Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(16.10 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)

A teď mi dovolte, abych krátce představil ty jednotlivé pozměňovací návrhy, ke kterým se chci v podrobné rozpravě přihlásit.

Tím prvním je pozměňovací návrh 6045. Ten se týká právě zásad péče o národní parky. Upravuje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma. Jsou to odborné dokumenty, které stanoví postupy a způsoby péče o ekosystémy národních parků na základě údajů o jejich dosavadním vývoji a současném stavu. Ty hlavní změny, které navrhuji, je vyhodnocení stávající péče - přímo zakotvit do zákona vyhodnotit zásady, jak fungují doteďka, jakým způsobem se národní park profiluje v rámci zásad péče. Také zakomponovat to, abychom nezapomínali na turistické cesty a trasy; podrobný popis ekosystémů, účast občanů - nesmírně důležitá záležitost - a také projednání zásad péče nejpozději šest měsíců před koncem jejich platnosti.

Druhý pozměňovací návrh, ke kterému se budu hlásit, je návrh 6621. Jde o výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích. Tento pozměňovací návrh upravuje dikci § 43 odst. 1 - nahrazuje slovo "může" slovem "povoluje". Sjednocujeme to stejně, jako je to u ochrany druhů. Podle mého názoru by to mohlo být i určité protikorupční opatření, protože pokud dnes orgán ochrany přírody a krajiny může povolit některé výjimky, které musí pochopitelně splnit takzvaný veřejný zájem. Když ten veřejný zájem je nadřazen, orgán ochrany přírody a krajiny může povolit. Může povolit - je poměrně vágní záležitost a je na volném uvážení každého úředníka. To samozřejmě prostor pro korupci rozšiřuje a pro možnost spekulace. Když bude otázka "povoluje", tak je to samozřejmě mnohem, mnohem jednoznačnější.

Co se týče předkupního práva státu, to je § 61, zde bych rád, aby v případě, že stát chce využít svého předkupního práva daného zákonem, a podotýkám, že má na to 60 dní od okamžiku, kdy se na něj ten, kdo chce pozemek prodat, obrátí, tak aby tento zájem také zdůvodnil, aby řekl, proč má zájem o ten daný pozemek, v čem vyplývá zájem státu? Aby to mohlo být jaksi předmětem také zkoumání, jestli nejde o věc, kterou třeba stát nepotřebuje, a je to jenom rozhodnutí, které vlastně bude, následně nepřinese nic v oblasti ochrany přírody a bude k tíži státního rozpočtu.

Další pozměňovací návrh, ke kterému se budu hlásit, je návrh 6497. Tam jsou celkem čtyři, respektive pět paragrafů. Ten jeden, to je § 15, ten se týká národních parků, upravuje cíle a využití národních parků, zdůrazňuje zachování a zlepšení stavu a funkcí ekosystémů včetně lesních ekosystémů a zajištění trvale udržitelného rozvoje území národních parků. Důraz je kladen také na bezpečnost, ochranu životů, zdraví a majetku lidí.

Obsahuje i § 18, což je členění území národních parků, mění způsob zařazování území do zón ochrany přírody s cílem právě zachování funkcí ekosystému, zóny ochrany se stanovují na 15 let. A zase, příprava nové zónace musí být zahájena včas. Vymezení zón ochrany bude prováděno opatřením obecné povahy, což vlastně může také umožnit i případný soudní soudní přezkum.

§ 18a se týká režim-zón národních parků, specifikuje zásahy, které musí orgán ochrany přírody provádět v jednotlivých zónách ochrany, pokud nastanou podmínky pro jejich uplatnění. Cílem je zajistit ochranu životů, zdraví a majetku občanů a zachování funkcí ekosystému.

A § 22 a 22a, což jsou lesy národních parků - můj návrh zdůrazňuje, že lesy v národních parcích nejsou hospodářskými lesy, jak jsem se kdysi někde dočetl, jsou určeny především k mimoprodukční funkci. Nicméně správa národního parku odpovídá za hospodaření s majetkem státu a za zachování mimoprodukčních funkcí lesa, musí také plnit veškeré mimoprodukční funkce a přeměna lesa na lesy vystavené přírodním procesům musí být postupná.

Další návrh, ke kterému se budu hlásit, je návrh 6623. Jedná se o přechodná ustanovení, kdy nově schválené dokumenty v radě národního parku chci, aby byly dokumenty, které byly radou dohodnuty podle stávajícího znění zákona, byly znovu posouzeny a dohodnuty podle nového mechanismu hlasování v radě. Tato novela totiž zavádí takzvaný dvoukomorový systém rad. V jedné radě by byli zástupci obcí a krajů, ta druhá rada by byli zástupci Hasičského záchranného sboru povinně plus další, které určí ředitel národního parku, správy národního parku. Tyhle dvě komory se musí na strategických dokumentech shodnout.

Ale dnes už máme čtyři národní parky, které mají strategické dokumenty, ty mají platnost 10 až 15 let. Já bych rád, aby si mohly rady národního parku říct, jestli některý z těch dokumentů nechtějí znovu projednat a znovu schválit. A může si o to říct jedna z těch rad, protože pak samozřejmě ten zásah, který děláme do zákona, to znamená posílení možnosti samospráv podílet se na strategii a strategickém řízení národního parku tou formou schvalování, tak by ve své podstatě u těch čtyřech stávajících národních parků byl naprosto neúčinný, protože dokumenty, které platí 10 až 15 let, tak se k nim vlastně ta rada dostane až v dlouhém horizontu.

Můj návrh říká, že pokud si jedna z těch dvou komor nadpoloviční většinou svých členů řekne, že chce některý z těch strategických dokumentů znovu schválit, neměl by být problém pro ředitele parku znovu tyto materiály radě předložit.

Další návrh, ke kterému se budu hlásit, je návrh 6624. Navržené změny souvisí právě s elektronizací státní správy a zahrnují navázání údajů o registrovaných významných krajinných prvcích podle zákona o ochraně přírody a krajiny, které budou vedeny v registru krajiny a ekologicky významných prvcích dle zákona o zemědělství na Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, takzvaný RÚIAN. Smyslem navržené úpravy je, aby registrované významné krajinné prvky a ekologicky významné prvky byly vedeny v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí jako účelové územní prvky dle § 31 odst. 2 zákona (č.) 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Zavedením těchto prvků do RÚIAN bude vytvořena přidaná hodnota spočívající jednak v jejich zpřístupnění pro celou veřejnou správu i další uživatele, jednak ve vytvoření vzájemných vazeb, ale i vazeb na další územní prvky, konkrétně parcely katastru nemovitostí. V souladu s principy využívání referenčních údajů vedených základních registrech bude možné tyto údaje automatizovaně přebírat jinými informačními systémy.

Další pozměňovací návrh je 6625. Jedná se o posílení vlivu zástupců obcí a krajů v radě národního parku - § 20. Tento pozměňovací návrh přináší další posílení v radě národního parku nad rámec úpravy obsažené ve vládním návrhu zákona. Návrh stanovuje, že souhlas s návrhem, který musí být dohodnut s radou, musí vyslovit nadpoloviční počet přítomných zástupců obcí a krajů a zároveň nadpoloviční počet ostatních členů rady z druhé komory. V případě, že se tyto dvě komory nedohodnou, bude materiál znovu předložen dvoukomorové radě do 60 dnů. Pokavaď ani pak nedojdou ke shodě, bude rozhodovat Ministerstvo životního prostředí po předchozím souhlasu vlády České republiky.

Pozměňovací návrh 6629, je to technická úprava hranic Národního parku Křivoklátsko dle katastru nemovitostí. Tenhle návrh obsahuje pouze technické změny ve slovním popisu hranic Národního parku Křivoklátsko. Tyto změny zahrnují opravy administrativních chyb a úpravy hranic, které byly provedeny v důsledku změn katastru nemovitostí od doby předložení návrhu vládě do 28. února 2025. K tomuto datu je rovněž vztažen celý slovní popis hranic Národního parku Křivoklátsko.

Další návrh, který bych vám rád představil, je návrh 6630. Jde o zřízení Výzkumného ústavu pro krajinu a kompetence Ministerstva životního prostředí. Tenhle můj pozměňovací návrh doplňuje do § 79 odst. 3 zákona (č.) 114/1992 Sb. nové písmeno y), které stanoví, že Ministerstvo životního prostředí zřizuje Výzkumný ústav pro krajinu jako odborný subjekt zajišťující výzkum, dokumentaci, vyhodnocování stavu a provádění analýz změn přírody a krajiny. Tento odborný subjekt se řídí pokyny Ministerstva životního prostředí. ***

 




Přihlásit/registrovat se do ISP