Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové a členky vlády, je 18 hodin.
My se vracíme k bodu číslo
10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 704/ - druhé čtení
A projednávání tohoto bodu jsme přerušili na této schůzi v úterý 29. října, a sice před vystoupením navrhovatele a zpravodajů.
Z pověření vlády tedy nyní předložený návrh zákona uvede pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já si dovolím k tomuto sněmovnímu tisku 704, novely několika zákonů, ať už je to číslo 108, nebo 372, a některých dalších, říci jenom pár klíčových věcí. Já jsem tento návrh představoval podrobněji na začátku prvního čtení. Tato materie je tady z důvodu toho, abychom dokázali nastavit lépe to takzvané sociálně zdravotní pomezí tak, aby péče o klienta z pohledu uspokojení jeho potřeb sociálních, ale i zdravotních byla jednodušší, abychom byli schopni vyjít vstříc situaci, kdy stávající systém často umožňoval to, že jsme měli zařízení, které poskytovalo špičkové zdravotní služby, ale už nebylo schopno nabídnout kvalitní také i sociální část, a zase obráceně.
My se tady snažíme vytvořit systém, který by z hlediska garance kvality byl pro klienta bezpečný, dával mu jasné záruky, že jak sociální, tak zdravotní složka bude v nejlepší možné kvalitě, kterou můžeme zajišťovat, ale zároveň aby systém byl i rozumně administrovatelný také i pro poskytovatele z hlediska vykazování, z hlediska potom i následných úhrad - o což se snažíme tady touto právní úpravou.
Také řešíme v nějaké míře otázku personálního, materiálně technického vybavení. Řešíme tady také i problematiku úhrad ošetřovatelské zdravotní péče poskytované v rámci sociálně zdravotních služeb, a také třeba i změny, které se týkají registrací. Samozřejmě v pozměňovacích návrzích, ke kterým se dneska také dostaneme, je celá řada věcí, která ještě tuto ambici doplňuje a rozšiřuje v tom slova smyslu, abychom dokázali reagovat na celou řadu i podnětů z terénu, které zase povedou ke zlepšení kvality péče o tyto klienty. Tolik asi za mě na úvod a já jsem potom připraven reagovat v diskusi k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán výboru pro zdravotnictví. Usnesení výboru pro sociální politiku bylo doručeno jako sněmovní tisk 704/2 a záznam výboru pro zdravotnictví byl doručen jako sněmovní tisk 704/1.
A já nyní požádám, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan poslanec Jiří Navrátil, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a aby případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Jiří Navrátil: Vážená paní předsedkyně, dovolte mi, abych se odkázal na v podstatě řeč pana ministra, zkrátil svou zpravodajskou zprávu a nepředstavoval již návrh zákona č. 704, a to v tom, že první čtení k tisku 704 proběhlo dne 21. května 2024 na 103. schůzi Poslanecké sněmovny.
Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a výboru pro zdravotnictví usnesením Poslanecké sněmovny č. 1 000. Lhůta k projednání ve výboru byla zkrácena na 30 dnů. Výbor pro zdravotnictví projednal návrh zákona a vydal 20. června 2024 záznam z jednání doručený poslancům jako tisk 704/1. Garanční výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a vydal 20. června 2024 usnesení s pozměňovacími návrhy doručené poslancům jako tisk 704/2 a na ten se tedy odkazuji. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. Nyní požádám pana zpravodaje výboru pro zdravotnictví, pana poslance Toma Philippa, aby nás informoval o projednání návrhu v tomto výboru a aby odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím.
Poslanec Tom Philipp: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento tisk byl projednán výborem pro zdravotnictví, jak už bylo řečeno, 19. června 2024. Výbor nepřijal usnesení k předloženému vládnímu návrhu zákona. Hlasování proběhlo tak, že z 18 přítomných hlasovalo 8 poslanců pro, 1 poslanec proti a 9 poslanců se zdrželo. Odkazuji vás tedy na tento sněmovní tisk, žádné doprovodné nebo jiné usnesení nebylo přijato. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. A nyní otevírám obecnou rozpravu k tomuto tisku.
Ještě načtu omluvu: omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher od 18 hodin z pracovních důvodů.
Jako první je přihlášena paní poslankyně Lenka Dražilová, poté se připraví paní poslankyně Andrea Babišová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Lenka Dražilová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. A chtěla bych říct, že na úvod je určitě dobře, že je zde vůle řešit problém dlouhodobé péče - je totiž nejvyšší čas.
Pár čísel na úvod pro ty, kteří se tady tímto tématem nezabývají. V roce 2021 žilo v České republice podle dat Českého statistického úřadu přes 2,17 milionu obyvatel nad 65 roků věku. Do roku 2050 to má být již 3,2 milionu, a senioři tak budou tvořit 25 procent populace. To bude logicky samozřejmě znamenat i větší potřebu sociální a zdravotní péče. A samozřejmě se také zvýší výrazně množství osob s různými nemocemi, jako například s demencí, tedy lidí, kteří jsou nejčastějšími osobami, které využívají tento typ služeb. Jen pro představu, jejich počet se má do roku 2050 zvýšit na 380 000. V roce 2021 bylo v Česku 11 000 lůžek ústavní následné péče. Pokud vyjdeme z výše uvedených čísel a budeme chtít, aby byla zachována současná dostupnost péče, tak to vyžaduje navýšit lůžkový fond minimálně o 2 200 lůžek. V současné době v České republice připadá 4,6 akutního lůžka na 1 000 obyvatel, počet lůžek následné péče je téměř poloviční, asi 2,7 lůžka na 1 000 obyvatel. Podle ředitelky České alzheimerovské společnosti paní Martiny Mátlové jsou nyní kapacity potřebné péče zcela nedostačující. Aktuálně žije v České republice 165 000 lidí s demencí, ale pokud jde o zařízení o ně pečující, tedy o domovy se zvláštním režimem, ty nyní v celé republice disponují pouze 25 000 lůžky. To znamená, pouze necelých 14 procent lidí, kteří žijí s demencí, má šanci získat lůžko. ***
