Výbor pro evropské záležitosti
Aktuality
Zpráva ze zasedání COSACu (9. 10. 2009)Ve dnech 4. – 6. října t. r. se delegace výboru pro evropské záležitosti PS, ve složení mpř. Soňa Marková, posl. Jozef Kochan a posl. Pavel Vanoušek, zúčastnila ve Stockholmu XLII. zasedání COSAC.
Zasedání zahájil předseda švédského Riksdagu p. Per Westerberg, který ve svém projevu vyzdvihl důležitost spolupráce národních parlamentů, a to na všech úrovních. Národní parlamenty jsou podle něj zárukou legitimity legislativních procesů.
Předsedkyně výboru pro záležitosti EU Riksdagu pí. Anna Kinberg Batra poté navrhla, aby před začátkem připraveného programu zasedání COSAC byly vyslechnuty příspěvky zástupců zemí, v nichž se odehrávají aktuálně sledované evropské události.
Nejprve vystoupil p. Árni Thor Sigurdsson, předseda zahraničního výboru Parlamentu Islandu, který poděkoval za přijetí přihlášky jeho země ke vstupu do EU (švédskému předsednictví byla doručena 17. července t. r.). Vyjádřil naději, že proces přístupových rozhovorů nebude trvat déle než 24 měsíců, což je na jedné straně velmi ambiciózní cíl, nicméně potvrdil, že proces integrace probíhá na Islandu po léta průběžně a zhruba 2/3 evropské legislativy už byly přijaty. Sdělil, že hlavní nabídkou Islandu Evropské unii je řešení arktické problematiky a zabezpečení udržitelného rybolovu.
Dalším řečníkem byl p. Bernard Durkan, předseda společného výboru pro evropské záležitosti Parlamentu Irska. Shrnul, že Irsko bylo jedinou zemí EU, kde se referendum k Lisabonské smlouvě muselo povinně konat, a nebylo to snadné, neboť euroskeptici vedli svoji kampaň rovněž velmi usilovně. Nicméně současný výsledek je podle jeho názoru vítězstvím demokracie. Ve svém vystoupení poděkoval za naplnění záruk, které byly Irsku přislíbeny. Vyjádřil, že Lisabonská smlouva může být jak pozitivním, tak negativním nástrojem, záleží pouze na národních parlamentech, jak se k ní postaví a jak ji uchopí.
Následně vystoupil p. Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU Senátu PČR, který připomenul, že ještě před konáním XLI. zasedání COSAC v Praze obě komory českého parlamentu vyslovily souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy, a také podle ní upravily své jednací řády. Potvrdil, že Lisabonská smlouva byla sice již jednou Ústavním soudem ČR přezkoumána, nicméně skupina 17 senátorů tento přezkum nepovažovala za dostatečný a rozhodla se tedy podat podnět k jejímu přezkumu opakovaně, což je jejich ústavním právem. Dokud tento proces nebude ukončen, nemůže prezident republiky smlouvu podepsat a proto by nebylo na místě vytvářet jakýkoli tlak tímto směrem. V této souvislosti vyjádřil přesvědčení, že EU bude respektovat ústavní pravidla ČR, stejně jako je respektuje u všech svých členských zemí. Vyjádřil také potěšení nad pozitivním výsledkem druhého irského referenda a v souvislosti s ním připomenul, že cestu k tomuto úspěchu pomáhalo vytvářet i české předsednictví.
K ratifikačnímu procesu vystoupil i p. Edward McMillan-Scott, místopředseda Evropského parlamentu, který uvedl, že ačkoli britská Konzervativní strana, jejímž je členem, změnila pozici k Lisabonské smlouvě, on sám se s tímto vývojem neztotožňuje. Naopak uvedl, že Evropský parlament se těší na intenzivnější spolupráci s národními parlamenty v rámci nového systému, který Lisabonská smlouva přinese, a vyjádřil naději, že i navzdory tomu, že finální fáze ratifikace může být pestrá, tak nakonec dospěje k dobrému konci.
Na diskusi k procesu ratifikace Lisabonské smlouvy navázal ve svém vystoupení rovněž předseda švédské vlády p. Fredrik Reinfeldt, který jménem švédského předsednictví potvrdil, že EU musí vyčkat na vyjádření Ústavního soudu ČR a následný podpis Lisabonské smlouvy prezidentem ČR. Deklaroval, že každý členský stát má právo na svůj ratifikační proces v souladu s vlastními ústavními pravidly. Konstatoval, že teprve po dokončení ratifikace ve všech členských státech bude zřejmý termín, kdy Lisabonská smlouva vstoupí v účinnost, a tudíž teprve poté bude možné připravovat změny fungování institucí EU dle pravidel, která Lisabonská smlouva přinese.
Ve svém dalším projevu se věnoval obsahové náplni a prioritám švédského předsednictví. Nejvýznamnějším z nich byla poté věnována zbývající část zasedání COSAC. K problematice klimatických výzev tak vystoupil ministr pro životní prostředí, p. Andreas Carlgren, a Stockholmský program představila ministryně spravedlnosti pí. Beatrice Ask spolu s ministrem pro migraci a azylovou politiku p. Tobiasem Billströmem. K tématu otevřenosti a transparentnosti postupu institucí EU a národních parlamentů při projednávání evropských záležitostí vystoupila místopředsedkyně Evropské komise pí. Margot Wallström a také člen Riksdagu a jeho bývalý předseda p. Björn von Sydow, PhD. Podstatné části zasedání COSAC se zúčastnila rovněž švédská korunní princezna Viktorie.
Na konci jednání byly přijaty závěry a příspěvek, které jsou v originálním znění k dispozici zde. (dokument DOC, 52 KB)
Lenka Mozgová, sekretariát VEZ