O řečnících.

Jakož se od drahných let při všech pořádných soudech vyšších i městských v království tomto Českém to v skutku nachází, že řečníci a ti lidé, kteříž od lidí pře jich na soudech vedou, zbytečným rozšiřováním a opakováním řečí jednostejných nicméně i příkladův, vejpovědí anebo nálezův, an se k takovým rozepřem nic netrefují, na mnoze čísti dávají a je obšírně, zbytečně a bezpotřebně vykládají, k tomu i zřízení zemské mimo jeho vlastní smysl natahují a jemu sami své obzvláštní rozumy dávají, tak že za těmi příčinami dosti málo nálezův a vejpovědí na soudech se činiti a lidé nemalé obmeškání, ublížení a skrácení v spravedlivostech svých i také veliké a těžké outraty skrze to nésti a trpěti musejí a mnohokráte se i to trefuje, že lidé od rozepří a spravedlivostí svých odmírají a toho dědicové a budoucí jich těžce s velkou škodou pociťují, od sirotkův a vdov i jiných mnohých lidí naříkáni na soudce pochází, jakoby soudci, že v spravedlivostech svých tak dlouho fedrováni nejsou, scházeti mělo: i ačkoliv v zřízení zemském v několika artikulích obšírně jest vyměřeno, jakby se řečníci a ti lidé, kteříž tak na pořádných soudech pře vedou, před jedním každým soudem v vedení při chovati měli, i také s strany záplaty, co od které pře za práci svou bráti mají, čehož se všeho podle znění a vyměření týmž zřízením zemským zouplna zůstavuje, aby se v tom tak a nejinak od nich zachováno bylo, ale že již taková obšírná a zbyteční pře vedení jsou sobě v obyčej a zvyklost uvedli, protož aby toho víceji od nich za obyčej a zvyklost na potomní časy nebývalo a lidé aby tím dříveji k nálezům a vejpověděm a tak k spravedlnostem svým přicházeti mohli, na tom jsou se všickni tři stavové s JMCskou jakožto králem Českým snesli: kterýby koliv z řečníkův anebo z těch, kteříž před soudy pře vedou, zbytečným rozšiřováním a opakováním řečí jednostejných nicméně i příkladův, vejpovědí anebo nálezův, an se k takovým rozepřem nic netrefují a, kdyby se i trefovaly, jakou platnost a podobenství nesly, těch k jedné obzvláštní příčině přes dva nebo tři ukazováním je čísti dadouc obšírné, zbytečně a bezpotřebně vykládaje, zřízení zemské mimo jeho vlastní smysl natahujíc jemu sám svůj obzvláštní rozum dávaje, tak tím v jedné nebo více dotčených příčinách na mále nebo na mnoze zbytečně soud zaneprázdnil, vejpovědi nebo nálezu průtah učinil, ten každý aby pro ten jeden každý vejstupek tolikrát, kolikrátby se toho dopustil, pokuty 10 kop gr. českých dal a soudcové soudu toho budou povinni ihned jemu místo uložiti, s kteréhožto místa aby nescházel a neodcházel dotud, dokudžby té pokuty propadené nedal a nezaplatil. Také soudcové jednoho každého soudu mají to skrze jisté osoby k tomu nařízené opatřiti, aby takové pokuty zouplna přijímány a pořádně do obzvláštních rejster zapisovány a poznamenány byly, tak aby při budoucím sněmu stavům tohoto království rejstra i peníze pořádně odvedeny byly a takové peníze podle vyměření a snesení stavův na špitály, almužnu a chudé lidi a na nic jiného obráceny a vynaloženy býti mají. Budeli pak od kterého soudu kterému z dotčených osob, jenž by se téhož vejstupku, jakž se svrchu píše, dopustil neb dopustili, pro jeho přečinění co víceji mimo tuto pokutu vyměřeno, to tolikéž podniknouti bude povinen a povinni budou.

Nicméně jakož jest starosta komorničí na stavy vznesl, žeby řečníci nečasně půhony k soudu dodávali a brali, takže komorníci dodáváním půhonův postačiti nemohou a tudy od lidí nemalé naříkání se děje, protož stavové o tom, aby tíž řečníci časně takové půhony k ouřadu dodávali, vyměřovati ráčí.

O drahotě řemeslníkův.

A jakož také na JMCskou pána našeho nejmilostivějšího i na stavy království Českého nejednou to vznášeno bylo, kterak řemeslníci všelijací nad míru řemeslem svým lidi přetahují a mnohem dráže než předešle všecky věci prodávají: i poněvadž minulým sněmem JMCské a nejvyšším ouřednikům a soudcům zemským též radám JMCské moc dána jest, aby JMt spolu s nimi osoby ze všecli tří stavů království Českého k skorrigování řádu, jak by se ti řemeslníci chovati a co zač dávati měli, naříditi a potom to vůbec vytisknouti poručiti ráčil, toho se při tom zůstavuje a stavové ješté JMCské poníženě prosí, aby to JMt což nejdříve možné naříditi, také dobrou policí v šactvu i ve všech věcech s radou nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských a rad JMCské soudu komorního ustanoviti a vyměřiti ráčil.

O myslivosti.

A kdež jest [se] na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta etc 75., kterakby se stavové s strany provozování myslivosti chovati měli, až do pěti let jisté snesení stalo: na tom jsou se stavové s JMCskou poddaně snesli, aby ten celý artikul z strany myslivosti ještě do desíti let zouplna ode všech tří stavův království Českého pod pokutami v témž sněmu jmenovanými držán byl a z té pokuty ani dvořané JMCské ani žádný z cizozemců, kteřížby v tom, že by tak myslivost proti tomu JMCské s stavy snesení provozovali, spatřeni a usvědčeni byli, se nevynímají, nýbrž těch pokut na osobách dvorských JMCské maršálek dvorský a jedna každá vrchnost cizozemcův, kde a kdo komu k správě přísluší, na nich neprodlévaje v šesti nedělích od času vznešení pořád zběhlých konečně dopomoci povinni budou.

O některých statcích od země zastavených.

A poněvadž se to také nachází, že mnozí statkové ven z země ležící od království Českého předešle zastaveni jsou, jakby se ti vyplatiti a coby s nimi dále k této potřebě JMCské činěno býti mělo, to jsou stavové JMCské jakožto králi Českému a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským, též radám JMti a nížepsaným osobám z obce zejména Janovi Bezdružickému z Kolovrat a na Záběhlicích a Bystrým, Vilímovi z Landštejna a na Sosni, Zigmundovi Smiřickému ze Smiřic a na Skalách, Vilímovi z Lobkovic a na Tejně Horšovském, z stavu panského; Adamovi Hrzaňovi z Harasova a na Skalce a Landškrouně, Karlovi Kokořovcovi z Kokořova a na Štáhlavech a Žlutících, Přechovi Hodějovskému z Hodějova a na Klášteře Milivském a Divišovi Markvartovi z Hrádku a na Nekmiři, z stavu rytířského, v moc dali, aby to všecko dále, jakž za nejlepší a nejužitečnější uznají, na místě a konci postaviti mohli, a osoby na Karlštejn volené na to parnět míti mají, našlyliby se mezi jinými privilegími zemskými jaké paměti na ty zástavy se vztahující, aby jich přípisy odtud s sebou vzaly a ke dekám zemským položily, tak aby se každého času, kdyby potřeba toho nastala, v ně nahlídnouti a jich užívati mohlo.

O komisaře na spatření cest a silnic hraničných od Bavor do Čech.

Jakož jsou Petr Vok z Rožmberka a některá města na stavy království tohoto vznesli, kterakby za příčinou vnově zaraženého a vystaveného mostu od knížete Bavorského u města řečeného Filczhoffen a dodávání přes něj soli neobyčejnými silnicemi a cestami sem do tohoto království Českého újma a ublíženi starobylému skladu, svobodám a spravedlivosti jejich činiti se měla, poddaně JMCské a stavův v tom za opatření žádajíc: i rozvažujíce sobě stavové, že takové starobylé té cesty od Bavor do Čech vyměření ne bez slušných příčin se stalo, i na tom jsou se s JMCskou stavové snesli a níže-psané osoby k tomu volili, ty aby ten pondělí po na nebe vstoupení Krista pána [27. Maii] do města Prachatic a dále odtud v ta místa na ty oboje silnice, cesty a stezky sjely, jeho Petra Voka z Rožmberka a dotčené Prachatické, v čem by se tak předně království tomuto a potom také i jim v spravedlivostech jejich ubližovalo, vyslyšely, ty i jiné o té věci zprávy od lidí vědomých aby přijmouce to vše spatřily a tomu všemu docela vyrozuměly a dále, v jakém spůsobu to vše najdou, JMCské nejvyšším ouřednlkům a soudcům zemským aby dokonale a zouplna přednesly. A stavové JMCské a nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským tímto sněmem tu moc dávají, aby to, jakž království tomuto nejbezpečněji a nejužitečněji uznají, opatřiti moci ráčili. Osoby pak k tomu tyto jsou voleny: z stavu panského Heřman z Říčan a na Kosově Hoře, JMCské rada, a Vilém z Landštejna a na Sosni, z stavu rytířského Krištof Fictum z Fictum a na Klášterci, JMCské rada, Linhart Štampach z Štampachu a na Hognsdorfu, A ráčili JMCská chtíti také které více komisaře k tomu naříditi, toho při milostivé vůli JMCské stavové zuostavují.

Povolení nejvyššímu purkrabí Pražskému.

Také jsou sobě stavové, co z strany uprodání aneb zfrejmarčení od ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského některých vesnic a lidí i jiných gruntův témuž ouřadu nepříležitých na sněmu, který na hradě Pražském léta etc. 93 držán byl, zavříno jest, ku paměti přivedli a majíce to na žádost Adama z Hradce na Hradci, Telči a Hluboké, JMCské rady, komorníka a nejvyššího purkrabí Pražského, při tomto nynějším sněmu v svém uvážení: s jistým milostivým povolením JMCské soudu zemskému sou to v moc dali, tak aby soud zemskej na spatření toho, což již on Adam z Hradce, nejvyšší purkrabě Pražský některým osobám prodal aneb ještě prodati míní, tolikéž i co zase k témuž ouřadu přivlastniti oumysl má, buďto ty předešlým sněmem k tomu nařízené aneb jiné osoby vyslati, od nich ovšem zprávu vzíti a najdeli se, že ti trhové a frejmarkové též i jiného statku k ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského připojení s dobrým a užitečným téhož ouřadu jsou, aby na místě všech stavův království českého skrze relací svou ke dekám zemským učiněnou k tomu, aby těm osobám, kterýmž se týž statek prodal a ještě prodá neb profrejmarčí, od téhož purkrabí Pražského ve deky zemské vložen býti mohl, a zase tejž soud zemský což se tak k ouřadu připojiti míti bude, to týmiž dekami zemskými tomu ouřadu k budoucímu dobrému a užitku aby přijal, jakž relací ke dekám o to učiněná to v sobe obsahuje a zavírá.

Dále také podle předešlého týmž sněmem, kterýž etc 93. léta držán byl, snesení JMCská a stavové k tomu povolují, aby od téhož Adama z Hradce nejvyššího purkrabí Pražského z toho, co jest od něho na dvory k ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského náležité až do jednoho tisíce kop grošův českých naloženo, počet pořádný přijat byl, když se to najde, že táž suma tak pořádně vynaložena jest, aby témuž purkrabí Pražskému z reštantů sbírek obecních léta etc 93 svolených zase dána a navrácena byla. A k přijetí téhož počtu volili jsou stavové: Volfa Novohradského z Kolovrat a na Lnářích, JMCské radu, a Vácslava Budovce z Budova, též radu JMCské při apellacích.

Povolení nejvyššímu komorníku království Českého na stavení dvoru ouřadu jeho náležejícímu.

Také JMCská a stavové k tomu povolovati ráčí, aby z sbírek zemských tohoto sněmu svolených Janovi nejstaršímu z Valdštejna na Sedčicích, nejvyššímu komorníku království českého, na stavení dvoru v Dehnicích k ouřadu nejvyššího komornictví království českého náležitého, poněvadž týž dvůr opravy nemalé potřebuje, půl druhého sta kop grošův českých dáno bylo a což tak do té sumy týž nejvyšší komorník království českého na týž dvůr vynaloží, z toho také počet pořádný učiniti bude povinen.

Povolení Alžbětě z Lobkovic na Tachově a Pátku.

A jakož jest také Alžběta z Lobkovic, manželka Krištofa z Lobkovic, na JMCskou a stavy království tohoto skrze suplikací vznesla žádajíc, aby jí dvůr sedlský ve vsi Bubních, kterýž jest sobě koupila, v dědictví uveden a ve deky zemské vložen býti mohl: i na takovou přímluvu JMCské a tolikéž žádost její Alžběty z Lobkovic stavové k tomu, aby jí takový dvůr k dědictví dekami zemskými vedle relací na to od stavův učiněné vložen a za zpupné dědictví zapsán býti mohl, však on Krištof z Lobkovic manžel její má a povinen bude tolik platu na jiném gruntu svém dědičném k témuž ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského ukázati a ten z toho gruntu má dáván býti dotud, dokudž by takového platu na jiných dědinách k témuž ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského nepostoupil a neukázal, své povolení dávají.

Forma listu přiznavacího na sbírku.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto etc 96 v středu po neděli, jenž slově devítník, a zavřín téhož léta v středu po neděli Reminiscere stalo, aby jeden každý z obyvatelův tohoto království na splacení lidu válečnému z ryb, z vína, masa, páleného vína jistou sbírku počnouc od zavření sněmu ve dvou nedělích pořád zběhlých dal: i podle takového sněmovního snesení já napředpsaný N. prodal jsem a prodati, též zbíti v krám ich na prodaj dal od N. dčberův aneb kop kaprův a štik, N. věder vína, N. pinet páleného vína, z čehož mi se vedle téhož sněmovního snesení N. kop grošův sbírky dáti přijde. Od lidí pak poddaných svých nařídiv to tím vším spůsobem, jakž sněmovní snesení ukazuje z vína, z dobytkův na prodaj zbitých, z páleného přijal jsem N. kop gr. českých, což vše spolu krajským berníkům odsílám a že sem se v tom ve všem spravedlivě, tak jakž to sněmovní snesení ukazuje, zachoval, ze všeho toho co jsem prodal aneb prodati dal, tu berni zouplna sebral také i od poddaných svých, což toho od nich s dobrou bedlivostí sebráno jest, nic za sebou nezanechal, to vše přijímám k svýmu svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastní k tomuto listu dal jsem vědomě přitisknouti. Jenž jest dán a psán léta etc.

Však toto se při tom vyměňuje, jestližeby kdo v tom polouletí nic vína, ryb, mas, páleného aneb toho něčeho, nač tato sbírka svolena jest, neprodal, to každý má do listu přiznavacího zejména doložiti a toho se odsvědčiti.

Forma listu přiznavacího městům.

My purkmistr a rada města N. známo činíme tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta etc 96. v středu po neděli, jenž slově devítník, a zavřín téhož léta [v středu] po neděli Reminiscere, stalo, aby jeden každý z obyvatelův tohoto království na splacení lidu válečného z ryb, z vína, masa, sladkého pití, páleného, počnouc od zavření tohoto sněmu ve dvou nedělích pořád zběhlých dal: i podle takového snesení sněmovního my nadepsaní purkmistr a rada města N., majíce k vybírání té sbírky dvě osoby hodné nařízené, kderéž od spolusousedův našich tak a tím vším spůsobem jakž sněmovní snesení ukazuje tu sbírku vybraly, od nich jsme rej stra i peníze, což od koho vybráno jest, zouplna přijaly; které se sešlo z N. dčberův, kop kaprů a štik, N. věder vína, N. lák sladkého pití, N. voluov uherských krmných, N. polských, N. domácích, N. krav, X. jalovic, N. telat, X. vepřů krmných, N. skopcův, beranův a kozlův, N. ovcí a jehňat, N. pinet páleného, A že sou se tíž sousedé naši v tom spravedlivě zachovali, ničehéhož, pokud jim nejvejš možné bylo, žádnému nepřehlédli ani ničehož za sebou zanechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterou jsou k té práci učinili.

Od poddaných pak našich také, což se jim dáti dostalo, aby se to tím vším spůsobem, jakž sněmovní snesení ukazuje, vybíralo, to jsme též dostatečně nařídili, čehož se sumy N. nachází. A to oboje teď příležitě berníkům krajským odsiláme a že sme se od osob svých také v tom vedle téhož sněmovního snesení spravedlivě zachovali, to přijímáme k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu etc.

Forma listu přiznavaciho na sbírku.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském ve středu po neděli jenž slově devitnik léta tohoto etc 96. a zavřín téhož léta v středu po neděli Reminiscere stalo, aby jedenkaždý z obyvatelův království tohoto na placení lidu válečnému podle téhož sněmu proti tomu ouhlavnímu nepříteli Turku svolenému z jednoho každého poddaného osedlého po jedné kopě míšeňské na dva termíny rozdílně z měšce svého vlastního dáti povinnen byl: podle kteréhožto svolení lidi poddané své osedlé všecky jsem scisti a vyhledati dal, kterýchž se nachází osob osedlých N. a vovčáků mistrů N. a pacholků ovčáckých N., a že sem více lidí poddaných osedlých v tomto kraji N. z kderýchž berně při termínu sv. Jiří po třech ortech a při sv. Havle po puol kopě mlš. dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl, než těch dotčených N. ani také od vovčáků k sobě více nepřijal, to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastni k tomuto priznavacímu listu přitisknouti jsem dal, jehož jest datum etc.

Forma listu přiznavaciho z poddaných.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi vuobec, jakož jest se svolení na sněmu obecném, kderýž na hradě Pražském držán léta etc. 96. v středu po neděli jenž slově devitnik a zavřín téhož léta v středu po neděli Reminiscere, stalo, na zaplacení týmž sněmem svolenému lidu válečnému z jednoho každého poddaného osedlého za každý měsíc dvanácte grošuov míš., totiž za šest měsíců jednu kopu dvanácte gr. míš. aby dáno bylo: podle kteréhožto svoleni poddané své všecky jsem scisti dal, kterýchž se nachází osob osedlých N. a nařídiv to tím vším spůsobem, jakž sněmovní snesení ukazuje, od lidí poddaných svých takové výš psané sbírky za dva měsíce prvního termínu N. tohoto z jednoho každého po čtyrmecítma groších míš. jsem vybral a k sobě přijal, čehož v summě učiní N., kteroužto sbírku vybranou berníkům krajským s listem přiznavacím odsýlám. A že sem se v tom, jakž snesení sněmovní ukazuje, spravedlivě zachoval, to přijímám k svému svědomí a pro lepší důvěrnost toho pečeť svou vlastní k tomuto listu jsem přitiskl, jehož datum oc.

Forma listu přiznavacího z komínů.

Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta etc 96. ve středu po neděli, jenž slově devitnik a zavřín téhož léta v středu po neděli Reminiscere stalo, aby jeden každý z obyvatelův království tohoto na zaplacení lidu válečnému ze všech zámkův, hraduov, tvrzí, sídel a obydlí JMCské, panských a rytířských, nicméně i z domuov, na kderýchžby lidé stavu panského a rytířského i osob městských své obydlí měli, též ze všech hrazených měst, předměstí JMCské, JíMCovó, panských a rytířských z každého komínu, kderýžby nad střechu vycházel po 20 groších míš., na dva termíny dáti povinnen byl: podle kteréhožto svolení všecky komíny z zámků hradů, tvrzí, sídel a obydlí, též z hrazeného města a předměstí jsem scisti a vyhledati dal, kterýchž se nachází N. A že jsem více komínuov na N., z kderýchž sbírku při tomto termínu po 10 groš. míš. dáti mám, ovšem najíti a vyhledati nemohl, než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu etc.

Forma listu přiznavaciho na berni.

Já N. z N. vyznávám tímto listem obecně přede všemi, že jsem podle snesení sněmovního na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském v středu po neděli jenž slově devitnik léta etc 96. a zavřín téhož léta v středu po neděli Reminiscere, všeckny lidi poddané své vyhledati a scisti dal, kterýchž se nachází osob osedlých [N., a že jsem více lidí poddaných osedlých][Závorkou opatřená slova nejsou v zápisu deskovém, doplnili jsme je z artikulův tištěných]v tomto kraji

---

N., z kterýchž berně při tomto termínu N. po N. groších českých dáti mám, ovšem vyhledati a najíti nemohl, než těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť svou vlastni jsem k tomuto přiznavacímu listu přitisknouti dal. Jehož jest datum etc.

Forma listu příznavacího na posudné.

Já N. z N. vyznávám tímto listem, že jsem od N. až do N. v tom jednom kvartálu v pivovaře mém N. piva svařiti N. dal, z kderéhož mi se vedle svolení sněmovního z jednoho každého věrtele, čehož se sejde v tom čase N. kop grošův českých, kderéž teď s registry a listem přiznavacím vejběrčímu krajskému odsýlám, a že jsem více v tom času piva bílého ani ječného svařiti a na prodaj vystaviti nedal, jenž [sic] by z něho posudné dáno býti mělo, mimo to, což tak odsýlám, to jest v pravdě tak. To přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu k tomuto listu pečeť svou vlastní jsem přitiskl, jehož datum etc.

Forma listu přiznavacího městům z komínův.

My purkmistr a rada města N. známo činíme tímto listem přede všemi, jakož jest se svolení na sněmu obecním, kterýž držán byl na hrade Pražském léta etc 96. v středu po neděli, jenž slově devítník, a zavřín téhož léta v středu po neděli Reminiscere, stalo, aby jedenkaždý z obyvatelův království tohoto na splaceni lidu válečného z jednoho každého komínu počnouc od zavření tohoto sněmu ve dvou nedělích pořád zběhlých po desíti groš. českých dal: i podle takového snesení sněmovního my nadepsaní purkmistr a rada N. majíce k vybírání té sbírky z dotčených komínův dvě osoby hodné nařízené, kteříž od spolusousedův našich tak a tím vším spůsobem, jakž snesení sněmovní ukazuje, tu sbírku vybrali, od nich jsme rejstra i peníze, což od koho vybráno jest, zouplna přijali, kteréž se našlo N. a že jsou se tíž sousedé naši v tom spravedlivě zachovali, ničehož, pokud jim nejvejš možné bylo, žádnému nepřehlídli a nevypustili, ani ničehož za sebou nenechali, přijali to před námi na tu přísahu, kterouž jsou k té práci učinili, což teď příležitě berníkům krajským odsý-láme. A že jsme se od osob svých tak v tom vedle téhož sneseni sněmovního spravedlivě zachovali, to přijímáme k svému vědomí A pro lepší toho jistotu etc.

Závěrek sněmu.

Avšak toto naše svoleni sněmovní, kteréž z žádné povinnosti, než na milostivou žádost JMCské z své svobodné dobré vůle přes všecko přemoženi mimo všecka jiná léta a daně přes paměti lidské i nad možnosti své a poddaných svých všickni tři stavové království Českého jsme učinili, není a býti nemá k žádné újmě, škodě a nějakému protržení privilejím, právům, svobodám ani starobylým zvyklostem a pořádkům našim, nyní i na časy budoucí a věčné. A JMCská také nám na to, jako i na předešlá naše svolení podle milostivého uvolení revers dostatečný a jestliže by předešle který ji stě odveden nebyl, též milostivě odvésti a vydati míti ráčí.

Relatorové stavu panského:

Petr Vok z Rožmberka a na Českém Krumlově, správce a vladař domu Rožmberského.vyšší sudí království Českého.

Adam z Hradce, na Hradci, Hluboké, Telči a Polné, JMCské rada a nejvyšší purkrabě Pražský.

Jan nejstarší z Valdštejna a na Sedčicích, nejvyšší kokomorník království Českého.

Jiří Bořita z Martinic a na smečně a Vokoři, nejvšší sudí království Českého

Václav z Říčan, na Hořovicích n. Mnichu, nejvyšší sudí dvorský království českého.

Joachym Novohradský z Kolovrat a na Košátkách a Buštěhradě. purkrabě Karlštejnský a president zřízené komory v království Českém.

Jaroslav Smiřický z Smiřic a na Kostelci nad černými lesy, JMCské dvoru hofmistr v království Českém.

Jan z Šelnberka a z Kosti, na Mrači a Toužetíně, JMCské rada.

Václav Berka z Dubé a z Lipé a na Rychmburce, JMCská rada a dvoru JMti v království českém maršálek. P. sudí nejv. p.

Kryštof z Lobkovic na Tachově a Pátku, JMCské [rada] a nejvyšší komrmejstr království Českého a president nad apellacími.

Volf Novohradský z Kolovrat a na Lnářích, JMCské rada.

Adam starší z Šternberka a na Sedlci, JMCské rada a hejtman Nového města Pražského.

Matouš Děpolt z Lobkovic a na Strakonicích, nejvyšší mistr převorství království českého.

Heřman z Říčan a na Kosově Hoře, JMCské rada.

Bohuslav Joachym Hasistejnský z Lobkovic a na Mladé Boleslavi a Kosmonosích, JMCské rada.

Jan Sezima z Sezimova Oustí a na Onstí, JMCské rada.

Karel z Vartmberka, na Skále a Svijanech, JMCské rada.

Jan Jiří z Švamberka, na Ronšperce, Boru a Vorlíku, JMCské rada.

Jan Václav z Lobkovic a na Běronicích aVeltrubech, JMCské rada a hejtman Starého města Pražského.

Štefan Jiří z Šternberka a na Voticích, JMCské rada komory české. P. Adam Šternberk p.

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku a na Budyni, JMCské rada.

Fridrich Šlik z Holejče, hrabě z Pasaunu a z Lokte a na Hauštejně a Plané, nejvyšší mincmpjstr v království Českém.

Ferdinand Šlik z Holejče, hrabě z Pasaunu a z Lokte, JMCské rada nad apellacími.

Jan Bezdružický z Kolovrat, na Záběhlicích a Bystrém, JMCské rada.

Melichar Reder z Rederu a na Frýdlandu. JMCské rada.

Adam Havel z Lobkovic a na Duchcově.

Adam mladší z Valdštejna, na Hrádku nad Sázavou a Lovosicích, JMCské komorník.

Adam starší z Valdštejna, JMCské mundšenk.

Vilém z Lobkovic, na Tejně Horšovském etc.

Teobald Švihovský z Ryzmberka a z Švihová a na Horažďovicích, JMCské panatýr. Pan Budovec p.

Václav Ludvikovský Bezdružický z Kolovrat a ua Buštěhradě, JMCské flršnejdr.

Kašpar Melichar z Žerotína a na Nových Dvořích, JMCské kráječ.

Zachariáš Slavata z Chlumu a z Košinberka a na Chroustovicích, JMCské truksas. P. Adam Slavata p.

Bohuslav Křinecký z Ronova, na Dětenicích a Vlčicích.

Albrecht Gotfrid Křinecký z Ronova a na Jilemnici.

Petr Novohradský z Kolovrat a na Janovičkách.

Petr Karel Holický z Šternberka a na českém Štemberce nad Sázavou. Pan Adam Šternberk p.

Ladislav z Šternberka na Zelené Hoře a Planici. Týž ut sp.

Jan Kavka Říčanský z Říčan a na Cehnicích, JMCské truksas.

Voldřich Desiderius Pruskovský z Pruskova, na Starých Hradech a Bělé, JMCské truksas.

Relatorové stavu rytířského.

Michal Španovský z Lisova na Pacově a Vožici, nejvyšší písař království českého.

Humprecht Černín z Chudenic a na Chudenicích, podkomoří království českého.

Václav Ples Heřmanský z Sloupna a na Stolanech, purkrabě Karlštejnský a hejtman Menšího města Pražského.

Jan Vřesovec z Vřesovic a z Doubravské Hory, na Podsedicích a Libčovsi, purkrabě kraje Hradeckého.

Kryštof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicích, JMCské rada.

Tiburcí Žďárský ze Zdaru a na Kladně.

Gothart. Florian Žďárský ze Žďáru a na červeným Oujezdci.

Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic a na Zalši, purkrabě hradu Pražského.

Hendrych Kapoun z Svojkova a na Beranicích, JMCské rada.

Pavel Korka z Korkyné a na Suchém Dole na Vostrově.

Václav Budovec z Budova, JMCské rada při apellací, nejvyšší berník království Českého.

Kryštof Budovec z Budova a na Hradišti nad Jizerou.

Mikuláš starší z Bubna, na Liticích a Žamberce.

Kryštof Václav Kapoun z Svojkova a na Hlušících.

Zikmund Kapoun z Svojkova a na Janovičkách.

Jeroným čejka z Olbramovic a na Chvalách.

Adam Hrzaň z Harasova, na Skalce a Lantškrouně

Zdeslav Kaplíř z Sulevic etc.

Kašpar Kaplíř z Sulevic a na Šebířově.

Bohuslav Malovec z Malovic, no, Dřitni a Vejhlavech

Václav Pětipeský z Chýš a z Egrberku a na Blahoticich.

Albrecht Pětipeský z Chyš a z Egrberku a na Byšicích.

Tobiáš Hrzan z Harasova.

Smil Skuhrovský z Skuhrova a na Novém Domašíně.

Přech z Hodějova, na Milivště a Tloskově.

Albrecht Pecingar z Bydžína a na Hradišti.

Jan starší Hořčice z Prostého na Pořičí a Bratronicích.

Adam Zapský z Zap a na Dubci.

Zikmund Zapský z Zap a na Průhonicích.

Fridrich Zapský z Zap a na Ctiněvsi.

Prokop Dvorecký z Volbramovic a na Konicích.

Bernart Hochauzar z Hochauzu a na Malým Bašti,

Jaroslav Myška ze Žlunic a na Čížkovicích.

Albrecht Zdeněk Kaplíř z Sulevic a na Brodcích a Velkých Horkách.

Karel Častovec Myška ze Žlunic a na Vobřiství.

Pavel Hrabané z Přerubenic a na Peckách.

Václav Vchynský ze Vchynic a na Zásmucích.

Jiřík starší Gerštorf z Gerštorfu a na Svojšicích.

Jiřík mladší Gerštorf z Gerštorfu a na Gholticích.

Jetřich Vřesovec z Vřesovic na Vchynicích a Zátvoru.

Vilém Vřesovec z Vřesovic a z Doubravské Hory a na Nových Hradech.

Daniel Beneda z Nečtin a na Přemyšlení.

Jiřík Beneda z Nečtin a v Strážkově.

Jan Sekerka z Sedčic a na Lobkovicích.

Adam Velemyský z Velemyšlovsi a na Vo[l]bramovicích.

Jan Běšín z Běšín na Řešihlavech.

Jindřich starší Běšín z Běšin a na Běšinech.

Jindřich mladší Běšín z Běšin a na Bělčicích.

Jan z Klenového a z Janovic a na Žinkovech.

Jindřich Kordule z Sloupna a na Vřešfově, JMCské truksas.

Jan Vostrovec z Královic a na Vlašimi, JMCské truksas.

Albrecht Bryknar z Brukštejna a na Sedči, JMCské truksas.

Jindřich Vintíř z Vlčkovic a na Kolinci.

Jan Vintíř z Vlčkovic a na Kolinci.

Vladislav Hozlaur z Hozlau.

Jindřich Budkovský z Budkova a na Budkově.

Jiřík Hohmut z Harasova, na Pecinově a Bělé.

Bohuchval Rut z Dirného a na Dušníkách.

Silvestr Mlazovský z Těšnice a v Druhlicích.

Vilém Rut z Dirného. Jan Hysrle z Chodů.

Jan Jiří Vchynský ze Vchynic a na Vitanovicích.

Přech Dvorecký z Volbramovic a na Načeradci.

Zikmund Služský z Chlumu, na Sukdole a Tuchoměřicích.

Zachariáš Kába z Rybňan.

Adam Ryzmberský z Janovic.

Voldřich Doudlebský z Doudleb.

Jindřich Doudlebský z Doudleb.

Jindřich Střela z Rokycan a Křivsoudově.

Václav Mitrovský z Nemyšle.

Purkhard Klucký z Libodržic.

Věněk Kordule z Sloupna a na Rodově.

Václav z Kaliště a z Ottrsfeldu.

Jindřich Chotouchovský z Nebovid a na Žlebích.

Václav Bedřichovský z Lomné.

Daniel Skalský z Dubu, na Slušticích a Chřenici.

Pražané, Horníci i jiní poslové z měst království českého přiznali se na místě svém i na místě jiných spolusousedův svých, od kterýchž k tomu jednání sněmovnímu vysláni byli.