Na té planetě, kde se dosud, například
za dobu, po kterou jsem pronášel svůj diskusní
příspěvek, vydává patnáct
miliónů dolarů na zbrojení, ale současně
za tutéž dobu umírá tisíc lidí
hladem.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Tomsovi.
Slovo má poslanec Škula, připraví se
poslanec Vacek.
Poslanec SL J. Škula: Vážený súdruh
predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, dnes
sa zamýšľame nad medzinárodnými
vzťahmi, v ktorých dochádza v poslednom čase
k pozitívnym posunom. V prvom rade mám na mysli
skutočnosť, že sa podarilo zmierniť napätie
v medzinárodných vzťahoch, a to predovšetkým
poslednými mierovými iniciatívami Sovietskeho
zväzu a ostatných socialistických krajín.
Táto skutočnosť vytvára bezpochyby i
predpoklady pre normalizáciu medzinárodných
ekonomických vzťahov a pre zintenzívnenie medzinárodnej
hospodárskej spolupráce, ktorej dôležitosť
zvýraznil v dnešnom vystúpení i súdruh
minister Chňoupek.
Vedené zahraničnopolitickou orientáciou považuje
socialistické Československo za prvoradú
úlohu vo svojej zahraničnej politike prispievať
k procesu zmierňovania medzinárodného napätia
a k vytváraniu podmienok pre nastolenie komplexného
systému medzinárodného mieru a bezpečnosti.
Len v rámci takéhoto systému budú
vytvorené podmienky i pre intenzívnejšie zapojenie
jednotlivých krajín do medzinárodnej deľby
práce. Pre Československo, krajinu s obmedzenou
surovinovou základňou, je aktívne zapojenie
sa do deľby práce životne dôležité.
Realizáciu zahraničnej politiky musíme podporovať
aj rozvojom medzinárodného obchodu, ktorý
zohráva významnú úlohu v rozvoji nielen
hospodárskej, ale aj kultúrnej a spoločenskej
činnosti. V ňom sa nekompromisne premietajú
požiadavky a zvyšujúce sa nároky svetového
trhu, ktoré majú významnú úlohu
v uplatňovaní žiadúcich zmien v celkovom
procese prestavby. Tak ako v ostatných krajinách
socialistického spoločenstva, i u nás hľadáme
cesty a spôsoby ako zdokonaliť riadenie a skĺbiť
operatívnu potrebu trhu s plánovanou ekonomikou,
ako hlbšie zainteresovať pracujúcich na dosahovaní
kvalitatívne lepších výsledkov produkcie.
Už v 7. päťročnici boli vo vnútornom
ekonomickom mechanizme vytvorené podmienky na prehĺbenie
spolupráce zahraničného obchodu s výrobnými
organizáciami, ktoré sa experimentálne overovali,
väčšia pozornosť bola venovaná a
venuje sa prieskumu trhov, prenosu informácií, ich
spracovaniu, skvalitňujeme i komerčné služby.
Napriek tomu musím konštatovať, že neboli
dosiahnuté prenikavejšie výsledky pri zapájaní
sa Československej socialistickej republiky do medzinárodnej
deľby práce. Ako príklad možno uviesť
neplnenie plánovaných zámerov vo vývoze
strojárskych výrobkov. Toto odvetvie sa nestalo
v očakávanom rozsahu producentom devízových
prostriedkov. Súčasný sortiment našich
strojárskych odborov sa na náročnejšich
trhoch uplatňuje príliš ťažko. Pričom
realizácia vývozu je často podmienená
cenovými ústupkami, čo sa premieta do efektívnosti
vývozu. Spomeňte si, že o týchto dôležitých
otázkach minulý mesiac rokovala Snemovna ľudu.
Poznatky z poslaneckej činnosti ma vedú k záveru,
že práve v oblasti strojárskej produkcie sú
najväčšie rezervy ďalšieho zvyšovania
československého vývozu. V nových
ekonomických nástrojoch pripravovaných v
rámci prestavby hospodárskeho mechanizmu sa na úseku
zahraničného obchodu pripravujú opatrenia
k zvýšeniu zodpovednosti hospodárskej sféry
za dosiahnuté výsledky zapájaní sa
Československej socialistickej republiky do medzinárodnej
deľby práce vrátane jej efektívnosti.
Aj naďalej musí byť zabezpečená
kontinuita obchodno-politických princípov, ktoré
sa osvedčili a prispejú k dosiahnutiu vonkajšej
ekonomickej stability.
Bez obľadu na zložitosť medzinárodných
hospodárskych vzťahov, snažíme sa rozširovať
zahraničný obchod s celým svetom. Naše
hospodárske perspektívy sú zviazané
so všestrannou ekonomickou a vedeckotechnickou spoluprácou
s členskými krajinami RVHP. Sú postavené
na solídnych základoch, podložené dlhodobými
obchodnými dohodami, a programom hospodárskej a
vedeckotechnickej spolupráce.
Pripravovaná kolektívna koncepcia zapojenia členských
štátov RVHP do medzinárodnej socialistickej
deľby práce po roku 1990 predpokladá ďalší
nárast vzájomnej výmeny tovarov i služieb.
Tento nárast bude možno dosiahnuť len ďalším
rozvojom vnútroodvetvovej a vnútroodborovej výmeny
tovaru pri súčasnom prechode od paralelných
spracovateľských štruktúr výrobných
komplexov k štruktúram vzájomne prepojených
a založených na špecializácii a kooperácii
výroby.
Pritom je nutné, aby společenstvo štátov
RVHP začalo v dôležitých oblastiach ekonomický
a rozhodný postup k dosiahnutiu najvyššej svetovej
úrovne tak, aby dosiahlo vo vybraných úsekoch
rozhodujúce postavenie a týmto si upevnilo svoju
hospodársku nezraniteľnosť a postavenie vo svetovej
ekonomike.
Jedným z kľúčových nástrojov
tejto strategickej línie musí byť dôsledná
realizácia Komplexného vedeckotechnického
programu do roku 2000.
Za významný faktor zvyšovania zapojenia štátov
RVHP do medzinárodnej deľby práce možno
považovať i rozvíjajúce sa nové
formy hospodárskej spolupráce, predovšetkým
priame vzťahy medzi výskumnými, výrobnými
a obchodnými organizáciami.
To však vyžaduje od členských štátov
RVHP vytvárať potrebné systémové,
organizačné a právne predpoklady. Ukazuje
sa tiež potreba zvýšenia informačnej aktivity
socialistických krajín, najmä v otázkach
týkajúcich sa zamerania hospodárskych mechanizmov
voči priemyselne vyspelým kapitalistickým
štátom. Nedostatočná informovanosť
o vecných problémoch hospodárskej politiky
v jednotlivých krajinách RVHP by vytvorila informačnú
bariéru rozvoja obojstrane výhodných hospodárskych
vzťahov.
Vo vzťahoch RVHP s vyspelými kapitalistickými
krajinami treba vychádzať z toho, že v súčasných
medzinárodno-politických podmienkach vzrastá
ich význam ako materiálovej základne upevňovania
mierového spolunažívania. Pritom je nutné
očakávať, že zo strany západných
štátov, predovšetkým európskych,
budú sa na jednej strane stále viac presadzovať
ekonomicke záujmy, ale na druhej strane pravdepodobne pokračovať
v politike diskriminácie snah o využívanie
ekonomických vzťahov k presadzovaniu ich politických
cieľov.
Preto bude i naďalej nutné prehlbovať koordinovanú
prácu štátov RVHP voči týmto
štátom vo všetkých vzťahoch s nimi.
Náš zahraničný obchod s vyspelými
socialistickými štátmi si kladie za cieľ
zvyšovať podiel strojárskeho vývozu a
tak nahradiť súčasne pomerne vysoký
export palív, ropných produktov, hutných
výrobkov a drevnej hmoty. Veľa bude záležať
na tom ako sa organizáciám bude dariť prenikať
na vyspelé a náročné trhy nesocialistických
štátov so strojárskymi výrobkami. Priestor
pre spoluprácu sa otvára vo väzbe na výsledky
rokovaní medzi štátmi RVHP s EHS, predovšetkým
v rozširovaní priamych kontaktov firiem a koncernov,
ktoré rešpektujú zásadu vzájomnej
výhodnosti. Ukazuje sa, že je možno vychádzať
z niektorých spoločných prvkov vedeckotechnickej
stratégie západoeurópskych krajín
a vedeckotechnického programu krajín RVHP ako možného
potencionálneho základu pre koordinované
rozvíjanie týchto vzťahov. Náznaky zlepšenia
vzťahov v politickej oblasti a postupné riešenie
otázok odzbrojenia vzbudzujú určité
optimistické nádeje z hľadiska vytvárania
priaznivejších politicko-organizačných
podmienok najmä pre intenzívnejší rozvoj
svetového obchodu.
O to viac vystupuje do popredia otázka hľadania vzájomne
výhodného a efektívneho spôsobu zapojenia
sa do medzinárodnej deľby práce, pretože
iba samotné odstránenie určitých "politických"
prekážok nebude dostačujúce.
Československá socialistická republika a
ostatné členské štáty RVHP majú
politický a ekonomický záujem na rozvíjaní
hospodárskych vzťahov s ďalšími štátmi.
Prestavba ich hospodárskych mechanizmov vytvára
priaznivé podmienky pre rozvoj týchto vzťahov,
čo by sa malo následne odraziť i na úrovni
politickej dôvery medzi jednotlivými štátmi.
Vychádzajúc z diskusie s voličmi vo svojom
volebnom obvode, by som chcel záverom v mene poslancov
a členov Strany slobody zdôrazniť, že súčasné
zmierňovanie napätia v politickej oblasti medzinárodných
vzťahov, ktoré sme všetci tak privítali,
musí byť sprevádzané i zlepšovaním
atmosféry v medzinárodných ekonomických
vzťahoch.
Jednoznačne možno povedať, že svet nemôže
byť bezpečný pokiaľ nebudú upravené
i medzinárodné ekonomické vzťahy.
Oblasť medzinárodných ekonomických vzťahov
sa spolu s odzbrojením stáva základom celosvetovej
bezpečnosti. Podľa nášho názoru
tomu svojím dielom aktívne prispeje aj Československá
socialistická republika svojou zahraničnou politikou,
vychádzajúcou zo záverov XVII. zjazdu Komunistickej
strany Československa. Jej dôsledné uplatňovanie
bude patriť bezpochyby medzi naše prvoradé úlohy
aj v ďalšom období.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Škulovi.
Slovo má poslanec Vacek. Připraví se poslankyně
Lefflerová.
Poslanec SN M. Vacek: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, v návaznosti na vystoupení ministra
zahraničních věcí ČSSR soudruha
B. Chňoupka chci hovořit o některých
aspektech vyplývajících z naší
zahraniční politiky, a to především
k plnění usnesení dokumentu stockholmské
konference o opatřeních k posílení
důvěry, bezpečnosti a odzbrojení v
Evropě a o společné iniciativě Československé
socialistické republiky a Německé demokratické
republiky na vytvoření pásma bez jaderných
a chemických zbraní v Evropě.
Přijetím dokumentu stockholmské konference
v září minulého roku vstoupilo 35
účastníků států Evropy,
USA a Kanady do nové etapy vzájemných vztahů
ve vojenskopolitické oblasti. Zvláštní
význam má ona část dokumentu, v níž
jsou vyjádřena opatření směřující
ke snížení nebezpečí možnosti
vzniku vzájemné vojenské konfrontace. Jedná
se o politicky závazný soubor opatření,
který pokrývá jak oblast oznamování
velkých vojenských činností a jejich
pozorování, tak i účinný systém
kontrolní činnosti, včetně inspekce
na místě.
Dokument vstoupil v platnost 1. ledna t. r. a ČSSR, jako
jeden ze signatářů, přijala neprodleně
všechna potřebná opatření k důsledné
realizaci závazků z něho vyplývajících.
Plán vojenských činností ČSSR
na rok 1987, podléhající oznamování,
byl v souladu s ustanovením stockholmského dokumentu
ve stanovené lhůtě předán diplomatickou
cestou ostatním účastnickým státům.
Zahrnoval tři vojenská cvičení podléhající
oznamování, z toho dvě s účastí
pozorovatelů. Plán na rok 1988 je předáván
v této době.
Dvoustranné divizní taktické cvičení
Československé lidové armády provedené
v únoru tohoto roku bylo prvním vojenským
cvičením v Evropě, které se po stockholmské
konferenci uskutečnilo za účasti pozvaných
pozorovatelů. Zúčastnilo se ho 41 pozorovatelů
z 22 států. Další dvoustranné
cvičení jednotek Střední skupiny sovětských
vojsk a Československé lidové armády
se uskutečnilo ve dnech 15. až 21. července
1987 za účasti 34 pozorovatelů z 18 států.
Lze konstatovat, že vystupování všech
pozorovatelů na cvičeních bylo korektní.
Využili účasti na cvičení k věcným
dotazům, zajímali se o předváděnou
vojenskou techniku, oceňovali i v rozhovorech s pracovníky
hromadných sdělovacích prostředků
pohostinnost organizátorů a potvrzovali význam
plnění vojenských opatření
k upevnění důvěry. Při této
příležitosti chci poukázat, že
všemi pozorovateli byl oceňován vysoký
morálně politický stav našich i sovětských
vojáků, jejich profesionální připravenost
a dobrý stav bojové techniky.
Všechna cvičení na našem území,
podléhající oznamování, zejména
obě výše zmíněná cvičení
s účastí pozorovatelů, dokumentovala,
že vláda ČSSR plní a je rozhodnuta i
nadále důsledně realizovat závěry
stockholmské konference. Obdobným způsobem
postupovaly při organizování vojenských
činností i ostatní státy Varšavské
smlouvy. V souladu s dokumentem umožnily pozorování
šesti cvičení oznámených předběžně
v ročních plánech. Rovněž státy
Severoatlantického paktu pozvaly pozorovatele na devět
svých cvičení prováděných
na území NSR, Francie a Velké Británie.
Na osm z nich byli vysláni i českoslovenští
pozorovatelé, generálové a důstojníci
Československé lidové armády. Nevyužili
jsme pouze pozvání na cvičení tureckých
ozbrojených sil. Některé státy Evropy
v souladu s možnostmi danými dokumentem v průběhu
roku snížily počty cvičících
pod hranici stanovenou pro pozorování.
Mimořádně důležitým opatřením
k posílení důvěry a bezpečnosti
je právo provádět inspekce na územích
kteréhokoliv dalšího účastnického
státu v Evropě. Tohoto práva využily
USA k inspekci cvičení v Sovětském
svazu, Velká Británie k inspekci cvičení
v NDR a Sovětský svaz k inspekci cvičení
v Turecku a v NSR. Dosavadní poznatky z aplikace dokumentu
stockholmské konference potvrzují, že realizace
opatření k posilování důvěry
významným způsobem přispívá
ke zlepšování atmosféry důvěry
ve vztazích mezi signatářskými státy
závěrečného aktu a vytváří
příznivou atmosféru i pro jednání
vídeňské následné schůzky.
Soudružky a soudruzi, je přirozené, že
Československá socialistická republika, která
leží v centru Evropy a na přímé
linii dotyku mezi Varšavskou smlouvou a NATO, má zájem,
aby z našeho kontinentu byly odstraněny chemické
zbraně a vyvíjí úsilí k tomu,
aby se zde nerozmísťovaly navíc ještě
jejich zákeřnější varianty.
Proto v druhé polovině roku 1985 vláda ČSSR
spolu s vládou NDR navrhla vládě NSR zahájit
příslušná jednání s cílem
uzavřít dohodu v nejbližší možné
době k této tak závažné otázce.
I když vláda NSR nedala na tento návrh dosud
jednoznačnou odpověď, podařilo se v
Ženevě zahájit trojstranná jednání
mezi delegacemi ČSSR, NDR a NSR o globálních
a regionálních aspektech chemického odzbrojení.
ČSSR a NDR předložily 21. května 1986
vládě NSR návrh zásad a hlavních
směrů budoucích jednání mezi
ČSSR, NDR a NSR o vytvoření pásma
bez chemických zbraní v Evropě. Cílem
této iniciativy je vypracovat na společných
jednáních příslušnou smlouvu.
Je třeba zdůraznit, že tento regionální
krok nenahrazuje naše úsilí o dosažení
globálního zákazu chemických zbraní,
ale je konkrétním dílčím opatřením
na cestě k dosažení tohoto konečného
cíle.
Další významnou iniciativu představuje
návrh ČSSR a NDR na zahájení přímých
jednání s NSR o vytvoření koridoru
bez jaderných zbraní ve střední Evropě.
Tato iniciativa organicky zapadá do konstruktivního
úsilí obsaženého ve výzvě
členských států Varšavské
smlouvy z dubna uplynulého roku, adresované evropským
zemím, USA a Kanadě na vytvoření pásem
bez jaderných zbraní ve střední Evropě.
Plně odpovídá i duchu návrhů
přednesených v dubnu t. r. Michailem Gorbačovem
za návštěvy v Praze.
Jak známo, koridor by měl mít zpočátku
šíři přibližně 150 km na
každé straně od dělící
čáry tří států. V další
etapě by byl rozšířen na celou oblast
střední Evropy tak, jak je definována pro
vídeňská jednání o vzájemném
snížení ozbrojených sil a výzbroje
ve střední Evropě.
Rovněž v této oblasti vláda NSR dosud
oficiálně nereagovala na společný
návrh vlád ČSSR a NDR. Přesto však
vlády ČSSR a NDR nadále pokračují
v aktivním prosazování této společné
iniciativy. Dopisy s návrhy byly postupně předány
generálnímu tajemníkovi Organizace spojených
národů, představitelům Dillíské
šestky a předsedovi Hnutí nezúčastněných
zemí, kteří vyslovili podporu návrhu
na vytvoření pásem bez jaderných zbraní
nejen mezi Varšavskou smlouvou a NATO ve střední
Evropě, ale i v severní Evropě, na Balkáně
a rovněž i vytvoření oblasti bez jaderných
zbraní v Latinské Americe.
Vytvoření navrhovaného koridoru by současně
přispělo k dosažení komplexní
dohody k odstranění všech jaderných
zbraní z Evropy a napomohlo by ke snížení
ozbrojených sil a konvenční výzbroje
na našem kontinentě.
Soudružky a soudruzi, výsledky dosažené
ve Stockholmu mají bezesporu značný význam
pro posílení důvěry a bezpečnosti
v celé Evropě. Jejich praktická realizace
zahájená v tomto roce se ukazuje být prospěšná,
neboť je podložena skutečným zájmem
účastnických států plnit závazky
přijaté v dokumentu.
Spolu s dalšími kroky a iniciativami SSSR a ostatních
socialistických států se podařilo
vytvořit příznivé klima k rozvoji
celoevropského procesu. To se odráží
i na průběhu vídeňské následné
schůzky, kde se projevují pozitivní tendence
dalšího vývoje v oblasti vojenské bezpečnosti.
Dosažené výsledky nás ale nesmí
vést k sebeuspokojování a k polevování
v úsilí o budování bezpečnější
Evropy. Plnění dokumentu stockholmské konference
je zatím v pořádku a teprve jeho další
realizace v praxi ukáže, zda jednotlivé státy
budou i nadále důsledně plnit přijaté
závazky. Zatím jsme zaznamenali pozitivní
zkušenosti z aplikace těchto opatření.
Uvědomujeme si, že budování atmosféry
důvěry v mezinárodních vztazích
není věc jednoduchá ani snadná. Posilování
bezpečnosti a důvěry v Evropě se neobejde
bez přijímání dalších
kvalitativně vyšších opatření.
Jde zejména o omezování rozsahu velkých
vojenských cvičení. (Vždyť např.
série cvičení NATO započatá
cvičením REFORGER-DEPLOYMENT v září
t. r., která teprve nedávno skončila, soustředila
v Evropě přes 200 tisíc vojáků
cvičících s nejmodernější
bojovou technikou a s dalšími moderními prostředky
vedení bojové činnosti.)
I když kladně hodnotíme pozvání
našich pozorovatelů na tato vojenská cvičení,
musíme zdůraznit, že samotný fakt pozorování
by případným agresívním plánům
nemohl zabránit. Současně stále více
se rozrůstá činnost jednotek vojenského
námořnictva a letectva zemí Severoatlantického
paktu v přilehlých mořských (oceánských)
a vzdušných prostorech. Tuto činnost ozbrojených
sil se zatím nepodařilo zahrnout do mezinárodního
dokumentu stockholmského typu.
Nepodařilo se zatím zahájit a ani vypracovat
mandát příštích rozhovorů
o snížení ozbrojených sil a konvenční
výzbroje v Evropě. Země NATO se brání
tomu, aby do předmětu rozhovorů byly zahrnuty
také taktické jaderné zbraně a taktické
úderné letectvo společně s odpovídající
výzbrojí.
Nic se dosud nezměnilo na vojenské doktríně
Severoatlantického paktu, který své útočné
koncepci nadále uzpůsobuje ozbrojené síly.
Pokračuje ve vývoji zcela nových zbraní,
probíhá reorganizace vojsk doprovázená
modernizací válečné infrastruktury
a jsou plánována a realizována další
opatření, která nesnižují, ale
potenciálně naopak zvyšují možnost
zahájení agrese.
Soudružky a soudruzi, orientace naší vojenské
doktríny na obranu, vycházející ze
závazku za žádných podmínek nezahájit
jako první vojenskou činnost proti kterémukoliv
státu nebo koalici států a nikdy nepoužít
jaderné zbraně jako první, dává
členským státům Varšavské
smlouvy velké politické výhody. Obranné
zaměření vojenské doktríny
určuje naši principiální pozici v oblasti
výstavby Československé lidové armády;
za její hlavní základ je vzat princip potřebnosti
sil pro obranu. Ten je neoddělitelný od principu
vojenské rovnováhy a zachování vojenskostrategické
parity. V těsném spojení těchto principů
může být zajištěna bezpečnost
našeho státu a celého našeho bratrského
svazku.