Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.00 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Tím, jestli se nemýlím, jsme se vypořádali s bodem číslo 50 a já uzavírám jeho projednávání.
A vrátíme se k bodu číslo
51.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
/sněmovní tisk 926/ - prvé čtení
Ani u tohoto bodu nezazněly návrhy na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Ptám se, zda je tu někdo, kdo navrhuje jiný výbor jako garanční? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat a já se ptám, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru? Kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti? (Poslanec Benda podává ruku navrhovateli.)
Hlasování číslo 166, bylo přihlášeno 133 poslanců, pro hlasovalo 120, proti nebyl nikdo. A jeden poslanec si i podal ruku, (s pousmáním) vyslyšel moji výzvu. Tím jsme schválili.
A já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Hlásí se někdo s návrhem na
přikázání dalším výborům projednání? (Poslanec Hendrych gestikuluje.) Ano, pan poslanec Hendrych.
Poslanec Igor Hendrych: Tak jako u předchozího tisku navrhuji projednání v rozpočtovém výboru.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji tento návrh. Je tu ještě nějaký jiný návrh na projednání ve výborech? Není tomu tak, budeme tedy hlasovat o předneseném návrhu.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby dalším výborem byl rozpočtový výbor, který bude tento tisk projednávat? Kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 167, bylo přihlášeno 134 poslanců, pro hlasovalo 119, proti byl 1. Návrh byl přijat.
A já konstatuji, že jsme návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako dalšímu výboru.
Dále v rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůt, a to na 30 dnů.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 168 bylo přihlášeno 135 poslanců, pro hlasovalo 114, proti nebyl nikdo. Návrh na zkrácení lhůt byl přijat.
Tím jsme se vypořádali s bodem číslo 51 a já končím jeho projednávání. Děkuju navrhovateli i zpravodajce za spolupráci.
A my budeme pokračovat bodem číslo
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 878/ - druhé čtení
A bod byl přerušen včera dne 22. 4. Poprosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali ministr životního prostředí Petr Hladík a zpravodajka výboru pro životní prostředí paní poslankyně Jana Krutáková. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu, a dále byl tento tisk přikázán hospodářskému výboru a výboru pro bezpečnost. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 878/1 až 6.
Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Dne 22. 4. se s faktickou poznámkou hlásila paní poslankyně Berenika Peštová a s přednostním právem ministr životního prostředí Petr Hladík. Ptám se, zda mají zájem o vystoupení? (Poslankyně Peštová gestikuluje.) Je tomu tak. Paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já si moc dobře pamatuji, co jsem chtěla včera říct. Byla tady diskuse o tom, že bylo načteno 34 pozměňovacích návrhů v odpoledních hodinách, proto byla přerušena schůze, a já jsem chtěla zdůraznit, že jeden pozměňovací návrh je čitelný, neboť to je pozměňovací návrh pana poslance Hellera, který i k tomuto zákonu načetl svá dvojčata a trojčata. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuji za dodržení času. A zeptám se pana ministra, jestli trvá jeho zájem o slovo? Není tomu tak, čili se dostáváme do obecné rozpravy.
A jako první - nebo respektive v pořadí je přihlášen nyní pan poslanec Bureš. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem si včera původně připravoval kratší vystoupení, myslel jsem si, že to včera zvládneme, ale protože jsme se k tomu včera nedostali, tak dnes vytahuji trošku delší verzi, maloučko, abych vysvětlil své pozměňovací návrhy. Chtěl bych se zmínit o tom, že základní filozofie většiny mých pozměňovacích návrhů vychází z toho, když jsem jednal a potkal jsem se se zástupci obcí - a nejenom obcí, ale i občanů z Křivoklátska, kteří i mě, možná jako spoustu z vás, paní předsedkyni Schillerovou - například - v její kanceláři v Brně navštívili s tím, že nesouhlasí a nechtějí, aby byl Národní park Křivoklátsko vyhlášen. Ptal jsem se jich po důvodech, proč tomu tak je, proč se brání vyhlášení národního parku, protože mně to nedávalo logiku. Jako bývalý starosta jsem si říkal, že přece vyhlásit národní park musí být pro samosprávu spousta pozitiv - příliv turistického ruchu, spousta peněz, zaměstnanosti, možnost speciálních dotačních titulů, Státní fond životního prostředí má například speciální dotační titul pro obce, které se nacházejí na území národního parku.
Nakonec v té debatě jsme dospěli k tomu, že oni mají informace a potkávají se s obcemi, které se nacházejí na území stávajících čtyř národních parků, a ty že nemají úplně dobré zkušenosti s tím, jak fungují správy národního parku, jakým způsobem se chovají k ochraně přírody a krajiny. A jim jsem sdělil na rovinu, že jako loajální poslanec vládní koalice, který také hlasoval pro vládu s tímto programovým prohlášením, si prostě nedovedu představit, že bych nepodpořil vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, ale že bych byl rád, aby jejich výhrady byly vyslyšeny a abychom s nimi pracovali a abychom třeba i formou pozměňovacích návrhů, anebo i některých věcí, které jsou zakomponovány v současné novele zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, už v této novele tedy byly zakomponovány. Něco se podařilo do této novely, která je nyní před námi, zakomponovat, něco ne - a o tom jsou i moje pozměňovací návrhy. Je vždycky možnost něco vylepšit, samozřejmě.
Moje pozměňovací návrhy jsou v několika oblastech, okruzích, které bych asi zmínil. Tou jednou oblastí je otázka formování strategických dokumentů a jejich přijímání, to znamená, zásad péče, zónace a dalších, například teď nového návrhu, který je v této novele, to znamená, plánu udržitelného cestovního ruchu na území národních parků, protože oni (ony?) slouží nejenom pro přírodu, ale jsou i hojně navštěvováni (navštěvovány?) turisty. Také ta oblast se týká výjimek ze zákazů činností v národních (parcích?) a jejich povolování, předkupního práva státu k pozemkům, které se zde nacházejí, zlepšení péče o přírodu a zakotvení také odpovědnosti ředitelů národních parků. A v neposlední míře také ochrana života a majetku občanů, kteří žijí na územích národních parků.
Mluvil jsem o strategických dokumentech, tak je samozřejmě důležité a klíčové i jakým způsobem se budou tyto dokumenty schvalovat. Posílení elektronizace - to je nejenom moderní pojem, ale měl by být přenášen i do praxe. No a pak dvě technické věci, a to je ještě detailní úprava hranic Národního parku Křivoklátsko a zřízení výzkumného ústavu, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí. A málem bych zapomněl i na stožáry a jejich povolování, respektive posuzování takzvaného krajinného rázu u anténních stožárů do 50 metrů. ***
