Než co se dědinikův, nápravníkuov a dvořákuov dotyce, ti vedle šacufikův svých spravedlivých z statku svého z každé kopy grošův po půl patu penízi českém sberouce na výš jmenovaný čas krajským berníkům s listy přiznavacími odsýlati mají.

Města pak některá horní se vymíňují poněvadž vědomé jest, že táž města pro chudobu svou téměř k spuštění přišla jakožto: Joachymstal, Slavkov, Šenfeld, Lauterbach, Přísečnice, Sunneperk, Bastianberk, Blatná, Hengst, Abertan. A jestližeby se kdy i to našlo že při některých jiných horách dělníci a jiní, kteříž se tu při těch horách pro potřebu zdržují, domy k schráně své sobě zdělali a měli, v kterýchžto domích žádných obchodův by nevedli než toliko s manželkami a dítkami tu bytnost svou měli, ti též v tu daň a berni potahováni býti nemají.

Jestližeby se pak komu ohněm, krupami, povodněmi jaká škoda stala, tehdy ten, komuž by se taková škoda stala, té toliko samé berně domovní dávati povinen nebude, než ihned má se dvou neb tří osob z sousedů svých stavu panského aneb rytířského, aneb jiných přísežných osob dožádati, aby přijedouc takovou škodu spatřili, jak a na čem se stala, a ty osoby to pod pečetmi svými berníkům krajským v známost uvésti mají. A ten komuž se jest taková škoda stala má týž list s při-znavacím listem svým podlé berně své krajským bernikům odeslati, tak aby se berníci věděli čím spraviti a jak mnoho komu na domovní berni vyrážeti.

A poněvadž pak toho nás všech nevyhnutedlná potřeba jest, aby takové svolené pomoci tímto sněmem k zaplacení tomu lidu válečnému nařízené zouplna vycházely: na tom jsou se všickni tři stavové jednomyslně snesli, jestližeby se komu (čehož pane Bože rač uchovati) nějaká škoda na čemžkoliv z dopuštění božíko stala, aby sobě toho ničehéhož žádný ku pomoci těchto všech nahoře svolených pomocí, kromě berně domovní neodvedení, nebral a nebrali, než na termíny předepsané zouplna, což na koho spravedlivě přijde, skládali a odvozovali. A že pak při odvozování takových sbírek a berně podomovní na určité časy od mnohých z stavův veliká nedbanlivost se nacházela a nachází, tak že na pokuty předešlými sněmy vyměřené nic nedbajíce svolených pomocí nic neodvozovali, a nyní, poněvadž nebezpečenství před rukama jest, což nejdříve býti může, tato svolená pomoc aby shledána byla, veliká a důležitá potřeba toho ukazuje, protož kdožby koliv na ty jmenované terminy takové sbírky bernikům krajským k tomu tímto sněmem zřízeným po jednom každém termínu prošlém ve dvou nedělích pořád zběhlých zcela a zouplna neodvedl, tehdy ihned tyž osoby k vybírání všelijakých sbírek nařízené též berníci v jednom každém kraji, neočekávajíce a neohlédajíce se na nic ani koho v tom ušetřujíce, k jednomu každému takovému takto se zachovati mají: vezmouce list obranní od desk zemských tomu každému pro neodvedení takových tímto sněmem svolených sbírek a berní v jeho statek se uvázati a z něho na svršcích a nábytcích jakýchkoli do té a takové summy i s škodami a náklady na to vzešlými prodávati aby moc měli. Pakliby na svršcích a nábytcích ta summa za-držalá se shledati nemohla, tehdy díl statku do té summy buďto zastaviti aneb prodati aby mohli, a cožby tak koli prodáno bylo, toho jeden každý kdožby koupil užiti má. A kteřížby tak krajští berníci co toho statku a komužkoli prodali, tomu aneb těm ve deky zemské aby jej vložiti mohli. A tíž berníci krajští mají z přiznavacích listův jednoho každého pilně jak se přiznal a též od sebe odvedl vyhledati a to opatrovati, aby se v tom žádného omylu a spletku nedalo. A za list obranní, kterýž od desk zemských pro nedání takových pomocí vycházeti bude, nemá se více dávati nežli patnácte grošů českých.

Pakliby tu co při vybírání takových sbírek berníky krajskými sešlo, tehdy na nich a statcích jejich toho se postihati a dosahovati má. Vyhledaloliby se pak to, an by někdo v tomto království českém v odvozování takové sbírky neupřímně se choval a čímžby spravedlivě povinen byl toho neodvozoval, tehdy každý dvojnásobně takovou svolenou sbírku a pomoc dáti a zaplatiti povinen bude a berníci krajští na něm ji spůsobem výš psaným dobývati a k té sbírce přiložiti mají.

A tito berníci krajští nařízeni jsou:

V kraji Boleslavském: Krištof Budovec z Budova a na Hradišti nad Jizerou; Jan Hyt- dich z Boleslave.

V kraji Hradeckém: Jiřík starší Vrati slav z Mitrovic a na Humburcích; Mistr Jiřík Vodička Horaždovský z Hradce.

V kraji Chrudimském: Jiřík mladší Ger- štorf z Gerštorfu a na Cholticích; Duchoslav Tu gurin z Chrudimě.

V kraji čáslavském: Vácslav Březkej z Ploskovic a na Bohdanči; Blažej bakalář Sobě slavský z Čáslavě.

V kraji Kouřimském: Prokop Dvořecký j z Volbramovic na Konicích, Černikách a Jiřík Pirýn z Kouříma.

V kraji Vltavském: Heřman z Říčan a na Kosově Hoře, JMCské rada; Vít Bakalář, měštěnín města Sedlčan.

V kraji Prachenském: Jan Bukovanský Pinta z Bukovan a na Zbenicích; Bartoloměj Tu renský, měštěnín města Písku.

V kraji Bechynském: Jeroným Hozlauer z Hozlau a na Hněvkovicích; Pavel Záluzský JMCské rychtář v Táboře

V kraji Plzeňském: Hendrych Strojetický z Strojetic a na Tlučné; Jan Scribonius z Horšova v Plzni.

V kraji Žateckém: Jan Hruška z Března Tejnci ja na Brodci; Mistr Jan Nepraš z Žatce.

A jestližeby pak z těch šesti osob, které za správce od stavův k vybírání všech sbírek nahoře psaných nařízeny jsou, nicméně i z berníkův krajských bud prostředkem smrti s světa sešel, aneb jiným prostředkem se nějaká proměna stala: stavové tímto sněmem nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským tu moc dávají, aby oni vždycky na místě té jedné každé osoby jinou hodnou osobu voliti a naříditi mohli, kteráž také to k sobě beze všech odporů přijímati má a povinna bude. S kterýmižto šesti osobami výš dotčenými též berníky krajskými a s komisaři nejvyšší ouředníci a soudcové zemští o služby jejich narovnati [se] mají.

Berníci pak krajští, jestližeby se kteří změnili, kteří roku pominulého sbírku vybírali, mají a povinni budou všecka rejstra svá berníkům krajským odvésti, nicméně i od berně rejstra jim vydána býti mají, a tíž berníci krajští v jednom každém městě krajském spolu nerozdělujíc se takovou sbírku a berni vybírati, jedna rejstra míti a ji spolu odvozovati mají. Však z těch ze všech pomocí a sbírek zemských stavové sobě ku potřebám svým půl osma tisíce kop gr. českých vymíňují a v moci své pozůstavují.

Také jest se JMCská s stavy království tohoto milostivě snésti ráčil, aby z berníkův nejvyšších království, kteříž berni na hradě Pražském přijímali, sešlo, nýbrž ty všecky svrchupsané svolené sbírky a pomoci též i berně domovní s listy přiznavacími aby spůsobem svrchupsaným berníkům krajským dávány a vyčítány byly a od nich zase těm nahoře psaným osmi osobám se odvozovaly, proto, že jest se mnohem víceji osob při dávání sbírky léta pominulého vejběrčím krajským přiznávalo, nežli při berni na hradě Pražském se nachází, ano také že spěšněji taková berně z jednoho každého kraje berníkům krajským vybírati i reštanty zvyupomínati se dostane a stavům ta služba, kteráž se nejvyšším berníkům dávala k dobrému se obrátiti bude moci.

Než co se počtův od berníkův nejvyšších, kteří berně předešlým sněmem svolené přijímali, dotýče, takoví poctové od osob předešlým sněmem k přijímání počtův volených mezi tímto časem a svatým Duchem nejprve příštím konečně aby přijati byli. A poněvadž jest Jan Jetřich starší z Žerotína, kterýž vedle jiných k týmž počtům volen byl s světa sešel, na jeho místo jsou stavové Volfa Novohradského z Kolovrat a na Lnářích JMCské radu volili.

Od berníkův pak krajských tímto sněmem k vybírání všech sbírek a berní nařízených, nicméně i od těch osmi osob, které od bernikův krajských vybrané sbírky a berně přijímati budou, též od colmistra, který peníze voziti bude, aby se poetové pořádní, tím neodkládajíc, kdyžby jim koli od JMCské s radou nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských poručeno bylo, přijali.

A kdyby tak předešlí nejvyšší ouředníci, též berníci krajští ano i těch osm osob výš dotčených i colmistr z všelijakých přijmuv, berní, sbírek a pomocí pořádné počty své vykonali, tehdy po přijetí od nich takových počtů všickni tři stavové tímto sněmem soudu zemskému tu moc dávají, aby z takových učiněných pořádně vykonaných počtů též berníky a colmistra kvitovati mohli. A protož ku přijetí takových počtů vedle osob, které k tomu JMCská naříditi ráčí, voleny jsou osoby tyto: z stavu panského Václav z Říčan a na Hořovicích a Mnichu, JMCské rada a nejvyšší sudí dvorský království Českého; Václav nejstarší Berka z Dube a z Lipého a na Rychmburce, JMCské rada a dvoru JMti v království českém maršálek; z stavu rytířského Adam Předenice z Předenic a na Dešenicích, JMCské rada; Vácslav Budovec z Budova, JMCské rada nad apellacími; z stavu městského Melichar Haldius z Nejenperku, měštěnín Starého města Pražského; Eliáš Rozin z Javorníka, měštěnín Nového města Pražského.

A kdež také JMCská milostivě toho při stavích království tohoto žádati ráčí, aby JMCské posudné z piva bílého aneb ječného na prodaj vystaveného z jednoho každého věrtele po 6 gr. bílých svolili: i ačkoliv v nemalých nedostatcích stavové postaveni jsou, však z upřímné a poddané lásky a náchylnosti, kterouž stavové k JMCské mají na takovou JMCské milostivou žádost na tom jsou se snesli, aby počnouce hned ode dne svatých Filipa a Jakuba nejprve příštích léta tohoto etc. 96., poněvadž předešlého sněmu termín poslední při tom čase vycházeti bude, jeden každý z obyvatelův království tohoto z každého věrtele piva bílého neb ječného, kteréž se na prodaj vystavuje 6 gr. č. a z sudu, kterýž dva věrtele drží dvojnásobně tolik, totiž 12 gr. česk. vejběrčím, kterýžby sobě JMCská zříditi a vyhlásiti ráčil, JMCské k ruce až do tří let pořád zběhlých do komory JMCské dávali a odvozovali na termíny tyto, totiž první termin na sv. Jakuba Velikého, druhý na sv. Havla léta tohoto oc 96., třetí na den svatých Tří králů a čtvrtý na den sv. Filipa a Jakuba léta oc 97. a tak dále až do vyjití těch tří let pořád zběhlých vejběrčím v městech krajských jeden každý má odvozovati. A to posudné od vejběrčích krajských do komory JMCské odvozováno býti má. Z kteréhožto posudného čtyry groše na splácení ouroků pokudž možné i jistin hlavních obyvatelům království tohoto a ne jiným podle milostivého ubezpečení JMCské stavům učiněného obráceno a vydáno býti má.

Jestližeby pak kdo z obyvatelův tak při každém kvartálu vejš psaným vejběrčím krajským posudního svého s registry a listem přiznavacím neodvedl, takového každého předně vejběrčí skrze psaní k spravení téhož zadržalého posudního napomenouti mají, a jestližeby pak vždy, jsa tak psaním napomenut, téhož posudního zadržalého spraviti obmeškal, na takového každého mají vejběrčí krajští buďto že by se nepřiznal k posudnímu, aneb přiznaje se, že by ho nedal a nespravil, jeden každý z kraje svého hned zatykač od desk zemských vzíti a takový zatykač do domu jeho neb té osobě dodán býti má, kterýž on přijíti a vedle téhož zatykače, jakoby po rozsudku zatčen byl, se zachovati a ty škody pro nečasné spravení takového posudního, kteréžby proto vzešly, zase i s posudním spraviti a dáti povinnen bude. Pakliby po dvou nedělích od dodáni mu zatykače téhož posudního nespravil, aneb se toho že piva vařiti nedal, pořádně neodsvědčil, tehdy má se osobně na hrad Pražský postaviti a dokudžby takového posudního nespravil a i s rejstry pořádnými neodvedl, aneb se neodsvědčil že jest v tom čase piva vařiti nedal, nemá takového zatčení prázen býti.

Vejběrčí pak posudného JMCská sám podlé uznání potřeby zříditi a poručiti a potom tím časněji skrze mandáty své po krajích vyhlásiti dáti míti ráčí, aby jeden každý věděti mohl, komu a v které místo posudné své odvozovati má.

A jakož jsou stavové při mnoha sněmích toho poníženě a poddaně při JMCské vyhledávali a žádali, aby Loketští jakožto jeden kraj v království tomto ležící spolu s stavy sbírky, berně a pomoci všelijaké, kteréž pro potřebu jak království tohoto a zemí k němu příslušejících tak také i k jich vlastní potřebě se svolují a dávají, také skládali a mezi jiné sbírky stavův odvozovali, ale až posavad nemohlo se toto najíti, aby nejmenší sbírky a pomoci stavům království tohoto ku pomoci odvozovali: protož ještě všickni tři stavové JMCské za to se vší ponížeností žádají, aby JMCská jim Loketským o tom přísně poručiti, aby ty zadržalé pomoci do sbírky zemské tak jako jiné osoby z stavův složili a odvedli, ráčil a v těchto ve všech nyní svolených sbírkách, pomocech a berních rovnost spravedlivou aby spolu s námi nesli a tím vším spůsobem na splacení lidu válečného, jako jiní obyvatelé království tohoto tímto sněmem dávati zavázáni jsou, též je dávali a odvozovali, tak aby tomu lidu válečnému od stavův svolenému tím snáze záplata jejich vystačiti mohla, neb kdyby se toho nestalo, jest se v pravdě obávati, že by tyto od stavův pomoci s těžkostí na týž lid válečný vystačiti mohly.

Nicméně stavové JMCské za to poníženě prosí, aby JMCská skrze jisté komisaře při obyvatelích kraje Chebského dostatečně naříditi ráčil, aby v této důležité potřebě s námi jednostejnou v těchto našich tímto sněmem svolených pomocech rovnost nesli a z těch sbírek i svolených pomocí tím vším spůsobem, jakž my je skládati máme, se nevytahovali, nýbrž k zaplacení toho lidu válečného takovou pomoc stavům v ta místa, jakž vejš dotčeno, také aby odvozovali.

Hrabství pak Klatské podle předešlého uvolení svého berni, tak jakž jsou léta tato pominulá dávali, z lánu dvojnásobně místo berně domovní dávati mají, však tyto jiné všecky sbírky od nás svolené stav rytířský, města i lidé poddaní spolu s námi v rovnosti jakožto v mezech království tohoto ležící obyvatelé skrze Hendrycha Eačína z Račina a na Arnsdorfu a Davida Černhouza z Černhouzu a na Sinfeldu vybírati a potom těm osmi osobám nahoře jmenovaným též odvozovati povinni budou.

A jakož jest JMCská při stavích toho též milostivě žádati ráčil, aby k stavení pevnosti řečené Kokorno proti Vostřehomu s této strany Dunaje ležící pomoc slušnou učinili: poznávajíce to stavové, že na též pevnosti markrabství Moravskému a jiným krajinám s této strany Dunaje ležícím nemálo záleží, na tom jsou se snesli, aby na též stavení dotčené pevnosti čtrnácte tisíc rejnských zlatých vynaložili a ty z poručení nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských tomu, komuž JMCská naříditi ráčí, co nejdřív možné bude, z sbírky zemské odvedeny a vyčteny býti mají. Yšak poněvadž stavové s příležicími zeměmi na stavení některých pevnosti v království Uherském nemalý náklad učinili, za to JMCské stavové žádají, aby pokudž možné jest na týchž pevnostech nejvyšší z království tohoto aneb zemí k němu připojených, ješto by se k tomu hoditi mohli, milostivě naříditi a jim ty pevnosti svěřiti ráčil.

A poněvadž toto království takové veliké sbírky a daně, o nichž prvé nikda slejcháno nebylo, tento rok na sebe uložili, za to JMCské se vší ponížeností prosí, aby JMCská mustruňků lidu válečnému, který z jiných zemí do Uher potáhne, v tomto království neráčil pokládati ani také, pokudž nejvýš možné bude, aby skrze toto království táhnouti a škody činiti měli, jakž se minulého roku stalo, toho dopouštěti. Jestližeby pak vždy nějaký lid válečný skrze toto království táhnouti musil, tehdy jsou se stavové s JMCskou na tom snesli, aby skrze každý kraj v království českém od hejtmanův toho kraje až do kraje druhého a tak až na pomezí tohoto království provázeni byli a tíž hejtmane aby mohli vokolním sousedům a zvláště těm, kudy by týž lid táhnouti měl, poručiti, aby Je profanty a jinými potřebami proti slušné záplatě opatrovali a nicméně jeden každý podle možnosti své některého střelce pěšího k němu vypravili, tak aby každí hejtmane asi tři neb čtyry sta týchž střelců majíce tomu lidu válečnému ani také domácím obyvatelům tohoto království žádného ublížení činiti nedopouštěli.

Jakož také JMCská pán náš nejmilostivější při stavích toho milostivě žádati ráčí, aby s strany defensí toho při snesení sněmovním, kteréž se s JMCskou na sněmu obecném, kterýž léta etc 93 držán byl, stalo, zůstavili: i na takovou milostivou žádost JMCské stavové k tomu povolují, aby JMt k uvážení takové defensí, když se JMCské viděti bude, nejvyšší ouředníky, soudce zemské a rady JMCské soudu komorního, též osoby k tomu předešle volené, na hrad Pražský obeslati a s nimi i také s vyslanými z zemí k tomuto království připojených ten velmi potřebný artikul s strany též defensí dále milostivě uvážiti a plnomocně s těmi osobami zavírati moci ráčil. Místo umrlých osob voleny jsou osoby tyto: z stavu panského Adam Havel z Lobkovic a na Duchcově, Melichar z Rederu a na Fridlantě; z stavu rytířského Krištof Václav Kapoun z Svojkova a na Hlušících.

Dále pak také jest JMCská stavům to milostivě k uvážení podati ráčil, kterak by hory, z nichž předešle užitkové mnozí vycházeli, v tomto království zase k vyzdvižení přijíti mohly, tolikéž i jak by mince dobrá v zemi zachována a zlá ven vybyta býti mohla: i šetříce toho stavové, že ti dva artikulové bedlivého uvážení a toho co prvé v takových věcech rozjímáno a uvažováno bylo, pilného vyhledání potřebují, volili jsou z prostředku svého z stavu panského Jana nejstaršího z Valdštejna a na Sedčicích, nejvyššího komorníka království Českého, Adama z Šternberka na Sedlci, hejtmana Nového města Pražského, Adama Slavatu z Chlumu a z Košmberka, koruny české německých lehen hejtmana, Hertvíka Zejdlice z Šenfeldu na Chocni a Zvoliněvsi, JíMCové podkomořího v království Českém; z stavu rytířského Václava Plesa Heřmanského z Sloupna a na Stolanech, purkrabě Karlštejnského a hejtmana Menšího města Pražského, Jana z Vřesovic a z Doubravské hory na Podsedicích a Libčovsi, purkrabě kraje Hradeckého, Radslava Vchynského ze Vchynic, na Teplici a Zahořa-nech, Vácslava Pětipeského z Chýš a z Egrberka a na Blahoticích; z stavu městského Jiříka Hejdelia z Rasenštejna, prubíře zemského a kanclíře Starého města Pražského, Matouše Žlutického, měštěnína Nového města Pražského, Martina Fogle, měštěnína Starého města Pražského a Zikmunda Kozla z Rejsentálu, primasa na Horách Kutnách jsou volili. Ti aby s nejvyšším mincmistrem království Českého aneb správčím téhož ouřadu a jinými horám rozumějícími osobami na to zasedli, všecko to, což tak prvé v těch artikulích obou uvažováno a na sněmích zavíráno bylo, rozvážili, v spis to uvedli a JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským toho podali a jakkoli dále JMCská s radou týchž nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských to uváží a o tom vyměřiti ráčí, to své místo míti má.

S strany plavby po Labi poněvadž ten artikul již mnohokrát na sněmích uvažován byl, na tom jsou se stavové snesli, aby to JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským v moc dali, tak aby komisaři zemští k tomu nařízeni byli, kteří by plnomocně to všechno na místě a konci stavěti mohli a aby týmž komisařům ilst mocný pod zemskou pečetí dán býti mohl, o to jsou již stavové relací ke dekám zemským učinili.

A jakož jest také JMCská stavům milostivě v známost uvésti ráčil, kterak JMt na sněm obecní do království Polského poselství vzáctné vyslati a tam o srovnání a sjednocení proti Turku, jména křesťanského ouhlavnímu nepříteli, jednati dáti chtíti ráčí, jakž to na díle minulého roku začátek svůj vzalo, k čemuž JMCská plnomocenství od tohoto království a zemí k němu připojených, poněvadž toho páni Poláci předešle žádali, ráčí potřebovati, žádajíce JMt, aby stavové takové plnomocenství na JMCskou se vztahující JMU pod pečetí zemskou dali, tak aby JMt i na místě stavův takové jednání předsevzíti a zavírati moci ráčil, neb že se JMCská stavům v tom ohlašovati ráčí, že při takovém jednání, nic toho což by jim ke škodě a ublížení bylo, před se vzíti neráčí: i znajíce v tom stavové dobré a učitečné tohoto království býti, aby se pány Poláky, jakožto sousedy svými, v dobrém přátelství a srozumění zůstali, rádi se v tom JMCské důvěřují a JMti to v moc dávají, aby smlouvu proti tomu nepříteli Turku dokonalou s týmž královstvím Polským učiniti moci ráčil; však za to toliko JMCské poníženě prosí, což by se tak při též smlouvě království tohoto a zemí k němu připojených dotýkati a zavírati mělo, aby se to s radou a vědomím nejvyšších ouředníkův a soudců zemských dalo a jakéhokoliv listu mocního JMCská, aneb ti, kdož do Polska vypraveni budou, potřebovati ráčí, o to jsou též stavové relací ke dekám zemským učinili, aby týž list mocný tak, jakž se JMCská s týmiž nejvyššími ouředniky a soudci zemskými o to snésti ráčí, napsán a pečetí zemskou stvrzen byl.

A jakož jest se předešle nejednou a zvláště pak na sněmu obecním, který léta etc 93. na hradě Pražském držán byl, jisté snesení JMti s stavy stalo, aby osoby stavu panského a rytířského na Karlštejn pro příčiny v týchž sněmích jmenované vypraveny byly, což až posavad vykonáno není: i poněvadž toho purkrabové Karlštejnští nejednou žádali a JMCská i stavové tohoto království také toho potřeby slušné uznávati ráčí, protož tak se JMCská s stavy snésti ráčil, aby ty osoby předešlým sněmem, kterýž léta etc 93. držán byl, volené, konečně mezi tímto časem a sv. Vácslavem nejprve příštím na Karlštejn sjely a to vše, což tak předešle sněmy vyměřeno jest, vyřídily, tolikéž která privilegia a reversové ještě při dskách zemských zůstávají, s sebou je na Karlštejn vzaly a k jiným privilegiím složily, aby jim vedle vyměření zřízení zemského list mocný pod pečetí zemskou, aby ca zámek Karlštejn i také do kapli, kdež se koruna a privilegia zemská chovají, puštěny býti mohly, vydán byl, o to sou také stavové relací ke dekám zemským učinili.

Také jsou sobě stavové to ku paměti přivedli, kderak teď od některých časův na žádost některých stran mnoho při od JMCské i od jiných soudů podaných na soud zemský přichází, tolikéž obeslání z partyt a nepořádných půjček mnoho na slyšení jest, pročež jiné pře obeslané i půhonné podle starobylého pořádku na dni jim vyměřené se slyšeti a souditi nemohou, nad čímž lidé stížnost nemalou nesou: i aby tomu náležitě spomoženo a v cestu vkročeno býti mohlo, ráčil jest se JMCská s stavy království tohoto Českého tak snésti, aby se do tří let pořád zběhlých k soudu zemskému ještě dva dni po sirotčích dnech počnouc hned tohoto soudu pro slyšení těch při podaných i jiných, kteréž by na uznání soudu k týmž dnům odloženy byly, přidaly, za kteréžto dva dni úředníci a soudcové zemští se nerozjížděti než při soudu vytrvati povinni budou.

A jakož jest také od některých osob z stavův stížnost předkládána, kterak zřízením zemským vyměřeno jest, aby po uvázání s komorníkem listu obrannímu ve čtyřech nedělích pořád zběhlých odpíráno bylo, kterýžto čas že velmi krátký jest a lidé tudy pro krátkost času ke škodám velikým přicházejí: i považujíce toho všeho stavové se vší bedlivostí na tom jsou se s JMCskou poddaně snesli, aby k těm předešle nařízeným čtyřem nedělům [sic] ještě dvě neděle přidány byly, tak aby ten, kdožby (že list obranný po uvázání s komorníkem vycházeti nemá) obsílati chtěl, aby to k jistému dni nedadouc těm šesti nedělům projíti učiniti mohl.

A jakož jsou také ouředníci pražští menší desk zemských na stavy vznesli, kterak již nyní mnoho obeslání, tolikéž i stran předně k průvodům podávání mimo předešlý spůsob nastalo a tu prodlouženým vedením při že nikoliv k tomu, aby podlé předešlého obyčeje po soudech škodních strany časně slyšány a vejpověďmi spravedlivými podělovány byly, postačiti nemohou, žádajíce, aby stavové k předešlým termínům ještě více času, když by taková obeslání ke dvěma, ke čtyřem a ke dvanácti nedělům též i průvodové těch stran, kteří před týž ouředníky podáváni bývají, slyšáni býti mohli, naříditi ráčili: i znajíce toho stavové velikou potřebu býti, zvláště proto, aby sirotci dojdouce let tím dříve k počtům od poručníkův svých přicházeti i také jiní lidé spravedlivostí svých docházeti mohli, na tom jsou se s JMCskou poníženě snesli, že k předešlým časům ještě tyto dva termíny, totiž první počnouce od prvního dne po Třech králích až do svatých Fabiana a Šebestiána, a druhý od nazejtří sv. Petra a Pavla až do sv. Markéty týmž ouředníkům menším pražským desk zemských přidávají, tak aby oni ten všecken čas dotčená obeslání a průvody souditi a lidi v spravedlivostech jejich fedrovati a vypravovati mohli, při čemž se jim od jiných soudů překážky žádné činiti nemá. Nicméně také v takových přech, tak jakž se při všech jiných soudech království českého zachovává, pře vedení do obzvláštních kvaternů vpisováno a jeho s vejpovědmi vejpisové spečetění vydáváni býti mají.

A jakož jsou již na několika sněmích osoby z krajuov z stavu panského a rytířského k skorrigování práv městských s zřízením zemským voleny a nařízeny byly, však pro jiná zaneprázdnění až posavad ta věc potřebná k vykonání svému nepřišla: protož aby tím déle prodlíváno nebylo, na tom jsou se stavové s JMCskou snesli, že jsou předkem místo těch osob, kteréž s světa sešly, jiné volili, jako místo Vilíma z Valdštejna Karla z Valdštejna a na Poličanech, místo Fridricha z Lobkovic Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburku a na Budyni a místo Albrechta Robmhapa Jana Chuchelského z Nestajova a na Chuchle. A ty osoby tak předešle i nyní volené, kdyžby koli mezi tímto časem a sv. Václavem nejprve příštím od JMCské obeslány byly, aby se na hrad Pražský sjely, v soudné světnici se spolu sešly a tu též korrigováni a srovnání práv se vší bedlivostí před sebe vzaly, také i to bedlivě vyhledaly a uvážily, kteří artikulové [od] léta etc. 65. na sněmích obecních za právo nalezeni jsou a do zřízeni zemského vloženi a vepsáni býti mají, k čemuž JMCská osoby jisté, kteréž by se JMti líbily, aby toho také přítomny byly, naříditi moci ráčí a poznamenajíce to při budoucím sněmu stavům v známost uvedly, tak aby potom, kdyžby zřízení zemské znovu tištěno býti mělo, do téhož zřízení zemského přijíti mohli.