsledněji analyzovat příčiny ztrát z nejakostní výroby a závěry z těchto analýz uplatnit jako významné kritérium při hodnocení výsledků hospodářské činnosti organizací.

Velkou pozornost věnujeme rovněž snižování administrativní náročnosti řízení. Víme, že finanční soustava je v současné době pod palbou kritiky neúměrného rozsahu předpisů, směrnic a nařízení. Tuto situaci ve spolupráci s aktivem vybraných pracovníků výrobních hospodářských jednotek, krajských národních výborů i podniků analyzujeme. V současné době je ve finanční oblasti připraveno ke zrušení 16 předpisů. V rámci přestavby hospodářského mechanismu se připravuje úprava 25 klíčových finančních předpisů, z toho 9 zákonů, 3 nařízení vlády a 13 vyhlášek. Novelizace těchto předpisů umožní jejich podstatné zjednodušení a též radikální snížení počtu navazujících finančních norem.

Jestliže s velkou naléhavostí stavíme otázku hospodárného využívání a snižování objemu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu do chozrasčotní sféry, o to rozhodněji musíme přistoupit k vypracování a realizaci programu zásadních úsporných opatření v administrativě a státní správě. V tomto směru vláda uložila připravit již pro příští rok příslušné návrhy.

Soudružky a soudruzi poslanci, dynamické změny v ekonomických podmínkách se stávají běžnou součástí života společnosti. Téměř denně se setkáváme s novými poznatky, výrobními a pracovními postupy. Toto vše nás neustále nutí hledat nové, lepší a účinnější metody rozvíjení ekonomiky, jejího řízení a usměrňování. Musíme podrobovat nekompromisní kritice metody své vlastní práce a postavit je na výši doby i úkolů, které nás čekají.

Jsme si plně vědomi, že tyto požadavky platí i na práci celé finanční soustavy. Při plnění úkolů státního rozpočtu v roce 1988 nechceme jít pouze cestou prosazování úzkých fiskálních zájmů, ale chceme vytvářet již nyní náročné prostředí v celé ekonomice. Některé podniky a instituce si příliš zvykly obrazně řečeno "natahovat" ruku. Říkáme otevřeně, že s tím je třeba skoncovat. Prostřednictvím náročné finanční politiky máme příležitost již dnes připravovat a doslova vychovávat podniky k adaptaci na budoucí náročné podmínky nového hospodářského mechanismu.

Změny přístupů, které chceme postupně uplatňovat ve finanční politice, z nás v žádném případě nesnímají odpovědnost za vývoj rozpočtového hospodaření. Zásadu vyrovnanosti rozpočtových příjmů a výdajů však chceme naplnit novým obsahem - na jedné straně těsněji semknout státní rozpočet s vývojem ekonomiky, ale současně na straně druhé minimalizovat rizika propadu v tvorbě rozpočtových příjmů stanovením tvrdých rozpočtových omezení a jejich důsledným prosazováním.

Změnit musíme nejen náš přístup k podnikové a rozpočtové sféře, ale i k široké veřejnosti, a to v nejobecnějším slova smyslu. Neměnnou zásadou naší práce se musí stát srozumitelnost, věcnost a otevřenost. To je i jedna z cest, jak přispívat k upevňování důvěry obyvatelstva ve finance a naši měnu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, návrh státního rozpočtu na rok 1988 i návrhy jeho jednotlivých kapitol byly podrobně projednány v příslušných orgánech Federálního shromáždění. Při tomto projednávání se výrazně projevila snaha iniciativně přispět k řešení řady důležitých otázek finančního a rozpočtového hospodaření v souvislosti se zajištěním dalšího rozvoje celého našeho národního hospodářství. Chtěl bych vám při této příležitosti poděkovat, soudružky a soudruzi poslanci, za váš tvůrčí a aktivní přístup, podněty a kritické připomínky k naší práci.

Jménem vlády Československé socialistické republiky navrhuji, aby Federální shromáždění schválilo předložený návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1988.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Žákovi.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace projednaly výbory ústavně právní a výbory pro plán a rozpočet obou sněmoven za účasti delegovaných poslanců z ostatních výborů. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu soudruha Aloise Hůlu, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec A. Hůla: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, z podkladů předložených Federálnímu shromáždění i z výkladu ministra financí Československé socialistické republiky soudruha Žáka vyplývá, že vypracování návrhu státního rozpočtu na rok 1988 představovalo velmi složitý a odpovědný úkol. Na jedné straně bylo třeba respektovat záměry 8. pětiletého plánu a rozpočtového výhledu pro tento rok, které se opírají o dynamickou a efektivní tvorbu zdrojů a jejich užití na nezbytné společenské potřeby ve výrobní i v nevýrobní sféře. Na druhé straně se v národním hospodářství prohlubují tendence, kdy úkoly jsou sice plněny a někdy i překračovány. Nejsou však plněny kvalitativní ukazatele plánu, nerealizuje se předpokládaná míra intenzifikace, především relativní snižování nákladů a tvorba zisku zaostává za úkoly plánu.

I za této situace v návrhu rozpočtu jsou finančně kryty úkoly státního prováděcího plánu na rok 1988, jsou zajištěny prostředky pro realizaci opatření v sociální a mzdové oblasti, a to při dosažení vyrovnanosti rozpočtových příjmů a výdajů. Chci zdůraznit, že tato vyrovnanost se opírá o mobilizační úkoly v tvorbě finančních zdrojů, zejména zisku a daně z obratu, a o určité krácení finančních potřeb ve srovnání s pětiletkou, např. ve snižování objemu investic a dalších opatření.

Náročnost úkolů roku 1988 musíme posuzovat i z hlediska plnění úkolů plánu a rozpočtu v letošním roce. Při řadě jednání ve výborech obou sněmoven Federálního shromáždění bylo v usneseních výborů konstatováno, že se od počátku letošního roku neplní plánované úkoly v oblasti nákladů, tvorby zisku, v odvodech z hospodářského výsledku do státního rozpočtu, výnosů daně z obratu, vývoji zásob v průmyslu a stavebnictví, v efektivnosti vývozu do nesocialistických zemí. Jednotlivé resorty však nepřijaly dosti účinná opatření k nápravě a málo využily i doporučení jednotlivých výborů.

Uvedené neplnění úkolů je hlavní příčinou napětí v rozpočtovém hospodaření, k jehož řešení přijala vláda Československé socialistické republiky řadu opatření, mimo jiné i omezení vybraných neinvestičních výdajů rozpočtové sféry a dotací poskytovaných hospodářským a družstevním organizacím. Jestliže se i přes přijatá opatření nedaří v letošním roce nahradit výpadky zejména v tvorbě finančních zdrojů, je nutno otevřeně říci, že budou úkoly příštího roku o to náročnější.

Za hlavní rizika finančního a rozpočtového hospodaření v roce 1988 je třeba považovat plnění úkolů v oblasti nákladů, zejména nákladů materiálových a finančních, zisku a daně z obratu. Sem je nezbytné soustředit pozornost resortů, hospodářských orgánů všech stupňů, které musejí považovat plnění kvalitativních úkolů plánu za svou prvořadou povinnost. Jen tak lze vytvořit potřebné finanční zdroje v podnikové sféře i ve státním rozpočtu pro financování plánovaných potřeb, přičemž se musí důsledně uplatňovat zásada, že míra uspokojování potřeb každého podniku, kolektivu i jednotlivce musí být závislá na jím vytvořených zdrojích.

Plán na rok 1988 požaduje v kvalitativních parametrech zastavit dosavadní nepříznivé tendence vývoje. Podívejme se blíže na některé zásadní příčiny neplnění úkolů v tomto roce, které bychom neměli opakovat a na které výbory sněmoven upozornily a žádaly nápravu při projednávání rozpočtových kapitol na rok 1988.

Překračování materiálových nákladů: zde nebyla důsledně realizována opatření vlády ke zhospodárnění, zvláště pomocí limitů, norem a normativů. Dokládá to skutečnost, že podle zpráv resortů o výsledcích prověrky norem spotřeby surovin, materiálů, paliv a energií na rok 1987 bylo z celkového počtu 2143 prověřovaných norem zpevněno pouze 501 norem - tj. 23,4 %. Beze změny zůstalo 907 norem, tj. 42,3 % a 735 norem, tedy více než 34 % bylo změkčeno.

Proto dosud nedoceněný význam ověřovaných progresívních technických norem, ale i vliv strukturálních odchylek je jedním z důvodů vyššího požadavku na zajištění surovinového a materiálního krytí výroby. S takovýmto postupem nelze nadále souhlasit.

To má vliv na další zásadní problém, kterým jsou dodavatelskoodběratelské vztahy.

V důsledku odchylného vývoje oproti pětiletce dochází ke značným poruchám těchto vztahů. Neplnění plánu ve struktuře a sortimentu, nedodržování stanovených úkolů v racionalizaci spotřeby a v úsporách základních energetických a materiálových vstupů, neplnění záměrů ve struktuře výroby, ve výrobě bez žádoucího užití a kvality, ve včasném dokončení staveb a včasném náběhu výroby na nových kapacitách, neúměrný růst zásob a neplnění úkolů ve snižování rozestavěnosti. Určitý vliv má i značná kumulace velkých investičních celků, které jsou mimořádně náročné na materiálové vstupy i pracovní síly. To vše vyúsťuje k porušování kooperačních a subdodavatelských vztahů, působí na nedostatky v materiálně technickém zásobování výroby a ve svých důsledcích vede k narušování plynulosti celého reprodukčního procesu. Snaha o řešení problémů a nedostatků na tomto úseku se pak zpravidla promítá ve stupňování na dovozy z nesocialistických zemí, které jsou omezené z důvodu nedostatečného plnění záměrů plánu ve výrobě.

Mimořádně složitá situace je v oblasti zásob, tak jak o tom hovořil ministr s. Žák, kde se skutečný vývoj zejména v odvětví průmyslu a stavebnictví výrazně rozchází se záměry plánů. Ze struktury přírůstku zásob, ve které převažuje podíl zásob materiálů a nedokončené výroby, lze usuzovat, že základní příčinou růstu zásob a nadplánovaného umrtvování prostředků je nesladěnost dodávek, zejména v sortimentním členění a z hlediska místa i času jejich užití a opožďování investiční výstavby, která má za následek ponechávání produkce u spotřebitelů podstatně déle než se původně plánem očekávalo.

Na rozdíl od průmyslu a stavebnictví dochází u organizací vnitřního obchodu k určitému poklesu stavu zásob místo plánovaného zvýšení. To však nelze hodnotit pozitivně, neboť se v tom odráží neuspokojivé plnění dodávek pro vnitřní obchod, především nedostatkových druzích a v potřebném sortimentu, zejména ve strojírenských výrobcích dlouhodobého užití.