Přítomno:
185 poslanců Sněmovny lidu
69 poslanců Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice
71 poslanec Sněmovny národů zvolený
ve Slovenské socialistické republice
Omluveni poslanci
Sněmovny lidu: Bahyl, Bartončík, Hadačová,
Hruškovič, Jirásek, Korf, B. Kučera,
J. Kučera, Z. Kučera, Kuželová,
Obžerová, Potáč, Ročňáková,
Tesař, Tichavský
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice: Havlín, Himl, Hrdličková,
Kabrhelová, Klůzová, Toman
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice: Martinčičová,
Muržic, Šlapka, Trško
Předseda FS A. Indra: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, všechny
vás srdečně vítám a zahajuji
6. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny
národů V. volebního období Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky.
Dovolte, abych jménem všech přítomných
přivítal co nejupřímněji generálního
tajemníka ústředního výboru
Komunistické strany Československa, prezidenta Československé
socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka.
(Potlesk.)
Vítám i další představitele ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
funkcionáře orgánů Národní
fronty, společenských organizací a politických
stran. Vítám také členy federální
vlády vedené jejím předsedou soudruhem
Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.) Jsme rádi,
že naše pozvání přijali také
představitelé diplomatického sboru akreditovaného
v Praze a upřímně je vítám.
(Potlesk.)
Soudružky a soudruzi, 14. srpna letošního roku
zemřel poslanec Sněmovny národů soudruh
Zdenko Nováček, člen výboru pro kulturu
a výchovu.
Prosím vás, abychom památku zesnulého
poslance uctili povstáním. (Shromáždění
povstává.) Děkuji. (Shromáždění
usedá.)
Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictva Sněmovny
lidu a Sněmovny národů navrhla na svých
schůzích dne 20. října toho to roku
konat společnou schůzi sněmoven s pořadem,
který jste obdrželi s pozvánkou.
Místopředseda vlády ČSSR soudruh Toman
požádal z naléhavých důvodů,
aby bod č. 5 - Zákon o veterinární
péči - byl projednán jako bod č. 7.
Bod č. 7 - Zákon o výrobě, rozvodu
a spotřebě tepla - jako bod č. 5. Prosím
vás o souhlas se změnou programu našeho jednání.
Má někdo doplňující návrh
nebo připomínku k tomuto návrhu? (Nikdo se
nehlásil.) Nemá.
V zasedací síni je v této chvíli přítomno
178 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně
národů 69 poslanců zvolených v České
socialistické republice a 69 poslanců zvolených
ve Slovenské socialistické republice.
Podle zjištěné účasti jsou tedy
obě sněmovny usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na konání společné schůze sněmoven
s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
návrhem předsednictva na konání společné
schůze sněmoven s navrženým programem?
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Také Sněmovna národů schválila
návrh jednomyslně.
Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle
článku 34 odstavce 2 ústavního zákona
o československé federaci na konání
schůze a schválily její pořad.
Přistoupíme k projednání prvního
bodu, kterým je
Zprávu mandátového a imunitního výboru
Sněmovny národů přednese jeho předsedkyně
poslankyně Božena Kocinová. Prosím,
aby se ujala slova.
Poslankyně SN B. Kocinová: Vážený
soudruhu generální tajemníku ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a prezidente republiky, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, úmrtím poslance Zdenko Nováčka
dne 14. srpna 1987 se uvolnil poslanecký mandát
ve volebním obvodu č. 105 - Piešťany v
Západoslovenském kraji.
Předsednictvo Federálního shromáždění
schválilo doplňovací volbu v tomto volebním
obvodu na dny 30. a 31. října 1987.
Ústřední volební komise Národní
fronty ČSSR zaslala mandátovému a imunitnímu
výboru Sněmovny národů volební
spisy o výsledku doplňovací volby.
Mandátový a imunitní výbor Sněmovny
národů zkoumal podle § 78 zákona č.
56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky, ve znění zákona
č. 20/1971 Sb., zda navržený kandidát
Pavel Koyš byl zvolen platnou volbou v souladu se zákonem
č. 44/1971 Sb., o volbách do Federálního
shromáždění. Současně
mne mandátový a imunitní výbor jako
předsedkyni výboru pověřil, abych
podala zprávu o výsledku jednání.
Z předložených volebních spisů
vyplývá, že ve volebním obvodu č.
105 - Piešťany v Západoslovenském kraji
bylo do volebních seznamů zapsáno 46 567
voličů. Voličům bylo vydáno
46 247 hlasovacích lístků. Odevzdáno
bylo 46 247 platných hlasovacích lístků
a pro kandidáta Pavla Koyše hlasovalo 46 234 voličů.
Navržený kandidát Národní fronty
byl tedy zvolen nadpoloviční většinou
platných hlasů. Hlasování se zúčastnila
nadpoloviční většina voličů
zapsaných do seznamů voličů. Tím
byl splněn požadavek § 45 odst. 1 zákona
č. 44/1971 Sb., o volbách do Federálního
shromáždění. Soudruh Pavel Koyš
byl ve volebním obvodu č. 105 - Piešťany
v Západoslovenském kraji zvolen poslancem Sněmovny
národů Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky.
Navrhuji, aby Sněmovna národů ověřila
podle článku 47 ústavního zákona
o československé federaci platnost jeho volby.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kocinové.
Má někdo z poslanců Sněmovny národů
dotaz nebo připomínku k přednesené
zprávě? (Nikdo se nehlásil.) Nemá.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s přednesenou zprávou svého mandátového
a imunitního výboru? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Konstatuji, že Sněmovna národů ověřila
platnost volby poslance Pavla Koyše ve volebním obvodu
č. 105.
Nyní následuje
Prosím poslance Pavla Koyše, aby předstoupil
před předsednickou tribunu a složil slib do
rukou předsedy Sněmovny národů. (Shromáždění
povstává.)
(Předseda FS A. Indra čte slib.)
"Slibuji na svou čest a svědomí, že
budu věren Československé socialistické
republice a věci socialismu, budu dbát vůle
a zájmů lidu, řídit se ústavou
a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny
v život."
(Poslanec Sněmovny národů Pavel Koyš
přistupuje k předsedovi Sněmovny národů
a podáním ruky skládá poslanecký
slib.)
(Shromáždění usedá.)
Následuje
Předsednictvo Sněmovny národů ve svém
usnesení ze 6. října t. r. navrhuje, aby
poslanec Pavel Koyš byl zvolen do výboru pro kulturu
a výchovu.
Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky?
(Nebyly.) Nejsou
Kdo z poslanců Sněmovny národů s návrhem
souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikoli.
Poslanec Pavel Koyš byl jednomyslně zvolen členem
výboru pro kulturu a výchovu.
Dalším bodem našeho jednání bude
Prosím soudruha Chňoupka, aby se ujal slova.
Ministr zahraničních věcí ČSSR
B. Chňoupek: Vážený súdruh
generálny tajomník Ústredného výboru
Komunistickej strany Československa a prezident Československej
socialistickej republiky, vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne
a súdruhovia poslanci!
Predstupujem pred vás - najvyšší zastupiteľský
zbor nášho ľudu - s výkladom o československej
zahraničnej politike. Konám tak za obdobie, ktorému
vtlačili svoju výraznú pečať
udalosti historického dosahu: XVII. zjazd Komunistickej
strany Československa, XXVII. zjazd Komunistickej strany
Sovietskeho zväzu a práve skončené oslavy
70. jubilea Veľkého októbra, ktoré pred
celým svetom osvedčili rastúci vplyv jeho
idejí za osud človečensva a preukázali
nezlomnú energiu sovietskeho ľudu, s akou rieši
priekopnícke úlohy revolučnej prestavby spoločnosti,
otvárajúcej netušené obzory upevnenia
socializmu, rastu jeho príťažlivosti a posilnenia
mieru a bezpečnosti vo svete.
Ide teda o zloženie účtov za závažnú,
možno povedať prelomovú éru medzinárodných
vzťahov, kedy svet dospel do štádia mimoriadnej
prepojenosti a vzájomnej závislosti: vedeckotechnický
pokrok vo vývoji zbraňových systémov
ohrozil samotné jestvovanie ľudského rodu a
známa definícia vojny ako "pokračovania
politiky inými prostriedkami" stratila neodvolateľne
svoju platnosť. Pretože po jadrovej smršti, ktorá
neuznáva nijaké záujmy, nerešpektuje
nijaké hranice, neberie nijaké ohľady, by nezostalo
nič. Ani človek. Ani materiálne hodnoty.
Ani politika.
Je preto nevyhnutné hľadať nové východiská,
nové cesty, ktorými by ľudstvo dospelo cez
"mínové polia" dnešných dní
k XXI. storočiu bez jadrových zbraní a bez
násilia. Kardinálne otázky zabezpečenia
mieru starými spôsobmi očividne riešiť
nemožno. Ani preklenúť nahromadené problémy.
Vychodené cesty prežitého myslenia prosto nezodpovedajú
požiadavkám dnešného, tobôž
nie zajtrajšieho dňa.
Preto sme sa plne stotožnili s líniou, ktorú
vypracovali sovietski komunisti na aprílovom pléne
svojho ústredného výboru v roku 1985, ďalej
rozvinuli a konkretizovali na svojom XXVII. zjazde v podobe kompletného
systému medzinárodného mieru a bezpečnosti;
s oným skutočne leninsky jasnozrivým revolučným
cieľom generálnej rekonštrukcie medzinárodných
vzťahov, vybudovaní ich štruktúry v duchu
objektívne nutného nového politického
myslenia s týmto manifestom dneška, vyjadrujúcim
potreby nastupujúceho nového tisícročia,
jadrovo-kozmickej éry, epochy všeľudských
záujmov, otvorenosti, demokratizmu.
Vidíme v ňom výzvu všetkým krajinám
k mierovému spolunažívaniu a súťaženiu.
Imponuje nám, s akou smelosťou, dynamizmom, energiou
a invenciou k nemu pristupujú sovietski súdruhovia,
verní revolučným ideám. Ako vytyčujú
a presadzujú nové, plne reálne ciele, umožňujúce
riešiť historické spory nie politikou sily, ale
silou politiky. Práve na takomto základe hľadáme
nové odpovede na opakujúce sa otázky "ako
zabrániť katastrofe", "ako vôbec prežiť".
"Mierové návrhy a iniciatívy Sovietského
zväzu a socialistických štátov" -
zdôraznil súdruh Gustáv Husák v piatok
na Pražskom hrade - "sú prejavom ich vysokej
zodpovednosti, výrazom nového myslenia, hlboko humanistickej
podstaty socializmu".
Vážené súdružky a súdruhovia,
v dnešnej významnej dobe, v dobe účinného
pôsobenia novej stratégie zahraničnej politiky
socializmu sa zákonite do popredia dostáva otázka
koncepcie dialektického vzťahu medzi všeľudskými
a triednymi záujmami. Ide o otázku nielen teoretického,
ale aj ďalekosiahleho praktického významu.
Stala sa vedeckým základom prioritného cieľa
ľudstva - ako predísť jadrovej katastrofe, ako
zabezpečiť prežitie. Táto koncepcia neignoruje
základné protiklady dvoch spoločenských
systémov. Práve naopak - vychádza z ich podstaty
a vzájomnej príčinnej závislosti.
Proti koncepcii jadrového zadržiavania preto stavíme
koncepciu uvedomelej zdržanlivosti. Proti doktríne
hromadenia stále ničivejších arzenálov
stavíme doktrínu rozumnej dostatočnosti obrany.
Proti rovnováhe strachu - rovnováhu záujmov.
Proti koncepciám hviezdnych vojen - koncepciu hviezdneho
mieru, teda spoluprácu v kozme pre blaho všetkých,
ktorým vesmír patrí ako spoločné
dedičstvo ľudstva.
Medzinárodné spoločenstvo získalo
ťažko zaplatené skúsenosti. Poučilo
sa. Stále viac si ozrejmuje, že riešenie problémov,
nech sú akejkoľvek povahy a nech sa vyskytujú
na ktorejkoľvek rovnobežke alebo poludníku, spočíva
nie v skúmaní ich pôvodu, ale v tom, ako nezhody
urovnať, reálne vidieť záujmy a potreby
iných; mať odvahu výjsť partnerovi v ústrety,
presadzovať mierové ciele zásadne a pružne,
prekročiť Rubikon anachronických konvencií,
uvolniť cestu tvorivému činu.
V tom práve v tom, vidíme historický odkaz
Dekrétu o mieri, ktorí postavil vojnu na pranier
a poprvý raz v dejinách ľudstva definoval organickú
jednotu socializmu a mieru, túto všeobecnú
mieru medzinárodnej mravnosti.
Zásadné zmeny v medzinárodnom dianí,
uskutočňované kolektívnym úsilím
štátov si, pravda, vyžadujú čas.
Nie je možné ich realizovať hneď a všetky.
Musia prekonávať nános štyroch dekád
horúčkovitého zbrojenia a konfrontácií,
zviesť ešte nejeden ostrý zápas so zmilitarizovaným
myslením a dedičstvom zakorenených návykov
čiernobielej vízie sveta.
Ale - povedané so súdruhom Gorbačovom - "hlavné
je, že naša koncepcia a pevná orientácia
na mier sa prejavila v činoch, v celom našom postupe
na medzinárodnom poli, v samotnom štýle zahraničnej
politiky a diplomacie, ktoré sú predchnuté
snahou o dialóg, otvorený a čestný,
prihliadajúci na vzájomné obavy i závery
svetovej vedy, bez pokusov niekoho podviesť či oklamať.
Po uplynutí viacej ako dvoch rokov s istotou hovoríme,
že nové politické myslenie nie je iba deklaráciou
a výzvou, ale filozofiou činov, ak chcete filozofiou
života. Ďalej sa rozvíja súbežne
s objektívnymi procesmi vo svete. A už aj pôsobí."
Vskutku ak sa výstavba budovy mieru riadi projektom, pri
ktorom bezpečnosť jednych sa nestavia na ohrození
druhých, nemôže nepriviesť k všeobecne
prospešnému výsledku. Bezpečnosť
pre jedného musí byť bezpečnosťou
pre všetkých a naopak! Bezpečnosťou jednotnou
a preto spoločnou, pri ktorej všetci rovnako získavajú
alebo rovnako strácajú. To si od všetkých
vyžaduje iniciatívu, hľadačstvo, pružnosť,
vytrvalosť, ovládanie umenia rozumných kompromisov.
Mier v súčasnej epoche nie je výsadou nikoho.
Je "conditio sine qua non" bytia. A ako taký
musí byť univerzálny, nedeliteľný,
rovnako vlastenecký, ako internacionálny.
Možno sa stretnúť aj s otázkou, či
si socializmus už nekládol podobné ciele v
minulosti, či tá nebývalá mierová
aktivita ZSSR, socialistických štátov na medzinárodnej
aréne neprináša riziko pre naše triedne
záujmy.