Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.10 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Určitě samozřejmě je tady celá řada možných otázek a pohledů do budoucna. Já jsem i svým kolegům na vládě jasně řekl, že jsem připraven do budoucna hledat cesty k tomu, jak například tato data a tento systém by mohl pomoci třeba kolegům z rezortu školství, kolegům z rezortu spravedlnosti, protože tady jsou často vlastně dneska soudy v poměrně složité situaci, když například řeší stanovování výživného, kdy se to dneska stanovuje na základě dat, které jsou vlastně společně s MPS sbírány s externím subjektem a vyhodnocovány. Tady bychom díky tomuto mohli mít velmi přesná data pro stanovování například právě výživného. Takže ten systém jako takový, pokud se nám ho tady podaří tímto zákonem uvést v život v příštím roce, tak může v těch příštích letech s výhledem na roky 2027 a dále mít celou řadu dalších velmi dobrých funkcionalit, které mohou sloužit opravdu i pro nejenom zaměstnavatele, ale i pro jednotlivé subjekty, jednotlivá ministerstva, snižovat byrokratickou zátěž i pro ně.
Stejně tak jako třeba v budoucnu i to zapojení zdravotních pojišťoven by mohlo dávat taky velkou logiku a zase další snížení administrativní zátěže a nebo například také celou řadu benefitů pro občany, pro zaměstnance jako takové, například v budoucnu pro zaměstnance, který třeba pracuje pro vícero zaměstnavatelů na různé formy zaměstnání, tak dneska, než on oběhne jednotlivé účtárny a sesbírá potvrzení o příjmech, tak to zabere nějaký čas. Takto by mohl říct: souhlas, dávám to například bankovnímu subjektu, když bude žádat o hypotéku, nebo třeba úřadu práce, když bude žádat o dávku, a ta data se sehrají takovýmto způsobem opravdu jednoduše, v řádu prostě sekundy bude schopen ten příslušný subjekt, pokud občan dá ten souhlas, si tato data díky takovéto platformě infrastruktury dát dohromady. Takže uvádím to jenom proto, že ty benefity nejsou čistě jenom pro firemní subjekty, podnikatelské subjekty a pro případné státní orgány, které s těmi daty pracují. Ale počítá se s tím, že do budoucna to bude mít celou řadu benefitů i pro konkrétní občany, zaměstnance i jejich domácnosti a bude to ulehčovat celou řadu dnes třeba kroků, které zabírají hodiny nebo půldny nebo dny času, než si člověk ty dokumenty dokáže obstarat.
Já potom dále navrhnu, to už nepatří sem, ale jenom avizuji, navrhnu a poprosím o zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů, abychom opravdu(?) stihli ještě do konce tohoto sněmovního období tento návrh zákona a potom i ty související včas předat do Senátu. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Nyní se ujme slova zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Barbora Urbanová. Prosím.
Poslankyně Barbora Urbanová: Hezké odpoledne. Kolegyně, kolegové, avizuji, že navrhnu sloučení rozpravy s tím následujícím bodem na konci svého poměrně krátkého projevu, tak abychom měli dostatek hlasujících na tento moment.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládaný návrh zákona přináší zjednodušení a modernizaci pravidelných informačních povinností zaměstnavatelů vůči státním institucím. Cílem tohoto opatření je redukce administrativní zátěže zaměstnavatelů a zavedení jednotného reportovacího nástroje, který nahradí současný roztříštěný a duplicitní systém hlášení. V současnosti musí zaměstnavatelé podávat nejméně 25 různých hlášení v různých termínech, často s duplicitními daty. Tato hlášení jsou rozdělena mezi různé instituce, jako jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce České republiky, Ministerstvo financí a Český statistický úřad. Tento stav znamená zbytečnou administrativní zátěž pro zaměstnavatele a neefektivní využití lidských i finančních zdrojů státu. Nový systém sjednotí tyto povinnosti do jednoho centralizovaného formuláře, který bude sdílen mezi příslušnými orgány. Navrhovaný zákon přináší smysluplnou reformu administrativních povinností zaměstnavatelů. Jeho přijetí povede ke zjednodušení komunikace mezi podnikatelským sektorem a státem, k odstranění duplicit a efektivnějšímu využití dostupných dat.
A nyní prosím, že bychom hlasovali o sloučení s tím následujícím bodem, což je změna zákonů v souvislosti s přijetím tohoto návrhu. Tak tedy prosím o hlasování.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju pěkně, měli jsme tady návrh na sloučení rozpravy, já zatím zagonguju, ať můžou dorazit kolegové. Slyšel jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, protože budeme hlasovat o sloučení rozpravy. (Vyčkávání na ustálení počtu poslanců.)
Počet poslanců se pomalu ustálil. Jenom pro ty, kteří nyní dorazili do sálu, tak zopakuju, že padl návrh na sloučení rozpravy, o kterém bychom měli hlasovat. Ještě kolegové dobíhají. Tak počet poslanců se v sále ustálil. Znovu zopakuji, paní kolegyně zpravodajka poslankyně Urbanová navrhla sloučit rozpravu tohoto tisku a bodu, který následuje. O tom nyní budeme hlasovat. Já tedy zahajuji hlasování... (Nesouhlasné poznámky z pléna.)
Není kvorum ještě, pardon. Zmatečné hlasování (číslo 161), pardon, tak ještě musíme počkat. Poprosím, aby se kolegové všichni přihlásili. (Vyčkávání na ustálení počtu poslanců.) Tak, děkuju pěkně. Kvora jsme dosáhli.
Budeme hlasovat o sloučení rozpravy bodu 50 a 51, který navrhla zpravodajka toho tisku.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 162 bylo přihlášeno 117 poslanců, pro hlasovalo 117, proti nebyl nikdo, návrh byl schválen. Já tedy přerušuji bod číslo 50.
Otevřu bod číslo
51.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
/sněmovní tisk 926/ - prvé čtení
Poprosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády a ministr práce a sociální věcí pan vicepremiér Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dějí se tady v té Sněmovně zázraky, z 67 najednou během sekundy je 117 přihlášených. Ale je to hezké, že na jedno kolo se to podařilo prohlasovat.
Tak já si dovolím uvést tento sněmovní tisk číslo 926; tedy je to ten návrh doprovodný, kde se mění související zákony, které souvisejí právě se zavedením jednotného měsíčního hlášení. To znamená, upravujeme tady změny vykazovacích povinností zaměstnavatele vůči těm pěti institucím, které jsem zmiňoval už tady před chvílí, to znamená vůči MPSV, Ministerstvu financí, Českému statistickému úřadu. Dále jsou to návrhy zákona, které přináší také i změny právě v přesměřování způsobu plnění informačních povinností, které jsou uloženy těmito zákony povinným subjektům, místo přímo jednotlivým úřadům nově prostřednictvím zase jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
Pak je tady také nahrazení registrační povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení a vůči správě daně z příjmů ze závislé činnosti jednou povinností zaměstnavatele elektronicky se přihlásit do evidence zaměstnavatelů. Dále zavedení povinnosti podávat měsíční hlášení k záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti v rámci druhé fáze změn v oblasti daní z příjmů od 1. ledna 2027, a to spolu se samovyměřením a samodoměřením zálohy a daně z příjmů ze závislé činnosti a spolu se službou předvyplnění daňového přiznání. ***
