Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

První takové řešení toho, co jsem pevně doufala, že se jednou posune dál a propojí automaticky, a pořád doufám, že to jednou nastane, tak vlastně ti účastníci, pokud se nemýlím, tak jsme začínali na nějakých 75 tisících a pak to bylo něco přes 100 000. Takže ono už toto trošku ozkoušené je, ale nebudu kritizovat, nejsem u toho, nemohu to posoudit.

Znovu opakuji, ta cesta je dobrá, ale samozřejmě ten ďábel vždycky tkví pak v tom detailu a v tom provedení. Beru vaše slova. Ano, potvrzuji, jsme dneska měli schůzku, že jsme se dohodli na úrovni vy, já a pan předseda klubu ODS Benda, že budeme hledat řešení. To řešení já vidím v tom, že dohodáři nebudou nijakým způsobem, nebudou jim změněny podmínky, to znamená, bude zachován status quo. To znamená, že oni nebudou podávat žádné daňové přiznání, budou platit tu 15procentní daň, bude to prostě zpracováváno zaměstnavatelem, což předpokládá pozměňovací návrh.

Já jsem dnes měla schůzku, myslím, že to tady mohu říct, nakonec byl za mnou poslán z Ministerstva financí s vrchním ředitelem Koubou z Ministerstva financí. Oni už zpracovávají nějaký návrh toho pozměňovacího návrhu. Já samozřejmě ráda se na tom podílela, dostanu to k posouzení, dostanu to k nějakému připomínkování. Proberu to i s našimi experty, s nezávislými experty a budeme hledat cestu takovou, abychom se vrátili do toho stavu, aby zůstal ten stav tak, jak je, což jsem slíbila. A potom samozřejmě my nemáme s tím zákonem problém, že tady povedeme nějaké technické debaty, že se možná ještě něčeho dotkneme, až si to pořádně nastudujeme, ale nebude to nic, co by zabránilo, znovu opakuji, přijetí toho zákona, pokud tato podmínka bude odstraněna.

Takže děkuji za ten vstřícný krok, věřím, že ho dotáhneme do konce a že se nám podaří pro dohodáře zachovat komfortní situaci, kterou mají dnes. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Ještě se hlásí pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Já to opravdu potvrzuji takto a chci také ještě tady doplnit, že vlastně pokud se nám toto podaří úspěšně implementovat v tom příštím roce, tak, jak jsme tady, a myslím, že napříč politickými stranami, možná posledních 15 let mluvili o tom, že bychom chtěli jednotné inkasní místo. Před těmi 15 lety ještě to bylo na úrovni vidiny, něco jako CzechPoint, to znamená jako fyzické místo jedné té přepážky, kde nechodím mezi Českou správou sociálního zabezpečení, finančním úřadem a zdravotní pojišťovnou a u každého okýnka řeším něco jiného.

Samozřejmě dneska jsme se posunuli, dneska se nebavíme o tom, že by to tady takto chtěl někdo naplňovat fyzicky, ale celá infrastruktura IMHZ (?) dává základ tomu, aby se nám toto podařilo v roce, já teď nechci říkat, jestli 2028, ale rádi bychom k tomu bez ohledu na to, jaká tady bude vláda v budoucnu, směřovali.

Když tam do toho zapojíme i zdravotní pojišťovny, tak to jsme schopni vlastně digitálně těm podnikatelským subjektům doručit. Včetně i toho benefitu pro ty zaměstnance, protože vlastně budeme schopni velmi jasně, adresně jim pomoci předpřipravit případné přehledy, které by případně oni jenom notifikovali nebo se rozhodli pro nějakou změnu, pokud by měli třeba ještě nějaké specifické životní situace. To znamená, ta infrastruktura je budovaná tak, aby vlastně toto byla schopná dopředu poskytnout.

Ještě jsem nezodpověděl jednu poznámku paní předsedkyně Schillerové, když říkala, jestli by vlastně nebylo jednodušší říct tam, kde dneska stávající instituce dostávají data, tak ta data využít z hlediska propojení. Ano, i to bylo diskutováno v úvodní fázi, ale došli jsme k tomu, že z hlediska nějaké standardizace a vůbec jako dohledu nad kvalitou toho procesu by tohle bylo asi daleko složitější než říci, že jedna z institucí, která si myslím, že je v tomhle velmi renomovaná a vlastně spolehlivá, a to v tomto případě Česká správa sociálního zabezpečení, bude schopna toto vzít na sebe a až poté udělat rozvětvení a distribuci těch dat tam, kam příslušně patří.

Je to vlastně ojedinělý krok v tom, že vlastně nikdy jsme nebyli dřív schopni takhle ty rezorty, a to nejsou jenom rezorty, Česká správa, Český statický úřad neberu jako rezort, to je opravdu velmi nezávislá instituce, dostat do tak úzké kooperace, abychom byli schopni toto nastavit. A jenom poznámka vlastně, když se bavíme s kolegy z Českého statistického úřadu, tak pro kvalitu třeba i jejich práce, i pro budoucí veřejné politiky tato data mohou opravdu přinést to, co myslím, že napříč ani zeměmi Evropské unie dneska nevidíme, nemáme to tam, máme to dneska stále i v těch západních zemích velmi roztříštěné z hlediska té správy těch dat. Takže toto opravdu nám dává šanci pro budoucí vlády, pro budoucí rozhodování jednotlivých rezortů, mít daleko kvalitnější data, se kterými můžeme v budoucnu opravdu dělat velmi dobrou hospodářskou politiku, dělat velmi kvalitní analýzy RIA včetně dopadů minimálně v té agendě MPSV, minimálně v agendě i finančních Ministerstva financí. Takže tolik, ještě jsem chtěl doplnit tu poznámku i tady k té vlastně technikálii a k tomu, jak jsme došli vlastně k tomu, že to postavíme na této platformě a těchto principech.

Já si teď dovolím ještě také říci, pak to navrhnu poté, co bude přikázáno ještě do výborů, ale už teď budu navrhovat a prosím o podporu, abychom to stihli do toho konce června zvládnout, zkrácení té lhůty na projednání mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů u obou dvou těch tisků, které tady máme ve sloučené rozpravě. Tak tolik ještě k tomuto a děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju pěkně. Právě jsem vás chtěl vyzvat, abyste upřesnil ten návrh, čili pro oba ty body, oba ty tisky, je navrženo zkrácení na 30 dní. Tak tam se ještě zase někdo hlásí do té sloučené rozpravy, sloučené obecné rozpravy, abych byl přesný. Jestli tomu tak není, nikoho nevidím, tak ukončuji sloučenou obecnou rozpravu a tážu se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodaje? Není tomu tak. A budeme tedy pokračovat po jednotlivých bodech.

Vracíme se tedy k tisku číslo

50.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
/sněmovní tisk 925/ - prvé čtení

Tak pokud se nemýlím, návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu nezazněl. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Pan poslanec.

Poslanec Igor Hendrych: Já navrhuji ještě rozpočtový výbor vzhledem k těm faktům, které tady padly v debatě.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, teď se bavíme teprve o garančním výboru. Čili garanční výbor souhlasíte s tím, že bude navržen výbor pro sociální politiku? Tak přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o přikázání garančnímu výboru u tisku číslo 50. Navržen je výbor pro sociální politiku jako výbor garanční. Zagongoval jsem a zahajuji hlasování.

Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 163 bylo přihlášeno 127 poslanců, pro hlasovalo 119, proti nebyl nikdo. A já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání sociálnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu z výborů. a teď je právě ten správný čas, abyste případně navrhl další výbor, který by se měl tiskem zabývat.

Poslanec Igor Hendrych: Tak já bych navrhoval rozpočtový výbor, viz mé zdůvodnění.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozpočtový výbor. Je ještě nějaký jiný návrh na doplnění výboru k projednání tohoto tisku? Není tomu tak. Budeme tedy o návrhu hlasovat.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby tento tisk projednal i rozpočtový výbor? Kdo je proti?

V hlasování číslo 164 bylo přihlášeno 132 poslanců, pro hlasovalo 124, proti nebyl nikdo. A já konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako dalšímu výboru.

Dále zazněl v rozpravě návrh na zkrácení lhůty podle § 91, a to na 30 dnů. Čili já dám hlasovat o tomto návrhu.

Kdo je pro, aby se lhůta pro projednání zkrátila na 30 dnů? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 165 bylo přihlášeno 133 poslanců, pro hlasovalo 129, proti nebyl nikdo a já konstatuji, že jsme lhůty zkrátili. ***