O jednání v ústavně právních
výborech už hovořila soudružka poslankyně
Kokavcová.
Ve výborech branných a bezpečnostních
bylo podtrženo, že zásobování teplem
je oblastí se zvýšenými politickými
i hospodářskými dopady. Přijetí
zákona by mělo být význačným
přínosem k zabezpečování palivoenergetické
politiky státu. Bylo oceněno, že už zákon
zavazuje provozovatele, aby nevyužité kapacity na
výrobu tepla byly poskytnuty dalším odběratelům.
V § 9 bylo doporučeno přesněji určit,
zda teplofikační studie je podkladem pro územně
plánovací dokumentaci.
Ve výborech pro sociální politiku vyjádřili
poslanci požadavek, že navrhovaná zákonná
úprava by měla přispět k hospodárnějšímu
využívání tepelné energie, ale
také ke zlepšení životního prostředí.
Dále bylo kritizováno, že se nedostatečně
uplatňuje měřicí a regulační
technika a tam, kde je, že se zase málo využívá.
Ve výborech pro kulturu a výchovu připomněli
poslanci, že podmínkou spolehlivé dodávky
tepla je řádný stav zařízení
a staveb. Bylo kritizováno, že i dnes se staví
stavby, které nesplňují zásady hospodárnosti.
Je potřeba z tohoto vyvozovat včas závěry.
Stejně tak je třeba zabezpečit spolehlivější
údržbu a opravy zařízení, provádět
včasné inspekce tak, aby zejména v mrazivých
dnech tyto systémy neselhávaly. Bylo dáno
v úvahu, aby na středních odborných
učilištích připravovali kvalifikované
pracovníky pro obsluhu topných zařízení
- především by mělo jít o topiče
a profese obsluhující velíny. V rozpravách
byl také formulován návrh na úpravu
§ 20 v tom smyslu, aby provozovatelé a investoři
přistupovali kulturněji k zeleni a jen v nezbytně
nutném rozsahu ji odstraňovali a oklešťovali.
Ve výborech pro plán a rozpočet bylo ve zpravodajské
zprávě konstatováno, že ušlechtilé
zdroje paliv a energie jsou nejen v Československé
socialistické republice omezené. To vyžaduje
i změnu struktury výrobní energetické
základny, aby odpovídala současné
palivoenergetické situaci, aby vytvářela
podmínky pro koncepční řešení
z hlediska celospolečenského zájmu. Ve zpravodajské
zprávě byl vysloven souhlas s obsahovou částí
návrhu zákona. Obdobně jako ve výborech
pro zemědělství a výživu i ve
výborech pro průmysl, dopravu a obchod a ve výborech
pro plán a rozpočet byla připomínka
k § 7 o zpracování rozvojové teplofikační
studie. Bylo doporučeno - pokud by národní
výbory měly být nositelem úkolů
na zpracování teplofikační studie
- uvážit vyčlenění projektové
kapacity pro národní výbory. Bylo připomenuto,
že návrh postrádá ekonomickou stránku
pro národní hospodářství. Připomínky
byly také k nedostatkům měřicí
a regulační techniky.
Ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod byly připomínky
ke složitému režimu zpracovávání
a schvalování investičních akcí
na výstavbu kapacit pro výrobu a rozvod tepla, kde
kromě postupu podle stavebního zákona bude
nutno jednat i s dalšími orgány zase podle
tohoto zákona. Bylo vysloveno přesvědčení,
že praxe by měla ukázat cesty k operativnímu
postupu jak v přípravě, tak i v realizaci.
Poslanci vznesli dále otázku, zda v těch
případech, kdy investor tepelné přípojky
je povinen je po kolaudaci bezplatně předat do vlastnictví
provozovatele veřejného rozvodu tepla, nebude vadit
bezplatné převádění majetku
při přechodu organizací na úplný
chozrasčot. Výbor se uspokojil ujištěním,
že pro investora bude zase výhodné, že
tepelnou přípojku bude opravovat a udržovat
v provozu ta organizace, která provozuje veřejný
rozvod tepla.
V rozpravě byla také posouzena navrhovaná
změna ve vyhlášce č. 197/1957 Ú.
l., kde se posunuje hranice průměrné denní
teploty venkovního vzduchu rozhodná pro zahájení
topného období z původních 12 °C
na 13 °C se započetím v měsíci
září a skončením v měsíci
květnu. Tato úprava je z hlediska uživatelů
výhodná a je i oprávněná, ale
bude znamenat prodloužení topného období,
zvýšené nároky na počty pracovníků
obsluhy a nárůst mzdových prostředků
a v neposlední řadě i nároky na palivo.
Bylo proto doporučeno, aby ve vyhlášce bylo
vyhrazeno právo národním výborům
stanovovat podle místních teplotních podmínek
odchylky zahájení a ukončení topné
sezóny.
V rozpravě byly předneseny další návrhy,
např. úprava § 16, která doporučovala
do návrhu zakotvit, aby celé soustavy provozovala
energetická organizace, a to včetně sekundární
sítě. K § 27 bylo navrhováno zkrácení
doby na vydání stanoviska k dokumentům pro
výstavbu. Bylo také navrženo, i v usnesení
výborů doporučeno, zakotvit v zákoně
základní povinnost, tj. povinnost dodávat
teplo a v tom smyslu upravit § 17.
Soudruh ministr ve svém vystoupení nyní uvedl,
že na základě toho provádějí
úpravu v prováděcích předpisech
a tyto otázky do nich zakotvují podrobněji,
než je možno dát do zákona. Tím
je taktéž splněn záměr výborů
pro průmysl, dopravu a obchod a je možno s tím
souhlasit. V rozpravě byla dále vyjádřena
naděje, že zákon pomůže co nejrychleji
a nejhospodárněji využít veškerých
zdrojů pro výrobu tepla, zejména pak zbytkového
tepla v jaderných elektrárnách.
Dále bylo doporučeno, aby teplofikační
studie, projekty i vlastní výstavba zajišťovaly
kvalifikované organizace, a tak vytvořily základní
předpoklad pro efektivnější výrobu,
rozvod a spotřebu tepla. Vedle toho musíme ale také
stavět byty a další objekty s vysokou tepelnou
izolací, zateplovat stávající bytový
fond a používat hospodárné spotřebiče
dobře regulované a ovládané.
Ve většině výborů byly při
projednávání návrhu zákona
kritizovány nedostatky, které jsou v současné
době při zásobování palivy,
zejména uhlím pro obyvatelstvo.
Vážené soudružky a soudruzi, i tento stručný
přehled obsahu projednávání vládního
návrhu zákona o výrobě, rozvodu a
spotřebě tepla ukazuje, že výbory se
na jednání dobře připravily a pečlivě
návrh z nejrůznějších pohledů
posoudily a projednaly. Já sám pracuji v této
oblasti už 30 let a mohu potvrdit, že rozprava a připomínky
odpovídají situaci ve volebních obvodech
a městech.
Na závěr doporučuji, v souladu se společnou
zpravodajkou výborů Sněmovny lidu poslankyní
Kokavcovou, schválit vládní návrh
zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě
tepla s úpravou § 18 a § 20.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Haičmanovi. Slovo
má poslankyňa Jindřiška Strnadová.
Prosím, aby sa ujala slova.
Poslankyně SN J. Strnadová: Soudružky
a soudruzi, urychlení hospodářského
a sociálního rozvoje Československé
socialistické republiky, vytyčené XVII. sjezdem
Komunistické strany Československa nám ukládá
racionálnější využití všech,
zejména pak domácích energetických
zdrojů. Vytvořit podmínky pro lepší
hospodaření s teplem si dává za cíl
předložený vládní návrh.
Výroba tepla, jak už zde bylo řečeno,
spotřebovává velkou část prvotních
energetických zdrojů. Je nepochybné, že
plánovitý, komplexní přístup
k výrobě, rozvodu a spotřebě tepla
a jednotné řízení tohoto procesu může
výrazně zlepšit využití daného
množství paliva a dosáhnout efektivnější
uspokojování potřeb teplem a také
zlepšit životní prostředí.
Mohu to dokladovat na našem krajském městě
Ústí nad Labem, kde se výrobu tepla podařilo
koncentrovat do několika průmyslových kapacit.
Základními zdroji tepla se staly teplárna
Trmice, Severočeské tukové závody
na Střekově a Tonaso Neštěmice. Centralizace
výroby tepla umožnila zrušit řady lokálních
tepelných zdrojů, například městskou
elektrárnu v centru města na Špitálském
náměstí, která byla nejstarším
distributorem tepla v městě Ústí nad
Labem, ale i v Československé socialistické
republice. Do klidu byly uvedeny tepelné zdroje ve Spolku
pro chemickou a hutní výrobu, ve sklárně
a v dalších závodech. Připravujeme po
roce 1990 napojení další centrální
teplárenské kapacity Palivového kombinátu
Antonína Zápotockého v Užíně,
které vytěsní kotelny na lehké topné
oleje a plynové kotelny, které existují v
některých částech města.
Centralizace zdrojů tepla přinesla řadu pozitivních
výsledků. Došlo k podstatnému snížení
spadu popílku a snížení obsahu kysličníku
siřičitého. To vše má příznivé
důsledky na ekologii a hygienu životního prostředí,
které se projevilo ve zlepšení zdravotního
stavu občanů našeho vysoce průmyslového
města.
Nutno ale spatřovat také určitá rizika
a z toho vznikající problémy, zejména
pokud centralizované zdroje nemají požadovanou
kapacitu a nebo jsou-li poruchové. To potom přináší
i značné ekonomické ztráty, protože
zásobuje-li centrální zdroj tepla například
u nás v Ústí nad Labem 27 velkých
podniků a závodů, dále skoro 15 tis.
bytů, všechna zdravotnická a školská
zařízení a další občanskou
vybavenost a nastane-li nějaká porucha, nebo nestačí-li
tento zdroj svojí kapacitou při nižších
teplotách, pak se regulují v prvé řadě
zejména podniky a závody, které omezují
nebo zcela zastavují svoji výrobu. A právě
z těchto důvodů byl počátkem
letošního roku, v letošní zimě,
zaznamenán výpadek ve výrobě ústeckých
závodů a podniků zhruba 60 mil. Kčs.
A to uvádím pouze přímý výpadek
našich závodů, který byl celkově
podstatně větší, jestliže uvážíme
následky v dalších závodech z hlediska
dodavatelskoodběratelských vztahů.
Osobně jsem si ověřila v minulých
dnech přímo v naší teplárně,
že i kontrola připravenosti na zimu, provedená
pracovníky federálního ministerstva paliv
a energetiky a Českých energetických závodů,
musela konstatovat, že naše teplárna je na zimu
připravena, ale její plný a zdůrazňuji
bezporuchový výkon stačí pokrýt
potřebu jen do -12 °C a při nižších
teplotách jsou nutná regulační opatření.
Proto bych chtěla podtrhnout, že při uvádění
tohoto zákona do praxe bude třeba počítat
s tím, aby už nově budované a rekonstruované
kapacity tepláren byly budovány tak, aby měly
nezbytné rezervy a mohly pokrývat potřeby
v klimatických podmínkách, které v
Československu máme, to na jedné straně
a na druhé straně, aby bylo řešení
pro poskytnutí alespoň životně nezbytných
potřeb v případě poruchy na hlavním
zdroji. To zatím respektováno není.
Když jsme ve výborech pro průmysl, dopravu
a obchod projednávali tento návrh zákona,
byla vznesena i řada doporučení a námětů,
které se týkaly jak budování centrálních
zdrojů, podmínek pro připojování
nových odběratelů tepla, tak i provozování
těchto ucelených souborů, zejména
k údržbě a provozu sekundárních
provozů, k jejich údržbě i ochraně.
Byly také vyslovovány i obavy, aby stanovený
postup od teplofikační studie až po dobudování
nového zdroje nebyl příliš byrokratický
a zdlouhavý.
Jedna z připomínek se týkala i prostředků
pro řízení velkých soustav. Ze znění
zákona totiž vyplývá povinnost provozovatelů
teplárenských soustav řídit jejich
provoz při respektování zásad vyšší
racionalizace, nižší energetické náročnosti
atd. Cesta k plnění těchto zásad je
možná jen při aplikaci automatizovaných
dispečerských řídících
systémů. Základním předpokladem
pro jejich realizaci jsou vhodné spojové cesty.
Využití veřejné telefonní sítě
ve zprávě ministerstva spojů je v současné
době nemožné pro neúměrně
vysoké náklady spojené s pronájmem
telekomunikační sítě. Někteří
provozovatelé jdou cestou vlastní spojové
sítě. Tato spojová síť nemá
žádnou právní ochranu. Tuto ochranu
spojových cest, které slouží pro dispečerské
řízení teplárenských soustav,
bude třeba ještě zabezpečit.
Návrh zákona ukládá všem odběratelům
podřídit se pokynům provozovatele soustavy
při řízení jejich provozu dle dispečerského
řádu. Dále zákon vytváří
podmínky pro úpravu dodavatelsko-odběratelských
vztahů mezi socialistickou organizací a soukromým
odběratelem, což je okolnost například
pro město Ústí nad Labem zvlášť
důležitá, neboť individuálním
způsobem je připojeno na veřejný rozvod
tepla více než 450 soukromých odběratelů.
Tato právní úprava snad umožní
rychlejší připojování soukromých
odběratelů, což bude mít vliv na čistotu
ovzduší v krajském městě.
Zákon rovněž ukládá všem
spotřebitelům pečovat o technický
stav zařízení pro odběr tepla a věnovat
zvýšenou pozornost racionalizaci ve spotřebě
tepla. V současné energetické situaci je
snižování spotřeb tepla zvlášť
významná povinnost. Tato situace bude stále
více nutit organizace k hledání a realizaci
tak zvaných relativních zdrojů tepla. V praxi
to znamená stavět nové objekty s podstatně
lepšími tepelně izolačními vlastnostmi,
s maximální hospodárností využití
všech druhů energie, s minimálními ztrátami
uskutečňovat přeměny jednotlivých
druhů energie včetně jejich přenosu,
v neposlední řadě pak prosazovat i taková
úsporná opatření, jako je individuální
měření odběru tepla a užitkové
vody jednotlivě pro každou organizaci i bytovou jednotku.
I toto by nesporně přineslo výrazný
efekt ve snížení odběru tepla a zvýšení
efektivnosti využití teplárenských soustav.
Souhlasím s návrhem společného zpravodaje
výborů Sněmovny národů na schválení
předloženého vládního návrhu
zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě
tepla.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Strnadovej. Hlási
sa ešte niekto o slovo? (Nikdo.) Nikto. Vyhlasujem rozpravu
za skončenú. Praje si záverečné
slovo súdruh minister Ehrenberger? (Přeje.)
Ministr paliv a energetiky ČSSR V. Ehrenberger: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi, chtěl bych říci poznámku
k vystoupení poslankyně Strnadové zvláště
proto, že hovořila o Severočeském kraji.
Zdá se paradoxní, že kraj, který vyrábí
největší množství uhlí a
největší množství energie, má
takové problémy se zásobováním
teplem, o jakých zde bylo hovořeno.
Jinak bych chtěl poděkovat za stanovisko, kterým
soudružka poslankyně podpořila význam
návrhu zákona o teple. Zvýraznila také
některé pozitivní prvky, které přináší
sjednocování teplárenských soustav.
Pokud jde o uplynulou zimu, skutečně jsme některé
problémy v Severočeském kraji měli.
V prvé řadě bych chtěl zdůraznit,
že letošní zima byla skutečně extrémní.
Obvykle počítáme s mrazy -12 °C až
-18 °C. Víme všichni, že v loňské
zimě byly mrazy až -30 °C. Je samozřejmé,
že se to někde projevilo, jednak v objektivních
příčinách, jednak v některých
subjektivních příčinách. Vyvodili
jsme z toho závěry a přijali jsme některá
opatření.
V prvé řadě jsme měli velký
problém v zásobování velmi významného
okresu, jakým je Chomutov, když došlo k prasknutí
teplovodu. Byl sice za 24 hodin opraven, nicméně
provedli jsme řadu opatření, například
výměnu asi 50 kolen a celou řadu dalších
opatření, abychom tento velmi citlivý a důležitý
zdroj posílili.
Byly samozřejmě i některé subjektivní
důvody, ne vždy byla řádně provedena
údržba a příprava, jak o tom soudružka
poslankyně hovořila. Znásobili jsme kontroly
a zostřili je tak, aby zvláště rozhodující
zdroje byly připraveny.
Pokud se týká vlastního krajského
města Ústí nad Labem, osobně jsem
tuto problematiku projednával s krajskými orgány.
Je to velmi citlivý problém z hlediska zásobování
průmyslu, ale i obyvatelstva. Rozhodující
problém je, aby byly dány do provozu kotle, které
byly plánovány a jejichž výstavba také
započala, avšak bohužel se zpozdila. Je to především
kotel č. 107, který už byl letos uveden do
provozu. Jsem přesvědčen, že podstatně
zlepší situaci, která v Ústí
nad Labem je. Dále je třeba uvést do provozu
kotel č. 108, k čemuž má dojít
hned na počátku příštího
roku. Musím zcela otevřeně říci,
že dodavatelé zatím neplní všechny
úkoly. Pokud by výstavba pokračovala jako
dosud, došlo by ke zpoždění. Chtěl
bych ubezpečit, že uděláme maximum pro
to, aby k tomuto skluzu nedošlo. Chtěl bych však
také požádat dodavatele, aby této otázce
věnovali daleko větší pozornost.
Komplexním řešením celé problematiky
této významné lokality je uvedení
a výstavba kotle Trmice 5. Chtěl bych také
otevřeně říci - tím jsou Trmice
známy - že jsme zde počítali s tím,
že vyzkoušíme a uvedeme do provozu fluidní
spalování a na základě zkušeností
s tímto fluidním spalováním rozšíříme
toto spalování v daleko větší
míře i v ostatních lokalitách v ČSSR.
Bohužel musím říci otevřeně,
že záměr se zatím nepodařil,
i když ve světě fluidní kotle pracují.
Bude třeba, abychom se všichni společně,
kteří jsme za to odpovědni, postavili k této
otázce daleko energičtěji. Myslím,
že právě nedostatek některých
druhů paliv nám umožní, abychom využili
výhod spalování ve fluidní vrstvě
a abychom ho mohli rychle aplikovat.
Pokud jde o připomínky k řízení
soustav, plně souhlasím.
Ještě jednu poznámku bych chtěl říci
k šetření a racionalizaci. Na toto téma
nejen v tomto sále, ale při různých
příležitostech už bylo řečeno
dosti slov. Musím říci, že nepřistupujeme
k řešení této problematiky s dostatečnou
energičností a rychlostí. My prostě
na to nemáme v této zemi, abychom dále tak
zvyšovali spotřebu energie, aby tak rychle narůstala
energetická náročnost tvorby národního
důchodu. To je prostě fakt, který si musíme
uvědomit.
I my jako resort děláme u sebe některá
opatření, ale požadujeme také, aby ostatní
resorty a národní výbory v tom udělaly
daleko více než bylo dosud uděláno.
Chtěl bych při této příležitosti
ocenit, že Slovenská komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj spolu s naším generálním
ředitelstvím chce velmi rychle uvést do provozu
Energobaz. Je to velmi chytré zařízení,
které pomocí výpočetní techniky
zaměřením určí, kde jsou úzká
místa. Chtěli bychom nejen zůstat u tohoto
jednoho zařízení, ale pokud najdeme vhodného
výrobce v Československu, chtěli bychom to
vyrábět, abychom mohli jednoznačně
říci, kde jsou úzká místa a
velmi kategoricky také žádat o jejich odstranění.
Ještě jednu poznámku bych měl k otázce,
které se dotkl poslanec Haičman, tj. k zásobování
tříděným uhlím. Je to citlivá
otázka a považuji za svou povinnost vás krátce
o této věci informovat. V prvé řadě
chci říci, že předsednictvo ÚV
KSČ a vláda ČSSR věnují otázkám
zásobování palivy a energií velkou
pozornost a v nedávných dnech - jak jste byli z
tisku informováni - tyto záležitosti a vůbec
přípravu na zimu projednávaly.
Úzkým místem se skutečně jeví
zásobování obyvatelstva tříděným
uhlím. Má to několik důvodů.
Jednak zásob tříděného uhlí
ubývá, jednak nám nedodaly ostatní
státy, které nám měly dodat (především
mám na mysli Polsko), takže jsme museli dělat
i různé substituce, např. při zabezpečování
cukrovarnické kampaně.
Naše revíry, naši horníci přijali
závazek, že vytěží navíc
2,7 miliónu tun uhlí. Využijí k tomu
i vánočního volna. Z tohoto uhlí se
dá vytřídit asi jeden milión tun uhlí,
které chceme dát oběma ministerstvům
obchodu k dispozici. Ovšem, přestože se jedná
o 1 milión tun, požadavky obyvatel (vzhledem k tomu,
že uhlí je u nás levné, nikdo netopí
v jedné až dvou místnostech) jsou samozřejmě
vyšší. Tady bych chtěl poprosit vás
všechny (protože i o přestávkách
se na mne obracíte), abychom přistupovali s velkou
moudrostí k zabezpečování potřeb
obyvatelstva. Situace není taková, že by někdo
měl trpět nedostatkem paliv, pokud ho budeme rovnoměrně
rozdávat a nebude hlavním ukazatelem splnění
maloobchodního obratu. Také není možné,
abychom jednorázově každému splnili
jeho požadavky, jestliže žádá třeba
120 q nebo 160 q. Budeme muset i toto zásobování
dělat etapovitě. Chtěl bych poprosit jak
organizace obchodu, tak i národní výbory,
aby tuto situaci řešily operativně a nevytvářely
zbytečně stresovou situaci. Dohodl jsem se s ministry
obchodu, že pokud by někde vznikla taková situace,
budeme ji velmi rychle řešit. Pokud se týká
těžného uhlí, můžeme ho
dát dostatek každému, kdo ho bude potřebovat.
Samozřejmě, že toto uhlí se nedá
doma spalovat v kamnech, ale jsou instituce a organizace, které
mohou takovou substituci provést.
Chtěl bych velmi srdečně poděkovat
za připomínky a náměty, které
byly vzneseny při projednávání ve
výborech. Chci vás také ubezpečit
- a není to formální ubezpečení
- že připomínky, jak byly řečeny
ve výborech, chceme také realizovat a využívat
ve své práci. Se zpravodajskými zprávami
souhlasím a děkuji za ně.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi ministrovi Ehrenbergerovi.