Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Dále zrušení institutu takzvané srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmu ze závislé činnosti u fyzických osob, daňových nerezidentů, které jsou členy orgánu právnických osob - první fáze od 1. ledna 2026. O tom asi dneska ještě tady povedeme, předpokládám, také debatu.
Účinnost se navrhuje 1. leden 2026, u některých ustanovení zákona o dani z příjmu se navrhuje účinnost dnem 1. ledna 2027 a také u některých částí, například výnosu daně z přidané hodnoty a daně z příjmu se navrhuje účinnost 1. ledna 2028. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. A i u tohoto bodu prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je poslankyně Barbora Urbanová.
Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den. Já budu velmi stručná. Opět projednáváme změnový zákon, který navazuje na zákon o Jednotném měsíční hlášení zaměstnavatele. Cílem je zajistit, aby nový systém mohl hladce fungovat v praxi a byl kompatibilní se stávající legislativou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za zprávu zpravodaje.
A já pro tuto chvíli přerušuji bod 51.
A otevírám sloučenou obecnou rozpravu, kterou jsme si odhlasovali.
Sloučená rozprava k bodům 50 a 51 /sněmovní tisky 925 a 926/
A upozorňuju, že případné návrhy musí být vždy určeny konkrétnímu tisku, čili prosím navrhovatele, aby případně specifikoval, čeho se daný návrh týká.
A do sloučené rozpravy máme přihlášeny tyto dva poslance... Paní předsedkyně se hlásí s přednostním právem? Tak paní předsedkyně Schillerová, prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Počkám... (Odmlčuje se pro hluk zprava.) Děkuji. Na základě toho, jak jste nás vedl, tak já chci vystoupit v rámci sloučeného projednávání, částečně budu mluvit ke sněmovnímu tisku 925, ale částečně i ke sněmovnímu tisku 926, takže budu to mít v jednom projevu a myslím si, že bude zřejmé, co chci říci. Děkuju.
Vážené dámy, vážení pánové, na úvod bych chtěla říct, že bych si velmi, ale velmi přála, aby se odvážné ambice vkládané do Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelé naplnily. Poté, co jsem se ale s tím zákonem seznámila a prostudovala si hlavně připomínky zainteresovaných komor, asociací a svazů, mi bohužel opět nezbývá než vyjádřit určitou pochybnost.
Ta první, základní, řekla bych principiální. Říkáte, že nechcete, aby podnikatel musel posílat jednu a tutéž informaci na více orgánů státní správy. No, kdo by s tímto nesouhlasil? Určitě všichni. Ale je opravdu nutné kvůli tomu zatěžovat firmy povinností komplexního měsíčního hlášení? Nebylo by mnohem logičtější, aby podnikatelé prostě jen nemuseli posílat jednu a tutéž informaci na více orgánů státní správy? Tedy že by ten první orgán, který danou informaci od státu obdrží, ji jednoduše předal těm ostatním, které ji pak nebudou od firmy požadovat duplicitně znovu? Já chci věřit, že jste tuto alternativu pečlivě vyhodnocovali. Bohužel v RIA o tom není žádná zmínka.
Chci věřit, že bez nové povinnosti pro firmy a živnostníky zkrátka není v silách státu možné jim administrativně ulevit, že bez investice do systému, která podle důvodové zprávy jen za prvních pět let provozu bude mít hodnotu 600 milionů korun, prostě není možné tuto úlevu firmám dopřát. Byla by to sice celkem smutná vizitka naší veřejné správy, ale pořád lepší, než abychom utráceli 600 milionů za IT systémy a přidělávali firmám poměrně zásadní povinnost - vlastně celkem zbytečně.
Další věc, kde varovně zdvihám prst. Vláda ten systém nemá vůbec připraven. Celé břímě toho projektu spadne na budoucí vládu se všemi otazníky, které kolem něho jsou. A těch otazníků není málo. Jen namátkou - nepřiměřeně vysoký systém pokut a sankcí pro podnikatele, kteří se s ohlášením opozdí nebo v něm udělají chybu. Další - nutnost úpravy mzdových softwarů u většiny firem, a tedy výdaje pro ně navíc. Možná neústavnost. Konkrétní požadavky hlášení mají být stanoveny podzákonným předpisem. Je to však dostatečné? A nebude to oprávněně napadeno u Ústavního soudu?
Ale já budu dnes, kolegyně a kolegové, vstřícnost sama. Chci věřit tomu, že příští vláda bude lepší než tato a nedovolí spustit nepřipravený systém, jako se to stalo s digitalizací stavebního řízení. Že to zkrátka dotáhne, doladí a odmaká. Že tomuto záměru dá důstojnou podobu a ty odvážné ambice jednotného hlášení zaměstnavatele nakonec naplní. Práce s tím bude víc než dost.
S jednou věcí se ale, dámy a pánové, smířit nemohu. Součástí předlohy je záměr na zrušení srážkové daně u brigád a přivýdělků a její nahrazení povinností podávat daňové přiznání. Řeknu vám, že když jsem tento paragraf v zákoně objevila, byla jsem jako celoživotní daňařka doslova v šoku. A nebyla jsem zdaleka sama. Ozvali se i přední nezávislí odborníci na daně v České republice.
Srážková daň u brigád a přivýdělků je totiž velmi oblíbený a efektivní daňový institut. Často ji pro její jednoduchost využívají lidé, kteří si chtějí přivydělat pár stovek nebo tisícovek, třeba důchodci, maminky na mateřské, studenti nebo kdokoliv, kdo má práci a k tomu brigádu. Funguje to jednoduše. Když si někdo přivydělá do 10 000 korun měsíčně na dohodu, zaměstnavatel mu rovnou strhne 15procentní daň. A tím je všechno vyřízeno. Žádné papírování, žádné přiznání, žádné běhání na finanční úřad. Čisté, jednoduché, férové. Člověk přesně ví, kolik dostane.
A ještě jednu výhodu srážková daň má. Srážková daň svou jednoduchostí motivuje lidi i firmy, aby bylo zaměstnávání legální, ne bokem, ne načerno. Srážková daň je tedy logicky výhodná i pro stát. Navržené zrušení srážkové daně by ale znamenalo, že každý, kdo bude mít souběžné příjmy ze závislé činnosti, například dvě brigády, práci a přivýdělek ve společenství vlastníků jednotek nebo třeba odměnu za účast v zastupitelstvu či za drobné práce pro spolek, bude muset všechny své příjmy nově zahrnout do daňového přiznání. To znamená víc papírů, víc stresu, hlídání termínů, riziko pokuty, datové schránky a tak dále. Je to poměrně významná povinnost navíc. A co hůř, povinnost úplně zbytečná, protože stávající systém funguje dobře a lidem vyhovuje.
Já jsem zaznamenala, že ministr financí Stanjura argumentuje, že to vlastně žádná nová povinnost nebude, protože do té doby finanční správa vybuduje systém, který to daňové přiznání vlastně podá za toho brigádníka sám. Ale to jsou s prominutím těšínská jablíčka. ***
