Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

V této novele se navrhuje, aby zaměstnavatelé posílali jeden elektronický měsíční přehled, kterým splní své povinnosti vůči úřadům, například České správě sociálního zabezpečení, Úřadu práce nebo Finanční správě. Na první pohled jde o krok správným směrem. Zjednodušení administrativy vůči státu je něco, co SPD dlouhodobě podporuje. Méně papírování pro firmy je určitě za nás velmi a velmi dobře a kvitujeme to.

Zároveň s tím ale vláda navrhuje zrušení srážkové daně u příjmů ze zaměstnání. Nejprve u cizinců, respektive u osob, které nejsou daňovými rezidenty České republiky, nebo občany ČR, kteří jsou členy vedení firem. Později i u všech ostatních příjmů, například z takzvaných dohod, včetně velmi nízkých přivýdělků. To je za nás opravdu velký problém. Dnes se třeba příjmy z dohod o provedení práce jednoduše zdaní srážkovou daní a člověk nemusí nic řešit. Nově ale vláda navrhuje, aby i lidé s malými přivýdělky museli podávat daňové přiznání, jinak jim hrozí pokuta. To se bude týkat desetitisíců lidí - brigádníků, studentů, seniorů, lidí pracujících třeba ve volebních komisích nebo spolcích, předsedů SVJ a dalších.

Ministerstvo financí tvrdí, že to bude pohodlné a moderní, ale jak to přesně bude fungovat, to už nikdo neví. Tahle vláda už to nejspíš ani nebude mít šanci dotáhnout a za nás to jsou opravdu jen prázdná slova. V SPD určitě vnímáme, že tahle změna zbytečně zkomplikuje životy mnoha poctivým pracujícím lidem a hlavně těm, kteří jsou už teď na trhu práce nejzranitelnějšími. Proto s tímto návrhem jednoznačně nemůžeme souhlasit. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dále se hlásí s přednostním právem pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl s dovolením krátce stručně reagovat na některé věci, které zazněly. My vlastně vědomi si toho, že tato změna je poměrně opravdu rozsáhlá, zásadní, tak jsme si už v průběhu loňského roku udělali legislativní úpravu, která nám umožňuje spuštění pilotu, který poběží od 1. 7. tohoto roku. V tom pilotním testování celého toho systému budeme mít více jak 100 000 zaměstnanců. Jsou tam subjekty jako Česká správa sociálního zabezpečení, Finanční úřad, Český statistický úřad jako zaměstnavatelé plus některé další veřejné instituce. Plus jsou tam také - za to chci tady poděkovat - i běžné subjekty malých, středních a velkých podniků, které se ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou podařilo vytipovat. Ty do toho jdou, takže od 1. 7. průřez všech typů zaměstnavatelů veřejné i soukromé sféry v tom pilotním projektu už bude tak, abychom to opravdu měli otestováno, měli vyladěné všechny technické záležitosti, které se toho budou týkat, abychom pro rok 2026 byli připraveni nastartovat ostrý provoz.

S tím, že samozřejmě poslední rok a půl běží spolupráce a komunikace i se všemi dodavateli softwarových systémů pro české podnikatelské prostředí, které dodávají účetní mzdové systémy, aby i oni byli s námi ve společném kontaktu a věděli, co s přijetím tohoto zákona... Souhlasím, a my to víme, že tady musí bezprostředně poté, co tento tisk projde Sněmovnou a Senátem, být připraveno i nařízení vlády - my na něm s nimi taky pracujeme - které specifikuje technické požadavky i u jiných legislativních záležitostí, týkajících se třeba technických požadavků v oblasti právě důchodového nemocenského pojištění. Dnes tyto technické požadavky konkrétně nespecifikuje zákon, ale jsou v podzákonných předpisech.

Takže toto je s nimi komunikováno, i proto jsme si vědomi toho, že tady musí být ta doba, kterou tady máme, minimálně toho půl roku, pro to, aby ty firmy - takto to s nimi zase komunikujeme - byly schopny to přeprogramovat, doplnit funkcionality pro to aby vyhověly jednotnému měsíčnímu hlášení. Jsme si vědomi i toho, že nemalá část firem používá opravdu, jak se říká řešení šitá na míru přímo pro jejich firmu, že to není úplně běžný komerční produkt, který prostě využívají tisíce subjektů. Některé firmy ale mají opravdu za ty dlouhé roky připraven systém, který používají, který je vyloženě specificky upraven pro použití v dané firmě nebo v nějakém holdingu firem. Tak jsem to zažíval kdysi já, když jsem byl ještě zaměstnanec, než jsem vstupoval do politiky.

Pak chci také zmínit, že úleva bude jednoznačně nejenom pro firmy, ale i pro OSVČ. Sám jsem byl (nesroz.) OSVČ a jenom vzpomenu, že není vždycky komfortní pro ten subjekt OSVČ už třeba jenom to, že je opakovaně vystaven odpovídat (nesroz.) datům Českého statistického úřadu. Ta situace se také vyvinula, kdy dneska - přiznám se, že jsem se i ptal ve svém okolí - prakticky ani neznám OSVČ, který zaměstnává zaměstnance a který by si dneska dělal mzdovou agendu sám přímo, jak se říká v režimu papír tužka. Naprostá většina z nich - já jsem nenarazil na subjekt, který by si to dělal sám - je vlastně v kooperaci s nějakým externím zpracovatelem mzdové agendy, který to zase dělá v nějakém softwarovém nástroji, takže zase i z tohoto software nástroje bude logické potom odesílání této informace přes tu datovou větu.

Logicky, jak tady říkal pan kolega poslanec Fendrych, i celá oblast bezpečnosti, kooperace s jednotlivými bezpečnostními složkami, tady je. Už dneska Česká správa sociálního zabezpečení - to je bez ohledu na to, jaká je tady vláda - prostě dlouhé roky musí umět vycházet v dobré spolupráci s bezpečnostními složkami jak vnitra, tak obrany. To se samozřejmě překlápí i do této oblasti JMHZ. Takže všechny ty podněty jsou postupně odbavovány a logické je, že jim bude vyhověno, protože to musí takto být. To si myslím, že je věc, na které se podle mě všichni tady shodneme.

Pokud jde o požadavky - já jsem se jich tady dotkl - MŠMT, Ministerstva spravedlnosti, případně některých dalších subjektů, nelze je už v tento okamžik zahrnovat do první fáze roku 2026. Řešíme to s kolegy. Já jsem slíbil i kolegům při vypořádání připomínek na vládní úrovni, že ve druhém čtení budeme hledat cesty, jak v nějakém odloženém termínu, například k roku 2027, je případně doplnit, aby s těmi daty... Já jsem tady naznačoval některé konkrétní užití dat. Dneska bereme třeba ta výstupní data ve spolupráci s Treximou, která třeba odesíláme na Ministerstvo spravedlnosti, která využívají soudy a soudci tak, abychom tento datový set uměli v budoucnu vytěžovat z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Takže i s tím se v budoucnu bude počítat. Chceme se tady dohodnout, abychom případně dali jasné časování a vstup těchto subjektů, například třeba k roku 2027. Takže vidíme tam ty přidané hodnoty, které tam pro ně mohou být, bez debaty. Takže se budeme snažit hledat cestu, jak vyhovět.

Ale jenom dám ještě poznámku. Není to jenom o tom upravit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, ale je to často i z hlediska legislativy, která se týká přímo těch rezortů a těch povinností. Nemůžeme odbavovat povinnosti, které například tyto rezorty nemají ve svých gesčních zákonech, takže tam ladíme ještě to, aby se toto dotáhlo, dořešilo. Já za sebe říkám, že nemám problém potom dávat nějaké výstupy. Nikoliv osobní data, ale už potom nějaká data, která jsou nutná pro tu agendu. Například když jsme se tady bavili třeba při stanovování výdělků na úrovni krajů, jednotlivých povolání, třeba při stanovení výživného, já s tím nemám problém. Dneska to už děláme. Ne tak přesně, protože ta data, která máme, když zjišťujeme informace o výdělku, nejsou tak přesná, jako budou díky jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů. Takže s tím určitě počítáme.

Musím tady taky férově říct, že jsme dneska s panem předsedou Bendou a s paní předsedkyní Schillerovou ještě před podáváním tohoto tisku mluvili o tom, že náš společný zájem a můj jako předkladatele je enormní v tom, že to tady nemůže zhavarovat na tom, že bychom se ve druhém a ve třetím čtení nedohodli, jakým způsobem vyřešíme otázku srážkové daně. To nemůže být překážkou k projednání tohoto tisku. Myslím si, že i zaměstnavatelé by to vlastně vůbec nepochopili, protože opravdu dva roky u toho intenzivně jsou ty svazy nebo Hospodářská komora, a kdyby to mělo havarovat na tom, že my se tady na tomhle nedokážeme domluvit, tak by to bylo poměrně velké selhání. Takže říkám ano, my se dohodneme. My jsme si dneska řekli, že tu cestu k tomu najdeme, a ta dohoda se také musí potom zhmotnit.

Takže tolik za mě ještě stručná reakce na některé připomínky, nebo ne připomínky, ale možná i dotazy, které tady zazněly. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do sloučené rozpravy? Paní předsedkyně? Ano, prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom velmi krátká reakce na pana ministra. Jsem ráda, že funguje nějaký pilotní projekt, jak jste tady o něm mluvil. 100 000 účastníků, jestli jsem to dobře pochopila. Není zas tak mnoho, protože ono trošku, když jsme zaváděli takzvanou paušální daň, kdy vlastně to bylo také první propojení Finanční správy, zdravotních pojišťoven a správy sociálního zabezpečení... ***