Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Pan Stanjura je ministrem financí čtvrtým rokem a žádný takový systém nepředstavil, a to ani náznakem. A to vůbec nemluvím o tom, že zodpovědnosti za podání daňového přiznání a jeho správnost nezbaví poplatníka žádný sebelepší systém. Takže znovu, pokud chce vláda vypnout něco, co funguje, měla by nejprve připravit systémy, které to nahradí. Ne obráceně. Máme celkem čerstvou zkušenost s digitalizací stavebního řízení, taky se vypínal fungující systém a nasazoval nový, nicméně nefunkční výsledek? Paralýza stavebního řízení v Česku a pokles výstavby nových bytů o 41 procent. Tohle se nesmí opakovat, ergo kladívko. Jednotné hlášení zaměstnavatele má potenciál. Veškerá práce je sice teprve před námi, ale není důvod záměr blokovat. Jednotné hlášení, říkám, ano, zrušení srážkové daně a její nahrazení povinností daňového přiznání je ale černou kaňkou tohoto zákona.
Nemá to žádný potenciál kromě potenciálu šikany studentů, dohodářů a každého, kdo si chce k práci trochu přivydělat, kromě potenciálu pokut, kromě potenciálu chaosu. Zrušení srážkové daně říkám ne.
Vážení kolegové, kolegyně, prosím, nedovolte, aby benefity jednotného hlášení zaměstnavatele zcela přehlušil nesmyslný záměr na zrušení funkčního institutu srážkové daně. Nedává to žádnou logiku a hnutí ANO je připraveno, nebude-li tento škodlivý záměr ze zákona odstraněn, v zájmu ochrany zaměstnanců, zákon o jednotném hlášení zablokovat jako celek. Já ale pevně věřím, že k tomu nedojde, že najdeme kompromis, že zachováme tento institut tolik potřebný a tolik vhodný pro tento typ zaměstnávání a dohod. A nebude nic bránit tomu, aby zákon, který jinak dává smysl, nabyl účinnosti ještě v tomto volebním období. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.
Poslanec Igor Hendrych: Já vám děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, mnohé tady řekla už má předřečnice, naše paní předsedkyně Schillerová, já tedy některé věci možná jenom lehce doplním na základě toho, jak jsem analyzoval vlastně oba dva ty tisky ze svého pohledu. Možná navážu, jo, černá kaňka skutečně celého toho zákona, ono celého záměru je vlastně zrušení té srážkové daně. A mě trošku mrzí a překvapuje, že jak z úst pana ministra, tak úst paní zpravodajky vlastně o tom nebylo tady vlastně v rámci toho jejich projevu řečeno. No, já jsem o tom, že se ruší srážková daň... (Ministr Jurečka reaguje mimo mikrofon.) tak se omlouvám, ale já jsem to teda neslyšel. Dobře. Tohle je totiž opravdu ta nejdůležitější problematická věc. Jinak obecně se domníváme v hnutí ANO, že samozřejmě tahleta norma je potřebná.
Já bych tady ještě v rámci jakéhosi shrnutí tady uvedl některé věci, o kterých tady také nebyla řeč. V samotném návrhu - teď se bavím o tom tisku 925 -nebylo srozumitelně upraveno postavení bezpečnostních sborů a jejich povinnosti při sdělování hlášeních údajů o příslušnících bezpečnostních sborů ve služebním poměru podle zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru, stejně jako postavení a povinnosti Ministerstva vnitra. V rámci připomínkového řízení bylo řečeno, že budou realizována opatření evidenční ochrany, a musí být Ministerstvem vnitra ověřeno, že technická opatření na straně MPSV budou dostatečná. Údaje o jednotném měsíčním hlášení budou vedeny v odděleném úložišti. Předávání údajů od bezpečnostních sborů bylo posunuto na 1. 1. Aby mohla být realizována opatření, a rozsah údajů stanoví pro bezpečnostní sbory nařízení vlády, pro které bude zmocnění ustanovení o zvláštních postupech. Chceme vědět, jaká míra zabezpečení se předpokládá a jak bude probíhat implementace, aby nedošlo k úniku těchto dat.
Dále nebyla vypořádána připomínka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je třeba tento rozpor vyjasnit, jelikož Ministerstvo školství uvádí, že některé z údajů v jednotném hlášení zaměstnavatele jsou nezbytným podkladem k financování školství. Na Ministerstvu školství jsou tyto informace aktuálně agregovány a sbírány prostřednictvím PAM - výkazů práce a mzdy, a nově se plánují údaje sbírat individuálně, aby se předešlo velkému množství chyb, ke kterému dochází při agregovaném vykazování. Vzhledem k tomu, že v některých případech budou sbírané údaje se překrývat, chtělo Ministerstvo školství tímto způsobem předejít duplicitnímu vykazování údajů ze strany škol a školských zařízení a také vysokých škol. Mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem práce je rozpor, který trvá, Ministerstvo práce chce Ministerstvo školství zařadit až do druhé fáze.
Další věc. Samotný návrh zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má více fází. Pilotní fáze má být od července 25.
První fáze 1. 1. 2026 a druhá fáze, to už tady bylo řečeno, 1. 1. 27. Avšak chceme vědět, jak budou jednotlivé fáze realizovány, v jakých termínech, jak budou probíhat práce s daty, kde budou uchovávána a jaká bude míra zabezpečení. Ze zkušenosti z minula, o tom tady hovořila také moje předřečnice, respektive ze zkušenosti s eDoklady, kdy unikly osobní údaje uživatelů, (nesrozumitelné) se na zahraniční servery a přístup k datům občanů mohl mít prakticky každý, kdo se nacházel ve zpracovatelském řetězci. A taktéž po zkušenosti s absolutně zpackanou digitalizací stavebního řízení, která měla za následek nedozírné škody, chceme dostat tyto informace od Ministerstva práce a sociálních věcí.
K tomu tisku 926, zejména tedy, co se týká té srážkové daně. Taková jako symbolická věc je ta, že na jedné straně se snaží Ministerstvo práce, které je předkladatelem, vlastně o odstranění byrokracie, administrativy, což je chvályhodné, žádoucí. A na druhé straně se zavede nová byrokracie, jak o tom hovořila tady paní předsedkyně Schillerová, v podobě podává, v podobě rušení vlastně srážkové daně a podávání daňového přiznání pro desetitisíce, nebo spíše možná statisíce nových, nových plátců. Já si troufnu říct, že to tam Ministerstvo financí, respektive ministr financí, dal nějak záměrně. Jo, takhle to vnímají i různí komentátoři, respektive odborníci, kteří se k tomu vyjadřují. Já to vnímám jako skutečně jakoby takový v uvozovkách úskok a možná to má i nějaký záměr, jo, proto chybí analýza vlastně, kolika lidí se to bude týkat a možná, že to je i záměrně, že ta analýza chybí, protože do značné míry to může znamenat, že tím vznikne u některých konkrétních jedinců zvýšená daňová povinnost.
Znám x případů lidí, kteří pracují někde na hlavní pracovní úvazek, k tomu mají někde DPP, který se jim daní srážkovou daní, a v případě, že mohou, ale nemusí vlastně ten výdělek z té srážkové daně zahrnout do celoročního daňového přiznání, tak pokud ji nezahrnou, tak platí nižší daň, pokud ji zahrnou, tak tam nějaké tisíce vlastně v rámci té daňové povinnosti naskočí. Takže já v tom, je to moje hypotéza, vnímám jakousi snahu jakoby zavést novou daňovou povinnost a také by mě zajímalo, jak to Ministerstvo financí tady v tomhletom má spočítáno, respektive zjevně to spočítáno, nebo navenek to spočítáno nemá, ale nechce se mi tomu věřit, že by nějaké vlastně propočty k tomu neměla. Takže tohleto jsou vcelku jakoby zásadní věci. Zbytek tedy již tady byl odprezentován vlastně mou předřečníci a mně se to tedy rovněž, rovněž nelíbí. A dobrý záměr byl zkalen vlastně tady touhletou nesystémovou věcí tedy, která si myslím, že nemá vůbec žádnou souvislost s tím, proč by ten zákon bez vlastně zrušení té srážkové daně neměl fungovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak další do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také naše krátké stanovisko za náš poslanecký klub SPD, a budu rovněž hovořit k oběma sněmovním sloučeným tiskům. ***
