Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(17.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za slovo. Pan ministr je zde, což mě velmi těší, a já věřím, že to je téma, na kterém se v podstatě shodneme, ale mě zajímají konkrétní kroky, kterými se dobereme toho, aby lidé, kteří chtějí a potřebují péči, ať už čistě sociální, nebo sociálně zdravotní, v domácím prostředí, měli v případě nemoci, anebo dlouhodobějšího zhoršeného zdravotního stavu právě doma zajištěnou tu podporu, kterou potřebují.
A já reaguji trochu i na pozměňovací návrh, který pan ministr nahrál k tisku, který budeme dnes večer projednávat, který jde přesně směrem, který se dlouho diskutuje, a je to návrh, který si myslím, že by mohl velmi pomoci, aby úkony péče o zdraví se daly dělat i prostřednictvím edukovaného, čili patřičným kurzem prošlého pracovníka v sociálních službách. To by bylo skvělé, ale já se chci optat, jak se dostat k té situaci, aby to opravdu fungovalo komplexně obecně v sociálních službách, protože je to navrženo omezeně v pečovatelských službách, v osobní asistenci a přitom v tom přirozeném prostředí doma pomáhají často s běžnými malými úkony té péče o zdraví, podání léků, namazání mastičky, nakapání kapek do očí, prostě s takovýto běžnými věcmi ti, kdo jsou nablízku, rodinní příslušníci, často i děti.
A vzhledem k tomu, že to téma je komplexní, tak já bych to nyní zúžila opravdu jenom na tohle. Jakou máte vizi, pane ministře? Jaký máte plán dostat se v dohledné době k tomu, aby z tohoto kurzu, z této první vlaštovky, se stalo něco, co nám reálně umožní pro ty desítky tisíc lidí, kteří podobné služby doma potřebují, zajistit, aby to bylo legálně formálně možné, tyto drobné úkony jinak než čistě prostřednictvím zdravotního personálu, kterého je málo, a pro tyto drobné věci prostě není třeba ho vždy volat domů. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za položený dotaz a pan ministr je připraven tento dotaz odpovědět. Vašich pět minut, prosím.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já k tomuto dotazu si dovolím trošku i dát nějaký širší kontext. Já považuju za naprosto zásadní, abychom dokázali v České republice úpravami legislativními, tak také i investicemi do potřebné infrastruktury budovat sociální služby, které nebudou jenom rozšiřovat kapacity pobytové, ale také právě, abychom dokázali zvýšit ty kapacity a tu obslužnost těch lidí v domácím přirozeném prostředí klienta. To samozřejmě není vůbec jednoduchá věc, protože když se podíváme na tu predikci demografického vývoje, tak vidíme, že ke stávajícímu počtu dnes lidí ve věku 65 let plus, což je dneska někde kolem 2,4 milionu lidí, tak nám přibude zhruba dalších víc jak jeden milion, jedna celá dvě milionu lidí v příštích 15 letech, to znamená, my se dostaneme přes 3 miliony lidí, kteří budou ve věku 65 plus. To samozřejmě ponese velký nápor na to, abychom dokázali mít tady kapacitu sociálních a zdravotních služeb. Abychom tu kapacitu měli i v tom území, tak, jak bude i rozložena ta poptávka, která není všude úplně stejná, máme území krajů, které jsou demograficky o něco mladší, máme území krajů, které jsou v té situaci demograficky věkově výše.
Náš cíl a myslím, že to společné snažení, které tady v posledních třech letech budujeme a děláme, je, abychom toto dokázali podpořit finančně. Proto jsme udělali zvýšení příspěvku na péči, abychom toto dokázali podporovat z hlediska zvyšování kapacity těch krajských sítí sociálních služeb. Proto každý rok zvyšujeme v rozpočtu částku na financování těch regionálních i nadregionálních sítí té A i B sítě, no a zároveň se samozřejmě snažíme hledat cesty, jakým způsobem posílit financování ze zdravotního pojištění. Tady pan ministr Válek za ty tři roky udělat taky výrazný posun, především v tom loňském roce, kdy meziročně mezi roky 2022 a 2023 se výrazně zvýšila i úhrada za ten zdravotní úkon.
Ministerstvo zdravotnictví také rozšiřuje počet hodin, které z hlediska zdravotní péče u klienta je možné poskytnout a profinancovat v rámci zdravotního pojištění, u těch především klientů velmi náročných na tu péči.
Pokud jde přímo o tento dotaz, který byl vznesen, tak já se snažím pozměňovacím návrhem, který jsem také diskutoval s kolegy ze zdravotnictví, vlastně umožnit to - a budeme o tom teďka za chviličku mluvit po 18. hodině, abychom vlastně to, co dneska ti neformální pečující, ty manželky, ti blízcí rodinní příslušníci, vlastně dělají. Umí dneska odsávat, umí obsluhovat PEK, umí dělat celou řadu vlastně zdravotních úkonů a nejsou to lidé, kteří by byli vzdělaní, nemají kvalifikaci zdravotní sestry, ale přesto to dělají, někteří to dělají dlouhé roky a bez nich by to prostě se nezvládlo. Ti lidé tomu systému ušetří měsíčně 200, 250 000 korun, protože ti lidé by byli jinak na intenzivních lůžkách.
A my se snažíme tady tímto pozměňovákem udělat určitý posun a já ho považuju za velmi významný, abychom vlastně umožnili, že takováto péče může být, může být poskytovaná i v terénu poskytovatelem sociální služby. Ale je to samozřejmě na jeho dobrovolnosti a na tom, že také budeme předpokládat nějaké proškolení v rozsahu, který budeme potom specifikovat vyhláškou, aby to ta osoba mohla dělat. Co je samozřejmě důležité, že vlastně tímto říkáme, že to bude vždycky se souhlasem toho klienta, ten musí říct ano, já té osobě věřím, vím, že to zvládne, podobně, jako to zvládne ta jeho manželka, manžel, dítě a podobně. A my se vlastně snažíme tím posunout, byť je to takový jako bych řekl, první krok, ale podle mě nevyhnutelný, protože nebudeme mít tolik kvalifikovaného personálu, a na rovinu, v zahraničí je naprosto normální, když jsem se bavil s příběhy ze Švédska, z Finska, z jiných zemí, kdy tam vlastně žádnou kvalifikaci nevyžadují, stačí tam pro tyto úkony souhlas toho klienta. Ten řekne, já tomu člověku věřím a ten člověk vlastně je potom zbaven i těch rizik, která by třeba mohla být spojena s nějakým případným obviněním a trestním stíháním, pokud tu věc udělá správně a nebude tam úmysl. Protože samozřejmě na to je potřeba taky pamatovat, že mohou potom nastat i různé specifické situace, když ti lidé jsou na ventilátoru a tak dále.
Takže snažíme se to posunout, je kolem toho velká debata. Musím říct, že jsme tady dlouhé měsíce debatovali třeba, které ty konkrétní zdravotní úkony by bylo možné převést na právě ty konkrétní pečující. A našli jsme nakonec textace toho pozměňovacího návrhu, které si myslím, že to jako umí pokrývat (Předsedající: Čas.) poměrně elegantně. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji a o doplňující informaci, podnět, dotaz má zájem paní místopředsedkyně Richterová. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Já jsem přesně tak i kvitovala, že to je určitě ten první krok. A zcela správným směrem. A díky za to. Jenom proto, že vlastně v tom návrhu, který budeme už za tři minuty diskutovat, není přímo uvedená ta koordinace sociálních a zdravotních služeb v domácí péči, v tom domácím prostředí, v terénu, to není. Já tam předkládám krátký pozměňovací návrh daný na základě podnětu Charity ČR, právě aby se vložila ta možnost té koordinace a poskytování sociálně zdravotních služeb i v přirozeném sociálním prostředí. Ale právě k tomu mířím, že byť je to první vlaštovka, tak si myslím, že je škoda, že v tom návrhu, který nyní je předložen, právě tahle důležitá část chybí. A právě jako nezastírám, že to byla Charita, čili velký poskytovatel, kdo mě upozornil, že jim se to také zdá škoda, že to vypadlo. Na tom jenom ukazuju, že si myslím, že na ten první krok by měly následovat i nějaké další. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a ptám se a táži se pana ministra, zdali má chuť ještě odpovědět.
V tuto chvíli, vážené kolegyně a vážení kolegové, se nám blíží pevný čas na 18 hodin další bod, další interpelaci již nestihneme, proto vyhlašuji přestávku do 18 hodin. Děkuji.
(Jednání přerušeno v 17.58 hodin.) ***
