Své místo má v zahraničních
stycích Federálního shromáždění
též vysílání a přijímání
studijních delegací. Takové delegace jsou
vyměňovány zejména mezi zeměmi
socialistického společenství, stoupá
zájem též ze strany nesocialistických
zemí. Zaznamenat je třeba také jednorázová
přijetí různých delegací, například
i jednotlivých státníků či
politiků, přicházejících do
Československa po různých liniích.
Některá z nich mají i značný
politický dosah.
Pro úplnost je třeba ještě uvést,
že poslanci Federálního shromáždění
se aktivně podílejí na zahraničně
politické činnosti jednotlivých stran, společenských
organizací i Národní fronty ČSSR.
Celá řada poslanců je aktivní ve Svazu
československo-sovětského přátelství,
v mírovém hnutí a velmi intenzívně
též v takových nevládních institucích,
jako je Československá společnost pro mezinárodní
styky, Československý výbor pro evropskou
bezpečnost a spolupráci, Československý
ústav zahraniční a další organizace.
Zahraničně politická činnost Federálního
shromáždění vyžaduje od všech,
kteří se na ní podílejí, náročnou
a často namáhavou politickou práci. Základním
obsahem všech akcí uskutečňovaných
doma i za hranicemi je výměna názorů
na aktuální otázky současnosti, a
to často s poslanci reprezentujícími různé
politické směry v partnerských parlamentech
na Západě. Z naší strany je to příležitost
k objasňování základních stanovisek
a principů naší zahraniční politiky,
důležitá platforma pro prosazování
pokrokových stanovisek, ať již jde o zásadní
otázky zápasu za mír a odzbrojení,
vysvětlování a uplatňování
velkorysých sovětských mírových
návrhů i společných iniciativ socialistických
zemí včetně návrhů předkládaných
z československé iniciativy, či o řešení
lokálních konfliktů.
Je tedy možno plným právem konstatovat, že
činnost Federálního shromáždění
v oblasti zahraniční politiky je cílevědomá
a plodná a že je prodchnuta vůlí účinně
přispívat k naplnění cílů
naší zahraniční politiky.
Závěrem bych rád položil soudruhu ministrovi
zahraničních věcí tuto otázku:
Soudruhu ministře, s velkou pozorností jsme sledovali
průběh oslav 70. výročí VŘSR
v Moskvě a zejména zásadní projev
soudruha Michaila Gorbačova, přednesený na
slavnostním zasedání. Náš zájem
platil pochopitelně též moskevskému
setkání představitelů 178 stran a
hnutí, kteří se zúčastnili
oslav. Generální tajemník ÚV KSSS
ve svém projevu a mnozí diskutující
na zmíněném shromáždění
se zamýšleli nad přínosem pronikavé
přestavby života sovětské společnosti
pro další utváření mezinárodních
vztahů.
V této souvislosti bych se rád zeptal, soudruhu
ministře, v čem se podle vašeho názoru
projevuje vliv současného vnitropolitického
vývoje v Sovětském svazu na vývoj
ve světě a jaké závěry z toho
vyplývají pro naši zahraniční
politiku, ať již uskutečňovanou po vládní
či nevládní linii.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci
Kapitolovi. Slovo má poslankyně Bušíková.
Připraví se poslanec Toms.
Poslankyně SL M. Bušíková:
Vážený súdruh predseda, súdružky
a súdruhovia poslanci, vážení hostia,
v súčasnosti sme všetci svedkami doby, keď
vývoj ľudskej civilizácie dosiahol štádia,
v ktorom sa rozhoduje o jej ďalších osudoch.
Svet zastal pred možnosťou: buď mier, ktorý
umožní prežitie, rozvoj a pokrok ľudstva,
alebo jadrová vojna, rovnajúca sa úplnému
zničeniu ľudskej civilizácie a života
na Zemi. V podmienkach nukleárnej a kozmickej éry
sa nutnosť života v mierí stala pre všetkých
príkazom doby, základnou požiadavkou zdravého
rozumu v medzinárodnom spolunažívaní.
Socialistická predstava ďalšieho rozvoja medzinárodných
vzťahov je založená na realistickom prístupe
k otázkam vojny a mieru v nukleárnom a kozmickou
veku. Vychádza z nutnosti vytvoriť úplne nové
základy rozvoja ľudskej civilizácie v budúcom
storočí, v ktorom bude vylúčená
hrozba jadrovej vojny, zabezpečená obmedzením
pretekov v zbrojení, prehĺbením medzinárodnej
spolupráce, spoločným riešením
potrieb civilizácie a urýchlenia všestranného
rozvoja celého ľudstva.
Táto predstava vzbudzuje stále väčšiu
pozornosť svetovej verejnosti a je s uznaním prijímaná
celým radom štátov vďaka konštruktívnym,
realistickým návrhom Sovietskeho zväzu a členských
krajín Varšavskej zmluvy, vyjadrujúcim základné
smery postupu ľudstva k mieru a bezpečnosti a pod
vplyvom hlbokých vnútorných spoločenských
premien, ktoré nedávno začali v Sovietskom
zväze a v ďalších socialistických
krajinách v záujme urýchlenia rozvoja ich
spoločnosti.
Sovietska politika prestavby má prenikavý vplyv
na medzinárodnej scéne. Ešte v tomto roku budeme
svedkami prvého aktu reálneho jadrového odzbrojenia,
keď v priebehu návštevy najvyššieho
sovietskeho predstaviteľa Michaila Gorbačova v USA
začiatkom decembra t. r. bude podpísaná dohoda
o likvidácii celej skupiny jadrových rakiet. Sovietska
politika podstatne ovplyvnila svetovú verejnú mienku.
Preto proces prestavby hospodárskeho mechanizmu, ktorý
pred nás nastolil celý rad závažných
úloh, musíme chápať zároveň
ako faktor, ktorý je úzko spätý so zahraničnou
politikou nášho štátu.
Je nesporné, že realizácia nových myšlienok
v ekonomike, stupeň, do akej miery sa nám podarí
uskutočniť prechod našej ekonomiky k novým,
efektívnejším formám hospodárenia,
je dôležitým činiteľom pre posilnenie
prestíže nášho štátu v medzinárodných
vzťahoch. Preto úsilie o dôsledné napĺňanie
strategickej línie urýchlenia ekonomického
a sociálneho rozvoja a prestavby hospodárskeho mechanizmu
a prehlbovanie socialistickej demokracie, vytýčené
XVII. zjazdom KSČ, je súčasne i podporou
našich pracujúcich československej mierovej
zahraničnej politiky, a tým i mierovej politiky
všetkých socialistických štátov.
Súdružky a súdruhovia, všetci si uvedomujeme,
že ďalší rozvoj národného
hospodárstva je kľúčovou otázkou
našej budúcnosti. K realizácii nutných
zmien pri prestavbe nášho národného
hospodárstva treba účinne mobilizovať
celý československý materiálny a duchovný
potenciál. Úlohy, ktoré z prestavby vyplývajú,
je nutné chápať v celom ich revolučnom
dosahu ako bojové pole, kde sa bude rozhodovať o ďalších
úspechoch socializmu. Ich plnenie sa týka tak výroby,
ako aj nadstavby, práce strany, socialistického
štátu, hospodárskych orgánov, odborového
hnutia, národných výborov, celého
Národného frontu, t. j. všetkých občanov
našej socialistickej vlasti, pretože práve v
ich záujme sa postupne uskutočňujú
tieto opatrenia.
Otvorene priznávame, že cesta hospodárskej
prestavby je cesta náročná, spojená
často s konfliktami na pracoviskách. Je to dané
okrem iného už i tým, že každá
zásadnejšia zmena v hospodárskom mechanizme
má značný vplyv na postavenie jednotlivých
skupín pracovníkov, čím sa silne ovplyvňujú
ich subjektívne prístupy ku konkrétnym zmenám.
Zlaďovanie systému hmotnej zainteresovanosti s úrovňou
dosahovaných výsledkov, spojenie podnikových
zdrojov s reálnym prínosom pre tvorbu národného
dôchodku, širšie premietnutie výsledkov
zahraničného obchodu do hospodárskych výsledkov
podnikov, uplatnenie úplného chozrasčotu,
to všetko bude často znamenať prekonať stereotypy
v doterajších systémoch riadenia, hodnotených
výsledkov práce a pod. Nutnosť uvedených
zmien však naši voliči i celá široká
verejnosť chápu a podporujú ich. Svedčí
o tom široká celoštátna diskusia ku kľúčovým
hospodárskym zákonom. Je nanajvýš žiadúce,
aby široká diskusia v pracovných kolektívoch,
v podnikoch a družstvách, v spoločenských
organizáciách a v oznamovacích prostriedkoch
bola vedená predovšetkým záujmom ovplyvňovať
naše prístupy k práci a najmä k plneniu
úloh stanovených plánom. Pôsobenie
nových opatrení sa už tento rok, ako je známe,
overuje vo vybraných organizáciách spracovateľského
priemyslu. Pre ostatné podniky to však neznamená
vyčkávať. Pracovnú zodpovednosť,
vysokú pracovnú morálku, plnenie plánovaných
úloh, disciplínu v hospodársko-zmuvných
vzťahoch, efektívnejšie riadenie a organizáciu
výroby možno uplatňovať ihneď, na
všetkých pracoviskách bez rozdielu. Sú
to otázky, s ktorými nemusíme čakať
na zmenu právnych noriem alebo na reorganizáciu
výrobnej štruktúry. Staré osvedčené
heslo "Buduj vlasť, posilníš mier",
je práve v súčasných podmienkach vysoko
aktuálne a presne vyjadruje spojitosť vnútorného
vývoja a realizáciu mierovej politiky.
Niektoré výsledky možno dosiahnuť už
teraz, ak pracovné kolektívy vyvinú dostatočné
úsilie a iniciatívu. Chcela by som sa ešte
zmieniť o našom koncernovom podniku Tesla Orava, Nižná,
kde sa takisto zaoberáme zásadami prestavby hospodárskeho
mechanizmu. Prispôsobiť sa novým podmienkam
v prvom rade pre nás znamená rýchlu inováciu
technológie a výrobkov. Plnenie intenzifikačných
projektov je však podmienené i modernizáciou
technológie a strojov. Musím však konštatovať,
že náš elektrotechnický priemysel nedostáva
primeraný dostatok investícií, aby mohol
zabezpečovať dynamiku rastu pre rozvoj vlastného
odvetvia a rozvoj ďalších odvetví národného
hospodárstva, ktorých rozvoj elektrotechnický
priemysel predurčuje. Preto v rámci uvedených
intenzifikačných projektov ešte v tejto päťročnici
zvýšime výrobu farebných televíznych
prijímačov dvojnásobne a výrobu displejov
sedemnásobne. Napriek tomu i pri tomto zvýšení
produkcie nekryjeme v plnom rozsahu potreby národného
hospodárstva a trhu. Preto ďalšie zvýšenie
produkcie rozvíjame vzájomnými kooperačnými
vzťahmi s výrobným združením Rubín
v Moskve.
Súdružky a súdruhovia, hovorila som tu o našej
hlavnej úlohe v ekonomike, ktorej úspešná
realizácia bude súčasne i prínosom
politike mieru. Chcem však poukázať ešte
na ďalšiu oblasť, kde aktívne napomáhame
uskutočňovať mierové zásady našej
zahraničnej politiky. Je to československé
mierové hnutie, v ktorom sú zastúpené
spoločenské organizácie a orgány Národného
frontu, ďalšie inštitúcie a jednotlivci.
Je to hnutie skutočne všeľudové, ktoré
vyvíja aktivitu proti všetkým snahám
a rozpútavanie ďalšieho kola horúčkovitého
zbrojenia do kozmu, a ohrozovanie medzinárodnej bezpečnosti.
Je to hnutie za dôsledné dodržiavanie všetkých
prijatých medzinárodných zmlúv a dohôd,
za riešenie konfliktov politickým dialógom.
Naša široká verejnosť svoje úsilie
za zachovanie mieru vo svete vyjadruje na mierových zhromaždeniach,
na mierových slávnostiach a stretnutiach, na športových
a kultúrnych mierových akciách. Československé
mierové hnutie vyjadrilo svoju podporu mierovým
návrhom Sovietskeho zväzu a krajín socialistického
spoločenstva - napr. v oblasti odstránenia rakiet
stredného doletu z Európy a podporilo myšlienku
na vytvorenie pásma bez jadrových a chemických
zbraní v Strednej Európe. Úsilie a aktivita
československého mierového hnutia v Medzinárodnom
roku mieru 1986 boli ocenené generálnym tajomníkom
OSN udelením titulu "Posol mieru".
I v činnosti nášho mierového hnutia
dochádza ku kvalitatívnym zmenám, ktoré
sa prejavujú v užšom spojení medzi úsilím
o zachovanie mieru a aktívnou účasťou
na budovaní a rozvoji socialistickej spoločnosti.
Tak napr. sa podstatne rozšírilo hnutie brigád
socialistickej práce nesúcich čestný
mierový názov.
V Československu pracuje teraz viac ako 4000 týchto
kolektívov v priemysle, poľnohospodárstve a
ďalších odvetviach nášho národného
hospodárstva. Tieto kolektívy usilujú nielen
o vzorné plnenie pracovných úloh, ale na
svojich pracoviskách propagujú tiež mierovú
politiku Sovietskeho zväzu a socialistických krajín,
organizujú mierové stretnutia, prispievajú
na Fond mieru a solidarity.
Aktívnu úlohu v mierovom hnutí zohrávajú
tiež skupiny združené podľa profesií
- lekári, vedci, novinári, ktorí pri propagácii
mierových myšlienok spolupracujú so svojimi
partnermi v zahraničí. Rad mierových akcií
je tiež spojený s tvorbou a ochranou životného
prostredia.
Súdružky a súdruhovia, ak hodnotíme
spätne náš vývoj, prešli sme veľký
kus cesty a mnoho sme dosiahli. Platí to tak o vnútornom
vývoji nášho štátu, ako aj o oblasti
medzinárodných vzťahov. Úlohy, ktoré
musia socialistické krajiny v súčasnosti
riešiť, sú veľké a neľahké.
Len spoločnými silami môžeme využiť
rezervy a ukázať prednosti socializmu nielen v politickej,
sociálnej a kultúrnej oblasti, ale predovšetkým
v oblasti ekonomickej - to je hlavný smer rozvoja socialistickej
spoločnosti dnes, v tom je zmysel stratégie urýchlenia
hospodárskeho a sociálneho rozvoja, vytýčenej
XVII. zjazdom Komunistickej strany Československa. Ďakujem.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Bušíkové.
Prosím poslance Tomse, připraví se poslanec
Škula.
Poslanec SL S. Toms: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci. V sobotu dne 11.
července letošního roku se narodil v jugoslávském
Záhřebu pětimiliardtý občan
světa jménem Matej Gašpar. Z popudu Fondu OSN
pro otázky populace byl symbolicky uvítán
v newyorském sídle Organizace spojených národů.
Současně bylo konstatováno, že přírůstek
světového obyvatelstva dosahuje takového
tempa, že už koncem tohoto století bude žít
na světě šest miliard lidí, v roce 2010
sedm miliard a za dalších dvanáct let osm miliard.
Nezanedbatelná je i skutečnost, že průměrný
věk obyvatelstva se stále zvyšuje, což
má vliv na přirozené regulování
populace.
Velká část této populace, jak je známo,
je soustředěna do rozvojových zemí,
a proto právě zde nacházíme drtivou
většinu problémů, které tím
vznikají a které je nutno řešit. Rozpad
koloniální soustavy, jenž byl sám o
sobě významnou historickou událostí
v dějinách naší planety, nepřinesl
totiž podstatné bezprostřední změny
ve vnitřní sociálně ekonomické
struktuře nově vzniklých států,
neodstranil staletou zaostalost a bídu národů
těchto zemí a nevyřešil a ani nemohl
vyřešit jejich těžké ekonomické
a sociální problémy. Ty naopak vystoupily
a někde ještě vystupují stále
ostřeji do popředí. Důvodů
je mnoho, subjektivních i objektivních a ve vystoupení
ministra zahraničních věcí na ně
bylo upozorněno. Soudruh ministr Chňoupek právem
zdůraznil, že tyto ekonomické potíže
rozvojových zemí, zejména jejich zadluženost,
už překročily únosnou mez a stávají
se politickým problémem. Většina rozvojových
zemí Asie, Afriky, Latinské Ameriky a Oceánie
se dostává do stále větších
ekonomických problémů, které jim ve
svých důsledcích znemožňují
vymanit se z politické a ekonomické závislosti
na bývalých kolonizátorech a současných
neokolonizátorech a uskutečňovat sociální
a kulturní pokrok, to jest zlepšit zdravotnickou péči
a tím snižovat úmrtnost, mít dost potravin
pro obyvatele a zamezit podvýživě i hladomorům,
snížit negramotnost a zabezpečit další
normální podmínky pro život svých
obyvatel.
Když pomineme skutečnost, že bývalí
kolonizátoři se snaží záměrně
dostat rozvojové země do stavu ekonomické
závislosti, že neekvivalentním importem a exportem
zvyšují jejich zadluženost, že provokují
místní válečné konflikty, aby
pak mohli uvádět, že některé
z těchto zemí věnují finanční
pomoc na nákup zbraní místo nákupu
potravin, zůstává skutečností,
že určitým řešením by bylo
přerozdělení produkce ve světě.
Vždyť podle údajů Světové
banky například v současné době
skoro miliarda lidí živoří pod hranicí
chudoby, zatímco na druhé straně vznikly
na světě přebytky 400 miliónů
tun obilí, které nemohou najít kupce.
Je to samozřejmě otázka financí, těžko
někdo bude dělat stále jen štědrého
dárce, i když se v posledních letech podařilo,
za iniciativy Organizace spojených národů
a některých mezinárodních institucí,
přispět bez nároku na náhradu na zmírňování
bídy a dokonce hladomoru zejména v některých
afrických státech, postižených extrémními
povětrnostními podmínkami. Je to však
záležitost nárazová a neřeší
to problém globálně.
Přitom ovšem víme o tom - a to nejen my, ale
i na Západě kde lze hledat a najít finanční
prostředky, které by mohly pomoci rozhodující
měrou. Kromě posílení zdrojů,
o nichž jsem již hovořil, by se na řešení
závažných hospodářských
a sociálních problémů rozvojových
zemí mohl výrazně podílet i pokrok
v odzbrojení a následně tím ušetřené
finanční zdroje na celém světě.
Těmito otázkami, jak jistě víte, se
zabývala i mezinárodní konference o vztahu
mezi odzbrojením a rozvojem, která se konala v srpnu
v New Yorku pod patronací Organizace spojených národů
a na níž se významně podílela
i Československá socialistická republika.
Není totiž možné uvést v soulad
pokračující závody ve zbrojení
na jedné straně a snahy o bezpodmínečně
nutný ekonomický a sociální rozvoj
na straně druhé. Nelze najít dostatek finančních
prostředků pro oba požadavky a jeden z nich
vždy musí ustoupit tomu druhému.
Mluva čísel je velmi jasná a velmi hrozivá.
Náklady na zbrojení ve světě již
činí 1 bilión dolarů ročně,
a to - pro srovnání - je pětadvacetkrát
více, než je oficiální program ekonomické
pomoct rozvojovým zemím. Ze zvláštní
zprávy Organizace spojených národů
dále vyplývá, že dodatečné
vyčlenění 200 miliónů dolarů
do každoročního rozpočtu UNESCO, což
je cena jednoho nejnovějšího strategického
bombardéru, by umožnilo likvidovat do deseti let na
naší planetě negramotnost. Nebo jiný
příklad: 500 miliónů dolarů
poskytnutých Světové zdravotnické
organizaci, což je polovina hodnoty letadlové lodi
na jaderný pohon, by stačil vymýtit těžké
nemoct, jako je malárie, trachom, malomocenství
a jiné. Takže za každou jednotlivou zbraní,
a někdy i tou nejmenší a nejjednodušší,
je možné vidět člověka, který
pro to, že zbrojení odčerpává
finanční prostředky, žije v trvalé
chudobě, zaostalosti, nebo dokonce umírá.
Zřejmě i tuto skutečnost měli na zřeteli
delegáti ze 150 států, kteří
se zúčastnili konference v New Yorku. Ve 151. státu
ve Spojených státech amerických byli ovšem
jiného názoru, protože se světové
konference odmítli zúčastnit s poukazem na
to, že prý problematika odzbrojení a rozvoje
spolu nesouvisejí. Ministerstvo zahraničních
věcí USA vydalo dokonce prohlášení,
v němž uvedlo, že - cituji: "Koncepci, podle
níž je hybnou silou rozvoje převedení
zdrojů vyspělých zemí do rozvojových
a odzbrojení se má uskutečnit pro to, že
k tomu zajistí další zdroje, není možno
podporovat." Konec citátu.
Postoje socialistických států na konferenci
byly jasné a jednoznačně kladné. Obsahovalo
je memorandum skupiny socialistických zemí, které
přednesl vedoucí československé delegace,
náměstek ministra zahraničních věcí
Československé socialistické republiky Štefan
Murín. Československo již tradičně
prohlubuje a rozvíjí rovnoprávné vztahy
a mnohostrannou spolupráci se zeměmi, které
se osvobodily z koloniálního útlaku a daly
se cestou samostatného rozvoje. V politické zprávě
přednesené na XVII. sjezdu Komunistické strany
Československa generálním tajemníkem
soudruhem Gustávem Husákem se praví - cituji:
"Osvobozené národy považujeme za své
přátele a partnery v boji za věc míru
a pokroku. Společně s nimi budeme usilovat o likvidaci
nebezpečných ohnisek napětí a přestavbu
mezinárodních ekonomických vztahů
na spravedlivých demokratických základech."
Konec citátu.
Soudružky a soudruzi, po politické stránce
spolupracujeme s rozvojovými zeměmi při řešení
otázek současných mezinárodních
vztahů a rozšiřujeme bilaterální
politické vztahy a styky i na nejvyšší
úrovni. Například prezident republiky soudruh
Gustáv Husák navštívil v posledních
letech Indii, Irák, Sýrii, Libyi, Etiopii, Jemenskou
lidově demokratickou republiku a Alžírskou
demokratickou a lidovou republiku. Československo udržovalo
v roce 1948 diplomatické styky s dvaceti rozvojovými
zeměmi, v roce 1969 tento počet stoupl na 57 a v
minulém roce na 88.
Významná spolupráce je v oblasti ekonomické,
která - prosta všech politických klauzulí
a podmínek - přispívá k odstranění
závislosti a zaostalosti rozvojových zemí,
posiluje jejich ekonomickou dekolonizaci a pokrokový vývoj
a bojuje proti činnosti a vlivu nadnárodních
monopolů. Stejně důležitá je
i spolupráce v oblasti sociální a kulturní
a v boji proti působení kulturního a informačního
imperialismu.
Za významný nástroj prosazování
mírového soužití států
s rozdílným společenským zřízením
považujeme Organizaci spojených národů
a podporujeme jak všechna jednání na této
půdě, tak i další světová
úsilí o zachování míru a snahy
o postupné snížení zbrojení a
odzbrojení vůbec. Proto jsme plně podpořili
všechny iniciativy Sovětského svazu směřující
k tomuto cíli, v současné době zejména
k uzavření dohody se Spojenými státy
na likvidaci raket středního doletu a operačně
taktických raket, což by se mohlo a mělo stát
prvním krokem k postupnému odzbrojení, a
tím i k možnosti zlepšení podmínek
rozvoje života na naší planetě.