Přítomno:
193 poslanci Sněmovny lidu
70 poslanců Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice
73 poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice
Omluveni poslanci
Sněmovny lidu: Brokeš, Korf, Kuželová,
Mottlová, Obžerová, Panster, Trefný
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice: Blahník, Hrdličková,
Lietavská, Trejbal, Vacek
Sněmovny národů zvolení ve
Slovenské socialistické republice: Kováč,
Sabolčík
Předseda FS A. Indra: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, všechny
vás srdečně vítám a zahajuji
7. společnou schůzi V. volebního období
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky.
Jménem všech přítomných vítám
co nejupřímněji generálního
tajemníka ústředního výboru
Komunistické strany Československa, prezidenta Československé
socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka.
(Potlesk.)
Vítám i další vedoucí představitele
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, funkcionáře orgánů
Národní fronty, společenských organizací
a politických stran.
Vítám také členy federální
vlády v čele s jejím předsedou soudruhem
Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi, minulý týden byl celý
svět svědkem mimořádně významné
události. Nejvyšší představitelé
Sovětského svazu a Spojených států
amerických soudruh Michail Gorbačov a Ronald Reagan
podepsali Smlouvu o likvidaci raket středního a
kratšího doletu. Je to vůbec první dohoda,
která má zabezpečit likvidaci celých
dvou tříd jaderných zbraní. Plným
právem je označována za vítězství
rozumu, státnické odpovědnosti, pochopení
životních potřeb lidstva v jaderném
a kosmickém věku. Chceme věřit, že
stejný přístup prokáže i Kongres
Spojených států při projednávání
ratifikace této smlouvy.
K této historické události zaujaly ve středu
9. prosince společné stanovisko ústřední
výbor Komunistické strany Československa
a vláda Československé socialistické
republiky. Snad se mnou, soudružky a soudruzi, budete souhlasit,
když prohlásím, že poslanci Federálního
shromáždění s tímto stanoviskem
plně souhlasí, připojují se k němu
a budou je parlamentní činností ve svých
volebních obvodech i v mezinárodních stycích
aktivně podporovat. (Potlesk.)
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předsednictva
Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla
na svých schůzích 1. prosince konat společnou
schůzi sněmoven s pořadem, který jste
obdrželi na pozvánkách.
Jsou k tomuto návrhu předsednictev sněmoven,
k navrženému programu nějaké připomínky?
(Nebyly.) Nikoliv.
V této chvíli je v zasedací síni přítomno
190 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně
národů 69 poslanců zvolených v České
socialistické republice a 72 poslanci zvolení ve
Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny
jsou tedy usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na konání společné schůze sněmoven
s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikoliv.
Sněmovna lidu návrh schválila jednomyslně.
Nyní prosím poslance Sněmovny národů,
aby se vyjádřili.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
návrhem svého předsednictva včetně
programu? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
I Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle
článku 34 odst. 2 ústavního zákona
o československé federaci na konání
společné schůze a schválily její
program.
Přistoupíme tedy k projednávání
prvního bodu, kterým je
Prosím ministra financí Československé
socialistické republiky soudruha Žáka, aby
vládní návrh odůvodnil.
Ministr financí ČSSR J. Žák: Vážený
soudruhu generální tajemníku a prezidente
republiky, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, z pověření
vlády Československé socialistické
republiky předkládám Federálnímu
shromáždění návrh zákona
o státním rozpočtu československé
federace na rok 1988. Návrh státního rozpočtu
vychází z programových záměrů
federální vlády zabezpečujících
realizaci hlavních směrů hospodářského
a sociálního rozvoje stanovených XVII. sjezdem
Komunistické strany Československa.
Vstupujeme do třetího roku pětiletky, do
roku, který má zásadní význam
z hlediska plnění úkolů celého
8. pětiletého plánu. Dosažené
výsledky v roce 1986 i vývoj v letošním
roce ukazují, že jsme dále pokročili
při upevňování ekonomického
potenciálu naší země, v sociálním
a kulturním rozvoji společnosti. Hodnotíme-li
však dosahované výsledky ve srovnání
s úkoly, které jsme si vytyčili, nelze nevidět,
že v pětiletém plánu zapracované
záměry v urychlení procesu intenzifikace
ekonomiky dosud nenacházejí potřebnou odezvu
v podnikové i centrální sféře.
Nedaří se překonávat některé
dlouhodobé negativní tendence hospodářského
rozvoje. Jde zejména o skutečnost, že navzdory
plnění kvantitativních ukazatelů plánu
na řadě úseků zaostáváme
právě v těch charakteristikách, které
jsou vlastní intenzívnímu způsobu
hospodaření.
Co nás pálí v dosavadním vývoji
nejvíce? Nemůžeme být spokojeni především
s růstem produktivity práce, se snižováním
materiálových nákladů, s nízkou
efektivností exportu a pomalým tempem inovací
ve výrobě. Vážně nás znepokojuje
nízké využívání základních
prostředků a značné překračování
plánovaných stavů zásob. Stále
přetrvávají a v posledním období
se v některých oblastech dokonce prohlubují
obtíže v zabezpečování vnitřního
trhu.
Tyto tendence ve svém souhrnu svědčí
o tom, že intenzifikaci nelze prosadit dosavadními
metodami řízení, že je nezbytné
dosáhnout hlubšího sepětí celospolečenských
a podnikových zájmů, vyšší
stimulace pracovních kolektivů a prohloubení
jejich zainteresovanosti na zvyšování efektivnosti
výroby. Proto s takovou naléhavostí Komunistická
strana Československa nastolila na program dne otázky
přestavby hospodářského mechanismu.
Současně však musíme vidět, že
bychom pokročili mnohem více kupředu, kdybychom
naše subjektivní nedostatky a chyby řešili
s větší rozhodností a důsledností
než doposud.
Problémy a odchylky v realizaci státního
plánu se koncentrovaně projevují v neplnění
plánovaných záměrů v tvorbě
zdrojů a vyvolávají napětí
jak ve státním rozpočtu, tak i ve finančním
hospodaření podnikové sféry. Federální
vláda se v průběhu letošního
roku situací v plnění státního
plánu a rozpočtu několikrát zabývala
a přijala řadu aktivních opatření
směřujících k překonání
výpadků upravených vlastních výkonů
a zisku a dodržení plánovaného růstu
mezd. Současně rozhodla o vázání
vybraných druhů neinvestičních výdajů
rozpočtových organizací a části
neinvestičních dotací poskytovaných
hospodářským a družstevním organizacím.
Smyslem těchto opatření je nejen zabezpečit
konečnou vyrovnanost rozpočtového hospodaření
v podmínkách neplnění plánovaných
rozpočtových příjmů v letošním
roce, ale především zvýšit tlak
na efektivní a hospodárné využívání
finančních prostředků.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
při vypracovávání návrhu státního
rozpočtu na rok 1988 jsme vycházeli z dlouhodobých
záměrů zapracovaných pro tento rok
v rozpočtovém výhledu ČSSR na léta
1986-1990. Současně jsme přihlíželi
ke zmíněným tendencím a problémům,
které se projevují ve vývoji ekonomiky v
prvních dvou letech osmé pětiletky.
Předložený návrh státního
rozpočtu finančně zabezpečuje úkoly
stanovené v prováděcím státním
plánu rozvoje národního hospodářství
na rok 1988, který byl schválen vládou Československé
socialistické republiky v červenci t. r. V souladu
se zákonem o 8. pětiletém plánu je
v návrhu státního rozpočtu zabezpečena
jak vyrovnanost zdrojů a potřeb celé rozpočtové
soustavy, tak i jejích jednotlivých článků,
tj. státního rozpočtu československé
federace, státních rozpočtů republik
a rozpočtů národních výborů.
Celkový objem příjmů a výdajů
státních rozpočtů a rozpočtů
národních výborů je plánován
ve výši téměř 394 mld. Kčs
a ve srovnání s rozpočtem na rok 1987 je
o 12,5 mld. Kčs, tj. o 3,3 % vyšší.
Rozhodující úlohu v rámci rozpočtové
soustavy Československé socialistické republiky
hraje státní rozpočet československé
federace, jehož příjmy jsou plánovány
ve výši více než 215 mld. Kčs,
což představuje téměř 55 % všech
rozpočtových příjmů. Na financování
federálně řízených orgánů
a organizací je z této částky určeno
74,9 mld. Kčs a zbývajících 140,2
mld. Kčs, tj. zhruba 65 % všech výdajů
představují dotace do státních rozpočtů
obou republik.
Celkový objem rozpočtů národních
výborů dosáhne v příštím
roce 134 mld. Kčs, což ve srovnání s
rozpočtem na rok 1987 znamená zvýšení
o 3,1 %. Přitom podíl vlastních příjmů
rozpočtů národních výborů
na krytí jejich celkových výdajů činí
téměř 41 %. Rozhodující část
výdajů rozpočtů národních
výborů je určena na financování
školství, zdravotnictví, bytové výstavby
a bytového hospodářství, sociální
péče a kultury a dále na zajišťování
rozvoje hospodářství řízeného
národními výbory.
V návrhu rozpočtů národních
výborů jsou zajištěny výdaje
na akci "Z" ve výši 4,4 mld. Kčs.
Akce "Z" bude i v příštím
roce zaměřena především na ekologické
stavby, malá energetická díla, zařízení
zdravotní a sociální péče,
podporu rozvoje služeb poskytovaných obyvatelstvu
a další akce významné z hlediska uspokojování
potřeb jednotlivých územních celků.
Pro zajištění vyrovnanosti rozpočtových
příjmů a výdajů má klíčovou
úlohu vývoj finančního hospodaření
chozrasčotní sféry. Návrh státního
rozpočtu na rok 1988 předpokládá čistý
finanční přínos hospodářských
organizací do státního rozpočtu -
bez daně z obratu - téměř ve výši
130 mld. Kčs. Na tvorbě těchto zdrojů
se nejvýznamněji podílejí průmyslové
resorty, a sice částkou 86,7 mld. Kčs, stavebnictví
přes 13 mld. Kčs. Ve srovnání s rokem
1987 přínos průmyslových resortů
se zvyšuje o 5,5 mld. Kčs, stavebnictví o 0,5
mld. Kčs. Záporné saldo vztahů hospodářských
organizací zemědělsko-potravinářského
komplexu ke státnímu rozpočtu bude činit
8,4 mld. Kčs, což představuje ve srovnání
s rokem 1987 zlepšení o více než 1 mld.
Kčs. Snižuje se rovněž pasivní
saldo hospodářských organizací řízených
národními výbory ve vztahu k rozpočtům
národních výborů, a to z 1,1 mld.
Kčs na 170 mil. Kčs.
Rozhodující část přírůstku
zdrojů státního rozpočtu tvoří
odvody ze zisku hospodářských organizací.
Celkový zisk těchto organizací by měl
v příštím roce vzrůst o 10 %,
tj. o 15,6 mld. Kčs a v úhrnu dosáhnout více
než 170 mld. Kčs. Z přírůstku
zisku připadá téměř 13 mld.
Kčs na relativní snížení celkových
nákladů ve vztahu k výkonům.
Podstatně větší pozornost bude vyžadovat
druhý objemově nejvýznamnější
příjem státního rozpočtu, kterým
je daň z obratu. Pro příští rok
1988 počítáme, že daň z obratu
dosáhne 92,6 mld. Kčs. Závažná
je skutečnost, že výnos daně z obratu
řadu let stagnuje a její podíl na příjmech
státního rozpočtu se relativně snižuje.
Tento vývoj mimo jiné signalizuje, že řada
podniků se plně nevyrovnává s plánovaným
objemem dodávek na vnitřní trh, strukturou
sortimentu, technickou úrovní a kvalitou produkce.
Přes problémy v tvorbě rozpočtových
příjmů budou státní rozpočty
v příštím roce finančně
zabezpečovat stanovené úkoly v rozvoji naší
ekonomiky, v růstu a zkvalitňování
životní úrovně obyvatelstva a v zajištění
obranyschopnosti naší socialistické vlasti.
Výdaje státního rozpočtu na rozvoj
národního hospodářství v souhrnu
dosáhnou v příštím roce 62 mld.
Kčs. V rámci toho neinvestiční výdaje
na rozvoj vědy a techniky ze státního rozpočtu
dosáhnou v roce 1988 téměř 9 mld.
Kčs, tj. o 3,7 % více ve srovnání
s rozpočtem na rok 1987. Spolu s vlastními zdroji
hospodářské sféry budou výdaje
na rozvoj vědy a techniky v souhrnu činit téměř
21 mld. Kčs a vzrostou celkově o 4,0 %. V návrhu
rozpočtu se počítá i s potřebami,
které vzniknou v průběhu roku v souvislosti
s realizací Komplexního programu vědeckotechnického
pokroku členských států RVHP do roku
2000.
Návratnost prostředků vynakládaných
na výzkum a vývoj je nepříznivě
ovlivňována pomalejší realizací
výsledků vyřešených úkolů
ve výrobě. I když od počátku
8. pětiletky do konce roku 1987 je objem realizace překračován
o více než 4 mld. Kčs, je v návrhu plánu
na rok 1988 celkový objem výroby z realizace cca
o 1 mld. Kčs nižší, protože u
některých úkolů se realizační
výstupy přesouvají do dalších
let a řada z nich byla zrušena.
Z plánovaného objemu rozpočtových
dotací na investice ve výši 10,4 mld. Kčs,
který se proti letošnímu roku snižuje
téměř o 2 mld. Kčs, směřuje
nejvíce prostředků na výstavbu vodních
děl, na zařízení pro zásobování
pitnou vodou, na účelovou výstavbu v organizacích
řízených národními výbory
a na obnovu a rozšíření vozového
parku v dopravě. Snížením podílu
dotací ze státního rozpočtu ve struktuře
financování investic v hospodářských
organizacích se prohlubuje závislost investování
na tvorbě vlastních zdrojů podniků.
Pokud jde o neinvestiční dotace, poskytované
hospodářským a družstevním organizacím,
plánujeme pro příští rok v porovnání
s rozpočtem na rok 1987 jejich nárůst pouze
o 200 mil. Kčs. Z rozpočtovaných 42,3 mld.
Kčs téměř dvě třetiny
představují cenové dotace a intervence, a
to především do agrokomplexu.
V souladu se stanovenými záměry dochází
ve srovnání s rozpočtovým výhledem
k mírnému snížení neinvestičních
dotací při některých změnách
v jejich struktuře. Některé dotace omezujeme,
na druhé straně je však nezbytné krýt
nárůst dotací u činností, na
nichž je společenský zájem. Týká
se to především úhrady ztráty
městské hromadné dopravy, kde dotace se zvyšuje
o 2,1 % a dosáhne 4,4 mld. Kčs, a dotací
na úhradu stimulačních cen, uplatňovaných
zejména u součástkové základny
elektrotechnického průmyslu. Tyto dotace dosáhnou
celkové částky 198 mil. Kčs.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
výkonnost, dynamická tvorba a efektivní užití
zdrojů v hospodářské sféře
jsou základními předpoklady pro zabezpečení
všestranného rozvoje naší socialistické
společnosti. Splnění úkolů
stanovených hospodářským organizacím
na rok 1988 bude mimořádně náročné,
bude vyžadovat maximální úsilí
všech článků hospodářského
řízení - centra, podniků i jednotlivých
pracovních kolektivů. I přes opatření,
která vláda přijala k aktivnějšímu
plnění úkolů státního
plánu a státního rozpočtu, stále
ještě na mnoha úsecích přetrvává
nedůsledný, neodpovědný, formální
a mnohde i byrokratický přístup k jejich
zabezpečování.
To potvrzují dosavadní výsledky plnění
úkolů letošního roku zejména
ve snižování nákladů a ve vývoji
zásob. Za uplynulých deset měsíců
představuje výpadek ve snižování
materiálových nákladů více
než 4 mld. Kčs. Zvláště velký
podíl na tomto výpadku mají z federálních
resortů organizace ministerstva všeobecného
strojírenství, z resortů řízených
orgány republik ministerstva průmyslu.
Neméně závažné odchylky od plánovaných
záměrů se projevují ve vývoji
zásob. Očekáváme, že ke konci
roku dosáhne překročení plánovaných
stavů zásob v průmyslu a stavebnictví
zhruba 15 mld. Kčs. Na nepříznivém
vývoji zásob v letošním roce se nejvíce
podílejí organizace ministerstev všeobecného
strojírenství, hutnictví a těžkého
strojírenství, elektrotechnického průmyslu
ČSSR a ministerstev průmyslu ČSR. Tato situace
prohlubuje problémy v dodavatelsko-odběratelských
vztazích a je jednou ze základních příčin
podstatného růstu platební neschopnosti podniků.
Federální vláda v průběhu druhého
pololetí letošního roku kriticky zhodnotila
vývoj v oblasti zásob a uložila jednotlivým
resortům konkrétní úkoly ve snížení
zásob k 31. 12. 1988 v souhrnu o 24-25 mld. Kčs.
Současně se připravuje další
opatření v oblasti plánování
a financování zásob. Jde především
o zpřísnění podmínek pro úvěrování
zásob a zvláště pak o promítání
důsledků nežádoucího vývoje
zásob do mzdových prostředků.
Jedním ze společných jmenovatelů nepříznivých
tendencí ve vývoji nákladů a zásob
jsou vážné nedostatky v kvalitě vyráběné
produkce a v hospodaření s národním
majetkem. Přitom prověrky výborů lidové
kontroly i dalších kontrolních orgánů
prokazují, že příčiny těchto
negativních jevů jsou převážně
subjektivního charakteru.
To vše vyžaduje spolu s postupným uplatňováním
prvků nového hospodářského
mechanismu zásadně zvýšit nároky
na kvalitu řídící a organizátorské
práce na všech stupních řízení,
nekompromisně bojovat s nehospodárností,
nesvědomitým hospodařením se společenskými
prostředky a s nízkou finanční disciplínou.
Nemohou nám být lhostejné projevy nekompetence,
preferování podnikových a skupinových
zájmů na úkor společnosti, zneužívání
výsadního postavení k diktování
podmínek realizace a narušování zdravých
dodavatelsko-odběratelských vztahů. Do povědomí
každého pracovníka musí vstoupit přesvědčení,
že je skutečným hospodářem na
svém pracovišti.