Základní úlohu v tomto procesu mají
především Státní plánovací
komise, Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj a Československá
akademie věd. Do prací na perspektivě budou
postupně zapojovány i další ústřední
orgány, VHJ i podniky a musí se na nich účinně
podílet sféra vědy a výzkumu, která
je odpovědná za přípravu souhrnné
prognózy do roku 2000. Budeme vyžadovat, aby pro posouzení
ve stranických a státních orgánech
a pro přípravu 9. pětiletky byl propracovaný
dlouhodobý výhled k dispozici do konce roku 1988.
Soudružky a soudruzi, základní požadavek
XVII. sjezdu - prosadit již v tomto pětiletí
podstatný pokrok v intenzifikaci národního
hospodářství - považujeme za závazný
pro celkovou hospodářskou politiku a praxi vlády.
Její podstatu spatřujeme ve výrazném
zvýšení národohospodářské
efektivnosti při využívání všech
výrobních činitelů: lidské
tvůrčí práce a iniciativy, výrobních
prostředků, vědy a techniky, přírodních
podmínek i prohlubujícího se zapojování
do mezinárodní dělby práce, zvláště
socialistické ekonomické integrace.
Vláda si je vědoma, že úkoly v růstu
produktivity práce, vytyčené v Hlavních
směrech, je třeba zabezpečit zdokonalením
řídící a organizátorské
práce, zvyšováním kázně
a odpovědnosti, účinnější
vazbou hmotné stimulace s vývojem efektivnosti a
účinným podněcováním
vědeckotechnického rozvoje a efektivních
inovací.
V tomto pětiletí musíme dosáhnout
rychlejšího tempa snižování výrobní
spotřeby. Je známo, že předpokládaný
ekonomický růst musíme zabezpečit
v podstatě se stávající úrovní
zdrojů paliv, energií, surovin a materiálů.
Mimořádně náročným úkolem,
který stojí před všemi ministerstvy
i hospodářskými jednotkami, je zastavení
tendence k poklesu účinnosti výrobních
fondů. To vyžaduje zefektivnit celý cyklus
jejich reprodukce od projektování a vlastní
realizace investiční výstavby přes
mnohem vyšší využití stávajících
kapacit až po likvidaci zastaralých, nevyužívaných
a nevýkonných výrobních prostředků.
Proto také musíme investování v hospodářských
organizacích stále přísněji
podmiňovat zvyšováním účinnosti
jejich základních prostředků, které
se reálně projeví v přírůstcích
tvorby zdrojů.
Nejzávažnějším opatřením,
které v této oblasti vláda přijímá,
je politika urychlení modernizace a rekonstrukce výrobní
základny zejména ve zpracovatelském průmyslu
s cílem zvýšit podíl automatizovaných
technologií, strojů a zařízení
umožňujících několikanásobný
vzestup produktivity práce a zkvalitnění
užitných vlastností produkce. Proto má
zvýšení dodávek strojů a zařízení
činit v 8. pětiletce 37 % a naopak objem stavebních
prací v této. oblasti zaznamenává
mírný pokles. Významná budou i opatření,
která vláda hodlá uplatnit proti extenzívnímu
zvyšování objemů investic, ke zkrácení
lhůt výstavby a k přednostní orientaci
prostředků do rozvojových programů.
Důležité místo zaujme také rekonstrukce
výrobně technické základny a celé
infrastruktury hlavního města Prahy.
Aktivnější přístup k těmto
otázkám budeme požadovat od našich projektových
organizací, od jejich spolupráce s investory i dodavateli
investic a také od expertizních orgánů.
Jejich společná činnost musí směřovat
k zavádění technologií nejvyšší
dostupné technicko-ekonomické úrovně.
Federální vláda je si plně vědoma,
že cíle a úkoly osmé pětiletky
a výhledu do roku 2000 nezbytně vyžadují
urychlit vědeckotechnický rozvoj a zvýšit
jeho vliv na efektivnost hospodářství. S
tímto záměrem byly zpracovány hlavní
směry rozvoje vědy a techniky do roku 1995
s výhledem do roku 2000 a řada státních
cílových a vědeckotechnických programů.
Zvláště jde o dlouhodobý komplexní
program elektronizace národního hospodářství,
rozvoje jaderné energetiky, odvětví zabezpečujících
výživu lidu, o komplexní program rozvoje biotechnologií,
zásady koncepce tvorby a ochrany životního
prostředí a racionálního využívání
přírodních zdrojů a koncepcí
bytové politiky.
Tyto základní linie a priority naší
vědy a techniky i celé naší ekonomiky,
které jsou formulovány v Hlavních směrech
hospodářského a sociálního
rozvoje Československa, budou koordinovány s naší
účastí na Komplexním programu vědeckotechnického
pokroku členských států Rady vzájemné
hospodářské pomoci do roku 2000, a to
s cílem dosáhnout výrazný růst
produktivity práce.
Proto také usilujeme od samého počátku
o to, abychom důsledně propojili státní
plán technického rozvoje na léta 1986-1990
s úkoly Komplexního programu.
Naše účast na tomto programu a realizace úkolů
dvoustranného Dlouhodobého programu hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce Československa
a Sovětského svazu do roku 2000, které
na sebe vzájemně úzce navazují, musí
výrazně profilovat naši výzkumnou a
vývojovou základnu a dlouhodobě dotvářet
a prohlubovat výrobní specializaci naší
ekonomiky v rámci celého socialistického
společenství.
Uplatňování cílově programového
přístupu k řešení rozhodujících
národohospodářských inovací
vysokého řádu a s tím spojených
efektivních strukturálních změn v
ekonomice považuje vláda za jednu z nejdůležitějších
metod své práce. Proto v dalším postupu
počítá se systematickým dopracováváním
státních cílových a vědeckotechnických
programů, s prosazováním požadavku na
jejich nejvyšší efektivnost.
Realizace těchto programů bude zabezpečována
stanovením přímých závazných
úkolů státního plánu pro jednotlivá
odvětví, výrobní, vědeckotechnické,
projekční i vývojové organizace. Od
nich budeme vyžadovat, aby přehodnotily své
dosavadní plány technického rozvoje s cílem
přispět rozhodujícím způsobem
ke zvýšení výkonnosti čs. ekonomiky,
podstatně zkrátit délky inovačních
cyklů podle zpřísněných kritérií.
Všechny tyto požadavky stejnou měrou platí
pro širokou škálu technologických a výrobních
inovací uskutečňovaných z iniciativy
a v kompetenci výrobně hospodářských
jednotek a podniků. Nemůžeme se smiřovat
s tím, že pro řadu našich organizací
není urychlené a masové zavádění
poznatků vědy a techniky do praxe hlavní
metodou tvorby a realizace plánů, že mnozí
řídící pracovníci nespatřují
pravý účel technického rozvoje ve
zvyšování efektivnosti výroby, vnitřního
užití i vývozu, ale ve formálních
pseudoinovacích. Vláda bude důsledně
trvat na tom, aby ekonomické výsledky technického
rozvoje byly promítnuty do všech částí
plánů a jejich dosahování výrazně
ovlivňovalo hodnocení a odměňování
řídících pracovníků
i pracovních kolektivů.
Důležitou roli v tomto náročném
procesu musí sehrát i Československá
akademie věd, výzkumná pracoviště
vysokých škol i aplikovaného výzkumu,
a to orientací a strukturou svého výzkumu
na rozhodující potřeby národního
hospodářství. Výsledky jejich práce
musí být mnohem více svázány
s praktickými současnými i budoucími
úkoly.
V souladu se závěry XVII. sjezdu bude federální
vláda nekompromisně požadovat, aby odvětvová
ministerstva, výrobní hospodářské
jednotky a podniky zabezpečily mnohem rychlejší
zvyšování technické úrovně
a zvláště kvality vyráběné
produkce. V nejbližší době budou přijata
opatření jednak k náročnějšímu
hodnocení technické úrovně a jakosti
a současně opatření, která
umožní cenově zvýhodňovat pouze
výrobky špičkové úrovně
dosahující světových parametrů
a u II. stupně jakosti bude uplatněna výrazná
srážka z cen. Pokud jde o ztráty z reklamací,
zmetků a nejakostní výroby, které
stále ještě jdou v podstatě na účet
společnosti, budou v plném rozsahu přeneseny
na tyto odpovědné hospodářské
pracovníky i pracovní kolektivy, které je
zavinily.
Náročné cíle v intenzifikaci ekonomiky
vyžadují, aby proces zapojování Československa
do mezinárodní dělby práce byl založen
na soustavném zvyšování efektivnosti.
Znamená to dosáhnout v 8. pětiletce výrazné
zlepšení ve vývoji reálných směnných
relací. Proto vláda bude vyžadovat zvýšení
účinnosti proexportních programů v
progresívních zpracovatelských oborech s
tím, že musí důsledněji zabezpečovat
efektivnost exportu, strukturální změny a
inovace výrobků.
Předmětem naší pozornosti budou také
otázky účelného organizačního
a ekonomického spojení výroby a zahraničního
obchodu. K realizaci našich záměrů ve
vnějších ekonomických vztazích
musí napomoci i finančně ekonomické
nástroje a stimulace vůbec na dosahování
vysoké efektivnosti vývozu, pohotovostí a
kvalitou dodávek i služeb.
Vláda se přednostně zaměří
na klíčové změny ve struktuře
našeho vývozu, jak jsou obsaženy v Hlavních
směrech. Jde o postupné omezování
vývozu surovin a polotovarů a vytváření
předpokladů pro dynamický růst exportu
hotových výrobků, zejména strojírenských,
a dalších zpracovatelských oborů s vyšším
stupněm zhodnocení.
Rovněž považujeme za nezbytné pokračovat
v udržení a posilování vnější
ekonomické rovnováhy, a to jak ve vztahu k socialistickým,
tak zvláště k nesocialistickým zemím.
Nejdynamičtěji se rozvíjející
oblastí našich vnějších ekonomických
vztahů se stane účelná vnitroodvětvová
a vnitrooborová specializace a kooperace výroby
a v souvislosti s tím i vědeckotechnická
spolupráce v rámci zemí Rady vzájemné
hospodářské pomoci, především
se Sovětským svazem. K tomu bude třeba iniciativně
uplatňovat pravidla přijatá federální
vládou k navazování přímých
vztahů našich organizací s organizacemi členských
států Rady, dále posilovat pravomoc a odpovědnost
našich výrobních hospodářských
jednotek i podniků v této oblasti a současně
se aktivně podílet na zdokonalování
celého integračního mechanismu včetně
zlepšení činnosti orgánů Rady.
Ve vztahu k ostatním zemím budeme usilovat o dynamický
rozvoj obchodu, o vzájemně výhodný
rozvoj kooperace, licenční spolupráce i o
dovoz progresívní techniky a technologie. Soudružky
a soudruzi poslanci, všechny záměry, které
bude vláda prosazovat v přestavbě a modernizaci
naší materiálně technické základny,
ve snižování materiálové i energetické
náročnosti a zvláště pak ve vědeckotechnickém
rozvoji a zapojení do mezinárodní dělby
práce, budou současně představovat
složitý a dlouhodobý proces strukturálních
změn. V tomto rámci orientujeme státní
i hospodářské plány především
na snižování podílu a někde i
absolutního objemu materiálově, energeticky
a investičně náročných výrob
a na zvyšování podílu oborů s
vysokou mírou přidané hodnoty a s nadprůměrnou
úrovní technicko-ekonomických parametrů.
V této pětiletce chceme dosáhnout dalšího
snížení podílu uhelného průmyslu,
hutnictví i výroby stavebních hmot na celkovém
objemu průmyslové produkce a zvýšit
podíl vybraných oborů strojírenství
a zejména elektrotechniky a elektroniky s vysokou kvalitou,
spolehlivostí, technickými parametry a dobrým
uplatněním na zahraničních trzích.
Významné strukturální změny
budou probíhat rovněž v chemickém průmyslu,
kde půjde především o rozvoj malotonážní
chemie, farmacie a hlubší zpracování
ropy. V produkci stavebnictví musíme plně
zvládnout úkoly v modernizaci rekonstrukci a údržbě,
zejména bytového fondu.
Strukturální změny v palivoenergetickém
komplexu budeme nadále řešit rozvojem jaderné
energetiky, včetně jejího využití
pro zásobování teplem, rozvojem hydroenergetiky,
jakož i zvyšováním podílu plynu
v energetické bilanci. Jaderné elektrárny
se budou v roce 1990 podílet na celkové výrobě
elektřiny cca 30 % a kolem roku 2000 zhruba 50 %. Výroba
elektřiny z vodních elektráren se v tomto
období zhruba zdvojnásobí. V koncových
letech osmé pětiletky budeme ve spolupráci
s Maďarskou lidovou republikou uvádět do provozu
vodní elektrárnu Gabčíkovo.
V souvislosti s posledními nehodami v atomových
elektrárnách některých států
i zkušenostmi z Černobylu a v důsledku objektivní
nezbytnosti orientovat se na rozvoj jaderné energetiky
chci Federální shromáždění
informovat, že federální vláda přísně
a důsledně sleduje všechny otázky související
s bezpečností provozu našich jaderných
zařízení.
Jsme přesvědčeni, že mezinárodní
společenství států, které provozují
či hodlají rozvíjet jadernou energetiku,
přijme s porozuměním návrhy Sovětského
svazu na vytvoření systému výměny
zkušeností z provozu jaderných elektráren,
mezinárodního systému předávání
nezbytných informací i systému vzájemné
pomoci při větších haváriích.
Podporujeme také návrh na uspořádání
mezinárodní konference, která by se těmito
otázkami zabývala, včetně posílení
činnosti Mezinárodní agentury pro atomovou
energii. Po pečlivé analýze mezinárodních
zkušeností hodláme v těsné součinnosti
se Sovětským svazem realizovat opatření,
která zvýší kvalitu výstavby,
úroveň obsluhujícího personálu
i vlastního bezpečného provozu jaderných
elektráren.
Pokud jde o zemědělsko-průmyslový
komplex, bude federální vláda řídit
a organizovat činnost odpovědných státních
a hospodářských orgánů i organizací
tak, aby úkoly XVII. sjezdu k zajištění
vysoké úrovně racionální výživy
a k posílení soběstačnosti byly splněny.
Zejména hodláme dbát na stabilitu produkce
potravin přednostním rozvojem rostlinné výroby
a vytvářením potřebných rezerv.
Živočišnou výrobu a její strukturu
chceme podřizovat společenským potřebám
i dostupným zdrojům krmiv při jejich vyšším
zhodnocování.
Investiční vklady budeme přednostně
směrovat na vyšší stupeň využívání
výchozích surovin, na výrazné snížení
ztrát, zlepšení technické úrovně
zpracování prvotní zemědělské
produkce.
Zvláštní důraz budeme klást na
efektivnost hospodaření zemědělských
a potravinářských podniků. Výsledkem
musí být vyšší kvalita, trvanlivost
a bohatší sortiment potravin. Budeme dbát o
důsledné uplatňování a další
zdokonalování soustavy řízení
zemědělství a vytvářet podmínky,
aby dodavatelská odvětví stále lépe
plnila své povinnosti vůči zemědělsko-potravinářskému
komplexu.
XVII. sjezd KSČ zdůraznil, že zabezpečení
dalšího dynamického rozvoje národního
hospodářství vyžaduje neustále
zdokonalovat systém plánování a řízení,
přebudovat hospodářský mechanismus.
Vycházíme z toho, že musí jít
o programově pojatý, komplexně založený
proces, opírající se o hlubokou analýzu
pozitivních i negativních tendencí ve vývoji
ekonomiky a respektující požadavky na všestranné
uplatnění intenzívních faktorů
rozvoje. Za nejdůležitější úkol
v tomto procesu považuje federální vláda
realizaci opatření, která mají působit
již v průběhu 8. pětiletky. K tomu uložila
odpovědným ústředním orgánům
zpracovat program, který bude v nejbližší
době projednán.
Sledujeme přitom dva hlavní cíle. Jednak
vytvořit lepší podmínky pro plnění
náročných úkolů stanovených
pro toto období, a to jednotnou orientací věcného
obsahu plánů a systémových opatření.
A jednak otevřít prostor a vytvořit předpoklady
pro další přestavbu soustavy řízení
v následujícím období.
Plánem a ekonomickými pravidly chceme vytvořit
náročnější podmínky pro
činnost hospodářských organizací
tak, aby mohly získávat prostředky a zdroje
pouze efektivním uspokojováním společenských
potřeb kvalitními výrobky a službami.
Spolu s tím chceme dát organizacím větší
pros tor pro racionální hospodaření
a samozřejmě i vyšší ekonomickou
odpovědnost. Chceme všestranně stimulovat socialistickou
podnikavost, zjednodušovat systém řízení
a podporovat moderní způsoby vnitropodnikového
řízení, jako jsou brigádní
formy organizace práce a odměňování.
Společným jmenovatelem již uplatňovaných
i připravovaných opatření je zaměření
na intenzifikaci ekonomiky a její nejdůležitější
faktor, to je iniciativa lidí směřující
k urychlení vědeckotechnického pokroku. Naše
řízení musí mnohem účinněji
organizovat a zabezpečovat efektivní fungování
a rozvoj výroby, vědy, techniky i kvalifikace lidí.
Vyžaduje to budovat v ekonomice takové vztahy mezi
lidmi, které je budou nutit i zainteresovávat k
tomu, aby se nejnovější poznatky vědy
včas uplatnily v technice, v technologii i konečné
produkci. Tímto směrem je třeba přednostně
orientovat i socialistické soutěžení,
jak to např. v praxi činí Pražská
výzva.
Realizace Komplexního programu vědeckotechnického
pokroku členských zemí RVHP do roku 2000
vyžaduje učinit kvalitativně nový krok
v socialistické ekonomické integraci a tedy i v
integračním mechanismu. Z tohoto hlediska musíme
přistupovat i ke zdokonalování naší
soustavy řízení a dopracovat dlouhodobý
výhled národního hospodářství
i koncepci rozvoje odvětví a oborů.
Dále chceme pokročit ve zvyšování
úlohy pětiletého plánu. K tomu má
přispět zejména změna dosavadního
způsobu tvorby ročních plánů,
jejichž základem mají být ne očekávané
výsledky, ale jasně stanovené úkoly
pro jednotlivá léta pětiletky.
Rozsah závazných ukazatelů státního
plánu v porovnání se 7. pětiletkou
podstatně omezujeme. Vláda kromě toho přijala
opatření zakazující nesprávné
rozšiřování počtu ukazatelů
na nižších stupních řízení.
Chceme tím jednak učinit další kroky
k posílení odpovědnosti, ale i otevřít
větší prostor pro samostatné jednání
výrobních hospodářských jednotek
a podniků při zvýraznění úlohy
dlouhodobých závazných normativů.
V nejbližší době počítáme
s uplatněním dalších opatření
k upevnění dodavatelsko-odběratelských
vztahů. Kritériem hodnocení práce
podniků nutno učinit především
plnění společenských potřeb
konkretizovaných v objednávkách odběratelů
a hospodářských smlouvách, a to při
dodržování parametrů plánu a
ekonomických pravidel. Základní předpoklad
zde však spatřujeme v tom, aby rovnovážnost
ekonomiky a soulad nabídky a poptávky vedly k
zásadnímu posílení postavení
odběratele a spotřebitele.
Zvyšování úlohy ekonomických
nástrojů musíme kombinovat i se závazným
určováním limitů spotřeby vybraných
materiálů, paliv a energie, příp.
stanovením výše jejich absolutní úspory.
Jejich zdůvodněnost, stejně tak jako hospodárnost
ve všech oblastech ekonomiky, vyžaduje zkvalitnit naši
základnu technicko-hospodářských norem.
Na základě dosavadních zkušeností
s tvorbou 8. pětiletého plánu připravujeme
i opatření, která by účinněji
stimulovala zájem hospodářských organizací
na jejich přínosu k tvorbě národního
důchodu, a tím posilovala i tvorbu zdrojů
pro jejich vlastní rozvoj. Půjde mimo jiné
o to, propracovat ukazatel plánu, který by spolehlivěji
než dosud používané upravené vlastní
výkony vyjadřoval výsledky nejen tuzemské,
ale i zahraničně ekonomické činnosti.